Toto je 23 díl z 32 v seriálu Dešťová víla

Ranní probuzení bylo příjemné. Můj penis byl v dívčích ústech a já, sotva jsem otevřel oči, uviděl nadrženou vlhkou škebličkou. Hlava mě nebolela, po dobrém a kvalitním alkoholu nebolí, jen v ústech jsem měl tak trochu jako v polepšovně, ale lákavá vůně linoucí se z lůna mé společnice mi dávala naději, že když ochutnám, vše se zlepší.

Sotva jsem se rty dotkl jejího svatostánku, jako by se zvedla mlha a mně se náhle vyjasnilo. Všechny vzpomínky na včerejší večer, všechny ty výčitky svědomí a dohadování se se sebou. Najednou jsem nevěděl, co mám dělat. To, co jsem včera zahnal alkoholem, se znovu vrátilo s plnou silou.

„Co se děje?“ ptala se Pája, která vycítila mé váhání.
„Promiň. Já… já… nemůžu…“ koktal jsem.
„Opravdu? Ale vypadáš dostatečně připraveně,“ prohlásila a jen tak ze cviku pohonila trčící ocas.
„To jo… oohhh… ale…“
„Jaké ale?“ zeptala se a pustila se znovu do jejího fantastického kouření.
Tomu se nedalo odporovat, najednou mne všechny pochybnosti opustily.


„A co já? Já jsem vosk?“ zeptala se po chvíli, když pustila mé péro z pusy, „snad si za tu práci také něco zasloužím.“
„Samozřejmě, promiň,“ souhlasil jsem a pustil se do díla.

Hladil jsem její zadeček, dráždil prsty zadní branku a ústy si pohrával s jejími lapličkami a knoflíčkem. Jazýčkem jsem prozkoumával zákoutí její štěrbinky. Poté, co zakusila pár chvil rozkoše, navlékla rytíře do brnění, otočila se a vpustila ho do své pevnosti. Dlaněmi jsem laskal hroty jejích ňader a přejížděl po vztyčených bradavkách, zatímco ona se v pravidelném tempu nadzvedávala a užívala si vyplněné kundičky. Tiché vzdechy mě povzbuzovaly a já se snažil vycházet jí naproti a pomáhat jí v ukojení naší touhy. Byla opravdu nadržená a tak stačilo jen málo a dosáhla svého, ostatně ani mně to netrvalo nijak dlouho.

Ve slastné rozkoši se zhroutila mou hruď. Odpočívala a oddechovala. U toho si pohrávala s mými bradavkami. Přetočili jsme se na bok a já tak mohl alespoň bezpečně opustit její lůno. Vrněla mi stočená v náručí.

Zvedla ke mně hlavu a tiše zašeptala:
„Mohl bys pro mě něco udělat?“
„Co bys ráda?“ odpověděl jsem otázkou a pohladil ji po vlasech.
„Chtěla bych, abys mě pomiloval.“
„Vždyť jsme právě skončili,“ namítl jsem.
„To jo, ale já bych chtěla, aby to bylo v tvé režii.“
„Aha. Ale bude to spíš milování než sex. Když už to bude na mě, tak tě nechci jen ošukat.“
„Hmm, s tím tak nějak počítám…“
„A má to ještě jeden háček…“ začal jsem opatrně.
„Asi tuším jaký…“ řekla smutně.
Nic jsem neříkal a nechal jsem ji, ať si to sama nějak přebere a rozmyslí.

„A musí to být?“ ujišťovala se.
„To je na tobě. Tak zní moje nabídka,“ potvrdil jsem a v duchu doufal, že odmítne a já tak budu mít čisté svědomí, jak vůči ní, tak vůči Zdeňce.

Při vzpomínce na ni mne zase trochu bodl osten výčitek.

Po chvíli přemýšlení se Pavlína zeptala:
„A je to opravdu tak jiné?“
„Z mé zkušenosti ano.“
„A v čem?“ vyzvídala.
„Ten kontakt je jiný. Takový těsnější, intimnější…“ říkal jsem a hledal další slova, jak to popsat.
„Aha,“ přikývla a v očích jí tančily hvězdičky pokušení.
„Všechno je intenzivnější, je to víc cítit, víc to vnímáš… ale nemám pohled z druhé strany. I když u tebe to bude asi mnohem zajímavější…“
„Proč myslíš?“
„No s tím, jak seš…“ chtěl jsem říct těsná, nebo úzká, ale ani jedno mi nepřišlo vhodné.
„Copak jsem?“
„No vždyť víš. Myslím tvou velikost tam dole…“
„Jo tak. A co to s tím má společného?“
„V tom případě bys mohla každý výstřik hodně cítit.“
„Hmmm, to zní zajímavě. Kolik času mám na rozmyšlení?“
„To je jen na tobě,“ řekl jsem a v duchu si povzdechl, „navíc je stejně čas na snídani. A já nejspíš budu potřebovat trochu času na regeneraci.“


Vyhrabali jsme se z postele a hodili na sebe nějaké oblečení, abychom mohli do restaurace na snídani. Pak jsme vyrazili na průzkum toho, co nabízí zdejší wellness. Bohužel, nebo možná bohudík, záleží, jak se to vezme, jsme nikde nebyli sami, ani v bazénu, ani ve vířivce. Bohužel, protože jsme si nemohli nic užít a Pavlína mě neustále provokovala a pokoušela a mně tak celou dobu stál. Bohudík, protože jsem nemusel vymýšlet žádné výmluvy, abych nebyl Zdeňce opět nevěrný.

Když jsem nad tím tak uvažoval, napadalo mě, jestli je to jedna nevěra, i když to bylo několikrát, nebo je to jen jednou, protože je to s jednou osobou jeden víkend. Další dilema, které jsem musel rozhodnout a bylo velice pravděpodobné, že nejdéle do večera.

Den uplynul, ani jsem netušil jak. Krom nějakého škádlení, dráždění a předvádění k ničemu intimnímu nedošlo. Nadešel večer a s ním i večeře. Tentokráte byli v restauraci trochu víc iniciativní, nebo to možná spískala Pavlína za mými zády. Nachystali nám stůl v rohu, kam nebylo odnikud příliš vidět. Samozřejmostí byla květina a zapálené svíčky. Dokonce hrála i tichá hudba, zkrátka romantika se vším všudy. Usadili jsme se a na stole už čekali dvě sklenky a láhev sektu. Nalil jsem oběma a sotva jsme si připili, už nám začali nosit na stůl, aniž bychom si cokoli objednali.

Jak jsem si stačil v průběhu jídla povšimnout, o většině z toho, co jsme jedli, se tradovaly afrodiziakální účinky. K tomu ten Pájin úsměv na tváři a bylo mi naprosto jasné, jak se rozhodla. Její nožku, která pod stolem dováděla v mém klínu, jsem k tomu už ani nepočítal. Ještě před dezertem se ze salónku začala linout hudba.

Pája se ke mně naklonila a tiše, jako by bázlivě, se zeptala:
„Nepůjdeme si zatančit, prosím?“
„Já…“ koktal jsem zaskočený tou otázkou.
„Moc prosím,“ žadonila a jako těžší kalibr nasadila smutný pohled.
„Nevím, jestli to takhle půjde,“ podotkl jsem s odkazem na tvrdý ocas.
„Neboj, to nějak zvládneme.“

Sotva to dořekla, nožka z rozkroku zmizela a Pavlínka stála vedle mě a držela mě za ruku. Zvedl jsem se a v těsném závěsu ji, jako poslušný pejsek, následoval.

Jen jsme došli na parket, otočila se a těsně se ke mně přitulila. Se spokojeným úsměvem si opřela hlavu o mé rameno, podpatky jsou úžasná věc, jedna její ruka mě s naprostou samozřejmostí objala a skončila na mém zadku, druhou přitiskla dlaní na mou hruď. Nedalo se jinak, objal jsem ji také, zabořil jí obličej do vlasů a v dlaních sevřel její půlky. Chvíli jsme se jen tak pohupovali do rytmu a já hnětl její zadeček.

„Ty nemáš kalhotky, viď?“ konstatoval jsem.
„Nemám, stejně by jen překážely.“
„Že ty ses už rozhodla?“
Pocítil jsem, jak pohnula hlavou, jak ji mírně sklonila a tiše a smutně zašeptala:
„Hmmm, rozhodla.“
„Takže si necháš vykropit svatyňku?“

Zvedla hlavu, podívala se na mě a oči se jí zaleskly. Já doufal, že touhou, ale pravděpodobně to byly slzy.

„A na to jsi přišel jak?“
„Ta večeře i to oblečení mluví téměř za vše. A navíc jsem si myslel, že je to to, po čem toužíš, že bys to přeci jen ráda poznala.“
„Aha. A já myslela, že ta večeře je tvůj nápad. Že je to způsob, jak mě k tomu přesvědčit.“
„Počkej, ta večeře nebyla tvůj nápad?“
„Nebyla.“
„Ani můj. A kdo to teda vymyslel?“
„Jak to mám vědět?“


V tu chvíli se ve dveřích objevila sama paní ředitelka a téměř neznatelně na mne kývla.

Mohlo by vás zajímat  Kristýnka 14 - Víkendový výlet

„Tak teď už vím, čí je to práce.“
„Čí?“
„Ředitelky a majitelky hotelu v jedné osobě.“
„A jak si na to přišel?“
„Stojí támhle ve dveřích, kouká na nás a usmívá se.“
„A cos jí za tyhle služby slíbil?“
„Nic, jen jsme se dohodli na další spolupráci. I když…“
„Co i když…?“ vyzvídala.
„No podle toho, co řekla, když jsme se loučili…“
„Tak už mě nenapínej.“
„Tak fajn. Ono to už začalo vlastně při prohlídce.“
„Aha, že tys jí celou dobu svlékal pohledem.“
„No tak nějak, stejně toho na sobě moc neměla.“
„A dál?“
„Celou dobu se mnou flirtovala a když jsme se loučili, tak řekla, že kdybych cokoli potřeboval…“
„Jak cokoli?“
„Vyznělo to tak, že úplně cokoli.“
„To jako, že se ti takhle nabízela?“
„Jo, přesně tak.“
„To jsou věci.“
„To jsem si také říkal, nejsem zvyklý, že by se na mě takhle vrhaly ženský. Nikdy jsem si nepřipadal jako nějaký playboy, na kterého letí každá. A můžu se taky na něco zeptat?“
„Můžeš. Ty můžeš přece cokoli.“
„Jen mě zaujalo tvé tiché vyvrcholení. Nějak na to nejsem zvyklý…“
„Aha. A co ta otázka?“
„Jen mě to zajímalo. Víš, co tím chci říct.“
„Nevím,“ odpověděla, ale bylo mi jasné, že čeká, až se konečně vymáčknu, i když naprosto přesně ví, o čem mluvím.
„Tak fajn,“ řekl jsem a nadechl se, abych si dodal odvahu, „to jsi u toho vždycky potichu? Obvykle u toho holky sténají docela hlasitě.“
„Jo takhle. No to víš. Sdílený pokoj a tenké stěny, to mě nějak naučilo se ovládat. Jednou mi to před přítelem uteklo a nijak zvlášť se mu to nelíbilo.“
„Tak to jo, to se ale divím. U mě je to spíš naopak, mě to víc vzrušuje.“
„To jsem netušila.“

Ještě chvíli jsme tančili, nebo se spíš pohupovali do rytmu. Nakonec jsme se přeci jen přesunuli zpět ke stolu a dojedli dezert.

Propili jsme se druhou lahví bublinek, než jsme se zvedli k odchodu. A mě nenapadlo nic lepšího, než si na pokoj vzít ještě jednu láhev. Náš krok na pokoj nebyl zrovna nejjistější.

Opatrně jsem otevřel dveře, vešel dovnitř a odložil občerstvení na stolek. Pavlína za námi zavřela dveře a zůstala nerozhodně stát. Vrátil jsem se k ní. Pohladil jsem ji po ramenou. Dvěma prsty jsem uchopil Pájinu bradu a něžně zvedl její hlavinku. Malý okamžik jsme se jeden druhému dívali z očí do očí. Přivřela oči a nastavila rty k polibku. Sladká pootevřená ústa byla velice lákavá a svádivá. Vůle mne opustila a vládu nad mým tělem převzaly instinkty. Nejprve lehký dotek hebkých rtů, následovalo vášnivé a pevné objetí a souboj hbitých jazýčků. Rozepnutí šatů, které vzápětí skončily na zemi, jako když motýl opouští svou kuklu. Než jsem se nadál, ani já už toho na sobě neměl mnoho. Ona tam stála nahá, jen na nohou měla své botičky, já před ní pouze v boxerkách, nadouvajících se boxerkách. V tom těsném objetí jsem ji uchopil za zadeček a přizvedl. Okamžitě mi obtočila nohy kolem pasu. Přenesl jsem ji na postel. Uvolnila sevření. Naposledy jsem ji políbil a začal si s ní hrát.

Ještě, než jsem si klekl mezi její nožky, položil jsem jí ruku na hlavu a prsty započaly svou pouť. Pomaloučku přejížděly po čele a přiměly ji zavřít oči, obkroužily nosík a lehce se dotkly rtů. Pokračovaly dál směrem dolů, dotkly se krku. Přiblížily se k jejím ňadrům. Přidal jsem i druhou ruku a jejich cesty se rozdělily. Každá se vydala na průzkum jednoho kopečku. To už se Pája chvěla vzrušením a tiše zasténala. Obkroužil jsem oba prsy ve spirále až ke vztyčeným bradavkám. Lehce jsem přes ně přejel dlaní a pak prsty zamířily údolím mezi ňadry směrem k pupíku. Už jsem klečel mezi Pavlínčinými nožkami. Už jsem byl prsty téměř u její svatyňky. Změnil jsem směr a pokračoval po stehnech, dokud jsem se nedostal až ke kotníčkům. Zul jsem jí nejprve pravou botu a pohladil nožku od prstů směrem ke kolenu a zpět po lýtku. Dýchnul jsem jí na prsty a začal líbat nárt a pak lýtko, totéž jsem udělal i na druhé nožce. Zrychlený dech, přivřené oči a ruce na prsou bezpečně prozrazovaly úroveň jejího vzrušení. Pokračoval jsem s polibky až na stehna a pak ještě o kousek dál, do třísel. Jazykem jsem projel úžlabinu mezi lapličkami. Ochotně se rozestoupily a odhalily otvůrek skrývající se mezi nimi. Maličký strážce její svatyně na mne vykoukl a také se dožadoval pozornosti. Vzal jsem ho mezi rty a zakmital po něm jazykem. To stačilo, aby se prohnula v zádech jako luk a tiše zavzdychala. Na nic jsem nečekal a stále zpracovával její knoflíček. Zatímco jsem prstíky jedné ruky rozevíral rtíky její štěrbinky a pokoušel se dostat alespoň malý kousek dovnitř, druhou rukou jsem si stáhl boxerky.

Připravený k akci jsem se odhodlal pokračovat dál. Rukou jsem pečoval o její svatyňku a polibky postupoval opačně než mé prsty na počátku, přes bříško, pupík až na ňadra. Líbal jsem je, lízal, střídavě si pohrával s bradavkami, bral jsem je mezi rty a zoubky, tančil po nich špičkou jazyka. Ještě kousek a dostal jsem na krk, tvář a ústa. To už se můj dobyvatel téměř dotýkal její pevnosti.

Zahleděl jsem se jí do očí a položil tu zásadní otázku:
„Seš si opravdu jistá?“
Místo odpovědi přikývla.
„Máš poslední možnost couvnout.“
„Já vím,“ souhlasila.

Rukou sáhla mezi naše těla, nahmátla tvrdého utěšitele a zamířila s ním do své chlácholinky. Pomaloučku jsem se nořil do té hebké nádhery. Kousek po kousku jsem pronikal dovnitř a vychutnával si ten blažený pocit. Už jsem se v ní uhnízdil celý. Naše rty se opětovně spojily v dlouhém a něžném polibku. Pomalými pohyby jsem prozkoumával zákoutí štěrbinky, tentokráte jsem to mohl plně procítit, jelikož našemu kontaktu už vůbec nic nebránilo. Cítil jsem to vlhko a teplo, užíval si to těsné sevření. A nebyl jsem sám. Vnímal jsem stahy její kundičky. Nožky obtočila kolem mého pasu, abych jí nemohl uniknout. Stejně jsem na to neměl ani pomyšlení. Zvýšil jsem frekvenci svých pohybů. Dostalo se mi odpovědi v podobě hlasitějších vzdechů. Trošku mě to zarazilo, na okamžik jsem přestal a narovnal se.
Otevřela oči, podívala se na mě, usmála se a pobídla mě nohama. To mi stačilo, znovu jsem se dal do díla. Tvrdě jsem plenil její pevnůstku a ona se tomu ochotně poddávala. Přijímala mé přírazy s potěšením a snažila se mi vycházet vstříc. Výraz tváře naznačoval blížící se vyvrcholení. Dával jsem si pozor, abych se neudělal před ní. Chtělo to hodně sebeovládání. Odvedl jsem své myšlenky jiným směrem. Místo pouhých průniků jsem zkusil kroužit pánví a měnit nejen hloubku a tempo, ale i úhel. Zabralo to. Během pár chvil se pode mnou kroutila a i její sténání nabíralo na hlasitosti. Držel jsem její stehna a bez ustání do ní tvrdě pronikal. Každým okamžikem byla blíž vrcholu.

„Aaahhh…“ hlasitě zasténala, když jejím tělem proběhla první vlna orgasmu.
Naštěstí, už jsem byl u konce se sebeovládáním. Ještě několik zásunů a už to přišlo i na mne.
„Už…“ vydechl jsem úlevně a přirazil až na dno její kundičky.


Můj výkřik ji vytrhl z vlastního prožitku, ale o to víc se mohla soustředit na to, co se bude dít. V tu chvíli jsem to už nevydržel a sperma se začalo řítit ven. Při každém výstřiku sebou trochu škubla. A jak se její lůno plnilo, znovu rostlo její vzrušení. S poslední dávkou milostné tekutiny ji dostihlo další vyvrcholení.

Stáhla mne na sebe a přisála se na mé rty. Zůstali jsme v těsném objetí a vychutnávali si právě prožité okamžiky. Sebenepatrnější pohyb způsobil, že z její studánky vytekly naše smíšené šťávičky. Když jsme se oba vzpamatovali, lehl jsem si vedle ní. Ruku jsem jí ledabyle položil do klína. Nabíral jsem vytékající tekutinu a roztíral ji nejprve jen po lapličkách, posléze i po stehnech a bříšku. Došlo to tak daleko, že se sama natáhla pro mé prsty, aby mohla ochutnat.

Mlčky jsme se přesunuli do koupelny a smyli z nás pozůstatky milování. Po návratu do pokoje jsme ještě ztrestali donesenou láhev a pak už jen ve vzájemném objetí usínali, já ležel na zádech, ona s hlavou na mém rameni a nohou přese mne.

Ještě, než jsem usnul, zaslechl jsem, jak tiše zavzlykala a zašeptala:
„Děkuju. Bylo to… nádherné… já… já se asi… zamilovala…“

V duchu jsem si povzdechl, ale nahlas jsem neřekl nic, neodvážil jsem se, navíc ani jsem netušil, co bych měl říct.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
3915
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
4
Navigace v seriálu<< Dešťová víla 22Dešťová víla 24 >>
Trysky
Trysky@seznam.cz

29
Komentujte

Please Login to comment
avatar
5 Comment threads
24 Thread replies
2 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
6 Comment authors
TryskyReniemSmajdaMartinOndrej-bandy Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
bert9k
Host
bert9k

Opět moc pěkná povídka. Doufám, že ředitelka nezůstane nevyužitá. Když se tak snaží.

Martin
Host
Martin

Souhlasím se schůzkou u ředitelky před odjezdem 🙂

Smajda
Člen
Šmajda

Moc pěkně napsané.

Martin
Host
Martin

Tvé povídky jsou báječné v tom , že necháváš nahlédnout čtenáře do mysli postav . Líbí se mi pasáž s večeří , Oba si myslí , že romantiku zařídil ten druhý . Je vidět , že i paní ředitelka má chuť . 😀 A Pája to svádění od ředitelky vzala s nadhledem . Jasně je tam jako milenka , ale je spousta holek a myslím , že i Zdenka by dokázalo ztropit nechutnou žárlivou scénu . Jsem zvědav jak bude příběh pokračovat . Pokud by proběhlo hlasování o dalším směřování příběhu , tak hlasuji pro Pavlu . Děkuji za moc krásné čtení .

Ondrej-bandy
Host

Nadhera radost citat….uz sa tesim na pokračovanie. 5*

Reniem
Host
Reniem

No tak tohle je opravdu skvěle napsané!!!Jako ženskou me samozřejmě nejvic zaujal ten popis toho posledního milování a jeho vyusteni.Sice je to pěkné,ale nic moc pro jeho vztah co ma doma.Ja teda hlasuju pro Zdeňku,když uz se tu zminilo to hlasovaní:-) Přece jenom s ni ma společného vic nez jen fyzickou přitažlivost…

Martin
Host
Martin

To jako pokud jsem svobodný a chodím s holkou , tak se nesmím zamilovat do jiné holky ? Potom nerozumím tomu proč se tolik lidí rozvádí 😉 Není to nic proti tobě .

Smajda
Člen
Šmajda

Renien, nad tvým příspěvkem jsem přemýšlel a ačkoliv nejsem zastáncem “bokovek” (přímo se mi hnusí), tak jsem si nebyl schopen vzpomenout, co má se Zdeňkou více společného. Ano, věkově mohou být blíž, možná je lépe připravena na společný život, ale taky je to podle mě pěkná mrcha, která si jde za svým cílem, skoro bych až řekl, hlava nehlava… Já bych s takovým typem člověka plánovat budoucnost asi nechtěl.

Martin
Host
Martin

Krásně řečeno . Lépe bych to neřekl 😉

Reniem
Host
Reniem

On ale neni zamilovaný do tehle holčiny,ale do Pavlinky…dejme tomu,ze sex je s oběma hodne dobry,ale přece jen se Zdenkou uz neco přitul.Navic kdo mu zaručí,jestli tahle neni jeste horší?A samozřejmě mate pravdu v tom,ze Zdeňka udělala podraz,o tom žádná.Ještěže on je takový hodny,čistý,svědomitý klučina,který prvni hrbol na cestě řeši hned bokovkou…hm?;-)

Smajda
Člen
Šmajda

Je v tvé první větě správně “Pavlínky”? Nemyslela jsi “Zdeňky”?
Ano, s Pavlou nic nezažil, uhranula ho svou bezprostředností a sexem, tj. tím, co i zkušené chlapy dokonale oslepí/oblbne ;-). Snad každý nový vztah je krásný, člověk je zamilovaný a nevidí chyby druhé strany a možná si časem uvědomí, že je Pavla stejná, jako Zdeňka (s oblibou říkávám, že každá ženská je stejná, tak proč měnit tu, na kterou jsem si už zvykl :-D) a třeba se bude chtít ke Zdeňce vrátit.

Ad “hrbol řeší bokovkou”… někde v textu to Trysky popsal… klučina nikdy nebyl ve středu zájmu opačného pohlaví a teď chudák neví, jak s tím naložit. Podle mě sice nedělá dobře, ale zase si dokáži živě představit, jak mu to musí laskat sebevědomí.

Reniem
Host
Reniem

Ano,myslela jsem Zdenku,rozumíme si:-)Ona každá ženská neni stejná,jako každý chlap neni stejný….ale po čase je to víceméně v každém vztahu stejné,takže pravda proč to měnit…to je lepší občas se jinde “osvěžit” bokovkou a pěkně se pak potichu vrátit domu a byt v pohodě:-P

Smajda
Člen
Šmajda

Sice s poslední větou nesouhlasím, ale každý na to máme jiný názor :-). To už je lepší si to “osvěžit” jinde i s manželkou ;-D

Reniem
Host
Reniem

No tak to každopádně,to je na prvním miste!Ja to myslela vzhledem k našemu hrdinovi…at si teda užije jinde,když uz neni rozhodný,ale at se pak pekne s kytkou vrátí ke Zdence:-)

Smajda
Člen
Šmajda

K Pavlínce! 😀

Reniem
Host
Reniem

Hele neblbni me,s Pavlínkou je teď ne?Každopádně myslim k té,kterou ma rad a kterou v tuhle chvili podvádí:-)