Pro většinu obyvatel jedné slepé ulice na předměstí to byl další obyčejný čtvrtek. Petr a Lenka nebyli výjimkou, manželé s dvěma dětmi v pubertě – třináctiletým synem a patnáctiletou dcerou, kteří už…

„Jestli si kluci myslíte, že si to tímhle vyžehlíte, tak jste na omylu,“ pravila Klárka, když jsme jí objednali po všech jiných dobrotách ještě obří porci zmrzlinového poháru.

„Zítra dopoledne to fakt nejde, už něco mám,“ přesvědčoval jsem kámoše v telefonu, „odpoledne klidně, to mám volno, ale dopoledne nemůžu.“ „Co si budete přát?“ oslovila mě prodavačka, stál jsem totiž…

Procházel jsem se se svou Martinou městem, courali jsme po ulicích v dopoledním slunci, koukali se do výloh. A hlavně jsme si povídali, líbali se a bylo nám spolu dobře. Moc dobře.

Nejdříve Libor Sandře nadšeně vypověděl, jak nečekaně dobře dopadl s výpovědí, ale hned zklamaně připojil, že musí opustit nájemní bydlení. Sandra neoblomně trvala na tom, že se, byť třeba jen…

Už je to delší dobu, kdy se tady objevila povídka od Boba Romila, Metalová diva, která si žádala pokračování. Čekali jsme dlouho, ale dočkali jsme se. (poznámka korektora)

O několik let později.

Ráno mě probudilo sluníčko. Bylo mi jasné, že se jedná o jeden z posledních hezkých podzimních dnů a já ho musela strávit zavřená s babičkou, která mě neustále sekýrovala. Byla jsem tak otrávená, že…

Muzeum Louvre jsme původně neměli zájem navštívit (všichni tři jsme v tomto ohledu tak trochu kulturní barbaři), ale když už jsme se po našich toulkách Paříží dostali přímo k tomuto obřímu komplexu a…

Vešel jsem do baru. Chvíli jsem se rozhlížel, než jsem našel Zuzanu, mou bývalou spolužačku a nejlepší kamarádku. Pravidelně jsme se scházeli jednou za měsíc a vždycky jsme zvládli prokecat celý…

Ranní probuzení bylo upocené a ulepené. Přeci jen včerejší noc byla únavná a vyčerpávající.

V neděli vyvstala otázka, kdy pojedeme domů. Představa, že pojedeme opět přeplněným vlakem, ani jednoho z nás nijak nelákala. Domluvili jsme se tedy na dřívějším obědu a odjezdu kolem poledne.

V sobotu po snídani jsme se vypravili mezi stánky. Žádné novinky ani přepychové zboží jsme neočekávali, ale stejně jsme se chtěli na ty cetky podívat.

Pomalu se blížil konec září a s ním i tradiční Václavská pouť u našich. Mamka asi před týdnem volala a zvala nás. Měl jsem trochu obavy z opětovného setkání mamky s Kristýnkou, ale v rámci urovnání…

Procházel jsem se se svou Martinou městem, courali jsme po ulicích v dopoledním slunci, koukali se do výloh. A hlavně jsme si povídali, líbali se a bylo nám spolu dobře. Moc dobře.

V bytě prosluněném zapadajícím sluncem sledoval Libor pobíhající Sandru. Před necelou hodinou spolu znovu probírali postup v jejím případě a následně se rozhodli vyrazit si někam posedět. Po deseti…

Ráno mě probudil hlasitý hovor, linoucí se ze shora. Jen jsem se převalil na posteli a rukou hledal svou milenku. Nebyla tam. Marně jsem se snažil si uvědomit, kdy odešla. Musela být opatrná a tichá…

Kristýnka jela na víkend se sestřičkami a já přemýšlel, co budu dělat. Počasí hlásili pěkné, tak jsem se rozhodl, že celý den strávím někde u vody. Na plavečák se mi moc nechtělo, obvykle to tam bývá…

V pondělí ráno jsem vstával s docela čistou hlavou. Na to, co jsem prožil o víkendu a o čem se mi zdálo, rozhodně. Sbalil jsem si věci a vyrazil vstříc poslednímu pracovnímu týdnu. Telefon jsem…

Další den začal s vědomím toho, že je to poslední den dovolené. Relativně brzké vstávání, rychlá snídaně a už jsme se váleli u moře. Museli jsme si ho ještě naposledy užít. Zkrátka jsme na pláži…