eFenix - erotické povídky

Táta s mámou si velice přáli, abych šel studovat na vysokou školu. Neměl jsem to srdce je zklamat. Koneckonců, maturitu jsem udělal komplet za dvě, což nebylo zase až tak nejhorší, a mohlo to ukazovat na to, že jsem byl alespoň průměrným studentem. Ačkoliv jsem nepředpokládal, že bych uspěl na přijímacích pohovorech (podle informací mých kamarádů, kteří je dělali, byly pohovory velmi tvrdé), podal jsem přihlášku na dvě náhodně vybrané vysoké školy. Neměl jsem totiž nejmenší představu o tom, co bych vlastně chtěl studovat, proto ta náhodnost, navíc s jakousi nadějí, že právě ten či onen obor nebude příliš náročný.

Lubošova přepadovka ve Vikině nastartovala návrat do kurvích let. Dál se chovala jako panenka, ale s duší profiny, které se zastesklo po bývalých časech. Německé pelešení nebrala jen jako rychlé a nejjednodušší obohacení, ale i jako zábavu či životní cíl.
Nic na tom, co kdy prováděla jí nepřišlo divné a tupý mozeček omlouval jak vyumělkované tělo, tak i chování. Přesto si ráda zafňukala nad stylem života, kdy musela roztahovat nohy. Možná tím omlouvala společnost, ve které se pohybovala i když jí na to nikdo neskákal. U všech, co ji kdo poznali, byla jen obyčejná coura a zlatokopka.

Od ranního probuzení, vzal život obou novomilenců rychlý spád. Gustav se na svoji panenku díval pouze zamilovaně, díky pobláznění a Vikina se chopila nové šance s vervou. Nechávala se obsluhovat, obskakovat, diktovala si svá přání a libovala si ve chvílích naprostého štěstí.

Vztahy mezi mužem a ženou jsou v mnoha případech odlišné stejně, jako vkus každého jedince nebo potřeby k uspokojení. Někdo si libuje v krásně rostlých samicích, vonících živočišností už do dálky a někdo má rád ženy cudné, klidné a něžné.

Bylo ještě před půlnocí, ale ona už měla dost.
„Špatně!“ pomyslela si. Po jejím těle stékala horká voda a koupelnu plnila pára ze sprchy. Nabíjela ji.
“Ani v nejmenším nemám dost!“ byla jen totálně zničená. Jenže hormony se postaraly o to, aby i přes to vyčerpání našla pokaždé dost síly na to, aby mu dovedla sekundovat. Vlastně se hecovali navzájem a nezdálo se, že by to mělo mít konce. Neuměla si představit, že to ještě potáhnou dál, ale taky si nedovedla představit, že by teď měli jít spát.

Malé šedivé sídliště nebylo ničím extra zvláštní. Vysoké kostky z panelu, spousta oken, laviček, přeplněných pískovišť a parky, které každé dopoledne obsadilo kočárkové embargo. Maminy rozsázené po tamních lavičkách, ratolesti s nudlemi u nosu si házely písek na hlavičky nebo plakaly dětským vztekem.

Dost dlouho sleduji jednu krásnou věc. Nefunguje něco na stránkách? Mlčím anebo si postěžuji Fredovi. Přitom, pokud se kouknu do Fóra, tak oznámení, že něco nefunguje, je zde poskrovnu. Položil jsem si tedy otázku, čím to je? Proč uživatel mlčí a neoznámí, že narazil na něco co nefunguje? A pak mi to došlo. Aha, uživatel si asi myslí, že jako administrátor musím zjistit vše. Jenže v tom se bohužel uživatel plete. Rád bych se tedy pokusil vysvětlit, proč se uživatel plete a budu doufat, že Vás to donutí konečně využívat nahlašování chyb tak, abych se o tom nedozvěděl po měsíci od Freda.