Zajíček

Adama Zajíčka čekala za pár měsíců maturita a vytoužený odchod z domu na vysokou, kde jak doufal, bude mít příležitost změnit svůj image. Na střední byl trochu za exota, brýle a nějaké to kilo navíc ho u holek náležitě diskriminovaly. Navíc svou introvertní povahou si ani nenašel moc kamarádů a stával se tak terčem žertíků, někdy i dost krutých a nevybíravých, od svých spolužáků i spolužaček.

Jednou to na něj sehrála největší sexbomba ve třídě. Pěkně rostlá blonďatá kráska, o které po nocích tajně snil a při masturbaci si představoval, jak ji klátí.
Už od rána, jakmile se přiblížil k Dominice, tak se ta kráska jmenovala, vždy zaslechl útržky rozhovorů o sexu. Jako panic, z toho byl celý nesvůj a většinu času byl rudý až za ušima. Poznámky o jeho červenání se nedaly přeslechnout.
A to ho ta největší potupa měla teprve čekat.

V rozvrhu byly laboratorní práce z chemie, což znamenalo navléknout si bílé pláště a rozdělit se do dvojic.
Adam, který nic zlého netušil, se zaradoval, že si ho Domča dobrovolně vybrala. K jejich stolu bylo téměř ze všech stran docela dobře vidět.
Práce na pokusech se rozběhly, učitelka chemie procházela třídou a kontrolovala všechny dvojice jak pracují, aby náhodou nedošlo k neočekávané situaci.
U Adama se na chvíli zastavila.

„Ty s tím problém mít nebudeš, viď?“ zeptala se.
„Nebudu, paní profesorko. Myslím, že to zvládnu,“ odpověděl.
Učitelka byla spokojená, však taky Adam měl vždy samé jedničky z chemie.
„Tak dobře, budu se věnovat ostatním. Kdybys něco potřeboval, tak přijď.“
„Děkuji, paní profesorko.“

Učitelka opustila jejich pracovní místo a věnovala se spolužákům.
Dominika v něco podobného doufala. Opřela se o stůl a trochu se zaklonila. Vystavila tak svá ňadra lačnému pohledu.
„Nevadí, když to budeš dělat sám a já ti budu asistovat, podávat potřebné věci a tak?“ zeptala se naprosto nevinně.

Adam při pohledu na její prsa jen polkl a mlčky přikývl a tím začala jeho muka.
Dominika se o něj neustále otírala a dotýkala se ho. Adam se tetelil blahem a vzrušením. Domča si nenápadně rozepla několik knoflíčků na plášti.
V tu chvíli Adam zavelel, že potřebuje něco podat z horní poličky.
Dominika vylezla na stupátko a natáhla se na poličku. Rozepnuté knoflíčky vykonaly své a Adam zahlédl, že Domča nemá pod pláštěm ani tričko, ani podprsenku. Ocas se mu při tom pohledu bolestivě nalil a soustředění na chemii vzalo za své.
Pak už to šlo ráz na ráz. Dominika mu ještě předvedla pár kousků. Třeba při mytí zkumavek si s nimi dost výmluvně pohrávala, chvíli jako by je honila, chvíli je zkoušela i kouřit.
Když si je Adam poté přebíral, dokonce se mu povedlo i jednu upustit na zem.

Učitelka přiběhla za zvukem tříštěného skla téměř okamžitě. Viděla zkumavku na zemi, hned se ptala po jejím obsahu. Když ji ujistili, že byla prázdná, oddechla si a poslal je pro smetáček a lopatku. Domča to přinesla a pustila se do úklidu a opět tak Adamovi nabídla výhled na svůj hrudník.

Adamovi i přes ten úlek znovu stál.
Dominika se rozhlédla. Postavila se a rukou Adamovi přejela po stehně. Přitiskla se k němu. Adam se málem udělal.
„A nepotřeboval bys s tím pomoct?“ zašeptala mu.
Jak s ním cloumal chtíč, ani nemohl promluvit, jen přikývl.
„Tak jdeme poslední a ztratíme se do šatny, tam teď nikdo nebude.“

Konečně praktika z chemie skončila a třída se začala vytrácet.
Jen učitelka si s Adamem chtěla pohovořit o tom, proč se mu dnes nedařilo. Ani ji neposlouchal, myslel na Dominiku a na šatnu.
Vypadl ze třídy.
Dominika už na něj na chodbě čekala. Když se drali směrem k šatnám, na schodech byl trochu dav. Dominika se zastavila a Adam do ní narazil. Jakmile to ucítila, zavrtěla zadečkem. To už byli u šaten.

„Tak si sundej ten plášť,“ vyzvala ho Dominika a sama se začala svlékat. Evidentně neměla s nahotou problémy.
„Ukaž mi ho,“ poroučela dál Domča.
Adam se snažil rozepnout pásek a kalhoty, jak byl nervózní, vůbec mu to nešlo.
Dominika se toho ujala sama. Rozepnula pásek, knoflík i zip a Adamovy kalhoty i slipy skončily u kotníků. Do přítmí šatny trčel jeho dosud nepoužitý kolík. Patřil spíš k většímu průměru. Na špičce se třpytila kapička touhy. Bylo vidět, že stačí málo a vybuchne.
Dominika zkušeně po něm přejela prsty, rozetřela kapku po žaludu a sevřela ocas v dlani. Druhou rukou svírala jeho pytlík.
„Ne, že na mě vystříkneš!“ varovala ho.

Adam horlivě přikyvoval a sténal blahem. Neměl šanci si tedy všimnout, že se kolem šatny nenápadně stahuje zbytek třídy.
„A ukážeš mi, jak si ho honíš? Určitě přitom myslíš na mě, viď,“ dráždila ho Dominika, „A na co víc? Na moje prsa? Nebo na zadek? Nebo snad na kundičku?“
Aby ho Domča ještě víc vyprovokovala, laskala si příslušné partie rukama. Adamovi málem upadla hlava, jak přikyvoval.
„A chtěl bys ji vidět?“
Další kývání.

Dominika viděla, jak se Adam blíží k vrcholu. Začala pomalu rozepínat své kalhoty.
Adam už zahlédl, jak do tmy zasvítily červené krajkové kalhotky. Už ji brzy uvidí nahou, už si ji nebude muset jen představovat…
Zrychlil pohyby rukou.
Zasténal rozkoší a očekáváním. Blížil se bod, odkud není návratu.
Dominika se soustředila na Adama, aby neprošvihla ten správný okamžik. Měla jen jednu šanci, ale nezapomínala se dál svlékat. Jakmile zahákla prsty za okraj kalhotek, tak to na Adama přišlo.
„Teď!“ vykřikla.

Do šatny se nahrnul zbytek třídy s telefony v rukách. A všichni fotili Adama stojícího v šatně se splihlým ocasem a rukama upatlanýma od spermatu, jak se v poslední chvíli snažil zakrýt.

S pohledem plným nenávisti, opovržení a zklamání upřeným na Dominiku si natáhl kalhoty a utekl ze školy.
Běžel rovnou domů.
To, že nechal ve škole všechno, včetně klíčů i telefonu, si uvědomil až přede dveřmi bytu. Sprostě a hlasitě zanadával, pak se sesunul na práh a rozplakal se. Chtěl sklopit hlavu do dlaní, ale ruce měl stále ulepené od vlastního spermatu, což mu připomínalo jeho ponížení a potupu před celou třídou a navíc od bytosti, kterou miloval.

Ozval se šramot. Ve dveřích na konci chodby bylo slyšet rachocení klíče a pak se objevila i hlava. Nakrátko ostříhané tmavší vlasy, hnědé oči a roztomilý nosík patřily nové sousedce, která se přestěhovala před několika měsíci.
Jmenovala se Aneta Nezdráhalová, a z toho, co zaslechl od rodičů, tak bezdětná rozvedená třicítka.
On sám se o sousedy moc nezajímal.

„Ahoj, děje se něco?“ zeptala se paní Nezdráhalová.
„Dobrý den, ne nic,“ odsekl naštvaně Adam, který nechtěl, aby o jeho ponížení věděl ještě někdo další.
„Ty nemáš klíče?“
„Nemám,“ další strohá úsečná odpověď, „nechte mě být.“

Aneta vzala vlastní klíče, kdyby se jí náhodou zabouchly dveře, a šla se podívat za Adamem.
„Jsi v pořádku? Není ti nic?“ ptala se ho.
Když se k němu sklonila, ucítila nezaměnitelné aroma mužského mlíčí. Začínala tušit, že to nebude jednoduché. Všimla si ulepených rukou i skvrn na kalhotách.
Mlčky je přešla a dělala, že to přehlédla.
„Tak si pojď sednout alespoň ke mně domů, než se vaši vrátí. Udělám čaj, nebo limonádu? Tobě už vlastně osmnáct bylo, viď, tak si můžeme dát i něco ostřejšího,“ navrhla.

Vzala Adama podpaží a ten se nechal odvést jako loutka do jejího bytu. Posadila ho v kuchyni ke stolu. Vytáhla dvě skleničky, láhev nějaké pálenky a štědře Adamovi nalila.
„Ty jsi Adam, viď,“ řekla, „já jsem Aneta.“
Ťukla svou sklenkou do té, co stála před Adamem. Ten se na ni podíval, jak na sklenku, tak na Anetu.
„Můžu si aspoň umýt ruce?“ zeptal se.
„Jistě. Trefíš tam? A ručník tam také najdeš.“
Adam jen pomalu přikývl.

Když se ani po čtvrt hodině nevracel, opatrně se za ním vydala.
„Můžu?“ zaklepala Aneta opatrně na dveře koupelny.
„Ale jo,“ odpověděl smutně Adam.

Aneta pomalu otevřela dveře a uviděla Adama sedět na okraji vany a snažil se nějak vydrhnout kalhoty kartáčem na ruce.
Klekla si k němu a jemně mu vzala kartáč z ruky.
„Takhle to nepůjde,“ řekla. „Věř mi, má s tím nějaké zkušenosti,“ pokračovala, „jestli chceš, tak to sundej, hodíme to do pračky a pak do sušičky, za dvě hoďky je hotovo a budeš se moct zase obléknout.“

Adam nezareagoval, tak Aneta chtěla sama převzít iniciativu. Sotva se však dotkla knoflíku na kalhotách, Adam vykřikl a odstrčil ji.
„Promiň,“ stáhla se okamžitě Aneta, „jen jsem ti chtěla pomoc.“
„No právě,“ ozval se po chvíli.
„Tak pojď, dáme toho panáka a třeba bude líp.“

Vypili nalité sklenky a Aneta se slovy „do druhé nohy“ hned nalila dalšího. Adam nebyl zvyklý pít, navíc takhle rychle a už i ty dva panáky na něm byly znát.
„Tak co se stalo?“ zkusila to Aneta.
Z Adama díky alkoholu opadl stud a pustil se do vyprávění.
„To je ale kráva,“ neodpustila si Aneta na konci.
„A já do ní byl zamilovaný,“ zkonstatoval Adam.
„A co ty kalhoty? Dáme je do pračky?“
„Tak jo,“ souhlasil Adam.
Stoupl si a stáhl si kalhoty.
„Ono by to chtělo asi i ty slipy,“ podotkla Aneta, když viděla, jak vypadají.
„A to tu mám být před tebou nahý?“ bránil se.
„O jednoho člověka víc nebo míň, na tom už nesejde, stejně to určitě někde koluje po netu…“
„Přinesu ti župan,“ nabídla se Aneta.

Rezignovaně se postavil a stáhl slipy.
„Triko taky?“ položil naprosto zbytečnou otázku.
Aniž by čekal na odpověď, poslední kus oblečení skončil také na zemi.
Aneta už mu zpoza rohu podávala župan. Chňapl po něm a v mžiku ho měl na sobě a seděl za stolem.
Aneta posbírala špinavé oblečení, aby s ním odběhla do koupelny.

Adam si ji víc nápadně, než nenápadně prohlížel. Sice si říkal, že je pro něj stará, ale rozhodně na to nevypadala. Udržovaná, prsa pěkný a zadek taky nebyl k zahození.
Aneta si samozřejmě povšimla zkoumavého pohledu a schválně se před ním trochu nakrucovala.
Na takové věci jako jsou brýle a nějaké kilo navíc kašlala, navíc jeho vyprávění ji popravdě i trochu vzrušilo. Hned si představila sebe na Dominičině místě, a to, jak by se v té šatně nechala pořádně vojet.

Bože, já už tak dlouho neměla v sobě pořádnej ocas, povzdechla si v myšlenkách a cítila, jak jí kundička vlhne a svrbí. K tomu cítila jeho sperma a při pomyšlení, kolik toho bylo zbytečně vyplýtváno na oblečení, si musela v koupelně alespoň pohladit kundičku.
Pak dostala nápad. Rychle přihodila své oblečení do pračky, kalhotky a podprsenku hodila do špíny.
Na šňůře příhodně visely domácí šaty. Přetáhla je přes hlavu a vrátila se do kuchyně.

Adam zvedl hlavu a tázavým podnapilým pohledem se podíval na Anetu.
„To víš,“ řekla, „nebudu přece prát skoro prázdnou pračku, tak jsem tam přihodila pár svých věcí.“
„Aha, to chápu.“
„A dáš si něco?“
„Ne, děkuju,“ odmítl Adam.
„Počkej, přece tě tu nenechám sedět o hladu.“

Aneta chvíli pobíhala po kuchyni. Nakrájela rohlíky na kolečka, kousek sýra, okurky, salám a rázem vykouzlila jednohubky.
Adam ji při tom pobíhání pozoroval a ani si nevšiml, že se mu župan v rozkroku poněkud rozevřel.
Zato Aneta si toho byla dobře vědoma. Párkrát se jí povedlo „omylem“ něco shodit na zem. Střídavě tak Adamovi nabízela pohled pod šaty anebo do výstřihu.
Ani jedním nepohrdl a začínalo to na něm být vidět. Přehodil nohu přes nohu, urovnal si župan, čímž se snažil zakrýt erekci.
„Nemusíš se stydět,“ uklidňovala ho Aneta, „nikdo tu není, jen já a ty. A já už jich pár v tomhle stavu viděla.“
Adam se maličko uvolnil a zaujal příjemnější pozici.

„A už si alespoň nějakou nahou holku viděl?“ ptala se Aneta a vzápětí dodala, „rodina a porno se nepočítá.“
Adam stydlivě sklopil hlavu a zavrtěl s ní.
„A chtěl bys?“
Následovalo skoro neznatelné přikývnutí.
„Tak se dívej,“ vyzvala ho.

Pak jedním pohybem si přetáhla šaty přes hlavu a stála před ním nahá. Otáčela se a nastavovala z různých úhlů, aby si ji mohl pořádně prohlédnout.
Ještě, že nejsem líná a udržuju si sestřih, i když nemám chlapa, pomyslela si Aneta, když viděla, jak Adam zírá na pečlivě zastřižený trojúhelníček tmavých chloupků.
„Ty by sis chtěl sáhnout, že jo?“
„Jo,“ vyhrkl Adam.
„Ale lepší to bude v ložnici,“ navrhla, „ale ten župan nech tady.“

Během okamžiku spolu leželi na posteli.
Aneta na zádech a pokrčenýma roztaženýma nohama. Adam vedle ní a zkoumal pohledem každý kousek jejího těla. Nesmělými doteky konečky prstů hladil prsa, bradavky a proháněl se chloupky.
„Počkej,“ zastavila Aneta Adama, „zkusíme to takhle.“

Vzala jeho ruku do své a postupně ho naváděla po svém těle. Ukazovala mu, kde má být něžný, kde může přitlačit, jak na prsa a bradavky. Nakonec ho vzala i na prohlídku jeskyňky.
Usadila si Adama mezi nohy a rozevřela lapličky od sebe. Ukázala mu poštěváček a to, jak si s ním hraje. Pak si zavedla jeho prsty do štěrbinky a nechala ho, aby ji sám prozkoumával a pomalu ji prstil. Jeho stydlivost a nezkušenost ji vzrušovala.

Nadzvedla se a podívala se Adamovi do očí. Její rty vykroužily neslyšné „pojď do mne“. Rukou ho uchopila za tvrdý ocas a směřovala ho do otvůrku, kde před okamžikem byly jeho prsty.
Cítila, jak se chvěje, když proniká dovnitř. Jeho velikost jí dělala dobře. V porovnání s jejím exmanželem byl Adam o něco větší.
Dostal se až na samé dno. Nechala ho, ať dělá, co chce.
Adam pochopil a začal nezkušeně přirážet. Snažil se vzpomenout si, co všechno viděl v pornu a také to postupně aplikovat.
„Počkej,“ zarazila opět jeho snažení Aneta. „Ne všechno, co je vidět v pornu je dobrý zkoušet a navíc, když je to poprvé. Začni pomalu. Pěkně dovnitř a ven…“

Adam se uklidnil a řídil se dobrou radou.
Dovnitř a ven, říkal si v duchu a jako v odpovědi slyšel Anetino vzdychání, dovnitř a ven.
Vnímal teplo a vlhko svírající jeho mladický ocas, uvědomil si, co se děje a cítil, že se blíží výstřik.
Měl zkušenost z masturbace, ale tohle se tomu vůbec nepodobalo.
„Aahh…“ vyhekl a přirazil.
Sperma z něj vytrysklo a plnilo kundičku zkušené samice.
I přes dnešní potupující výstřik v šatně toho z něj vylétlo víc než dost.

Znaveně padl na Anetu. Ta ho objala a tiskla ho k sobě. Stále v sobě cítila jeho pulzující klacek.
„Pro…promiň,“ vykoktal ze sebe, když se vzpamatoval a lehl si vedle ní.
„To je v pořádku,“ uklidňovala ho Aneta a hladila ho po tváři.
Otočila se hlavou k nástroji lásky a dala se ústní očisty. Adam o něčem takovém ani nesnil.
Při pohledu na Anetinu hlavu kmitající mu v klíně se mu opět postavil.
„Hmmm,“ zabručela pochvalně Aneta s vidinou toho, že dnes možná dosáhne i orgasmu. „Vypadá to, že jsme ještě neskončili…“

Bez zaváhání si osedlala mladého hřebečka, nebo spíš Zajíčka, a hupkala na něm.
Přitiskla si Adamovy ruce na ňadra a sama se starala o jejich společné uspokojení. Adam se poctivě snažil, dokonce se pokoušel přisát se k pohupujícím bradavkám, což Aneta ocenila táhlým zaskučením rozkoší.

Jejich dovádění skončilo, pračka dávno doprala a dosušila. Oba leželi v posteli, líbali se a osahávali.
„Mohla bys pro mě ještě něco udělat?“ zeptal se Adam.
„Copak?“
„No víš…,“ začal a skoro se styděl to vyslovit.
„Co bys rád? Ještě se chceš milovat? Nebo snad máš chuť na můj zadeček?“
„Ne to ne…,“ vyhrkl, „teda, ne že bych nechtěl, ale myslel jsem na něco jiného.“
„A na co?“
„No…“
„Tak to vyklop, přece se nebudeš stydět, po tom všem, co jsme tu spolu teď vyváděli.“
„Mohla bys… mohla bys mě zítra odvézt do školy? A taky si pro mě přijet?“
„Asi mohla, ale proč?“ nechápala.
„No já doufám, že když mě uvidí s tebou, tak mi dají pokoj…“
„Aha. Tak dobře.“

Ještě chvíli leželi v posteli a povídali si, pak se zvedli a došli pro oblečení. Adam se oblékl a vyrazil zpátky do školy pro věci.

Druhý den ráno zastavilo u školy sportovní auto. Z něj vylezl Adam. Naklonil se do okénka řidiče a dlouze políbil Anetu.

A když skončilo vyučování, už na něj čekala opřená o auto. Boty na podpatku, punčochy, sukni a tričko s pořádným výstřihem.
Všichni puberťáci se za ní otáčeli, ale ona čekala jen na Adama. Vášnivý polibek a veřejné osahávání.
Pak nasedli a s jekotem prokluzujících gum vyrazili pryč.