Francek a Berta
Francek byl se svým kombajnem už za polovinou pšeničného lánu, když začal pociťovat nutkání. Hmota, tvořící se v jeho útrobách, sice ještě nedospěla k oné pomyslné „zatáčce“, ale s každým ujetým metrem se k ní nezadržitelně blížila. Naštěstí byl na tom okraji pole, které bylo o mnoho kratší než jeho protilehlá strana. Bylo vroubené dvěma metry širokým pásem jakési meze, poměrně strmě se svažující ve stráň pokrytou porostem smíšeného lesíku,