žhavé erotické povídky
Ve čtvrtek ráno měl Honza splín. Jeho obrovské touhy a neschopnost je plnit ho užíraly. Hned ráno však přivezla stará Praga dřevo na zimu. Když řidič vyklopil dřevo na zahradu, zavolal z okénka: „Tady to máte. Štípačka nám ale nefrčí, takže to prý máte se slevou.“ Odjel, a když se dým z pravěkého dieselu rozplynul, došlo Honzovi jaká bude cena slevy. Špalky měly požadovanou délku, ale byly v celku. Bude
Šéf mi ten den hodil na krk zařídit návštěvu jedné studentky z Vídně. Měla k nám přijet na krátkou návštěvu, prý obhlédnout náš ústav před tím, než si vybere místo pro svou stáž. Měl jsem všechno zařídit a domluvit. Dva dny vyřizování, mailování a papírování a mezitím mi vlastní práce stála. Holt šéf rozhodl, tak to musím udělat. Komunikace s ní probíhala samozřejmě v angličtině, jako většina věcí ve vědecké oblasti, s ubytovacím
Ráno se všichni tři sešli u snídaně. Linda měla na hlavě sluchátka a houpala hlavou do rytmu hudby, která byla mírně slyšet i mimo její osobní bublinu. Hanka se ráno po probuzení rozhodla, že se bude dělat, jako by se nic nestalo a tak se mile usmívala a měla dobrou náladu, tedy než přišel Honza. Ten se tvářil vyplašeně a uhýbal pohledem. Sice se snažil, aby svoji vyplašenost skryl, ale
Naše situace se začala, co po finanční stránce, pomalu, ale jistě měnit. Jana dostala za výbornou práci během pracovní cesty poměrně slušně přidáno. Šéf si tak pojistil, že po tom všem nebude chtít odejít. A pak tu byly změny, které jsem já nepostřehl. Ty změny v jejím chování co se sexuální stránky týče. Její změny v oblékání a i to, že začala chodit do posilovny. Vše bylo tak postupné, že jsem to považoval za
Zastrčil jsem klíč do zámku a ozvalo se pisklavé zaňafání. Zvuk, který nevěstil nic dobrého. Pes v tom byl nevinně. Od něho až tak velké nebezpečí nehrozilo. To jeho panička byl ten důvod k obezřetnosti. Majitelkou gaučáka Beníka byla matka Moniky, moje milovaná tchyně. Milovaná samozřejmě myšleno ironicky. Jestliže se o Monice vyjadřovala Radka jako o generálce, tak matinka byla hotový generalissimus. Před časem ovdověla, protože tchána sejmula rakovina a
Odpoledne pokročilo pomalu k večeru. „Tak. Pro dnešek končím,“ řekla si Leona a zaklapla desky dokumentace. Stejně byla v kanceláři už sama. Protáhla se v křesle a vytočila číslo přítele Karla, sedícího o dvě patra níže. Ten však telefon nezvedal. „Podivné,“ pomyslela si. „Vždyť dnes jedeme spolu se podívat na ten nový byt.“ Nakonec se oblékla a zašla k němu osobně. Zastihla tu ale jen jeho sekretářku. „Pan vedoucí již odešel. Stavila
Mýtina poblíž pohraniční Kamencové tvrze. Lesem se obratně plížil Makos. Sirotek, který se nejlépe cítil v přírodě, kde vyrostl u místního lesáka a jeho ženy. Ujali se ho před dvaceti zimami hned po smrti jeho matky při porodu.Teď sledoval dvojici milenců, kteří mířili na skrytý palouček v lese, kde se scházeli v utajení před zraky ostatních obyvatel. A měli k tomu pádný důvod. Vztah Brigy, vdané dcery starosty a Perena,
Po snídani se nám nikam nechtělo. Tedy, ne že by se nám nechtělo, ale nějak jsme neměli na nic sílu. Zvládli jsme akorát tak dojít na pokoj, převléknout se do plavek, vzít ručníky a usadit se na lehátkách u bazénu. U Kristýnky to tentokráte jistily dvojdílné plavky, které toho opravdu moc nezakrývaly. Dvě lehátka jsme srazili těsně k sobě, za hlavu si dali slunečník a užívali si tu pohodu.
Tahle dovolená opravdu nemohla začít lépe! Nejdříve si sestra zlomila ruku. Naši žhavili dráty všemi směry a sháněli náhradu. Příslib tety Julie byl zrušen čtrnáct dní před odletem. „Já se fakt omlouvám, ale mám problémy v práci…“ No, zkrátka se s mámou pohádaly a táta nakonec přes manžela své sestřenice dostal doporučení na jeho sestru Editu. Nikdo z nás ji neznal, ale bylo nám zaručeno, že mezi nás zapadne a není to problémovej
Nikdy jsem nelitoval, že jsem nezažil klasický vysokoškolský život na kolejích. Po střední jsem se domluvil s pár kamarády, na internetu našli ještě další spolubydlící a se začátkem prvního semestru jsme se nastěhovali do studentského bytu. O volnomyšlenkářský život jsme nepřišli, navíc jsme měli k dispozici dostatek soukromí, komfortu, nikdo nás nehlídal a cena byla v podstatě stejná, jako u těch zcela průměrných a místy horko těžko obyvatelných kolejí. Měl jsem pokoj sám