žhavé erotické povídky
„Spíš?“ přerušila mé usínání Laura. „Copak můžu, když mi nedáš pokoj?“ zabručel jsem unaveně. „Jsem děsně nervózní z té zítřejší zkoušky a nemůžu zabrat,“ broukla mi do ucha a rukou přejela po břiše. „Buď v klidu. Dáš to úplně v pohodě,“ pokusil jsem se jí uklidnit. Přetočil jsem se na bok a s čelem opřeným o její čelo se zeptal: „Takže když nemůžeš spát ty, tak ses rozhodla, že nenecháš
Teta Hanka stála ve své ložnici jen v lehce průsvitném župánku před svým synovcem, kterého si přivedla, osušila, svlékla, hladila a právě posadila na postel. Honza tam seděl a pouze ve světle malé lampičky se mu naskytl ten nejúžasnější obraz jeho života. Hanka si uvědomovala, že její župánek je rozepnutý. Viděla v jeho očích plameny vzrušení. Stále se však kochal jejím obličejem anděla. Hanka ladně zavlnila rameny a nechala svůj černý župánek
Byla hluboká noc. Serge Rodier svižně krájel kilometry ke svému bydlišti, když vtom za vesničkou Villariés spatřil u krajnice stojící Mercedes a ženu v plesových šatech pokuřující cigaretu. Pochopil, že se něco stalo a zastavil. „Dobrý večer. Máte problém?“ zeptal se a žena jen kývla hlavou. „Mám defekt. Jistě chápete, že kolo vyměnit neumím.“ Serge to chápal, vytáhl z kufru potřebné nářadí a dal se do výměny. „Jsem Serge…Serge Rodier,
Byl už podvečer, když se u Nováčků rozezněl zvonek. „Ty někoho čekáš?“ otočila se Irena na manžela a na syna. Oba pokrčili rameny a pak otec vstal a šel otevřít. Za dveřmi stála mladá dívka. „Dobrý večer. Jsem Dobromila Rettigová. Já jsem dcera sestřenice vaší švagrové, Aleny Nováčkové,“ vychrlila ze sebe. Otec Nováček jen udiveně koukal. Nikoho takového ze vzdáleného příbuzenstva neznal. „A co jako si přejete, slečno?“ „Já bych
Vzhledem k tomu, že v kuchyni se svítilo, tak Magdin otec s Jitkou zamířili rovnou tam. „Ahoj, co tak brzo doma?“ uvítala je Magda s předstíraným znuděním ve hlase. „Dobrý večer,“ ozvala se nesměle Renata. „Nazdar holky. Odešli jsme v půlce, protože za tu žebrotu, co jí říkají představení, by měli platit divákům. Ještě si posvítím na to, aby dostávali tak štědrý dotace od města, neumětelové,“ hartusil otec. „Klídek Ríšo,“
(Upravená verze) Seděl jsem u okna a bezcílně koukal ven. Takové obyčejné sobotní odpoledne. Sestra prošla kolem mne s poznámkou : “Nudíme se, co?” Ohlédl jsem se za ní a pohled spočinul na jejím zadečku. Roste z ní docela pěkná holka, pomyslel jsem si, a věnoval se dál nicnedělání. „Jdu se šplouchnout,“ oznámila sestra, snad abych jí nezabral koupelnu. „Jo,“ otočil jsem se za jejím hlasem. Za zavřenými dveřmi se
Studium na Uměleckoprůmyslové škole jsem úspěšně ukončil absolventskou prací na části výpravy k jedné televizní inscenaci. Dohlížel jsem na její realizaci ve studiu a měl jsem dozor v době natáčení. Ve své podstatě to byla nuda. Byl jsem k dispozici pro případ, že by snad došlo k nějakému technickému problému na dekoraci, jejíž jsem byl autorem. Protože parta stavební techniky odvedla dobrou práci, vše probíhalo bez problému. Sledovat natáčení, kde
V kantýně se jednoho dne objevila nová prodavačka. Nádherná zrzavá hříva dlouhých kudrnatých vlasů okolo ní vířila, když kmitala za prodejním pultem při obsluhování zákazníků. Rajcovní třicítka v největším rozkvětu ženskosti s šibalským úsměvem a pihatou tváří. Na plášti se kousek nad oblinou ňadra hrdě vyjímala připíchnutá jmenovka Miroslava. Samozřejmě se hned stala středem pozornosti a obletovali jí jak staří pardálové, tak mlaďasové, ženáči i svobodní. Nikomu se nepodařilo získat
Telefon zazvonil velmi nevhod. No, zkuste to, s někým mluvit a mít čuráka zasunutého v puse úžasné kuřačky Veroniky, která vám ho sjíždí, až máte slastí mžitky před očima a mozek dole v topořivých tělískách. Přesto jsem to zvedl. „Táta,“ svítilo na displeji. „Ahoj,“ snažil jsem se hovořit soustředěně. „Ahoj, synu. Už jsem zpátky doma, tak bych tě chtěl vidět. Kdy se ti to hodí?“ ozval se otec. „No….v postatě…úúúh…kdykoliv…oh…oh…
Prostředí, v němž se příběh odehrává, není autorovi znám. Děj a osoby jsou tudíž smýšlené a jakákoliv podobnost je čistě náhodná. Na chodbě, z hloučku postávajících deváťáků, se ozval bolestný výkřik a pak na záchod běžel kluk se zakrváceným nosem doprovázený suitou kamarádů. „Co se to tady děje?“ ozval se přísný hlas dozorujícího učitele, který se právě vrátil z vášnivé debaty s kolegyní v kabinetu, že si ještě nestačil zapnout zip na poklopci. „No jasně,