Kristýnka 49 – Suvenýry

Toto je 49 díl z 49 v seriálu Kristýnka

„Dobré ráno miláčku,“ pozdravila mě Kristýnka, když jsem vešel do kuchyně. „Dobré ráno,“ odpověděl jsem a pomalu se ještě probíral ze spánku. Nějak jsem si nemohl dát dohromady, co byl sen a co skutečnost. Matně jsem si vzpomínal na sen plný milování i divokého sexu. „Copak?“ „Ale nic, jen přemýšlím, jestli se mi to náhodou nezdá.“ „A co?“ „To, že jsem tu s tebou.“ „Tak to se ti opravdu nezdá. Nebo

mladík šuká starší

Začalo to volejbalem 09

Toto je 9 díl z 9 v seriálu Začalo to volejbalem

Unavený, nevyspalý Tomáš seděl v kuchyni, nepřítomně svíral hrnek se studenou kávou a hlavou se mu zběsile míhaly vzpomínky na včerejší večer. Nejraději by je vymazal z paměti – Markétu s Anetou, jejich společnou masturbaci, Anetin následný útěk. Markétino vystřízlivění, které znamenalo následné výčitky, obviňování a hádku. Bezesnou noc strávenou v osamělém bytě po bezhlavém úprku setmělým městem.

Tinnitus 03

Toto je 3 díl z 3 v seriálu Tinnitus

S mámou jsem se potkala až druhý den po návratu z práce. Chovala se, jako by se vlastně nic nestalo a ani náznakem se k tomu nevrátila. Pro mě to bylo těžší. Kdykoli jsem se na ni podívala, viděla jsem znovu, jak přede mnou leží nahá s rukou zabořenou v přirození a já lížu její zduřelé bradavky. Nedokázala jsem se té představy zbavit. Nepomáhal tomu ani brácha, který neustále vyzvídal, co se vlastně večer mezi

Pohled z okna

„No tak, jedem,“ povzbuzoval Aleš pomalu se sunoucí řadu aut. Páteční špička si jako obvykle vybírala svou daň na řidičích. Ostatně byl pátek chvíli po čtvrté hodině, tak se to dalo čekat. „Proč já vůl to jen v té práci nezapíchl dřív, takhle to nemám šanci stihnout,“ v duchu si nadával a snad po desáté během minuty zkontroloval hodinky. „Snad bude mít také zpoždění.“ Konečně dojel na sídliště a zaparkoval na prvním

Zahraniční studentka 08 – Konference

Toto je 8 díl z 9 v seriálu Zahraniční studentka

Po té, co jsem přijel domů, ani jeden z nás neměl čas na vzájemnou návštěvu, bohužel. Museli jsme si vystačit jen s emaily a skypem. O to víc jsme se těšili na nadcházející konferenci. Museli jsme to ty zbývající tři týdny nějak vydržet. Hned v pondělí ráno mi došlo to, nad čím jsem ve vlaku tolik přemýšlel. Použili jsme ochranu, nebo ne? Vůbec jsem si nebyl jistý. Musel jsem se

Matčin úraz III

Toto je 3 díl z 4 v seriálu Matčin úraz

Matčiny vzdechy z ložnice byly neklamným důkazem toho, že naše debata u ní nezůstala bez následků. Úplně jsem to měl před očima, jak leží na posteli s rozhozenýma nohama, s prstem hluboko zaraženým do otvoru své prciny a dráždí si poštěváček. Představu jsem měl naprosto reálnou, vždyť jsem to viděl ve vaně, kdy se chvíli přede mnou zapomněla kontrolovat. Po několika minutách slabě vykřikla, pravděpodobně dosáhla vyvrcholení a pak bylo

Zahraniční studentka – 07 – Víkend ve Vídni – část 3.

Toto je 7 díl z 9 v seriálu Zahraniční studentka

Ráno mě probudil hlasitý hovor, linoucí se ze shora. Jen jsem se převalil na posteli a rukou hledal svou milenku. Nebyla tam. Marně jsem se snažil si uvědomit, kdy odešla. Musela být opatrná a tichá jako myška, protože jinak bych se vzbudil. Vstal jsem z postele, rozhlédl se po pokoji a spatřil tu spoušť. Oblečení poházené po pokoji, zválená postel a pozůstatky po našem nočním řádění. Pomalu se mi vracely

Dešťová víla 35

Toto je 35 díl z 35 v seriálu Dešťová víla

Zdeňčiným nešťastným pádem začalo naše společné soužití. Jen zpočátku to ani jeden z nás tak nevnímal. Po pár dnech Zdeňce trochu otrnulo. Zvykla si na to, že každý večer uleháme do společné postele i na to, že ji celý den obskakuji. I já už bral péči o Zdeňku trochu jako rutinu. A z koupání jsme si udělali ranní rituál. Byl to asi třetí nebo čtvrtý den, co byla Zdeňka u mě. Zrovna

Dešťová víla 34

Toto je 34 díl z 35 v seriálu Dešťová víla

Víkend jsem strávil přípravami a cestováním mezi Zdeňčiným a svým bytem. Ale čas na odpolední návštěvy jsem si našel. A hned s první návštěvou jsem jí přinesl i nový mobil. V pondělí ráno jsem čekal na chodbě, až skončí vizita, abych Zdeňku naložil do auta a odvezl si ji domů. „Opravdu ti to nevadí, že se o mě budeš starat?“ ujišťovala se Zdeňka, když už seděla v autě. „Děsně mi to vadí. Proto