v autě venku honí

Kalhotkové patálie 8

Toto je 8 díl z 8 v seriálu Kalhotkové patálie

Doma panovala taková zvláštní atmosféra podobná tichu před bouří. Já se stále srovnával s novou situací a Monika se samozřejmě tvářila, jako že se nic neděje. Zachovávala zdání věrné manželky, i když náš vztah procházel oboustranně hlubokou krizí. Spíš než spolu, jsme momentálně žili vedle sebe. Chvílemi mi připadalo, že doma je větší chladno než ve venkovním listopadovém počasí. Do práce jsem další den šel až na odpolední a do

Dlouhé odloučení

S Mirkem a Martinou se známe už dlouho, jsme kamarády ještě za svobodna. Občas se setkáme, pokecáme, byli jsme i na společné dovolené. Aspoň se děti mezi sebou zabavily. Mirek jezdívá na dlouhé, většinou tříměsíční, stáže do zahraničí. Asi mu to vynáší, ale nechápu, jak to tak dlouho může vydržet on, nebo jeho Martina.

Autorova múza 01

Toto je 1 díl z 3 v seriálu Autorova můza

Jak autoři nacházejí inspiraci Jednoho zimního večera jsem marně vzýval všechny múzy a frustrovaně hleděl na poloprázdnou stránku wordu. Kurzor na mě smutně pomrkával a mě nenapadalo žádné kloudné pokračování rozepsaného příběhu. „Na co tam zase čumíš,“ ozval se hlas mé drahé polovičky Daniely. „Nečumím, píšu,“ opravil jsem jí. „Píšeš jó? Kdybys nekecal. Už půl hodiny si nedal ani jednoho datla.“ „Nemám inspiraci. A když budeš otravovat, tak mě asi

Pobyt v penziónu

Do Mariánských Lázní jsme vyrazili s pokusem slepit naše uvadající manželství. Ubytovali jsme se stranou centra, v malém tichém hotýlku, abychom měli pohodu a klid. V blízkém lázeňském domě jsme si zakoupili i nějaké procedury, a tak se dny odvíjely na procedurách, picích kúrách a procházkách parkem, po kolonádě a posezeních v kavárničkách a cukrárnách. Kupodivu to mělo blahodárný vliv na naši psychiku, že jsme začali, každý sám, uvažovat, proč nám to spolu neklape

Neřestná čtveřice 04 – Víkend hojnosti 2

Toto je 4 díl z 16 v seriálu Neřestná čtveřice

Víkend hojnosti – 2. část – ubytování Když vystupovali z vlaku, tak jim rozesmátá průvodčí mávala a gestem ruky naznačovala pohyb jako při hulení ohonu. Při pohledu na ní pronesla Petra rozhodně: „Hned jak se vrátíme domů, tak si musím ty kuličky sehnat.“ Přestoupili do motoráčku a nakonec dojeli do cílové stanice. Vesnice ležela vlevo od nádraží, ale oni vyrazili po cestě vpravo do mírného kopce okolo lesa.

Grilovačka

Povídka je napsána v neobvyklém stylu, podobném tzv.gamebooku. Ostatně, posuďte sami. (pozn. korektora) Kristýna se trápila. Když už to trvalo delší dobu, pozvala jsi ji do vinárny a tam ti všechno vysvětlila. Rozchod s dlouholetým přítelem byl bolestný o to víc, že odešel s její nejlepší kamarádkou a ona teď jen sedí doma a kouká do čtyř stěn. A že ji pochopitelně chyběl i sex, nemusela ani říkat. A tak jsi

Farář

Farář Jan Dřízhal rozhodně nebyl pokorným služebníkem božím. Holdoval světským požitkům jako každý běžný člověk. Vlastně ani kněžství studovat nechtěl, ale rozhodli za něj jeho rodiče, fanatičtí katolíci. Do kněžského semináře nastupoval jako mladík, znalý už požitků a radostí duševních i tělesných. O panictví totiž přišel pár měsíců předtím s nevlastní starší sestrou.

Z dávných časů

Rejtar Hanuš Lotrinský odhodil šavli a otřel si zpocené čelo. Bylo po bitce a oddíl císařských vojáků byl rozprášen. Byla to už kolikatá šarvátka od doby, co saská armáda překročila zemské hranice a blížila se ku Praze. Pak však přišel rozkaz podpořit Švédy, kteří do Čech vtrhli u Náchoda a cestou měli těžké ztráty. Zaznělo troubení k nástupu a saský pěší batalion a sbor jezdectva se sformoval a dal na pochod.

hrad

Hradní ceremonie

Předpověď počasí slibovala všechno možné, jen ne pěkné počasí. Místo babího léta mělo být sice ještě celkem teplo, ale skoro zataženo a místy přeháňky. Jenže já si na internetu našel lokální předpověď a podle té pršet nemělo. Tedy aspoň na Hrádku, kam jsme chtěli vyrazit s manželkou, abychom se mohli nerušeně věnovat našemu koníčku. Focení v přírodě. Ale ne přírody. Focení amatérského porna. Prostě rádi fotíme v přírodě odvážné až

Mám malý stan

Sluníčko svítilo o sto šest a já se blaženě vyvaloval na dece na břehu rybníka. Když už bylo hodně horko, hupsnul jsem do vody a ochladil se. Bylo to tady pěkné zákoutí, půl hodiny pěšourem od silnice, takže zájem motorizovaných mastňáků nehrozil. Opodál vtékal do rybníka potůček s krásně čistou vodou. Místo prostě ideál. Každý rok o dovolené si zde postavím stan a celou dovolenou si tady lebedím.