Zahraniční studentka – 01 – Seznámení

Toto je 1 díl z 9 v seriálu Zahraniční studentka

Šéf mi ten den hodil na krk zařídit návštěvu jedné studentky z Vídně. Měla k nám přijet na krátkou návštěvu, prý obhlédnout náš ústav před tím, než si vybere místo pro svou stáž. Měl jsem všechno zařídit a domluvit. Dva dny vyřizování, mailování a papírování a mezitím mi vlastní práce stála. Holt šéf rozhodl, tak to musím udělat. Komunikace s ní probíhala samozřejmě v angličtině, jako většina věcí ve vědecké oblasti, s ubytovacím

Zahraniční studentka – 02 – Vánoční večírek

Toto je 2 díl z 9 v seriálu Zahraniční studentka

V červenci jsem měl spoustu práce a v srpnu jsem si užíval zaslouženého volna. Nebýt toho, že se začátkem září ptal šéf, jak to vypadá s tou zahraniční studentkou, byl bych na ní skoro zapomněl. Začal jsem tedy pátrat, jak to s ní vypadá. Ne, že bych z toho byl zrovna nadšený, ale rozkaz je rozkaz. Navíc, kdyby nic jiného, tak by z toho mohl být další pěkný filmeček. Po asi

Zahraniční studentka 03 – Ples

Toto je 3 díl z 9 v seriálu Zahraniční studentka

Celé Vánoce jsem se těšil, až zase přijede zpátky. Bohužel o svátcích mi od ní přišel email, že je nemocná. Když jsem se ptal, kdy přijede, bylo mi řečeno, že nejspíš až v únoru. Bylo mi jí líto, popřál jsem jí brzké uzdravení a napsal jí, že se na ni těším, že pro ni budu mít překvapení. První sobotu v únoru jsme měli mít Studentský ples a já toho chtěl využít.

Zahraniční studentka 04 – Pracovní pouto

Toto je 4 díl z 9 v seriálu Zahraniční studentka

Pondělní ráno bylo rozporuplné. Na jedné straně se mi vůbec nechtělo z postele, ale na druhou stranu jsem se docela těšil do práce, tedy ne zrovna do práce, ale na NI. Ples se vydařil a ta noc po něm také. Byl jsem zvědavý, jak se teď bude v práci chovat. Jen, co jsem dorazil do práce, nachystal si čaj a sedl si k počítači, pípla mi smska. „Můžeš za mnou

Zahraniční studentka 05 – Víkend ve Vídni – část 1.

Toto je 5 díl z 9 v seriálu Zahraniční studentka

Konečně mi šéf schválil dvoudenní pobyt ve Vídni, abychom mohli dokončit článek, na kterém jsme společně pracovali. Asi jsem se netvářil moc nadšeně, že bych měl jet do Vídně, jen tak na otočku, protože mi podepsal služebku na dva dny. Nemohl jsem se dočkat, až pojedu. Vždyť jsme spolu pořádně nebyli skoro tři měsíce. Vídeň sice není tak daleko, ale stále to není na každotýdenní dojíždění. Vídali jsme se alespoň

Zahraniční studentka 06 – Víkend ve Vídni – část 2.

Toto je 6 díl z 9 v seriálu Zahraniční studentka

Po příjemném ránu nám práce šla pěkně od ruky. Do oběda jsme měli splněný plán, měli jsme hotovou první verzi článku, připravenou k odeslání. Ani jsem nečekal, že to půjde tak dobře. Ještě to dát někomu na kontrolu angličtiny a můžeme to poslat do časopisu. Chvíli jsme přemýšleli, komu to dát zkontrolovat. Když to pošleme mému šéfovi, tak zjistí, že máme hotovo a víc už mě do Vídně nepošle. To

Zahraniční studentka – 07 – Víkend ve Vídni – část 3.

Toto je 7 díl z 9 v seriálu Zahraniční studentka

Ráno mě probudil hlasitý hovor, linoucí se ze shora. Jen jsem se převalil na posteli a rukou hledal svou milenku. Nebyla tam. Marně jsem se snažil si uvědomit, kdy odešla. Musela být opatrná a tichá jako myška, protože jinak bych se vzbudil. Vstal jsem z postele, rozhlédl se po pokoji a spatřil tu spoušť. Oblečení poházené po pokoji, zválená postel a pozůstatky po našem nočním řádění. Pomalu se mi vracely

Zahraniční studentka 08 – Konference

Toto je 8 díl z 9 v seriálu Zahraniční studentka

Po té, co jsem přijel domů, ani jeden z nás neměl čas na vzájemnou návštěvu, bohužel. Museli jsme si vystačit jen s emaily a skypem. O to víc jsme se těšili na nadcházející konferenci. Museli jsme to ty zbývající tři týdny nějak vydržet. Hned v pondělí ráno mi došlo to, nad čím jsem ve vlaku tolik přemýšlel. Použili jsme ochranu, nebo ne? Vůbec jsem si nebyl jistý. Musel jsem se

Zahraniční studentka 09 – Překvapení?!?!

Toto je 9 díl z 9 v seriálu Zahraniční studentka

Po dlouhých dvou a půl měsících, kdy jsme se neviděli a jen si vyměnili několik emailů, nadešel čas mého stěhování do Vídně. Věci sbalené do dvou kufrů jsem pobral a vyrazil na nádraží. Jen jsem doufal, že mám všechno. I kdyby ne, tak jsem to neměl domů až tak daleko a nebyl problém si dojet pro to, co by mi chybělo. V noci jsem toho rozrušením moc nenaspal, tak jsem