Přiblblý básničky a čarovná kočička 01/14

Toto je 1 díl z 6 v seriálu Přiblblý básničky a čarovná kočička

Kancelářská krajina. Znáte to, ne? Obrovská cimra s desítkami kadibudek, tedy, vlastně otevřených papundeklových kójí, v nichž se ukrývali živočichové se čtyřmi údy (no, někteří měli dokonce i pátý, byť poněkud zakrnělý), dvěma dole a dvěma nahoře. Před nimi pak problikávalo i několik monitorů, na které tupě zírali, a bušením horními končetinami do klávesnice se marně snažili změnit chod dějin. Tak v něčem takovém jsem nyní pracoval. Akorát, že to byla

Přiblblý básničky a čarovná kočička 02/14

Toto je 2 díl z 6 v seriálu Přiblblý básničky a čarovná kočička

Už to bylo víc jak dva měsíce od hospodské schůzky a já stále nevěděl, jestli budu mít práci či ne. Začínal jsem se pomalu smiřovat s tím, že to asi nedopadne. Díky této nejistotě jsem znovu začal navštěvovat pracák a dívat se na nabídky firem, hledajících nové síly. Některé z nich jsem i navštívil, ale v žádné jsem neuspěl, protože inzerovaná místa byla dávno obsazena. Ještě, že mě ten strejda dostatečně vytěžoval svými

Přiblblý básničky a čarovná kočička 03/14

Toto je 3 díl z 6 v seriálu Přiblblý básničky a čarovná kočička

Pustil jsem se do práce. Strkalová přišla z nákupu a pustila se do vaření. Pořízci za občasného dohledu paní domu umístili nábytek kam patřil. Přiblížilo se poledne a já už, pomocí válečku, pomalu dokončoval béžový nátěr menší části pokoje. Strkalová se objevila jako duch. „Tak jak ste na tom, pane malíři?“ zeptala se zvesela. „Uvařila sem vám dršťkovou polívku, snad to nebude vadit,“ řekla pro změnu s trochou obav. „Vadit?! Tu já

Přiblblý básničky a čarovná kočička 04/14

Toto je 4 díl z 6 v seriálu Přiblblý básničky a čarovná kočička

Spal jsem jako mimino. První, co jsem před sebou spatřil, když se mi otevřely oči, byla vidina krásného volného dne. Něco ale nehrálo. Po pár minutách lenivého převalování mi to došlo. S t r k a l k a ! Neprozřetelně jsem ji slíbil, že to malování dneska dopoledne oslavíme. A mně se tak chtělo jen povalovat v posteli a nic nedělat. Jenže sliby se mají plnit a tak jsem

Přiblblý básničky a čarovná kočička 05/14

Toto je 5 díl z 6 v seriálu Přiblblý básničky a čarovná kočička

Nečekal jsem dlouho. Přiběhla uřícená a hned se sháněla, kde že mám to auto. Vysvětlil jsem jí, že k němu nejprve musíme dojít. Tak jsme tedy šli. „Tady bydlíš?“ zeptala se, když jsme přišli k autu. „Ne, ani to auto není moje. Je strejdovo a já si ho můžu kdykoliv pučit, protože von s ním nejezdí.“ „Aha,“ vyslovila se neutrálně a uvelebila se na sedadle spolujezdce, aby mi dělala navigátora. Vyrazili jsme.

Přiblblý básničky a čarovná kočička 06/14

Toto je 6 díl z 6 v seriálu Přiblblý básničky a čarovná kočička

Ráno jsem opět s Frantovým doprovodem absolvoval trnitou cestu do “skryté říše skřítků”, jak jsem si to pro sebe pojmenoval. Nepřišli jsme poslední, jak jsem se v duchu obával. Po nás přišla ještě Galánečka a hned při vstoupení hartusila. „Já snad budu muset chodit kanálama. I když jdu pokaždý jinudy, stejně narazím na ségru, která je drbna k pohledání a samozřejmě mě musí všechno hned vyslepičit. Kdybych ji bejvala neřekla, že musím jít