O pár týdnů později jsme se sešli u Ládi v jeho domě už trochu později odpoledne znovu. Tentokrát mohl můj přítel Tomáš zůstat i přes noc, zařídil si nějakou služební cestu. Už jsme toho dost vypili a chystali se jít pomalu do peřin. Nějak konečně přišla řeč na náš první společný zážitek a pak ještě na […]
Tentokrát po letech – Ona IV. Přečíst vše »
Cestou domů jsem neustále musel myslet na to, co mi Alena řekla. Jestli to byla pravda a ne jen nějaká hra na city, tak musela prožít se svoji matkou opravdové peklo. Ale neustále mi vrtalo hlavou, proč neodešla. To se matky tak strašně bála, nebo jak? Byl jsem rozhodnut, že se jí na to již
Koťata. Tak nám říkaly kluci nejčastěji. Nevím proč, ale všechny nás takto oslovovali. Možná jsme v sobě měly něco kočičího, možná je za tím něco jiného, ale začaly jsme se tak občas titulovat i samy mezi sebou. My, to je studentky jedné vysoké školy ubytované na kolejích ve dvou sousedních pokojích. Já bydlím s Janou a vedle
„Nebude lepšie, keď si ho znova skúsim osprchovať?“„Vidíš, že to nezaberá. Ja som to spôsobila, tak ti s tým musím aj pomôcť. Ľahni si!“ Nechápavo na ňu pozrel. O čom to hovorí? Čo spôsobila? Snáď si nemyslí, že sa mu postavil kvôli nej? Mama mu však nedala priestor na rozmýšľanie. Jemne do neho sotila a on sa zvalil
Když v roce 1968 obsadila vojska Varšavské smlouvy tehdejší Československo, prohnala se Evropou krátká válka a po ní bylo obnoveno České království i moc šlechtických rodů. V důsledku války se některé technologie přestaly rozvíjet a lidstvo se vrátilo do secesní doby, jakožto zlatého věku. Technologický pokrok se spíše zastavil, lidé se přiklonili více k magii
Kněžna parádnice 01 – Návštěva kuchyně Přečíst vše »
Už je to delší dobu, kdy se tady objevila povídka od Boba Romila, Metalová diva, která si žádala pokračování. Čekali jsme dlouho, ale dočkali jsme se.(poznámka korektora) Uběhl skoro měsíc a kapela to hrnula jako buldozer. Ukázalo se, že odchodem Dejva se vyčistila atmosféra a všechny hraní najednou děsně bavilo. Častokrát se zkouška protáhla natolik,
Práce mě vždycky bavila, ale poslední dobou mi to nějak nejde, ani stereotyp s manželkou mi na náladě nepřidává. Myslím, že se tomu říká syndrom vyhoření. Dnes jsem byl opravdu rád, když už konečně „padla“ a vyrazil jsem domů. Pracuji na kraji města. Cestou to mám přes park, kde si občas dáváme s klukama „jedno“
Syndrom vyhoření 01 – Na lavičce za stánkem Přečíst vše »
Co čert nechtěl: asi týden před tím malérem jsme si s Tomášem krásně povídali v jedné vinárně a když jsme vyšli ven, znovu mi podrobně vysvětlil rozdíl mezi jeho a mojí verzí mého vztahu s Ládíkem. Té mé říkal “soft verze”a té své “hard verze”, (samozřejmě, že jsem ten rozdíl moc dobře chápala) a zeptal se, která varianta
Tentokrát po mnoha letech – Ona III Přečíst vše »
Uplynulo několik týdnů od příjemného zážitku s Ditou a já marně čekal, že se ozve. Byl jsem zvědav, zda otěhotněla a také jsem doufal v pokračování s ní, nebo s její partnerkou. Ta vysoká, přísně se tvářící žena, mě lákala víc, než jsem si připouštěl. Tyhle vysoké, elegantní a nepřístupné ženy byly pro mě vždy na prvním místě
Matčina mladší sestra, moje teta, se přede mnou nikdy moc nežinýrovala. Klidně přede mnou chodila ve spodním prádle, někdy nahoře bez a občas dokonce úplně nahá. Ona je vůbec takový samorost, co si s ničím nedělá hlavu, naprostý opak mojí matky. Jak jsem začal dospívat, všímal jsem si ji více a více a její tělo pro
Protected by Security by CleanTalk