žhavé erotické povídky
Všechno to začalo jednoho dne, kdy jsem nemusel do práce. Manželka měla v práci zrovna dlouhý den a já nevěděl, co mám sám doma v bytě dělat. Tak jsem zapnul počítač a podíval se na email na seznamu. Tam jsem zahlédl chat a nějak mě to tam nalákalo. Prohlédl jsem si seznam místností, ale nejvíce mě lákaly místnosti, co se točily kolem sexu. Do jedné jsem vstoupil a hned jsem
Náhodné seznámení v autobuse přeroste v trvalý vztah Zase jedno nudné pošmourné ráno a cesta autobusem linky 390 do práce. Každý pracovní den, stejné ráno, stejní lidé v autobusu městské dopravy. Jako každé ráno, to abych si navodil dobrou náladu, se bavím pozorování lidí, obzvláště potom ženského osazenstva naší linky. Hraji si pro sebe takovou hru, vždy si vyberu nějakou ženu, nenápadně ji pozoruji a popouštím uzdu své fantazii.
Svírám volant svého traktoru a nadávám na počasí. Celý den jsem přibližoval klády v lese. Ještě štěstí, že lesníci najali na výpomoc úkáčka, takže jsem nemusel do toho psího zimního počasí. Teď navíc začalo pršet a ten sajrajt začal na cestě namrzat. Kruci, ke všemu mi zvoní mobil. No jasně, Karel, ptá se kde vězím, že už to začalo! Blbec, už celý týden od něj neslyším nic jiného, než jak se
Je brzo ráno a nízké jarní sluníčko se mi nemilosrdně zarývá do očí. Trochu uhýbám hlavou, ale pořád jedním okem sleduji dálnici před sebou. Mířím do Brna, kde bych měla zastupovat naši cestovní kancelář na veletrhu cestovního ruchu. Šéf se mnou poslal ještě jednu mladší kolegyni, Martu, která k nám nastoupila zhruba před půl rokem. Teď seděla vedle mě, na sedadle spolujezdce a já jsem si uvědomila, že o ní vlastně pořádně
Ten kšeft mi dohodil Tonda. Byli jsme spolu v jednom atletickém klubu. On si občas přivydělával takovými kaskadérskými kousky u filmu. „Pavle, prosím tě, nevzal bys za mě takový malý štěk, někde na tvrzi v Jižních Čechách?“ zeptal se mě někdy minulý týden, „překrývá se mi to s nějakou větší akcí a nechtěl bych jim odřeknout.“
Měl jsem přímo ukázkový den blbec. Počasí mizerné, co taky čekat v polovině listopadu. Neděle a chcípnul pes. Navíc mám narozeniny a nikdo si na to nevzpomněl. Bejvalka mně samozřejmě blahopřát nebude a moje dvě děti, které pochopitelně dostala přiklepnuté soudem do péče, si ani nevzpomenou, že tátu mají. Jedinou vyjímkou je, když něco potřebují. Pak je táta dobrý.
Petrovi… Je nedělní odpoledne a venku nádherně svítí slunce, které přímo láká vyrazit někam ven. Babí léto opravdu jak má být… Nejsem z těch, co se sbalí, odjedou do Olympie a stráví tam celý den v uzavřeném prostoru. Ani návštěva papeže Benedikta XVI., v Tuřanech na letišti, nebyla mým vysněným cílem. Věřící jistě prominou. Rozhodla jsem se pro procházku lesem. Mám tam jedno oblíbené místo. Malý palouček, kam slunce prosvítá přes vrcholky
Ráno… no… spíše v poledne, jsem se probudila, na stole ležel vzkaz od přátel. Nepodařilo se jim mě vzbudit, odjíždí na výlet a uvidíme se večer. Hm, tím pádem mám tedy celé odpoledne jen pro sebe. Lehla jsem si zpátky jen tak na postel a hlavou mi běhaly myšlenky, na většinu z nich jsem však neznala odpověď. „Kdo je můj Neznámý? Kdy se znovu objeví? Co dalšího mě s ním čeká? Chci ho
Sváťa nemohl dočkat rána. Spal jako na vodě, každou chvíli se budil a mžoural na budíka. Nakonec nečekal, až se ten trapič sám ozve a vstal dobře o 20 minut dříve, než normálně. Ranní hygieně věnoval mnohem víc pozornosti. Obvykle tyto úkony dělal zcela mechanicky, ale dnes si dával záležet. Potom stál před skříní a rozmýšlel, co by si měl vzít na sebe. Při tom si vybavil, jak před časem jel na
Dny a týdny Sváťovi plynuly a jeho život byl ukrutně jednotvárný. Ráno pěšky do práce, osm hodin v kuchyni, pak pěšky domů. Odpoledne nějak zabil a navečer vyrazil do hospody „U Bodláku“. Tam sedával u karet až do závěrečné. Za tu dobu vypil tak tři piva. Na pití si moc nepotrpěl, i když občas se na zábavě v Postřižíně ztřískal, jak zákon káže. Vedle toho, že byl znamenitý kuchař, byl také uznávaný a obávaný karbaník.