Toto je 6 díl z 10 v seriálu Cesta do Asie

Nástupní terminál letu do Manily byl nedaleko od VIP salónku. Došel jsem tam pomalou chůzí asi za patnáct minut. Zrovna se let začínal odbavovat, ale já jsem nespěchal. Nemám rád tu tlačenici u přepážky, pak u vstupu do letadla a nakonec dlouhé čekání na svém sedadle. Raději nastupuju v klidu jako jeden z posledních pasažérů a vyhnu se dlouhému čekání v letadle na start.

Tak jsem se ještě posadil v hale a sledoval ten mumraj při nástupu pasažérů našeho letu do Manily. Byla to opravdu kombinace lidí různých národností. Starší i mladší páry cestující na dovolenou, větší či menší skupiny cestující spolu, a také několik jednotlivců. Filipínec cestující z práce v Dubaji do rodné země, elegáni v oblecích na služební cestě, vysoký blonďák v džínách a svetru a také černovlasá dáma v jemném hnědém kostýmku s kloboukem. Ta mě zaujala nejvíce. Tipoval jsem ji na nějakou manažerku, protože se pohybovala rychle kupředu a suverénně předložila svůj palubní lístek u přepážky pro byznys třídu. Byla okamžitě odbavena a přesunula se dovnitř letadla. Mohutný Airbus tak postupně přijímal další a další pasažéry do svých útrob až zbývalo odbavit posledních několik cestujících. Přidal jsem se k nim a za malou chvíli už mě vítaly letušky v letadle a kontrolovaly můj palubní lístek. Protože o mně věděly, tak mě očekávaly. Jedna mě odvedla kousek stranou a zeptala se.

„Promiňte pane. Můžu vědět vaše jméno?“

Beze slova jsem jí podal kartičku s mým klubovým kódem. Letuška si zkontrolovala mé jméno a pak mě vyzvala, abych chvíli počkal na místě. Na to zmizela v prostoru, kde byla sedadla byznys třídy. Za chvíli se objevila s hezkou černovláskou, tipoval bych ji na Filipínku, která mi podala ruku.

„Dobrý den, pane Miroslave. Já jsem Janice. Na tomto letu se budu o vás starat. Pojďte, prosím, se mnou.“

Vykročila směrem do oddělení byznys. To mě zarazilo.

„Promiňte, Janice. Ale já mám zaplacenu letenku do ekonomické třídy.“
„Už ne. Máte místo v byznys. Pojďte.“

Váhavě jsem ji následoval, netuše, kde se stala chyba a kdy se ten omyl vysvětlí. Janice mě přivedla do druhé řady, kde byla v uličce volná kóje se sklápěcím sedadlem. Ve vedlejší kóji u okna někdo seděl, ale tomu jsem nevěnoval pozornost. Každá kóje byla obehnána vysokým oválným hrazením, opravdu jako mantinel na hokeji, a do sousedních kójí nebylo vidět. Dokonalá intimita za letu, kdy každý pasažér musí přežít ve vzduchu často více než deset hodin. A proto byznys třída umožňuje strávit tento čas co nejvíce pohodlně.

Mohlo by vás zajímat  Planeta 97/S3X - Kapitola první

„Vaše místo, pane Miroslave. Doufám, že budete mít příjemný let. Prosím.“

Nevěděl jsem, co říci, a tak jsem jen mlčky ukázal svůj palubní lístek s vyznačením „Economy class“.
„Ano, to je v pořádku. Máte změnu. To je pro členy našeho klubu. Prosím. Usaďte se, udělejte si pohodlí a za chvíli budeme startovat.“

Usadil jsem se v samostatné kóji byznys třídy, stále ve stavu mírného šoku z toho, co se to děje. Už mi došlo, že členové „Klubu 10k“ mají při letech různé výhody, ale tohle jsem nečekal. To je ale posun! Jednou jsem si v letadle vrznul s letuškou a už mám přístup do VIP salónku a teď dokonce místo v byznys třídě. Ale co. Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere. Tak jsem si uložil zavazadlo, uvolnil se a pohodlně se usadil ve své kóji.

Za chvíli se objevila Janice a sklonila se ke mně.

„Už jste v pořádku? Před chvílí jste byl nějaký bledý.“
„Ano, jsem OK. To bylo z toho překvapení, kam jste mě zavedla.“
„Snažíme se našim členům let jakkoliv zpříjemnit. A pokud to je možné, tak i takovým způsobem. Ne vždy se to podaří. Někdy není v byznys třídě volno. Ale dnes jste měl štěstí. Tak si ten let užijte.“
„Děkuji. Já jsem to nečekal, něco takového se mi stalo poprvé.“
„Vy asi nejste členem klubu dlouho?“
„Ne, velmi krátce.“
„Tak já vám přinesu něco na vzpamatování. Co by vám pomohlo? Šampaňské nebo něco ostřejšího?“
„Dal bych si dvojitou whisky bez ledu.“
„Jistě. Hned to bude.“

Za chvíli byla zpět. Když mi pokládala pohárek se žlutohnědým nápojem na stoleček, tak se ke mně s tajuplným úsměvem sklonila a potichu mi sdělila.

„Až odstartujeme, tak mám pro vás ještě jedno překvapení. Ale to až budeme ve vzduchu. Teď se uvolněte, startujeme.“

Lahodný nápoj mě trochu otupil a uklidnil. Po startu mě pravidelné hučení motorů v kombinaci s alkoholem téměř uspalo. Jakmile jsme dosáhli cestovní hladiny, objevila se Janice a začala servírovat jídlo. Ale co jídlo! To byl gurmánský zážitek. Na chuť toho uzeného lososa s chlebovou placičkou asi dlouho nezapomenu. I ostatní chody tohoto menu se vymykaly pojmenování normální jídlo. Ovocný džus a káva se zákuskem jen dokonaly požitek z prožitého okamžiku.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
5014
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
1
Navigace v seriálu<< Cesta do Asie 05Cesta do Asie 07 >>

5
Komentujte

avatar
4 Comment threads
1 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
SmajdaFredTryskyMartin Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Smajda
Člen
Šmajda

Opět jeden kratší díl bez erotiky, ale s lehkým naznačením věcí budoucích. Jen si nejsem jistý, zda mělo být tím překvapením po vzhletu zmíněná bohatá svačina anebo jím bude ta černovlasá dáma v kostýmku ;-).

Martin
Host
Martin

Namlsán předchozími díly , jsem čekal něco delšího a třeba i trochu akce . A tak věřím , že to další překvapení bude nějaká pěkná ženská 😀 . Těším se na další pokračování .

Trysky
Člen

Tak snad bude další díl delší a obsahovat více erotiky. Ne, že by takováhle ochutnávka byla málo, ale už se těším na další porci.
Jen mám jednu výtku, ta VHISKY skoro bolí.

Smajda
Člen
Šmajda

Tak za tu vhisky se velice omlouvám, asi jsem měl chvilkové zatmění mysli a nevšiml jsem si toho.

Fred
Člen

Tak jako si za 1. republiky četly služtičky ve Večerech pod lampou o slušných leč chudých dívkách, které potkalo štěstí a zamiloval se do nich hezký a hodný milionář, tak i já si rád čtu tento seriál. Vypráví o štěstí, které mě sice nikdy nepotká, ale hezky se to čte.