Toto je 5 díl z 6 v seriálu Žhavá milfka

 

Sandra byla přesvědčená, že je dobře nachystaná na vše, co by jí mohlo při jednání potkat. S Liborem prošli postup nesčetněkrát. Hlavně vždy, když zrovna potřebovali nabrat síly po vyčerpávajícím, vášnivém šukání. Sebevědomě nakráčela do kanceláře ředitelky s pocitem hladkého vítězství. Jenže nebyla připravená na tak agresivní nátlak ze strany despotické ředitelky a rychle ztrácela půdu pod nohama.
„Ale Libor mi říkal, že …,“ chytila se spásného stébla.
„Kdoooo?“ protáhla otázku šéfka.
„Pan Ko …,“ zarazila se Sandra, ale už bylo pozdě: „…beš.“
„Ahááá!“ pochopila ředitelka, odkud celou dobu vítr vane. Hned se jí vybavila scéna, kdy mladý zaměstnanec tuhle hysterku vyprovodil pryč.
Zvedla telefon, vyťukala číslo a panovačně rozkázala:
„Přijďte ke mně do kanceláře. Okamžitě!“
Netrvalo to ani minutu a do dveří kanceláře vstoupil Libor.
„No jen pojďte dál, vy zrádná kryso. Sednout!“ nenechala ho vzpamatovat.
„Promiň,“ špitla Sandra k Liborovi, který se posadil na židli vedle ní.
„Ticho!“ umlčel jí rázný povel ředitelky.
Libor uchopil Sandru za ruku a povzbudivě se na ní pousmál. Jejich pohledy se střetly na delší dobu, než bylo nutné a za ruku se drželi dál.  I někomu méně chápavému, než byla šéfka, by muselo dojít, co mezi Liborem a Sandrou je.

„Koukám, že jste pěkně povedený páreček. Podrazácký cucák, co mu panička zblbla hlavu a mrcha, co se snaží vykroutit ze splácení,“ nadávala jim neomaleně.
„Ale vy nemáte nárok chtít po Sandře, teda paní Spanové …,“ ohradil se Libor, ale byl rázně utnut.
„Nárok? Tak já vám dvěma ukážu, na co mám nárok. Ty budeš platit jako mourovatá, dokud nesplatíš všechno do posledního halíře a ty, chytráčku, dostaneš takovou pálku za porušení smlouvy a způsobení škody firmě, že budeš ještě škemrat, abys tu mohl dělat zadarmo a splácet,“ pouštěla šéfová hrůzu na nebohou dvojici.
Chvíli se škodolibě pásla na jejich vystrašených pohledech, než pokračovala:
„Možná by tu ale byla cestička, jak to vyřešit jinak,“ nastínila možnost k dalšímu jednání.
„Jaká?“ zasípala Sandra a v hrdle měla sucho jako na poušti.
„Už dlouho jsem si pořádně neužila a vy dva vypadáte jako slušně nabuzená dvojička,“ šokovala je.
Usadila se na kraj stolu a přehodila si vyzývavě nohu přes nohu.
„Co máte na mysli?“ ozval se Libor.
„Co asi!“ utrhla se vztekle, „chci šukat! Mrdat, jebat, rozumíš mi? Se starým nic není. Když mě dobře potěšíte, tak všechno urovnáme po dobrém.“

Sandra se polekaně podívala po Liborovi a ten zase váhavě po ní. Mlčky si hleděli do očí a Libor téměř neznatelně přikývnul. Sandra celá ztuhla, ale potom se mu vrhla do náruče.
„Znamená to snad, že souhlasíte?“ zajímala se šéfka netrpělivě.
Libor konejšivě objímal Sandru a hladil ji po zádech, zatímco ona mu něco šeptala. „Jak si to představujete?“ optal se třesoucím se hlasem.
Místo odpovědi šéfka zvedla sluchátko telefonu a vydala příkaz sekretářce:
„Ať nás teď nikdo neobtěžuje. Máme neodkladné jednání.“
Mávla rukou směrem ke kožené sedačce a sama se pohodlně usadila ve svém křesle:
„Udělejte si pohodlí a nestyďte se.“
Libor se Sandrou se tedy přesunuli na sedačku a rozpačitě se začali líbat a objímat. „Možná byste si měli odložit, ať se trochu pohneme z místa,“ dirigovala je nespokojeně a sama si vyhrnula sukni.
„Hmmm, moc hezký kozy,“ pochvalně zavrněla, když Libor odhalil Sandřino poprsí. „No, jsem zvědavá na to, co mi ukážeš ty,“ vyzvala Libora gestem, aby svlékl kalhoty.
Po několika minutách Liborův ocas stále ochable visel a nezdálo se, že by se mělo něco změnit.
„Zavři oči a nemysli na ni. Já se o něj postarám,“ zašeptala mu Sandra do ucha. Sesunula se mezi jeho nohy a přemlouvala neposlušný ocas ústně. Libor ji vískal ve vlasech a přestal šéfku sledovat vyjukanými pohledy. Krev se konečně nahrnula na správné místo a Sandra rázem objímala bytelný ocas.

Šéfka vzrušeně dýchala a rukou rejdila pod látkou kalhotek. Druhou si rozepnula nejdříve sáčko a poté i blůzku. Tahala se za naběhlé bradavky a rázně s nimi kroutila. Její silikonem zvětšené kozy, sice vypadaly nepřirozeně jako dvě napěchované koule, přilepené na hrudníku, ale prsní dvorce s bradavkami si zachovávaly původní citlivost. Prsty pod kalhotkami hladily vystouplé plátky a zajížděly do rozvírajícího se otvoru. Palec zároveň masíroval hrbolek poštěváčku. Od mokrých prstů se brzo na látce kalhotek objevily mokré skvrny. Šéfka si jazykem přejížděla po rozevřených rtech a toužebně vzdychala. Zvedla se z křesla a klekla si vedle kouřící Sandry.
„Uhni!“ vystrnadila ji drsně a sama párkrát polkla fialový žalud.

Jazykem si vychutnala sametově hladkou kůži. Obkroužila ho dokola a špičkou polaskala uzdičku. Hluboce ho několikrát polkla skoro až ke koulím. Z úst jí tekly chuchvalce slin, které rozmazávala po celém ocasu. Polkla jednu kouli a silně ji sála. Tvrdý klacek se jí opřel o nos a čelo. Jednou rukou ho začala honit a druhou škrábala Libora na břiše. Znovu se vrátila k lízání žaludu, ale už to déle nemohla vydržet. Postavila se a otočila se k Liborovi zády. Odhrnula kalhotky stranou a svým macatým zadkem se naštelovala nad vztyčený stožár. Přidržela si ho rukou u kořene a obratně ho navedla do roztoužené kundy. Slastně zavzdychala, když dosedla a ohon pronikl dostatečně hluboko.
„Ty mě lízej,“ nařídila nasupené Sandře a sama se rozskákala v pravidelném tempu.

Zpočátku se Sandra nemohla nabudit, ale postupně její práce jazykem na úplně vyholené kundě začala nést ovoce rozkoše jak pro šéfku, tak i pro ni samotnou. Šéfčino vzrušení navíc stupňoval i Libor, který jí masíroval kozy. Netrvalo dlouho a okolo mokrého ohonu se vyřinuly pramínky šéfčiny vláhy. Hlasitě kníkala se sevřenými rty a stehna se jí klepala jako sulc. Po chvilce se zvedla, otočila a mlsně několikrát olízla zmáčený Liborův ocas od koulí po špičku žaludu.
„Teď pojď ty,“ vyzvala šéfka Sandru a sama těžce lapala po dechu.
Sandra si lehla na sedačku s jednou nohou dolů a druhou přehozenou přes opěradlo. Libor se dostával do milostného transu a přítomnost šéfky už nevnímal jako nějakou hrozbu, ale jen jako další nabuzenou ženskou. Přirážel do široce rozevřeného klínu a bylo mu jedno, kterou z žen zrovna šuká. Velké Sandřiny kozy se převalovaly jako dva míče při každém přírazu.

Mohlo by vás zajímat  Kristýnka 19 - Sny

Šéfová skopnula lodičky a postavila se na pohovku, aby mohla nastrčit rozšukanou mušli Liborovi k lízání. Vlhké cestičky na stehnech stále napájené z tekoucí studánky smáčely punčocháče. Libor složitě koordinoval pohyby těla při šukání Sandry a hlavy při lízání šéfky. Mnohokrát místo jazykem narážel do klitorisu nosem, ale šéfka si nijak nestěžovala. Tlačila si mladíkovu hlavu do klína a obratně balancovala na vlnící se sedačce.

V rychlém sledu prostřídali několik pozic s různým propletením všech tří, když najednou Sandra vyjekla. Libor, který měl zrovna zabořenou hlavu v jejím klíně, zvýšil své úsilí. Mylně se domníval, že se Sandra blíží k orgasmu. Ta ovšem s vytřeštěnýma očima sledovala stojící šéfku, které se u pasu tyčil obrovský připínací umělák. Šéfka po něm oběma rukama roztírala lubrikační gel a její úsměv byl děsivě zlověstný. Zakývala ukazováčkem ze strany na stranu a potom si ho přitiskla na rty, aby Sandra mlčela. Ta byla úplně ochromená a marně tahala Libora za vlasy.
Šéfka se naklonila nad Liborem a zálibně ho pohladila po zadku. Sjela rukou umatlanou od gelu do rýhy mezi půlky. Než se mohl Libor vzpamatovat, tak si přidřepla a neurvale mu vrazila lesklého uměláka do staženého otvoru.
Libor se prohnul v zádech a šíleně zaječel:
„Áááááááhhhhh! Áááááááhhhhh.“

Děsivý Liborův řev vzbudil Sandru. Rozsvítila lampičku a drsně s ním cloumala, dokud se neprobral. V očích měl hrůzu, na čele se mu perlil pot a stékal po tvářích. Srdce mu bušilo jako kovářský hamr a ruka mu škubala v jakémsi tiku.
„Hned ráno … musím … dát výpověď,“ chroptěl a přerývavě dýchal.
„Co se děje?“ zeptala se konejšivým hlasem a pohladila ho po tváři.
„Zdálo se mi zase o ní. Ona nás oba … ona mě …,” marně hledal slova s uštvaným výrazem ve tváři.
Sandra se dál nevyptávala. Zhasla lampičku a něžně se k Liborovi přitulila. S rukou přehozenou přes zklidňující se hrudník a s hlavou opřenou o jeho rameno ho objímala, dokud neusnul. Sama usnula s myšlenkou na to, že se nikdy nikdo nemá stavět mezi rozzuřenou lvici a její mládě.

Libor zaklepal na dveře šéfovi pracovny a vyčkal na vyzvání.
„Dále.“
„Dobrý den, pane řediteli,“ pozdravil a popošel blíže ke stolu.
„Dobrej, co chcete?“ ucedil šéf a ani nevzhlédnul od obrazovky počítače.
„Já bych chtěl … já jsem přišel dát výpověď,“ vysypal ze sebe Libor.
„Výpověď?“ teprve nyní uznal šéf Libora hodného za pohled. S pozdviženým obočím a udiveným výrazem čekal na potvrzení svého dotazu. Dostalo se mu jen přikývnutí hlavou.
„No tak to musíte za mojí ženou. Ta má na starosti personální otázky, ale to jistě dobře víte, že?“
„Ano, ale ještě nebyla u sebe, tak jsem si říkal, že bych se domluvil s vámi,“ zkusil Libor poslední možnost vyhnout se nepříjemné návštěvě.
„Kdepak, do toho já zasahovat nebudu. Žena se určitě brzo objeví. No běžte už, nemám čas jen na vás,“ vyhnal ho ředitel rázně ven z kanceláře a vrátil se k rozečtené erotické povídce, čerstvě uveřejněné na webu eFenix.

Úhybný plán nevyšel a Libor se tedy chtíc nechtíc musel vydat za svou noční můrou. Odměřená sekretářka ho telefonem ohlásila a po pár minutách jí zablikala na stole kontrolka:
„Můžete vstoupit, paní ředitelka vás očekává.“
„Dobrý den, paní ředitelko,“ snažil se udržet Libor pevný hlas.
„Tak vy chcete dát výpověď?“ vyštěkla na něho šéfka.
Ředitel samozřejmě předal žhavou informaci manželce.
„Důvod?“
„Chci si najít práci, která by mě uspokojovala,“ odpověděl mladík.
„Uspokojovala? Máte snad málo peněz? Kdybyste se víc snažil, tak budete mít větší výplatu,“ naklonila se šéfka nad stůl a pohledem přes obroučky brýlí si Libora prohlížela jako hladová bestie kořist.
„Není to jen o penězích. Ale já prostě nemůžu pokračovat v tom, co se tu děje,“ uklouzlo Liborovi rozhořčeně.
„Co se tu děje tak hrozného, podle vás?“ zavrčela šelma nebezpečně a mocně potáhla z cigarety.
„Nechci už balamutit lidi. Chci chodit z práce s čistým svědomím,“ pronesl pevným hlasem Libor a samovolně zaujal postoj s vytrčenou bradou a sevřenými pěstmi u boků.
Teď už nebylo cesty zpátky.

„Moralisto!“ vyprskla šéfka a vztekle rozdrtila dlouhý nedopalek v popelníku.
„Tak abyste si ulevil svědomí, svá portfolia hned předáte a skončíte okamžitě. Dejte mi sem to lejstro s výpovědí.“
Zaškrábalo pero po desce stolu a zadunělo razítko.
„Od začátku jste mě nepřesvědčoval o vaší platnosti. Takové tu nepotřebujeme. Zbytek si vyřiďte u sekretářky.“
„Ano, děkuji,“ poděkoval zmatený Libor nečekaně rychlým průběhem jednání i okamžitým ukončením pracovního poměru.
„A nečekejte nějaké prémie,“ dodala šéfka chladně.
„To ani nečekám, stejně jsem bral vždycky jen minimum,“ dovolil si drze odseknout Libor, vědom si osvobozujícího papíru v ruce.
„Vypadněte!“ zavřeštěla a třískla šanonem o stůl.

Už bral za kliku dveří, když se ozval znovu šéfčin hlas, tentokrát však jízlivým tónem: „Jestli se nepletu, tak bydlíte v činžáku u pana Nováka?“
„Ano, když jsem tu nastoupil, tak jsem dostal nabídku se tam zabydlet,“ potvrdil Libor a nechápal, o co jde.
„Vzhledem k tomu, že pan Novák je mi velmi, ale opravdu velmi zavázán, tak u něho jistě z morálních důvodů asi nadále nebude chtít pobývat. Počítám, že do konce týdne se odstěhujete,“
„Ale …,“ začal větu Libor.
„Bez diskuze!“ štěkla šéfka.
„A teď vypadněte, než se vážně naseru.“

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2341
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
8
Navigace v seriálu<< Žhavá milfka 4Žhavá milfka 6 >>

10
Komentujte

avatar
6 Comment threads
4 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
7 Comment authors
MartinBob RomilWolfBOB 2Petr Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Shock
Host
Shock

Už jsem se bál, že to sklouzlo někam, kde by to fakt nebylo ono, ale byl to jen zlej sen. Takže dobrý a jen čekám, kam se to vyvine s těmi dluhy Sandry, stěhováním, atd……

Kittikit
Člen
Kittikit

Fuj to jsou sny …

Petr
Host
Petr

super, jen tak dal 🙂

Martin
Člen
Martin

Potěšil jsi mě . Žádná červená knihovna , pěkně drsné až realistické sny . To je přesně ono , když zaměstnanec má černé svědomí . Už se těším na pokračování . Moc hezky se děj rozjíždí .

BOB 2
Host
BOB 2

teda ta doba mezi díly mě ničí, ale jinak čekám na ten vítězný závěr, milfkce už se pod sukýnku dostal, tak teď ty prašule. A ten nenápadně nápadný můstek k Efenixu 🙂

Wolf
Host
Wolf

Je to supr byl sem jak zkoprnělej jak sem četl a pak se ukáže že je to zlej swn. Bravurní moc sem se u čtení pobavil i dily předtím byli fajn jen tak dál 👍