Vyhnanci na Sibiři 19

Ráno po probuzení jsem se ještě chvíli probíral k životu a přitom mi bleskla hlavou myšlenka o mém působení tady v Krasnojarsku. S překvapením jsem si uvědomil, že už mám za sebou čtyři týdny pobytu zde, ve vyhnanství v Krasnojarsku v centrální Sibiři. Ale docela příjemného vyhnanství. Tak jsem si v Moskvě neužil za těch devět měsíců, které jsem tam dosud strávil, jako tady za čtyři týdny. A pak že v dřívějších dobách bývalo vyhnanství na Sibiř za trest. Už jsem ty vyhnance z carského Ruska vůbec nelitoval. Pokud se tu objevili ruští intelektuálové, poslaní sem za trest, aby svými názory nepobuřovali prostý lid v evropské části Ruska, tak tu místním museli připadat jako zjevení z jiného světa. Zvláště místním dámám.
Kdysi jsem četl, že místní mocní v sibiřských guberniích se vyhnanců obávali, ale ze zcela jiného důvodu než pro který sem byli posláni. Trest vyhnanství mužům za pobuřování totiž vůbec nevadil dámám z místních lepších kruhů, které nadšeně přijímaly novou, a ve většině případů mladou, krev k pobavení a rozptýlení v tomto bohem a carem zapomenutém kraji. A údajně přitažlivým vyhnancům zcela nepokrytě dávali přednost před místními muži. Často dokonce i před svými zákonnými manžely, takže prý velká část potomstva narozená v těchto sibiřských oblastech, kam byli vyhnanci posíláni, byla obdařena geny těchto vyhnaneckých intelektuálů. Jako by car chtěl posílit genovou různorodost v oblastech, kde by se jinak začala projevovat degenerace místního obyvatelstva.

Při těchto úvahách mě znovu napadla ta myšlenka, jestli i my, tedy já a Pepa, jsme třeba už také nepřispěli k promíchání genů mezi středem Evropy a srdcem Sibiře. Naše dámy nás také přijímaly zcela nepokrytě s radostí a nadšením ve svých postelích bez jakýchkoliv zábran, aby si oživily a ozvláštnily svůj nudný, nebo spíše žádný, sexuální život v tomto bohem a pro změnu i komunisty zapomenutém kraji Sovětského svazu. Ještě, že jsme se nemuseli potýkat s rozzuřenými a podváděnými manžely, kterým bychom jinak nasazovali parohy. Za carských dob si rozzuření místní paroháči museli chránit svou podvedenou čest nekonečnými souboji na kordy nebo pistolemi na život a na smrt, což nám naštěstí nehrozilo, i kdybychom si něco začali s vdanou paničkou. Asi bychom se nebránili ani takové variantě, ale kupodivu všechna děvčata, která nás tu do svých postelí nalákala, byla svobodná nebo rozvedená, nebo to byly vdovy.

Ale co, k sexu jsou vždycky potřeba dva. A pokud oba souhlasí a ve výsledku jsou oba spokojeni, není nic krásnějšího. To platilo za cara a platí to i dnes za komunistů. Ale musel jsem už zanechat rozjímání o našich sexuálních zážitcích zde, na Sibiři. Musíme vstávat a vyrazit do kolchozu dokončit stavbu, aby Pepa mohl zprovoznit to své výpočetní středisko.

Naše malá stavební parta se už od pondělního rána činila a do konce týdne byly hotovy omítky a rozvody elektřiny. V pátek jsem si prošel ještě všechny místnosti, abych zkontroloval, co je hotovo a co ještě je potřeba dodělat.
Nová okna už zbývalo jen natřít, stejně jako dveře a zárubně. Vylíčit stropy a stěny bude také naše poslední práce. A tak už zbývala jenom podlaha. Podkladní betony, které jsme už měli dříve hotové, byly skoro vyzrálé, a tak chybělo už jen položit dlažbu. Na tu nastoupí od příštího týdne dva obkladači, které mi zajistila Nataša z jejich úřadu. Odhadoval jsem, že na úplné dokončení budeme potřebovat ještě asi týden a půl. A v tomto smyslu už jsem si v duchu připravoval hlášení na pravidelný report vedení mé firmy do Moskvy, který mě čekal zase v pondělí po obědě.
Sice jsem si procházel a kontroloval stavbu, ale v duchu už jsem byl zase na ‚dači‘ u jezera, kam za chvíli vyrazíme a kde jsme zatím zažili tak neuvěřitelné věci, že jsem někdy zapomínal myslet i na stavbu a na to, proč jsem byl na Sibiř vyslán.

U páteční večeře na ‚dači‘ jsme se sešli opět ve stejné sestavě, tak jako po minulé dva víkendy. Sedm lidí, které dala dohromady náhoda, ale kteří této náhody dokázali využít a zažít neuvěřitelné věci po dobu pouhého necelého měsíce.
Naše skupinka čtyř spiklenců zlatokopů se po večeři usadila na oblíbeném místě na lavičce u jezera, zatímco Nasťa se svými dvěma milenci, Sergejem a Ivanem, se ihned chystali dohnat týdenní sexuální deficit. Tedy hlavně Nasťu sužoval neukojitelný chtíč, její dva milenci si jen užívali zdarma sexu, dobrého jídla a dostatku alkoholu.

My čtyři jsme se bavili v klidu, jako bychom byli opravdu jen na víkendovém pikniku u jezera. Ale to byl klid jen zdánlivý. Všichni jsme byli zvědaví, co nás čeká zítra u zlatonosného potoka v opuštěné srubové vesnici. A také náš týdenní sexuální půst nám nepřidával na klidu.
„Lidi, já mám chuť na sex,“ nevydržel to už Pepa. „Už nemůžu jen pořád myslet na to, jestli a kolik zítra najdeme dalších kamínků a co s nimi provedeme. Potřebuju myslet i na něco jiného.“
„Já jsem na tom stejně,“ přiznal jsem se s úsměvem bez mučení.
A když i děvčata prohlásila, že mnohem více než na zítřejší zlatokopeckou výpravu se těší na to, jak se s námi pomilují, beze slova jsem vzal Natašu za ruku a vydal se s ní do ložnice v podkroví. Pepa s Táňou šli samozřejmě s námi a zcela přirozeně jsme zamířili všichni do naší ložnice.

Jen se za námi zavřely dveře, během chvilky z nás spadlo všechno oblečení a my stáli proti sobě tak, jak nás pánbůh stvořil. Nataša se mi pohledem vpíjela do očí a její oči mi říkaly, jakou už má na mě opět chuť. Ale nevydrželi jsme se na sebe jen tak dívat. Asi jsem byl nadržený více a tak jsem první udělal těch pár kroků, objal Natašu a políbil. Ta se ke mě přisála a přitiskla. Její vzrušením tuhé bradavky se mi zaryly do prsou a já jsem neodolal, abych rukou neprozkoumal pevnost jejího krásně tvarovaného zadečku. Jakmile Nataša ucítila, že ji tam dole začínám tlačit, svezla se na kolena a můj probouzející se bojovník zmizel v jejích ústech. Její zkušená práce ústy brzy přivedla můj penis na nejvyšší stupeň pohotovosti. Byl tvrdý jako kámen, krev v něm pulzovala a žalud nalitý krví Nataši jasně prozrazoval, že je pro ni připravený.
Propustila mě ze svých úst a natáhla se na postel, s rozevřenými stehny. Ale i já jsem měl šílenou chuť ji ochutnat a také ji připravit na můj průnik. V mžiku jsem měl hlavu v jejím klíně a vychutnával sladkost a hebkost jejího přirození. Dráždil jsem ji rty a můj jazyk rejdil v jejím nitru a snažil se vniknout co možná nejhlouběji. Nataša už tekla jako vodopád a sténala nahlas vzrušením.

„Daváj, pajdí užé v menjá,“ prosila v tranzu z nastupujícího vzrušení. A sama si odtáhla mou hlavu z rozkroku a přitáhla si mě na sebe. Než jsem si uvědomil, že se naše přirození už dotkla, byl jsem v ní. Můj penis do ní zajel jako po másle a opět jsem ucítil ten dotek až hluboko v jejím lůně, kdy jsem špičkou penisu proniknul až do její dělohy. Zůstal jsem tak zasunutý pár vteřin, abych si vychutnal ten známý, ale stále neuvěřitelně vzrušující, pocit tak těsného spojení našich pohlaví.

Těchto pár vteřin klidu bylo náhle narušeno pohybem postele, jako by se s námi zhoupla. Pohled vedle nás mě ale dal jasnou odpověď, co se děje. To Pepa s Táňou ulehli na postel hned vedle nás a nečekali, až se jejich orgány lásky vzájemně přizpůsobí. Pepa začal okamžitě přirážet a Táňa se zavřenýma očima a hlavou zvrácenou nazad si hlasitě vychutnávala ty hluboké průniky do jejího lůna, na které se celý týden těšila a už se jich nemohla dočkat. Stejně tak i Pepa už si zvykl na pravidelné milování o víkendech a počáteční výčitky z nevěry už dávno hodil za hlavu. Za ten měsíc, který až dosud strávil na Sibiři, byla Táňa už jeho třetí milenka, do které se vyprazdňoval a která také s radostí jeho sperma do sebe přijímala. A tak zatímco Nasťa si s ním jen uspokojovala svůj nenasytný chtíč, Natašu naplnil jen dvakrát v rámci výměny našich partnerek, tak Táňa byla opravdu nadšená z milování s Pepou, užívala si každého společného orgasmu a s radostí do sebe přijímala jeho sperma, které jí pří výstřicích do jejího lůna způsobovalo tu nevýslovnou rozkoš a přivádělo ji vždy do stavu, jaký dosud nezažila. Tak jako teď, kdy čekala, až ji Pepa znovu svými výstřiky naplní až po okraj a přivede ke společnému orgasmu. A Pepa se snažil ze všech sil, aby společná očekávání naplnil.

Pohyby postele potvrzovaly, že nejenom Pepa s Táňou, ale i já s Natašou, se snažíme dojít ke společnému vrcholu, na jehož konci bude ten pocit štěstí a rozkoše z oboustranného uspokojení. A samozřejmě naplnění lůna našich partnerek naším spermatem jako důkaz našeho vyvrcholení.

Zatímco Pepa přirážel do Táni rychle a prudce, mě s Natašou vyhovovalo spíše pomalejší tempo, kdy jsme si oba užívali to těsné a hluboké spojení, které nás ale o to rychleji hnalo ke společnému vrcholu. Tak jako teď, kdy netrvalo dlouho a oba dva jsme vybuchli téměř současně ve společném orgasmu. Zatímco můj penis v jejím lůně narostl, naplnil se krví a ztuhnul, Nataša to cítila a čekala, kdy v ní vybuchnu. Uběhlo jen několik vteřin a první prudký výstřik v jejím lůně ji katapultoval do výšin orgasmu. Ten prudký náraz spermatu na její citlivou dělohu ji málem přivedl do bezvědomí. A následné výstřiky v její přecitlivělé vagíně jí způsobovaly další a další vlny rozkoše, na které si se mnou už zvykla a stále se jich nemohla nabažit. Protože pocitů štěstí a rozkoše není nikdy dost a Nataša jich ve svém dosavadním životě zatím zažila velmi málo. A proto si naše společné erotické hrátky tak užívala, protože věděla, že i se mnou je to jen krátká epizoda v jejím životě a že už nic podobného nemusí nikdy prožít. Tak si užívala přítomnosti a milování se mnou na maximum.
Teď se její tělo třáslo, jak ji orgasmus doslova ochromil. Ale i ty vlny vrcholné rozkoše v ní pomalu doznívaly a zůstal ten oboustranný pocit uspokojení z krásného milostného prožitku. I mě se ještě trochu třásly nohy po tom, když jsem stahy svalů v klíně přesunul ze sebe všechno dostupné sperma do lůna Nataši a pak ztuhnul v doznívajícím orgasmu.
Chvíli po našem vrcholu vykřikla i Táňa. Její tělo se napružilo, roztáhla doširoka nohy, aby do ní Pepa mohl co nejhlouběji a čekala, až ji Pepa začne plnit. Ten ji nenechal dlouho čekat. Sám byl již rozdrážděný a vzrušený na nejvyšší míru a jak překročil svůj bod nenávratna, tak se jeho penis napjal, Pepa zatnul hýžďové svaly a stříkal. Pumpoval do Táni pod tlakem své sperma a ta ho s rozkoší do sebe přijímala. Po prvním výstřiku do jejího nitra sevřela nohy k sobě, aby co nejvíce cítila ty doteky Pepova stříkajícího penisu ve své citlivé vagíně a mohla vše nasát a udržet uvnitř. Z jejích úst se přitom ozývaly neartikulované výkřiky nekontrolované rozkoše. Ale i tyto výkřiky postupně slábly, až se změnily na slastné vzdychání při doznívaní těch pocitů absolutního štěstí a uspokojení.
Pepa ležel na Táni, ztěžka oddechoval a také si užíval svůj doznívající orgasmus, který po téměř týdenní abstinenci byl velmi intenzivní.

Děvčata si s námi evidentně neměla nač stěžovat a se sexuálními výkony reprezentantů malé země ze srdce Evropy byla maximálně spokojena. A my jsme byli také vděční za pravidelný sex, který byl pro nás kromě alkoholu a pobytu na ‚dači‘ jediným povyražením našeho jinak nudného života vyhnanců na Sibiři při budování kolchozního výpočetního střediska.

Po chvíli doznívání rozkoše jsme z děvčat vyklouzli a naskládali se na naší široké posteli vedle sebe. Děvčata uprostřed zády k sobě a já s Pepou po krajích. Jako bychom je chtěli chránit mezi sebou před nástrahami zvenčí. Objal jsem Natašu a ta se ke mě přitulila, stejně jako Táňa k Pepovi. A za chvíli jsme všichni usnuli vysíleni krásným milováním, ale s pocity štěstí z dosažené rozkoše.

Museli jsme spát opravdu tvrdě, když nás neprobudily ani naše pohyby ve spánku, kdy jsme byli čtyři na jedné, i když široké posteli. Aspoň já jsem se vzbudil, když už bylo za okny světlo. Nataša po mém boku stále pravidelně oddechovala ze spánku a i Pepa s Táňou na druhé polovině postele dýchali pravidelně a nehýbali se.
Neodvažoval jsem se pohnout, abych někoho z těch tří nevzbudil, a ležel jsem v klidu a pozoroval oknem probouzející se den. Nataša mi ležela schoulená pod paží, dotýkala se mě svými pevnými ňadry a na své kůži jsem cítil její bradavky, ztuhlé ranním chladem sibiřského rána.

Ranní chladno ale brzy probudilo i mé tři spolunocležníky. Táňa se pohnula, jak se otřásla zimou, a vzbudila tak i Pepu a Natašu. Nataša otevřela oči a když viděla, že ji už sleduju, jak se probouzí, dala mi ranní pusu na přivítanou. Stejně tak to provedla i Táňa s Pepou. Pak se děvčata otočila k sobě, aby se také po ránu pozdravila a na nás vystrčila své svůdné zadečky.
Zatímco Nataša ho měla menší, krásně zaoblený a vysportovaný gymnastickou průpravou, tak Táňa měla zadek více ženský a více zaoblený na těch správných místech. To byl jistě důsledek jejího zaměstnání, kdy ve škole více seděla než chodila. Ale postavu měl stále krásnou, jen trochu jinak, než Nataša. Na tomto vyzývavě svůdném zadečku musel nechat oči každý chlap. Tedy aspoň každý normální chlap. Ale takových tady v okolí bylo velmi málo. Jak nám řekla Táňa, tak nevěděla o žádném takovém chlapovi, který by byl současně i volný, a tedy pro ni.

Děvčata ležela otočená k sobě, něco si potichu šeptala a přitom se občas i trochu zasmála. Pochopil jsem, že si vzájemně sdělují své pocity ze včerejšího milování. Pohladil jsem Natašu po jejím zadečku. Cítil jsem, jak zatnula svaly a zmlkla. Přejel jsem jí ještě párkrát po zadečku a zabrousil jsem až dolů k jejím sevřeným stehnům. Tady už mě ale razantně zarazila. Uchopila ruku šmátralku a přiložila si ji na ňadro. Zasmály se s Táňou, která to samozřejmě sledovala, a dále si šeptem sdělovaly své zážitky. Jenže Nataša nedomyslela, co způsobí, když si mou ruku přitiskla na ňadro. Hned jsem jej stiskl a začal dráždit, jenže současně jsem na hřbetu ruky cítil tuhou bradavku Táni. Děvčata totiž ležela čely těsně u sebe, takže se téměř dotýkala těly navzájem a tedy i svými prsy. Do té malé mezery mezi nimi, si Nataša vsunula mou ruku. Takže jsem jednou rukou svíral menší ňadro Nataši a současně hřbetem ruky při pohybech dráždil i tuhou bradavku na větším prsu Táni. Když to ucítila a pochopila, odkud se ten příjemný pocit bere, tak se k Nataši ještě více přitiskla, abych jí rukou, vsunutou mezi dvě nádherná ženská prsa, mohl více dráždit nejen její bradavku ale i citlivé ňadro. Děvčata si stále něco šeptala, ale jejich rozhovor byl už nepravidelný, protože při svých slastných pocitech, rozlévajících se z drážděných prsou do celého těla, zapomínaly komunikovat. Nevím, pro kterou z nich bylo mé dráždění jejích prsou více erotičtější a více vzrušující. Jestli pro Natašu svírání celého ňadra i s bradavkou nebo pro Táňu jen dráždění její, už ztvrdlé bradavky na vzrušením vztyčeném ňadru. Táňa se navíc sama opatrně třela o mou ruku a tak si sama zvyšovala své vzrušení. Nataša brzy pochopila, co způsobila, když si na sebe přitiskla mou ruku. Ale i ji vzrušovalo, když jsem dráždil současně ji i Táňu. A když se Táňa přisála svými ústy na její, bylo to pro ni něco naprosto neznámého. Rozbušilo se jí srdce z toho, co dosud nikdy nezažila, ale přitom to bylo tak vzrušující. Nikdy se nelíbala s ženou a když k tomu došlo, bylo to pro ni v této situaci naprosto přirozené, neboť oběma děvčatům se ta situace líbila a vzrušovala je.

Samozřejmě vzrušovala i mě, protože mít v ruce krásná ňadra dvou žen současně, se nestává každý den. Penis se mi z toho představení už také stavěl a během krátké chvilky dráždil Natašu na zadečku svou tuhostí a velikostí. Zřejmě to cítila a tak pomalu zvedla nohu. Tím rozevřela svůj klín a já ji mohl vniknout mezi stehna. Volnou rukou si mě nasměrovala a v příštím okamžiku jsem v ní byl zasunutý, jak nejdále to šlo. Nataša jen slastně zasténala, dala nohy zpět k sobě a tím návštěvníka v sobě silně stiskla. Teď byla drážděna mužem i ženou na třech místech současně, což doposud nikdy nezažila. Stejně, jako ten neuvěřitelně vzrušující pocit z neznámého a zakázaného. V Sovětském Svazu byli totiž v té době gayové a lesbičky pronásledováni dle zákona, protože pohlavní styk nebo citová náklonnost s osobou stejného pohlaví byly považovány za trestný čin.

A tak jsem jednou rukou dráždil prsa obou děvčat a na kost tvrdým ptákem projížděl zezadu Natašinu mušličku. Táňa samozřejmě ihned pochopila, že jsem do Nataši zasunul a tak volnou rukou nahmátla za sebou polotuhý Pepův penis. Několikrát jej pohonila a když nabyl dostatečné tuhosti, bez rozpaků ho zezadu do sebe také zavedla. Samozřejmě i Pepovi bylo jasné, co se od něj očekává a začal do Táni ládovat svůj kanón, v očekávání brzkého výstřelu.
Stejně jako já i on měl jednu ruku volnou, a tak s ní také zajel mezi chvějící se těla děvčat. Ale protože mezi ňadry našich milenek se už činila moje ruka, pro změnu zajel Táni mezi nohy. Zkušeně nahmatal vystouplý hrbolek rozkoše a začal jej mnout mezi prsty a dráždit. Občas zajel na vstup jejího otvoru lásky, v němž se pravidelně pohyboval jeho píst, na kost tvrdý a napružený. A aby, tak jako já, uspokojil obě děvčata, tak občas přeskočil rukou těch pár centimetrů naproti, do Natašina klína a stejným způsobem ji dráždil na těch samých místech. Když ji ale zajel na okraj štěrbinky,, aby ji také ještě více vydráždil, narazil na můj píst, který se v Nataši čile pohyboval a hnal ji k vrcholu rozkoše. Protože jsme na sebe s Pepou viděli, vždy se na mne uličnicky zašklebil, když jsem ucítil doteky jeho prstů na mém přirození. I pro mě to byla novinka, že se muž dotýkal při souloži mého penisu, ale nic mi to neříkalo a nechávalo mě to chladným.

Musel být na nás docela zajímavý pohled. Čtyři těla nalepená na sobě jako sendvič, v němž náplň tvořila dvě sténající, objímající se a líbající se děvčata a obal dvě mužská těla těsně na děvčata nalepená s rukami zasunutými mezi nimi a s kmitajícími hýžděmi, jak do nich ládují zezadu své nabíjáky.
Byla to celkem náročná poloha pro soulož, ale protože děvčata svírala naše penisy pevně ve svých klínech, tření bylo téměř maximální. Proto netrvalo dlouho a vzrušení všech zůčastněných dosahovalo vrcholu. Všichni jsme směřovali k nádherné extázi. První jsem explodoval já a hojné dávky spermatu plnily Natašinu kundičku. Mrdaná dívka byla tak vydrážděná neobvyklým stylem soulože, že její orgasmus vybuchl hned po mém prvním výstřiku do jejího lůna. Stále se líbala s Táňou a tak její výkřik dosažené rozkoše utlumila Táňa svými ústy. Mimo to vnímala celým tělem chvění a vibrace, které Natašu zachvátily při nastupujících křečích dosaženého orgasmu. Natašin orgasmus, který vnímala celým tělem, měl na Táňu elektrizující účinek. Nataša se stále ještě chvěla v doznívajících vlnách rozkoše, když Táňa také dosáhla svého vrcholu. Pepa byl zatím trochu pozadu. Stále ji projížděl a dráždil, ale ještě se do ní nevystříkal. Táňa se napružila, vykřikla a prudce se přitiskla k Nataši. Jako by chtěla při svém orgasmu propojit svoje vibrace s doznívajícím chvěním těla Nataši, aby společně dosáhly na ještě vyšší, než maximální stupeň rozkoše. To elektrizovalo i Pepu. Nevydržel a s posledními několika přírazy začal plnit Tánino lůno prudkými výstřiky. Zaťaté svaly na hýždích ho usvědčovaly z usilovného plnění jeho mužského poslání, tedy uspokojit partnerku a naplnit ji semenem pro možnost dalšího pokračování lidského pokolení. Táňa přijímala jeho výstřiky uvnitř těla jako poslední kapku v již přetékajícím poháru dosažené rozkoše.

Pepa dostříkal a zůstal zasunutý v Táni s ještě se cukajícím penisem. Zhluboka oddechoval po náročném fyzickém výkonu a úroveň jeho vzrušení také opadalo, stejně jako u nás. Ale všichni jsme byli uspokojeni a šťastni z úspěšného výsledku hromadné soulože, v poloze pro nás naprosto nezvyklé, kterou jsme absolvovali všichni poprvé.
Za pár minut naše změklé chlouby z děvčat vyklouzly a my jsme ještě na chvíli vysílením usnuli, protože den sotva začínal. Dnes nás znovu čekala dřina na zlatonosném potoce a tak jsme se rádi posilnili ještě alespoň krátkým spánkem.

Podruhé toho rána jsem se opět probudil jako první z naší čtveřice spící nalepeni těsně na sobě. Tentokrát už jsem nebral takové ohledy, jako poprvé dnešního rána. Políbil jsem Natašu na krku a jemně promnul její ňadro, které jsem stále svíral v ruce. To proto, aby se už také probudila do nového dne. Při tom jsem se samozřejmě dotknul i prsou Táni, která také reagovala a začala se probouzet.

„Vstavájtě, děvočki. My dalžný vstaváť,“ zašeptal jsem Nataši do ucha tak, aby to slyšela i Táňa. Obě dvě otevřely oči a se šťastnými úsměvy ve tvářích se začaly probouzet. Na přivítanou s novým dnem jsem se k nim naklonil a jednu po druhé políbil, načež i ony dvě se také políbily z radosti, jak krásně nám začal sobotní den.

„Tebe líbat nebudu, ale vstávat už bys mohl také,“ promluvil jsem směrem k Pepovi, protože jsem viděl, že i on už otevřel oči a začínal se probouzet do nového dne. „Stačí už, že jsi mi ráno ohmatával péro při šoustání. To máš místo líbání,“ dodal jsem ještě naoko pohoršeně ale se smíchem.
„Já se s chlapem nelíbám,“ odpověděl stejně vesele Pepa. „A už vůbec ne v posteli. A za to osahávání nemůžu. Když jsem chtěl tam dole polaskat i Natašu, tak se tomu nedalo vyhnout. Ale myslím, že jsi to přežil ve zdraví a nic se ti nestalo.“
Pepa se na mě znovu zašklebil svým rozjařeným úsměvem, na který jsem si u něj už zvykl za těch necelých pět týdnů, co jsme spolu válčili v našem sibiřském vyhnanství proti realitě sovětské byrokracie a mentalitě celého sovětského systému. Ale všechno jednou skončí, stavbu spolu dokončíme, a pak mi bude chybět jeho racionální uvažování a také jeho suchý humor s rošťáckým úšklebkem, kterým své hlášky většinou doprovázel.