Stop!“

Slovo, které by normálně mělo všechno zastavit, způsobilo pravý opak. Hlasitě prožívaný pohlavní styk, byl nahrazen pracovní činností. Filmaři se pod vedením režiséra připravovali na poslední dnešní záběr. Naopak pár minut volna si užívali herci.

Poslední sekvenci natočíme takhle,“ otočil se režisér ke třem protagonistům. „Anita si klekne a Ilja ji bude obdělávat zezadu. Cory bude klečet vedle Anity a bude připravená pokouřit Ilju. Iljo, znáš to. Přiměřeně v díře, přiměřeně v puse… Vystříkáš se Cory do pusy a ty, Cory, to pochytáš a vyplivneš Anitě na konečník. A ty, Iljo, jak uvidíš, že semeno teče Anitě přes pysky, tak zasuneš a ještě chvíli ji budeš protahovat. Je to jasné mládeži?“ Tři hlavy kývli na souhlas. „Dobrá, můžeme jít na to. Připravíme se! Klapka!“
26 poprvé.Akce!“


František Chlapáček si své umělecké herecké jméno pro porno branži vybral podle ruského bohatýra. A on svým způsobem takovým bohatýrem byl. Jeho výdrž byla obdivuhodná. To, co mají pánové mezi nohama, přerostlo u Františka celostátní průměr o 9 centimetrů. I tloušťka byla očividně „nad poměry“. Poprvé si všiml, že je něco jinak v 10 letech. Větší kluk byl ten, kdo ho měl delšího. Byl to on, kdo začal vévodit pomyslným tabulkám. S přibývajícím věkem se odstup od vrstevníků zvyšoval. Zákonitě se tohle rychle rozkřiklo. Proto nebylo žádným překvapením, že ho těsně před patnáctkou o panictví připravila dvaačtyřicetiletá rozvedená sousedka Hamáčková. A pak to šlo ráz na ráz. Zaškolovací kurz, kterým prošel, čítal skoro tři desítky učitelek milující rozměrnější písty lásky. Navíc si žádná nikdy nestěžovala, když se do ní František udělal dvakrát bez vytažení. I proto se velmi brzo vypracoval mezi porno Star.

Druhý den ráno se Ilja dostavil do studia k natočení posledních tří scén filmu „Kladivo na panny“. Nechal se nalíčit. Svlékl se do kostýmu a šel na plac. Přitočila se k němu scriptka Alena, políbila ho a chytla za jeho chloubu.
Iljo, kdy si to spolu zopakujeme?“
Alena byla hezká a pěkně divoká brunetka, proto se dočkala odpovědi:
„Dnes v sedm u tebe?“
Budu se na něj, a samozřejmě i na tebe, těšit,“ zašeptala mu do ucha a cítila, jak jí v ruce povyrostl.

Ježiš, Iljo, ty jsi rozmazanej,“ zastavila Ilju ve dveřích studia Marcela, „Pojď se mnou! Já tě přepudruju.“
Za polotuháka dotáhla Ilju do maskérny a usadila do křesla. Štětec na pudr odložený po opravě líčení spadl ze stolku a galantní Ilja se ochotně po něm vrhl. Vzal jej do ruky a chtěl vstát, když tu k jeho částečně vztyčenému pohlaví přiskočil maskérčin kocourek a sekl. Ilja zařval. Prudce se zvedl a jeho hlava narazila do stolu s velkým zrcadlem. Ozvalo se druhé zařvání a Ilju vezli do nemocnice. Otřes mozku mu zajistil  týden na pozorování. Jeho podrápaný penis nesměl pracovat týdny tři.

Á, kocourova hračka je tady.“ dobírali si Ilju v agentuře, když se tam po týdnu ukázal. Jejich vtípky přijímal se stoickým klidem.
„Tak jste se zasmáli, teď budem mluvit o práci, pánové! Nemáte náhodou nějakou roličku, při který bych nemusel stavět ptáka do pozoru?“
Jó, chlapče, to sis spletl dveře. Tady se točí filmy pro dospěláky, ne pro dětičky. To se musíš obrátit na Barrandov… Ale abys neřek, že jsem na tebe zlej, tak zavolám kámošovi a zkusím ti nějakej kšeftík dojednat,“ slíbil Iljovi šéf agentury. Stačilo pět minut a Ilja věděl, kdy a kam se má dostavit.

Vypadáte velice sexy. Toho využijeme,“ pochválila Iljův exteriér mladá inspicientka Klára.
„Teď ale běžte tady s Líbou. Ona si vás oblékne a pak dovede do maskérny. Za půl hodiny tady.“
Režisér sjel Ilju pohledem od hlavy až k patě a vydal souhlasné zamručení.
„Tak, Františku,… smím vám tak říkat, že?“ A aniž by čekal na souhlas, pokračoval: „Bude to úplně jednoduché. Iveta B. bude chtít vyjít tady z těch dveří. Vy jí spatříte. Líbí se vám. Usmějete se na ní a galantně ji otevřete dveře a řeknete – “Prosím. Krásné ženy mají přednost. Je to jasné?“
Tentokrát už si na Iljovo pokývnutí počkal.
„Tak si to zkusíme. Na místa prosím… Akce!“

Ilja nejprve dělal jakoby nic. Pak uviděl Ivetu B. a usmál se na ní svým okouzlujícím úsměvem číslo 3 (měl jich v repertoáru pět) a přiskočil ke dveřím, aby je otevřel. Jenže někdo byl na druhé straně rychlejší. Prudce je rozrazil a mužským hlasem řekl:
„Rejžo, máme problém!“
A problém tady skutečně byl. A nejenom jeden. Iljovi totiž dveře zlomily nos.

Na kontrolu přijďte za pět týdnů,“ nařídil mu doktor v ordinaci po té, co mu náplastmi rozbitý nos zafixoval.
Ilja doma trpěl jako zvíře. Sice měl vycházky, ale nemohl nic dělat. Jeho nos hrál všemi barvami a bolel, takže i na obyčejné statování v komparzu si musel nechat zajít chuť. A vzhledem k tomu, že ještě 14 dní musel léčit jizvu od kocoura, měly pravidelné obdivovatelky jeho ptáka smůlu. (Nebo, že by ji měl Ilja?)


Hned, jak se jizva zahojila a abstraktní umění z jeho nosu téměř odešlo, obvolával jednu agenturu za druhou, zda by pro lehce zraněného herce neměli nějakou práci. V té sedmé měli. (A pak, že sedmička není šťastné číslo.) Mělo to ale háček… Ilja by prý musel pro tuhle agenturu natočit přednostně tři filmy. Souhlasil a proto se druhý den hlásil na place režisérovi.

Ilja ležel ve svém nejčastějším kostýmu v posteli, přikrytý lehkou dekou, která zakrývala velmi nápadně jeho kyj v klidovém stavu.
Akce!“
Předstíral spánek. Do pokoje vešla silikonová blondýna (dudy č. 5) v úboru zdravotní sestry (když člověk vidí tenhle zdravotní personál, tak nabývá dojmu, že i ty „obyčejné“ zdravotní sestry běžně nechávají svoje spodní prádlo doma ve skříni). Ta „neobyčejná“ si všimla „mrtvého“ rozmnožovací nástroje pacienta, olízla mlsně své rty a přes deku jej nenápadně začala hladit. S potěšením sledovala jeho pozvolný růst. Pak, jak jí scénář předepisoval, odhodila z pacienta deku a začala probouzející kolík leštit rukou. Sestřička sklonila hlavu, aby ruční práci nahradila orální, leč akci nedokončila:
„Co to máš na tom péru za jizvu?“
Kocour mě sekl drápem.“
Není to nakažlivý? Nedostanu vzteklinu?“
Já dostanu vzteklinu z tebe, jestli hned nepřestaneš plácat takové nesmysly a nebudeš pokračovat,“ rozčiloval se režisér.
Ale, rejžo, já se nechci nakazit. Jak mám vědět, že v tom nejsou ňáký mikróby?“
Je zdravý! Viděl jsem papír od doktora,“ lhal režisér, „neboj, štěkat nezačneš! A teď si to péro vem hodně rychle do pusy a makej, nebo u mě hraješ dnes naposled. Chci vidět pořádnej odvaz!“

A odvaz to byl. Ilja jen ležel. Všechno obstarala kolegyně, která to rozjela ve velkém stylu. Rajtovala na Iljově obrovi s takovou vervou, že postel ten nápor nevydržela. Nejprve odpadlo čelo u Muromcových nohou. Dopad roštu postele na podlahu způsobil nečekaně hluboký zásun. Kolegyně vykřikla. Jednak se lekla, ale hlavně cítila velkou bolest, protože v sobě nikdy nic tak daleko neměla. Opřela se o Iljova ramena a velice obratně seskočila z trčícího kolíku. Skákací akce uvedla do činnosti druhé čelo, které si řeklo, že když mohl odejít kolega, může také. A šlo. Rošt s Iljou dopadl na zem. Čelo překvapivě neustálo zemskou gravitaci a spadlo na Ilju. Přesněji na jeho nos. Ilja po skončení promenády hvězdiček před očima věděl, že je znovu zlomený. Platinová blondýna při seskoku nechtěně vrazila do stojanu se dvěma reflektory. Ty narazily do zdi, od které nabraly směr do míst, kde se za nos držel Ilja. Stojan dopadl. Bylo slyšet křupnutí dvou žeber a další výkřik bolesti.

Nic nepotěší víc, než neštěstí druhého. Režisér to nevydržel a začal se smát. Co smát, přímo řehtat. Jen si to zkuste představit. Ilja ležící na troskách postele. Obličej a ramena mu „kryje“ přední čelo. Hrudník má opásaný stojanem na reflektory a jeho úd, i přes všechna ta zranění, trčí do prostoru v nezmenšeném stavu. Smích je nakažlivý a přitahuje pozornost. Proto se k němu stahovali lelkující zvědavci z ostatních studií. Dřevotřísková deska, coby stěna nemocničního pokoje, jejich nápor nevydržela a poroučela se k zemi. Na Ilju. (Kam taky jinam…) Teď už se nesmál nikdo. Muži se okamžitě vrhli k desce, aby vyprostili zraněného. Ten jejich snahu „odměňoval“ sprostými nadávkami mezi výkřiky bolesti. Jeden z techniků tedy zalehl a všiml si, že do Iljova hereckého nástroje je zabodnutý hřebík. Rezavý. (Jak se zjistilo později.)

František Chlapáček se kurýroval v nemocnici z utržených šrámů. Cožpak nos a žebra, to byla prkotina v porovnání s rezavým hřebíkem, který do penisu zavlekl infekci. A výsledek? Pro Ilju hororový, protože jizvy v topořivých tělesech umožňovaly jen částečnou erekci, která navíc bolela. Hodně bolela.

Ilja Muromec až do svých třiceti let nechodil. Pak se najednou uzdravil a při tom získal svoji sílu. František ji naopak před třicítkou ztratil. Věřme (a držme přitom všechny palce), že se brzy objeví děvče s léčivou vagínou a uskuteční zázrak – vrátí pornografickému průmyslu jeho bohatýra…

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2624
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
38
AlaBurka
zbinformace@gmail.com

6
Komentujte

Please Login to comment
avatar
5 Comment threads
1 Thread replies
6 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
6 Comment authors
Bob RomilFredNironTryskyHuhu Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Shock
Člen

Hezky napsáno, ale v podstatě je to HODNĚ SMUTNÝ příběh. Chudák, nic zlého neudělal a teď už si ani nezašuká…..

Huhu
Host
Huhu

To není erotická povídka, ale erotická balada.

Trysky
Člen

Ach jo, tak takhle už jsem se tady dlouho nezasmál… 😀
Vtipné příhody, ale Ilja chudák.

Niron
Člen
Niron

Uh, no teda… Nevím, co bych si o tom měl myslet. Takovéhle povídky by měly mít na začátku varování před smíchem 😀

Fred
Člen

Připomnělo mi to písničku právníka Jahelky. Tam také kocour seknul drápkem do citlivého místa a když se to dověděli záchranáři, váleli se smíchy, při transportu omdlelého borce s hlavou rozbitou o umyvadlo. Způsobili mu na schodech komplikovanou zlomeninu nohy a u soudu to patřičně slízli.

Bob Romil
Člen

Chudák Ilja. Ten musel být v předchozím životě masový vrah, že mu to osud takhle vrátil. Při těch bolestivých náhodách jsem se dobře pobavil, protože nic tak nepotěší, jako cizí lidské neštěstí. 🙂