Toto je 3 díl z 6 v seriálu Život za oponou

Probudil jsem do krásného, slunečného rána.
Jaký bude asi dnešní den? Hlavu jsem měl ještě plnou včerejšího milování, ale i náhlého rozhodnutí Jany. Jak se bude asi chovat, až se dnes potkáme v práci? Jak zareaguji já?

Zběžně jsem se pozdravil s vrátným, a vyslechl jeho hlášení.
„Až budete mít čas, máte se stavit u ředitele,“ sděloval mi důležitým hlasem.
Copak mi asi Adam chce?
Rychle jsem přehlédl ferman.
Mluvená na zkušebně, to se nás netýká, bourat se nebude, takže jsme bez práce. Alespoň teď, dopoledne. Snad si toho kluci všimli a nepustili se do rozebírání dekorace.
Ještě se musím stavit v klubu, jestli je tam nezastihnu.
Zastihl.

Jana seděla za barem, před sebou otevřený velký sešit a něco si tam zapisovala.
„Ahoj Jani,“ naklonil jsem se přes pult.
„Ahoj Péťo.“
Ani náznak změny výrazu v jejím chování. Jako by se včera nic nestalo.
„Dáš si kávičku?“ zeptala se s úsměvem.
„Ani ne, máme dost práce,“ odvětil jsem a mířil ke stolu, kde si parta kulisáků dávala čaj.
„Ahoj kluci, nepospíchejte, potřebuju si ještě něco zkontroloval na jevišti.“
„Jasně šéfe,“ dostalo se mi odpovědi.
S povděkem přijali to, že mohou ještě chvíli posedět.

Tmavou chodbou jsem mířil k jevišti. Musím se podívat na to, co zredukujeme ze stávající dekorace pro zájezd. Všiml jsem si na fermanu, že nás koncem týdne čeká první šňůra.

V portále zhaslého jeviště jsem uslyšel dva ženské hlasy. Jeden z nich patřil Aleně, inspicientce.
„Já bych řekla, že je to snad ten nejhezčí kluk, co tady kdy byl,“ poznal jsem její hlas.
„Takže Patrik ztratí prvenství,“ odpovídala jí druhá žena.
Kdo to byl jsem ale v té tmě nepoznal.

O kom to mluví?
Rozhodl jsem se zůstat v ústraní a poslouchat pokračování jejich hovoru.
„Ty a jak umí líbat,“ slyšel jsem zase Alenu.
„Jak to prosímtě víš?“ divila se druhá.
„Sem se s ním líbala na tykání,“ odpovídala jí Alena. „Ty, Katko, dvakrát by mi nemusel říkat.“
Aha, Katka je ta druhá. To je jedna z kostymérek.
„Tobě se líbí?“ zeptala se Katka.
„Moc,“ zněla Alenina odpověď.

Udělal jsem krok dopředu, abych lépe slyšel, když jsem vtom o něco zakopl.
„Je tam někdo?“ ozvala se Alena.
„To jsem já, málem jsem se přerazil,“ odpověděl jsem.
„Seš tady dlouho?“
„Ne, teď jsem přišel. Proč se ptáš?“ zalhal jsem.
„Co jsi potřeboval?“ zeptala se Alena.
„Můžeš mi trochu rozsvítit jeviště?“
„Bez problému.“
„Tak já musím běžet,“ vytrhla nás se vzájemné konverzace Katka a mrkla na Alenu.

„Musím se podívat, co se nám z dekorace hodí na zájezd,“ vysvětlil jsem Aleně svou návštěvu.
„A co pusu na uvítanou?“ našpulila Alena rty.
„To budu muset každý den?“ zeptal jsem se.
„Když to bude potřeba, každý,“ odpověděla.

Stál jsem uprostřed jeviště a přemýšlel, co si vezmeme sebou a co necháme doma, tak abychom nenarušili koncepci scénografova záměru.
Ta malá čertice Alena poskakovala kolem mne.
„Víš, že jedu na tu šňůru taky?“ oznamovala mi.
Nakonec se přede mnou zastavila a vztáhla ke mně ruce.
„Tak dostanu tu pusu, nebo ne?“ opět našpulila ústa.

 

 

Políbil jsem jí na rty. Okamžitě mne chytila oběma rukama kolem krku a přitiskla se ke mně celým tělem, až jsem ucítil hrbolek mezi jejími stehny.
Zmohl jsem se jen na : „Neblázni, může nás někdo vidět.“
„Tobě by to vadilo?“ hodila na mne bezelstný pohled.
„To víš, že ne,“ ujišťoval jsem jí, ale přesto jsem se rozhlížel, zda nás někdo neuvidí.
Ta holka by šukala, až by brečela, napadlo mne ihned.
„Ty nemáš kluka?“ položil jsem jí v tu chvíli hloupou otázku.
„Ne,“ vystřelila okamžitou odpověď.
Uchopil jsem jí za zadeček a ještě více k sobě přitiskl.

„A teď už mne nech. Musím taky něco dělat,“ sejmul jsem jí opatrně paže ze svého krku.
„Neuteč mi,“ varovala mne ještě, než stačila odběhnout z jeviště.
Doufám, že nešla Katce svěřit své nové tajemství.

Označil jsem si vybrané díly dekorace. Protože se Alena delší dobu nevracela, vydal jsem se zpět do klubu pro kulisáky, sdělit jim, že se mohou pustit do rozebírání.

Okamžitě jsem zaregistroval novou tvář.
Vysoký, černovlasý mladík, byl skloněn přes barový pult, v družném hovoru s Janou.
Ta, když mne zahlédla, okamžitě vyskočila ze židle.
„Dovol, abych vás představila,“ otočila ke mně muže.
„To je Patrik Flinda, můj přítel. A to je náš nový scénograf.“
„Patrik,“ podal mi muž ruku.
„Petr. Poslyš, nehrál ty jsi v tom filmu pro děti Cesta do…?“
„Tys mne poznal?“ projevil nehranou radost Patrik.

Po dobu jeho působení v divadle se z něho stal můj nejlepší kamarád. Snad se nikdy nedozvěděl, že jsem mohl být jeho sokem v lásce.
V té chvíli jsem pochopil, že mému vztahu s Janou je konec.

Požádal jsem partu kulisáků, aby dopili a pustili se do práce a nechali na jevišti jen označené díly.
„Hned za vámi přijdu,“ slíbil jsem jim. „Jen si musím rychle něco zařídit.“

Vzpomněl jsem si na to, že se mnou potřebuje mluvit ředitel.
„Dohodli jsme se s režisérem, že ti necháme dělat jednu komedii,“ sdělil mi. „Dramaturgický plán je schválený a zbývá jen, abyste se spolu seznámili. Jen jak se vrátí z dovolené, pustíte se do toho.
Po tvém předchozím kolegovi tady zůstalo prázdné rýsovací prkno a psací stůl v místnosti na konci chodby. To bude pro příští dobu tvoje další pracoviště. Tak zlom vaz.“

Samou radostí jsem si až poskočil.
Konečně budu moci ukázat, co jsem se ve škole naučil. Zároveň jsem si uvědomil, že tato místnost může posloužit i jiným účelům, když se otočí klíčem z vnitřní strany.

To by chtělo zapít. Ale okamžitě jsem to musel zavrhnout. Čekali na mne kluci na jevišti.
Dnešní den byl opravdu náročný.

***

Den odjezdu na šňůru po republice se nezadržitelně blížil. Jana, které se vrátil Patrik, zářila štěstím.
Patrik přijel do Kostelce s nabídkou angažmá v Praze a Jana předpokládala, že odejde s ním.
Na zájezd s námi nepojede, protože její roli alternuje herečka z Pražských divadel jako host.
Pro tu jsme se měli stavit cestou v jejím domovském divadle.

Alena zatím zajišťovala organizační záležitosti, jako například noclehy na zájezdu a poletovala kolem mne jako satelit kolem Země a měla zřejmě proč.
Potěšen jejím zájmem jsem jí občas políbil, nebo poplácal po jejím pevném zadečku.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2137
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
2
Navigace v seriálu<< Život za oponou 02Život za oponou 04 >>

4
Komentujte

avatar
4 Comment threads
0 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
MartinDenis86Bob RomilShock Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Shock
Host
shock

hezké pokračování. Z jedné náruče do druhé… Jo, ty hééérečky…. proč jsem se nedal k divadlu?

Bob Romil
Člen

Takový decentní mezidíl, který je možné číst i před 22 hodinou 🙂 Jak se praví v klasickém filmu – … hérečky, píchání, chlastání …

Denis86
Host
Denis86

Moc pěkné pokračovaní

Martin
Člen
Martin

Jemný mezi díl . Jana možná na chvíli odpadla ,ale hned se na její místo tlačí další divoženky . Tedy minimálně jedna si jde tvrdě za svým . No tento zájezd bude asi pěkná divočina . 😉