Není měsíc jako měsíc. Některé jsou silnější, jiné slabší. Stejně jako tento, který je téměř ve své polovině. A právě v takových chvílích se bohužel uchyluji k takovému svému krizovému plánu. Je ve své podstatě dost jednoduchý…
Zajedu do nedalekého okresního města, sednu si do oblíbené kavárny s bezplatnou Wi-Fi a odtud stačí podat jednoduchý inzerát. Pak vytáhnout ze své tajné skrýše SIM kartu a zasunout do připraveného telefonu. Celkem jednoduché a mnohokrát vyzkoušené. Stačí ráno zadat a nejpozději po poledni se ozve mobil.

Čas mezitím trávím buď v pronajatém pokoji, u kamarádky anebo, když je nejhůř – jako teď, jen tak bloumám po obchoďácích, kde je teplo a čekám. Tentokrát to bylo trošku delší, teprve až po druhé odpoledne tiše vibruje mobil. Jdu stranou, kde je diskrétně a tiše pronesu:
„Ano prosím?”
„Ahoj, já volám na ten inzerát.“
„Ahoj, to voláš správně.”
„A děláš i eskort?”
„Ano, je to možné,” vyhrknu rychleji, než si to pořádně promyslím.
„Jaké máš ceny?”
„Patnáct set klasika a dva i s análkem,“ zašeptám.
„Můžeš kolem třetí?” zeptá se po chvíli váhání.
Super, takže nadsazenou cenu zatím neřeší. Takže buď bude hovor rychle směřovat ke konci, anebo to bude zajímavý výdělek.
„Jo, ve tři mám volno.”
Pak mi udá adresu, která je ve vedlejším městě. Nemám šanci se tam dostat v požadovaný čas.
„Omlouvám se, ale to na třetí nestíhám, jedině, že bys mě někde vyzvedl.”
„Jo, to bych mohl,” neprotestuje.
Tak mu udám zastávku autobusu, která je sice chvilku cesty, ale autobus z ní jezdí jen občas a tak tam snad nebude mnoho lidí. Hovor ukončím obligátním, že se budu těšit, a zavěsím.

Chvilku ještě bloumám v teple a rozdýchávám celou situaci. Přestože to není poprvé, vždycky mám tak nějak, dalo by se říct, trému, i když nemám sebemenší důvod. Nakonec se mi to podaří hodit za hlavu a vydávám se na pěší cestu. Venku mě nemile překvapí počasí. Ráno sice ještě mrzlo, ale slunce nakonec ukázalo jakous takous sílu a zbytky sněhu začaly pomalu tát, takže bude slabě nad nulou. Cestou začíná ubývat lidí, až nakonec přijdu na zastávku, kde není ani živáčka. Pro jistotu kontroluji jízdní řád a všechno je při starém. Autobus odtud jede až za dvě hodiny.

Čekám necelých deset minut. Sednout jsem si neodvážila a abych nevypadala nápadně, hraju si s mobilem. Asi pět minut po třetí zastavuje na zastávce stříbrná škodovka.
„Vrchol nenápadnosti,“ pomyslím si a nakouknu do auta. Řidič už se na mě usmívá, otvírá okýnko spolujezdce a vesele se zeptá:
„Nečekáte tu na mě?”
Směju se taky, na odhadem třicátníka s černými vlasy a uhrančivýma očima.
„No, asi čekám,” odpovídám a sedám si k němu na místo spolujezdce.
Zadívá se na mne, beze slova se usměje, stejně jako já na něj a rozjíždíme se. Pomalu se rozhlížím po autě. Voní běžnou benzínkovou voňavkou, uklizené, čisté, nikde nic zvláštního.

Po chvilce se osměluji a ptám se:
„Takže jakou máš představu?”
„No, ještě ani nevím,” odpoví mi, aniž by se na mne podíval. Cítím trošku nejistotu, a tak raději změním otázku:
„No, já jen, že jsme mohli zatím vyřešit finance.”
Na chvilku se zamyslí a pak řekne:
„Ale ty jsi zatím nic nepředvedla, ne?”
Nakonec ale přece jen sáhne do kapsy bundy a podává mi připravenou dvoutisícovku. Krátce se na mě podívá a popožene mě pohybem ruky s bankovkou. Ani nemusí, peníze si hned beru, s takovým tím nepopsatelným pocitem v podbřišku. Ten se samozřejmě trošku bije s žaludkem na vodě. Tuším totiž, že bude i análek, který moc nemusím. Ale co se dá dělat. Dala jsi se na vojnu holka, musíš makat.
„Díky,” řeknu nakonec, abych nevypadala nevděčně.

Trošku mě irituje tiše hrající rádio, a tak se snažím rozptýlit otázkou, jak dlouho ještě pojedeme. Jen se pousměje a řekne:
„Už jen asi tak deset minut, neboj.”
Trošku mě mate, že cestu neznám a navíc se mi zdá, že opouštíme město. Na potvrzení mých domněnek sjíždíme na nepoužívanou cestu. Po chvilce vidím, že se blížíme k ošuntělému a opuštěnému průmyslovému komplexu. Plaše se rozhlížím. Vidím velkou halu a vedle ní dva menší přízemní objekty s vymlácenými okny. On si jen užívá mého vyplašeného výrazu s potutelným úsměvem. Auto nasměřuje k hale. Zastaví a vypne motor. Otočí se na mě a usměje se:
„Neboj, nemám svoje vlastní místo, ale tohle už mám ověřené.” Pak vystupuje z auta, aniž by čekal na moji odpověď. Trošku mě to uklidní, moc dlouho nečekám a taky vylézám z auta a jdu pomalu po sněhu za ním. Zastaví se až u začátku haly, kde na mě čeká. Přijdu za ním a jen tak pronesu:
„No snad tu nebude moc zima. Při nejhorším bychom se vrátili do auta, ne?”
Vejde do haly a jen řekne:
„To nebude třeba, je to tu v pohodě.”

Váhavě jdu za ním do obrovské haly. Je celá zaprášené a šerá, vidím pozůstatky nějakých velkých strojů. Místy se tu a tam válejí nějaké odpadky, hadry, kartony a listí. Jde tiše a já, pár kroků za ním, klapu ve svých kozačkách. Kroky se nepříjemně rozléhají celou halou a zní to hodně nepatřičně.
Nakonec dojdeme až nakonec, kde si všimnu, že je vstup do bočního objektu a je tam děsná tma.
Vytahuje z bundy tři svíčky, postupně je zapaluje a pokládá na podlahu a zatlučené okenní rámy. Objeví se docela prostorná místnost, kde jsou dva zaprášené stoly a ještě řada šatních skříněk s vyvrácenými dvířky.
Tam se zastaví, otočí, usměje se mne a počká, až k němu dojdu. Moc neotálí, hned mě k sobě přitáhne a začne mě vášnivě líbat. Sice se obyčejně nelíbám, ale tentokrát mi to nevadilo a oplácela jsem mu stejnou mincí. Bylo fajn, že nekouřil, myslím cigarety. I když, sperma bych asi taky poznala.

Při líbání mě pomalu vmanévroval ke stolu, o který jsem se zadkem opřela. Pak už na nic nečekal a rozepnul mi bundu. Neodolal a hned mi pomačkal kozičky i přes černý svetr. Taky jsem se na něj usmála a rukou mu prohmátla rozkrok. Asi se mu to líbilo, protože mě začal znovu líbat a rukama mi mačkal prdelku i přes legíny. Nečekaně mě zvedl a posadil zadkem na studený stůl. Chtěla jsem protestovat, ale hned mi ústa zacpal vášnivými polibky. Nakonec se mi podařilo promluvit:
„Hele, raději půjdu dolů, ten stůl je dost studený.”
„To chvilku vydržíš,” řekl a odtáhl se ode mě. Ale jen proto, aby mi zatlačil na ramena, abych si lehla na ten špinavý stůl. V pudu sebezáchovy jsem se zapřela lokty o stůl a hned jsem slyšela škrabání hrubého prachu o moji bundu.
„To ne, budu jak prase,” pokusila jsem se protestovat. Jen se usmál s pozdviženým koutkem úst a sáhl do kapsy. Vytáhl zmačkanou tisícovku a strčil mi ji do pusy.
„To máš na čistírnu.”

A hned mi zase tlačil do lehu na záda. Rezignovala jsem a řekla si, že za ty prachy bude i na novou bundu. Lehla jsem si, oslintanou bankovku vyndala z pusy a schovala do kapsy. Mezitím mi roztáhl nohy a začal mě přes legíny hladit v rozkroku. Abych mu to alespoň trochu usnadnila, zvedla jsem nohy, pokrčila je v kolenou a položila na stůl. Nezaváhal, hned poklekl, začal mě líbat přes legíny na stehna a pokračoval až do klína.

Nepopírám, bylo to dost nezvyklé, ale rozhodně ne nepříjemné. Líbal a lízal mě v rozkroku přes oblečení, až jsem začínala vlhkost cítit na kůži. Najednou ticho přerušil zvuk párání a trhání látky. Zjistila jsem, že mi roztrhl kalhoty mezi nohama. Tím vzala za své i ta poslední špetka mojí důvěry ve zboží z tržnice.
„To si se snad posral!” neudržela jsem se v afektu. Nedbal toho ale pokračoval v lízaní mých černých kalhotek. Ty jsem měla v okamžiku mokré od jeho slin, až začínaly docela studit.
„Tohle jsme si nějak nedomluvili, ne?” snažila jsem se jej trochu brzdit.
Zastavil se, naštvaně se na mě podíval, strčil ruku do kapsy a vytáhl další bankovku. A zase mi ji narval do pusy, tentokrát neurvale a hluboko. A u toho řekl tvrdě:
„Tady máš a už přestaň pořád blbě kecat!”
Málem jsem se zadusila a ač to byla dvou tisícovka, cítila jsem se docela poníženě. On to neviděl, protože pokračoval v lízaní, ale tentokrát už odhrnul kalhotky stranou.
Musím uznat, že mu to šlo moc dobře. Zřetelně jsem cítila, jak mi sliny a moje šťávy stékají mezi půlky.

Mohlo by vás zajímat  Vysoká škola sexu 02 - Pomáhat se musí

Docela jsem si to začala užívat a možná jsem měla i trošku výčitky, že si užívám jen já. Ale nakonec, on platí a zatím se neozval, tak jsem to neřešila. Jen jsem přivřela oči a užívala si jeho jazyk na poštěváčku. Ten pak vystřídaly jeho prsty, které zajížděly na vstup do jeskyňky a dokonce i jemně na análek.
„Sakra, za tohle bych měla platit já jemu!“ pomyslela jsem si. Pak jsem se na něj podívala a viděla, jak si volnou rukou rozepíná poklopec a vytahuje parádně tvrdý klacek.
Postřehl můj pohled, usmál se, ale žádnou pomoc nevyžadoval a kondom si naroloval sám.
Já automaticky prsty rozevřela závojíčky a on to pochopil správně. Nasadil, s mlasknutím ho do mne zarazil až na doraz a na chvíli znehybněl. Hluboce jsem vydechla a zvykala si na jeho velikost. Ne však dlouho, protože pak začal zběsile přirážet. Rozjel to ve velkém stylu, až jsem se musela volnou rukou chytnout špinavé hrany stolu, zatímco druhou si držela odhrnuté kalhotky, abych si neskřípla pysky. To jej netrápilo, protože si užíval jízdu s mlaskáním, které se hlasitě rozléhalo po celé místnosti.

Jak rychle začal, tak najednou i přestal. Zastavil přírazy a zůstal ve mně zapíchnutý až po kořen. Podívala jsem se na něj, abych zjistila, co se děje. Usmál se a řekl:
„Jsi super, ale v ceně mám i kozičky ne?”
„Jasně,” odpověděla jsem.

Protože se nehýbal a asi si jen užíval zásunu, začala jsem se svlékat. Z bundy jsem vytáhla ruce a nechala ji pod sebou. Černý svetr jsem přetáhla přes hlavu a položila si ho pod hlavu na bundu. Sám mi pak pomohl vyhrnout tričko pod bradu a hnětl mi prsa přes podprsenku, kterou jsem pro něj rozepnula. Vrhl se hned jazykem na bradavky, ztvrdnuté na studeném vzduchu. Pohybem mi naznačil, že mám pokračovat ve svlékání. Za chvíli jsem již byla od pasu nahoru nahá. Studený vzduch nebyl až tak nepříjemný, jak jsem očekávala. Asi za to mohlo moje vzrušení, anebo jeho rozehřáté tělo.

Jak jsem byla zbavena podprsenky, začal zase divoce přirážet a při tom mi mačkat prsa. Začal vzdychat a já začala také svoje divadelní představení o tom, jak moc mě to vzrušuje. I když tentokrát jsem se ani moc přetvařovat nemusela. Po dlouhých minutách zběsilých přírazů ze mne ptáka prudce vytrhl. Cestou k mým ústům strhl gumu, hodil ji kamsi na zem a vrazil mi ho pusy. Ani jsem se nepokusila protestovat a začala snaživě a bez okolků sát.
Nemusela jsem se ani moc snažit, protože výsledek byl rychlý. Sám mi ho vytáhl z pusy a hned začal stříkat. První dávka mi skončila na rtech a na krku, zbytek skončil na prsou už bez mé asistence. Koukal se na svoje dílo a pitomě se usmíval. Pak namočil ukazováček ve spermatu a začal jím obkružovat jednu bradavku. Skončilo to tak, že mi celou tou nadílkou pomazal prsa. To byla docela častá praktika, která mi kupodivu je docela příjemná. Přestal, rukou si začal honit vadnoucí penis a řekl:
„Tak konečně si to užijeme, ne?”

Docela jsem vytřeštila oči a začala si připravovat výmluvu, ale na nic se mě neptal. Smýknul mnou za rameno a donutil mě seskočit ze stolu. Pak to následovalo ráz na ráz. Moje věci ze stolu smetl na zem a rukou na zádech mi přimáčkl zablebtaná prsa na studenou a špinavou desku stolu. Stačila jsem jen vykřiknout, ale na mé protesty vůbec nedbal. Hned jsem cítila, jak se na mě nalepila špína. Studené to ani moc nebylo, asi se to zahřálo, když jsem tam ležela.

Následovalo trhnutí a moje legíny už držely pohromadě jen na gumě okolo pasu. Uslyšela jsem plivnutí a ucítila, jak mi líná, horká slina stéká mezi půlkami. Jednou ruku mi podržel na zádech, abych se nezvedala a druhou si držel penis. Na ten nabral slinu a pomalu mi jej začal tlačit do zadku. Když jsem pochopila, že tomu neujdu, zhluboka jsem se nadechla a snažila se co nejvíc uvolnit. Kalhotky jsem tentokrát neřešila, ty byly jeho problém.
Nechoval se nijak ohleduplně, ale naštěstí promazání bylo dobré a uvolnění také. Pomalu, ale nesmlouvavě, zajel až po kořen a pak mě začal projíždět. Držela jsem se stolu, abych po něm moc nejezdila a vnímala jen jeho funění. To se stále zrychlovalo, protože těsnost análu naštěstí způsobila, že moje vysvobození se rychle blížilo. A jako na zavolanou, začal rychle přirážet, co nejhlouběji to šlo. To sice začalo bolet, ale věděla jsem, že brzy bude konec. Při posledním přírazu se ke mně silně přitiskl, znehybněl a já zřetelně cítila několik záškubů v jeho penisu.
Vykřikl souběžně s výstřikem a ještě chvilku ve mně zůstal.

Následně moc neotálel, prudce ho vytáhl a začal se sám upravovat. Brala jsem to jako znamení, že se můžu taky zvednout ze stolu, který už začínal studit. Okamžitě jsem zjistila, že moje obavy byly oprávněné. Špínou jsem byla olepená od krku až na břicho. Trošku jsem si pro sebe zanadávala a podívala se po něm. On se jen usmál a řekl:
„Bylo to super. Třeba si to ještě někdy zopakujeme. Bohužel už musím letět a nezlob se, takovou špínu, jako jsi ty, si fakt do auta vzít nemůžu.”
To už byl zapnutý a rozběhl se směrem ven.
„Ty hajzle!” vykřikla jsem a hnala se za ním. Jenže po pár krocích jsem si uvědomila, že jsem téměř nahá a vzdala to. Navíc jsem cítila, jak mi na stehna a mezi půlky vytéká něco teplého. Bylo toho víc, než bych čekala.
„Ten prasák mě vystříkal bez gumy,“ uvědomila jsem si. „Sakra,” zaklela jsem a rezignovaně se vrátila ke stolu. Z kabelky jsem se snažila použít co se dalo, alespoň k částečnému očistění těla a zevnějšku. Nakonec ani roztrhnuté legíny nejsou pod dlouhou bundou moc znát.

Když jsem vyšla z haly ven, všude bylo liduprázdno, jako ostatně i před tím. Ještě, že tak. Poslední, co bych si přála, by byli nějací čumilové a přiblblé otázky.
Na zemi před vstupem do haly jsem našla pětistovku a tomu jsem se musela usmát. Nevím, jestli mu vypadla, jak měl peníze nedbale po kapsách, nebo že by to měl být poslední bonus?
Neřeším, ale byla tam a teď je moje. Nakonec se hodí. Přivolám si taxíka a ještě mi něco zbude.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
1971
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
3

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na