Toto je 5 díl z 9 v seriálu Zahraniční studentka

Konečně mi šéf schválil dvoudenní pobyt ve Vídni, abychom mohli dokončit článek, na kterém jsme společně pracovali.
Asi jsem se netvářil moc nadšeně, že bych měl jet do Vídně, jen tak na otočku, protože mi podepsal služebku na dva dny.
Nemohl jsem se dočkat, až pojedu. Vždyť jsme spolu pořádně nebyli skoro tři měsíce. Vídeň sice není tak daleko, ale stále to není na každotýdenní dojíždění.
Vídali jsme se alespoň jednou za měsíc. Někdy přijela ona, jindy já. Tentokrát to mělo být lepší. Domluvili jsme se, že ty dva dny spojíme s víkendem a budeme mít pro sebe čtyři dny.
Sice nás měla čekat práce, ale určitě si najdeme čas na něco jiného, minimálně o víkendu

Den odjezdu se přiblížil. Pečlivě jsem si všechno zabalil a minimálně třikrát zkontroloval. Marně jsem však vymýšlel, co bych jí měl přivézt. Ještě den před odjezdem jsem coural po městě a koukal do výloh, jestli někde něco neobjevím. Stále nic. Nějaké zbytečnosti se mi vozit nechtělo.
Vzhledem k tomu, že mě ubytovala v domě svých rodičů, jsem měl s sebou láhev medoviny, ale nic konkrétně pro ni.
Ze zoufalství jsem vlezl do sexshopu. Neměl jsem žádnou představu, co koupit, jen jsem tak bloumal mezi regály. Najednou mě to praštilo do očí, vibrační vajíčko na dálkové ovládání. Nechal jsem si do něj dát baterky a zabalit ho do pěkné krabičky.

Ráno jsem vyrazil na vlak. Měl jsem co dělat, abych ho stihl.
Jako na potvoru na každém přechodu byla červená a městská mi ujela přímo před nosem.
Konečně jsem nastoupil do vlaku, měl jsem štěstí, bylo to jen tak. Sotva jsem zavřel za sebou dveře, vlak se rozjel. Našel jsem volné místo, usadil se a začetl se do knížky.
Ani jsem si nevšiml, že jsme se přiblížili k místu určení. Rychle všechno pobrat a pobalit a hlavně ve vlaku nic nezapomenout.
Počkal jsem, až ostatní vystoupí, abych se s nimi netlačil u dveří. Došel jsem do nádražní haly a začal se rozhlížet po automatu na jízdenky.
V tu chvíli mě čísi ruce zakryly oči. Lekl jsem se.
„Co to sakra…,“ zanadával jsem česky.
V tom do ucha zašvitořil ženský hlásek: „Ahoj, už jsem se tě nemohla dočkat.“
„Ahoj.“
„Nevylekala jsem tě moc?“
„Docela jo.“
„Promiň, to jsem nechtěla.“
„A co tady vůbec děláš?“
„Dostala jsem rozkaz tě tady vyzvednout, abys náhodou nezabloudil.“
„To jsem rád.“
„Tak půjdeme?“
„Asi jo, jen nemám lístek na tramvaj.“
„Ale máš, odpověděla,“ sáhla do kapsy a podala mi lístky.

Dorazili jsme společně na univerzitu. Usadila mě u sebe v kanceláři, představila mě svým kolegům a pustili jsme se do práce. Jelikož to byla taková otevřenější kancelář a bylo na nás moc vidět, tak jsme skutečně pracovali.
Když všichni odešli na oběd, tak jsem sáhl do tašky.
„Pojď ke mně, něco jsem ti přivezl.“
Otočila se na mě a jen jí zasvítily oči, hned se ptala:
„A co to je?“
„Tak pojď blíž.“
Zvedla se ze židle, přišla ke mně a sedla si mi na klín.
„Zavři oči a nastav ruku!“
Poslechla a já jí dal dárek do ruky. Otevřela oči a začala to zkoumat. Opatrně rozbalila papír a otevřela krabičku. Podívala se na mě a v očích se jí zračilo vzrušení.
„Je to to, co si myslím?“
„Nevím, co si myslíš.“
„Vibrační vajíčko?“
„Tak v tom případě to je ono. Chceš to zkusit?“
Okamžitě ochotně přikývla.
„A pomůžeš mi s tím?“ ptala se.

Podávala mi krabičku a rovnou roztahovala nohy tak, až se jí sukně vyhrnula až nahoru a já tak zjistil, že nemá ani kalhotky.
„Ty seš nějaká nedočkavá,“ říkal jsem a vzal jsem do ruky vajíčko i ovladač.
Rukou jsem jí zajel mezi nožky. Chtěl jsem jí trochu rozdráždit, aby vajíčko šlo lépe zasunout. Nebylo to potřeba, byla zase úplně vlhká. Vajíčkem jsem přejel mezi lapličkami a ona při kontaktu s ním zasténala. Přesunul jsem ho ke vstupnímu otvůrku a zatlačil. Hladce vklouzlo dovnitř. Jen hekla, když ucítila, jak je vyplněná.
„Tak jaké to je?“ zeptal jsem se zvědavě. „Zvládneš s tím vstát a chodit?“
„Docela zvláštní, ale příjemné,“ odpověděla mi.
Zvedla se a zkoušela se projít po kanceláři.
Když udělala pár kroků ode mě, zkusil jsem ho zapnout. Povedlo se. Zastavila se v půlce kroku a cukla sebou. Jen se otočila, usmála se a musela začít vzdychat. Raději jsem to vypnul, aby náhodou někdo nepřišel.
„To bylo něco. Tohle jsem fakt nečekala.“
„Tak se ti dárek líbí?“
„Líbí a moc. Děkuju.“
„Nemáš zač.“
„Nepůjdeme také na oběd?“
„Klidně. Bude ti stačit menza, nebo chceš jít někam jinam?“
„Menza stačí.“
„Tak pojď,“ řekla a vzala mě za ruku.

Docela mě překvapil výběr v menze, i ceny byly přijatelné.
Vzali jsme si každý svůj tác s jídlem a našli si volné místo u stolu. S chutí jsme se pustili do jídla. Měl jsem co dělat, abych to snědl, byla to docela velká porce.
Po obědě se všichni sešli v kuchyňce vedle kanceláře na kávě a zákusku. Přidali jsme se k nim.
Probíralo se všechno možné, od práce až po plány na víkend.
Jakmile se dostalo s povídáním na mou společnici, v půlce věty jsem jí zapnul vajíčko. Trhla sebou, hodila po mě téměř vražedný pohled a velkou námahou a přemáháním pokračoval dál. Bylo na ní znát čím dál větší vzrušení. Položila mi ruku na stehno a pevně stiskla.
Podíval jsem se pod stůl a zaznamenal jsem, jak v návalu vzrušení kříží nohy. Na okamžik se na mě prosebně podívala. Ruka na mé noze zesílila sevření.
Vypnul jsem vibrace. S úlevou vydechla.

Zákusky byly snědeny a všichni se pomalu rozcházeli po své práci.
I my dva jsme se přesunuli do kanceláře k počítači.
Když jsme osaměli, se smíchem řekla: „Ty jsi pěkně zákeřný, tohle ti nezapomenu.“
„Promiň, já nemohl odolat.“
„Však se neboj, já ti to vrátím.“
„To už si udělala. Vzpomínáš, jak si mi to dělala pod stolem, když vešel šéf?“

Ještě chvíli jsme spolu takhle laškovali, než jsme se pustili do práce. Docela nám to šlo, když v tom jí zazvonil telefon.
Neposlouchal jsem, co říká, stejně bych tomu moc nerozuměl, a raději se dál soustředil na práci. Ani jsem si nevšiml, že položila telefon, když přerušila tok mých myšlenek.
„To byla máma, ptala se, kdy dorazíme.“
„To je na tobě, ale rád bych ještě něco málo dodělal, dokud to mám v hlavě.“
„To je v pořádku, stejně jsem jí řekla, že vyrazíme nejdříve za půl hodiny.“
„Tak fajn,“ řekl jsem a pustil se do dokončení myšlenky.

Mezitím, co jsem pracoval, tak ona si odskočila. Když se vrátila, už jsem měl doděláno, co bylo potřeba a pomalu jsem balil věci.
„Můžeme?“ zeptala se.
„Můžeme.“
Pomohla mi s věcmi a vedla mě na tramvajovou zastávku. Cestou k ní domů jsem se rozhlížel po městě. Občas se mi k určitým budovám dostalo i historického výkladu.
Konečně jsme dorazili na místo, po čtyřiceti minutách a dvou přestupech.

Nikdy mě nenapadlo, ptát se jí na rodinu a majetek. Stáli jsme před velkým domem. Zvenku to vypadalo jako dvougenerační patrová vila. Moc jsem se nerozhlížel, neměl jsem čas.
Vzala mě za ruku a táhla mě dovnitř. Sotva jsem se rozhlédl v hale, vedla mě do pokoje pro hosty.
Za dveřmi jsme složili věci. Jen jsem si vzal suvenýry, co jsem přivezl, a šli jsme nahoru do patra.
Tam se nacházel obrovský obývák propojený s kuchyní, kde už na nás čekalo uvítání.
Její mamka chystala v kuchyni večeři a táta seděl u stolu.
Jakmile nás zaregistrovali, hned se k nám hrnuli. Seznámili jsme se a já jim předal suvenýry. Trochu jsem se obával o komunikaci, ale nakonec se to bez problémů vyřešilo, přešlo se na angličtinu.
Připravená večeře byla vynikající i jejich domácí víno bylo výborné. Dozvěděl jsem se spoustu věcí, například to, že mají vlastní vinice. I já na oplátku vyprávěl něco o sobě.

Nadešel čas odebrat se dolů do pokoje. Rodiče se odešli do ložnice a já dolů do pokoje. Má hostitelka ještě něco řešila s matkou.
Než jsem odešel, ještě jsem zaslechl něco o tom, že se mnou musí něco dodělat a něco o posteli, víc už jsem nerozuměl.
V pokoji dole jsem se rozhlížel. Byl tam stůl, židle, rozkládací pohovka i velká knihovna. Přešel jsem blíž a prohlížel si její obsah. Spousta různých knížek, cestopisy, naučná literatura i beletrie, něco psané anglicky, něco francouzsky a zbytek německy. Vytáhl jsem jeden svazek a začal jím listovat.
Ozvalo se zaklepání na dveře. Lekl jsem se, jak to bylo nečekané.
„Dále,“ řekl jsem.
Otevřely se dveře a vešla má hostitelka.
„Ahoj, přišla jsem ti připravit postel.“
„Ahoj, promiň, prohlížel jsem si knihovnu.“
„To je v pořádku,“ řekla a popošla k pohovce. „Pomůžeš mi?“
Společnými silami jsme rozložili pohovku, povlékli deku a polštář. Pak mi podala ručník a nasměrovala mě do koupelny.

Pustil jsem sprchu. Užíval jsem si vody dopadající na mé tělo. Když jsem po patnácti minutách vylezl, připadal jsem si jako znovu zrozený a vyčerpání nahradila jen příjemná únava.
Sakra, zapomněl jsem pyžamo,  blesklo mi hlavou, no co, ten kousek přejdu zabalený do ručníku, stejně už všichni spí. 
Vykoukl jsem opatrně z koupelny, jestli náhodou na chodbě nikdo není. Nikoho jsem nezahlédl, tak jsem se vydal na cestu do pokoje.
V pokoji bylo zhasnuto, ani jsem nerozsvěcel. Stačilo mi světlo, co pronikalo z ulice. Odložil jsem ručník na židli a vydal se směrem k posteli. Odhrnul jsem deku a vklouzl nahý do postele.
Z ničeho nic mě najednou zezadu objaly dvě ruce a přitisklo se ke mně horké tělo.
„Co to?“
„Vždyť jsem ti říkala, že ti připravím postel,“ ozvalo se za mnou.
„Nevěděl jsem, že do toho patří i tohle,“ odpověděl jsem a otočil se čelem k ní.
„Patří. A klidně i mnohem víc…,“ šeptala dvojsmyslně.

Neodolal jsem a přisál na ta hladová žádostivá ústa. Její jazýček mi okamžitě vyšel vstříc. Vyběhl z jejích úst jako hbitá ještěrka, dorážel na ten můj, zaplétal se s ním a přejížděl po mých zubech. Divoký tanec dvou jazýčků přecházel ve žhavé objetí našich těl. Ruce bloudily vzájemně po našich tělech, nohy se proplétaly a klíny se tiskly k sobě. Ocas se mi probouzel k životu a dorážel na promáčenou kundičku mé milenky.
„Počkej,“ řekla ve chvíli, kdy se naše ústa na okamžik vzdálila k nádechu.
Zalovila rukou pod polštářem a vyndala připravenou ochranu. Roztrhla obal a nasadila mi ji. Znovu se přisála k mým rtům.
Přehodila přes mě svou nožku a přetočila mě na záda. Pomalu pohnula boky.
Cítil jsem, jak špička mého kopí hledá vstup do jejího lůna. Ještě malý pohyb a vklouzl jsem do ní. Vzrušením se kousala do rtů. Lehce se pohupovala, třela se prsy o můj hrudník.
„Aahh…,“ uniklo mi z úst.
„Šššš,“ a položila mi prst na rty a s pohledem vzhůru pokračovala, „tiše, ať je nevzbudíme.“
Jen jsem přikývl. Trochu se nadzvedla a dál pokračovala v krasojízdě. Přesunul jsem ruce na její ňadra. Hnětl jsem je a mazlil se s nimi, hrál jsem si s bradavkami. Zvedl jsem hlavu a přisál se k nim.
To už nevydržela a sama začala tiše sténat. Její pohyby se zrychlily.
„Tiše, ať si nevzbudíš rodiče,“ škodolibě jsem jí připomněl.

Musel jsem převzít kontrolu, abych se hned neudělal.
Objal jsem ji a přitiskl k sobě. Povedlo se mi ji přetočit na záda. Chvíli jsme zůstali bez hnutí. Hleděli jsme si vzájemně do očí.
Stačil jeden pohyb boků, jeden hluboký průnik a záblesk romantiky se rychle přetavil v záchvat vášně.
V tu chvíli nám bylo všechno jedno, veškeré zábrany opadly, naším jediným cílem byl orgasmus. Okamžitě mi obtočila ruce kolem a krku a nohy kolem pasu. Sama mi nohama pomáhala přirážet. Každý můj průnik byl odměněn jejím vzdechem. Uvolnil jsem jí zápěstí. Než jsem stihl cokoliv udělat, uvolněnýma rukama zpracovávala svá prsa.
Její aktivita mě ještě víc nabudila. Pevně jsem ji chytil za boky a zvýšil tempo.
Pleskání nahých těl, čvachtání zmáčené kundičky a dvojhlasné hekaní rezonovalo místností.
V tom to najednou přišlo. Sevřela nohama, zaklonila hlavu a celá ztuhla. Široce rozevřené oči a pusa dokořán. Ruce pevně svírající prsa. I přes kondom jsem cítil pulzující bránu rozkoše. Pokusil jsem se pohnout. O moc to nešlo. Ale i ten drobný pohyb stačil. Celá se roztřásla orgasmem a z úst jí vyšel hlasitý vzdech.
Mně chyběl už jen malý kousek, jen několik zásunů. Opatrně jsem začal opouštět její lůno. Jakmile si to uvědomila, jen na mě vytřeštila oči. Ten pohled říkal: „Tohle mi přece neuděláš.“ 

Už jsem byl na okraji její studánky. Jedním pohybem jsem ho zarazil zpátky až na dno. Jen vyhekla.
Ztrácel jsem sebekontrolu a vládu nad mým tělem přebíraly instinkty. Nutily mě pronikat do nitra mé milenky se stále větší razancí. Dovnitř a ven, se stále se zvětšující rychlostí. Tlak uvnitř mně narůstal, cítil jsem, že každou chvíli vybuchnu.
Pak to přišlo. Poslední hluboký průnik a semeno ze mne tryskalo v mocných proudech.
Chvíli mi trvalo, než jsem se vzpamatoval. Přidržoval jsem plný kondom a opatrně z ní vyklouzl. Použitou gumu jsem zauzloval a zabalil do kapesníčku.
„Promiň, musím jít,“ řekla a dala mi pusu na dobrou noc.
„Opravdu? A proč?“
„Mamce jsem řekla, že budeme ještě chvíli pracovat a pak, že si půjdu lehnout do svého pokoje. Navíc to o nás zatím nemusí vědět.“
„Aha,“ trochu zklamaně jsem odpověděl.
„Nemáš důvod být smutný,“ řekla a pohladila mě po tváři, „jen si nejsem jistá, jestli bys tu mohl zůstat, kdyby se to naši dozvěděli.“
„V tom případě to klidně budeme tajit.“
„Jsem ráda, že to tak bereš. Dobrou noc.“
„Dobrou noc.“
Sotva se za ní zavřely dveře, otočil jsem se na bok a usnul.

Ráno mě vzbudilo opatrné zaklepání na dveře. Než jsem stihl cokoli říct, už se otevíraly dveře. Dovnitř vklouzla postava v županu.
V přítmí, které v pokoji panovalo, jsem nerozeznal, kdo to je, dokud ta osoba nepřišla blíž.
Už stála vedle postele, usmál jsem se, když jsem ji poznal, shodila župan a vklouzla ke mně do postele.
„Dobré ráno,“ přitiskla se ke mně a políbila mě.
„Dobré ráno,“ odpověděl jsem a polibek jí vrátil.
Takovému rannímu probuzení jsem nemohl odolat a mé nenechavé ruce začaly bloudit po jejím těle. Osahával jsem ji a vzrušoval. Měl jsem v plánu využít své ranní erekce. Pomalu, ale jsem se blížil špičkou svého kopí k její jeskyňce. Než jsem dosáhl cíle, zastavila mě.
„Počkej, teď to nejde.“
Tázavě jsem se na ni podíval.
„Nemůžeme, všichni jsou vzhůru a já tě měla jen přivézt na snídani.“
„Aha. Ale takhle tam jít nemůžu,“ a stočil jsem pohled do svého klína.
„To asi ne. Tak počkej, něco s tím uděláme.“

Sotva to dořekla, zalezla celá pod deku. Ucítil jsem její hebké rtíky, jak objímají můj žalud. Šikovné prstíky se pustily do hrátek s mými koulemi. Hladově polkla celý pyj, musela ho mít až na mandlích. Laškovně ho objížděla jazýčkem.
Odhrnul jsem deku, abych na ni viděl. Pohybovala hlavou nahoru a dolů a můj klacek střídavě mizel v té rozkošné pusince. Tou rozkoší se mi kroutily prsty na nohou. Sála s takovou silou a vášní. Takovou rozkoš jsem ještě nezažil, byla téměř dokonalá.
„Už…,“ snažil jsem se ji upozornit.
Jen se na mě podívala a s plnou pusou se na mě usmála. Nezastavila se a pokračovala dál.
„Už to nevydržím…, aaahh…“
Uvolnil jsem svaly a plnil její ústa svým semenem. Ona jen s chutí polykala a snažila se ze mne vysát každou kapku.
„Promiň, já to už nemohl vydržet,“ omlouval jsem se.
„To nevadí, já to tak chtěla,“ řekla a labužnicky si olízla rty, aby je očistila od zbytků té bílé tekutiny. „Už budeme muset jít, oblékni se.“
Poslechl jsem a vyrazil za ní. Cestou do kuchyně, si ještě odskočila do pokoje, aby se převlékla.
Během chvilky byla zpátky a oblečená. Netušil jsem, jak to tak rychle zvládla.
To už jsme společně vcházeli do kuchyně a sedali si ke stolu ke snídani.

Po snídani jsme se zvedli, že pojedeme do práce.
Už jsme byli téměř na schodech, když nás zarazila její máma. Nerozuměl jsem, co si povídaly.
„Skoč si do pokoje pro věci a počkej na mě u dveří, mamka si chce se mnou o něčem promluvit.“
Rozloučil jsem se a šel do pokoje pro věci.
Po deseti minutách se tam objevila i má hostitelka, utajená milenka a vyrazili jsme na tramvaj.
„Můžu se zeptat, o co šlo s tvou mámou?“
„Můžeš.“
„A o co tedy šlo?“
„No vlastně o včerejší večer. Asi jsem byla včera moc hlasitá.“
„To si celkem byla.“
„Když ono to jinak nešlo.“
„To je pro mě pochvala.“
„To jo, ale málem nás to prozradilo. Musela jsem kvůli tomu lhát mamce. Ptala se totiž, jestli jsme byli včera spolu. Když jsem to popřela a zeptala se proč, bylo mi řečeno, že příště až se budu věnovat sama sobě, abych se trochu ovládala, zvlášť když máme návštěvu.“
„Já teda doufám, že se krotit nebudeš, moc se mi to včera líbilo, i to dnešní probuzení.“
„To jsem ráda. Klidně si to zase můžeme někdy zopakovat.“
„Já budu jedině rád.“

Kolem nás se začali rojit lidé a tak jsme raději naši debatu ukončili. Stejně jsme se pomalu blížili k univerzitě.
Ruku v ruce jsme společně vešli do kanceláře, usadili se u počítačů a pokračovali ve společné práci.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2711
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
1
Navigace v seriálu<< Zahraniční studentka 04 – Pracovní poutoZahraniční studentka 06 – Víkend ve Vídni – část 2. >>

6
Komentujte

avatar
3 Comment threads
3 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
TryskyMartinBob RomilShock Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Shock
Člen

Hezké pokračování a ještě ty nervy v domě rodičů. Já něco podobného zažíval před lety, ale tam to dcerka měla “dovolené,” že ví co dělá a je přece dospělá.

Bob Romil
Člen

Parádní příběh. Děj i vzrušení – vše jak má být.

Martin
Člen
Martin

Tak tomu se říká , správně využita služební cesta . Už se těším na další vývoj příběhu .