Zábava na svatbě 02

Kategorie: 

Jitka s Martinem se vzali a svatební veselí vystřídal všední život. Mladí novomanželé si ho vydatně kořenili vitamínem S, tedy sexem, a vůbec si nad jeho všedností nestěžovali.

Jedno odpoledne se mladá novomanželka vrátila ze zaměstnání a pečovala o domácnost. Poklízela pár drobností a chystala svému Martinovi večeři, zatímco ten pracoval na odpolední směně. Z poklidné činnosti ji náhle vytrhl zvonek.
„Kdo to může být?“ říkala si cestou ke dveřím.
„Strejda!“ překvapeně si v duchu odpověděla.
„Dobrý den, strejdo, co Vy tady?“ vítala ho mezi dveřmi.
„Dobrý den, Jitulinko! To je dost, že mi taky otevřeš,“ hlaholil strejda. A hned se, spolu s pozdravem, hrnul dál jako velká voda.
„To už je taky doba, co jsme se neviděli, že?“ naplnil svým hlasem předsíň mezi vyzouváním bot a odkládáním kabátu.
„Vyřizoval jsem tu něco kousek odtud, tak jsem si řekl, že se zastavím podívat se, jak se našim holubičkám daří,“ mohutný zvuk strejdova hlasu rezonoval předsíní stejně jako Jitčinou hlavou. Ani pomalu nestíhala vnímat ten vodopád slov.
„Tak pojďte dál, strejdo,“ řekla mu bez valného nadšení.
Ale on už stejně kráčel dál za vůní kuchyně. „Máte to tu pěkné, pěkně opravené, Martin je šikovný. Pozdravuj ho ode mě, je to pašák, jak to tady všechno udělal,“ halas jeho nekončícího proudu řeči náhle trochu zeslábl, když vstoupil do kuchyně. Jitka se vzpamatovala a vyrazila za ním, aby mu něco nabídla a něčím malým pohostila.

„Nedáte si něco k pití? Chcete čaj ne…“ ale dál se nedostala.
Jen, co se ocitla v kuchyni, namáčkl se na ni náhle strejda a přetrhl jí nit řeči v půli slova.
Zašveholil: „Tak co, křepeličko, jak se daří Tvé chlácholince?“ A hned jí sáhl pod sukni a zmáčkl pičku dlaní.
„Hmmm, horká jako kamna,“ zhodnotil.
„Nechte mě,“ zmohla se konečně Jitka na odpor.
„Ale, ale, nedělej!“ nedal se odbýt strejda. Zajel jí prsty pod kalhotky a nahmátl pičku. Promnul ji a polaskal. Jen se zajíkla a zrudla.
„Nechte mě,“ zopakovala razantněji. „Nemůžete mě tu takhle osahávat. Jsem vdaná. A Martin za chvíli přijde,“ odporovala.
„Jen se nedělej, holubičko,“ usadil ji strejda. „Martin dělá až do desíti, ten hned tak nepřijde.“

A přidal také na razanci své kundí masáže. Jezdil jí prsty kolem dírky a frajtříka a nesmlouvavě ji vzrušoval. Stiskl jí pičku až zasténala a poklesla v kolenou. Zajel prstem dovnitř a ucítil vlhko.
„Tak Tobě se to líbí, kočičko?!“ zahlaholil. „Manžílek Tě asi zanedbává. To brzo,“ a rozjel koncert pro pět prstů a jednu kundičku. Prohmatával jí pochvičku lépe než její gynekolog, vymasírovával ji, až se jí dělaly mžitky před očima. Po chvíli už byla Jitka celá rozhicovaná, vlnila se mu v náručí jak roztoužená kočka a vzdychala na celé kolo.

Přikázal jí: „Sundej si tu zástěru a halenku. A všechno. Chci Tě vidět.“
Jitka se zarazila, zamrkala a překvapeně vykulila oči.
„No tak! Nedělej přece drahoty,“ zamručel strejda.
„Ale to přece… To přece nejde!“ vyhrkla Jitka a uhýbala pryč.
„Jakýpak copak!“ utnul jí strejda vytáčky. „Na svatbě to šlo a teď by to nešlo? To bych se na to podíval,“ hlaholil jak Pepin, až Jitce zaléhaly bubínky.

A začal svá slova naplňovat sám, chtíc se konečně podívat.
Její vzpouzení zarazil zamračením, až se zalekla. Zase jí zajel rukou do klína a jal se překonávat její nevůli vzrušením. Jitčin odpor slábl s tím, jak opět rostlo vzrušení. A strejda nelenil a sám se ujal realizace svého příkazu. Potěšeně ji ochmatával při rozepínání knoflíčků, rochnil si blahem a pomlaskával nad objevujícími se Jitčinými půvaby. Za chvíli před ním stála nahá jako prst, zrudlá jak pivoňka, zmatená a roztoužená. Ani on však nezahálel a stál tam jen v tílku a ponožkách, s nabijákem trčícím vpřed. Jitce sjel zrak dolů a do široka otevřela oči nad tím, co viděla.
„Páni, ten je!“ spráskla ruce.
„Tímhle kůlem mi ji na svatbě probodl?“ zhrozila se v duchu. „Tak to se nedivím, že jsem ho cítila až v žaludku.“

Ale strejda jí nedal čas na přemýšlení.
„Pojď, holubičko,“ pobízel ji. „Těšil jsem se na to celou dobu.“
Natlačil ji ke stolu a položil na něj.
„Od svatby nemyslím na nic jiného, než na tu Tvoji chlácholinku. Ukaž mi ji.“
Roztáhl jí nohy, ale náhle se zohnul a přisál se jí k pičce. Jen zavýskla a zasténala tím přívalem slasti, který jí působil jazykem a prsty. Strejda jen mlaskal a srkal tu její dobrotu. Když už tekla jako potůček, narovnal se a vrazil jí péro do pičky. Jen vykřikla a měla ho tam celého. Spokojeně zamručel a rozdorážel se. Nejprve pomalu, jako motor dostávající se do otáček. Užíval si kluzké sametové sevření, které mu laskalo ptáka od kořene po žalud. Pak zrychlil a vymrdával jí každý koutek dírky. Rukama jí hnětl prsa, mačkal bradavky a užíval si mladou klisničku. Vrážel do ní svůj nabiják a nechával se unášet rozkoší, kterou mu působilo mladé rozpálené tělo pod ním. Jitka hekala a sténala, házela hlavou, držela se stolu a sama nadbíhala vstříc toporu, co jí porcovalo pičku na kusy.

Brunátný strejda zrychlil a vřítil se do cílové rovinky jako utržený vagón do nádraží.
„Jó! Jóó!!“ zařval, vzepjal se a vystříkal ji proudem semene. Pak si nechal ptáka masírovat její cukající se pochvičkou a vydýchával se. Když mu změkl a vyklouzl ven, poručil jí: „Pěkně mi ho oliž a očisti.“
Jitka sotva začala vnímat. Takové tornádo slasti snad ještě nezažila. Už ani neprotestovala a zvedala se ze stolu. Na hadrových nohou klekla na zem a polaskala se s nástrojem, který jí poskytl tolik rozkoše. Pomalu ho olizovala a vysávala z něj zbytky semene. Rajcovní chuť vlastních a strejdových šťáv v ní bojovala s únavou. Konečně strejda usoudil, že očisty bylo dost a odstoupil.

„Tak cos dobrého uvařila, holubičko?“ zajímal se najednou, protože mu po sexu vyhládlo.
„No tak, neseď na té zemi a ukaž, co máš navařeno,“ pobízel ji, zatímco si sedal ke stolu.
Ani se neobtěžoval nějakým oblékáním a nechal se nahý obsluhovat nahou novomanželkou. Labužnicky si vychutnával předloženou krmi a nabízené vnady. Nahá Jitka, servírující večeři strejdovi, chtě nechtě servírovala k pokoukání i své poskakující kozičky, otáčející se oblé boky, nakrucující se křivky i jukající houštinku v klíně. A strejda s chutí pohladil, poplácal nebo sevřel v dlani, co se mu tu nabízelo. Jitce málem vypadl talíř z ruky. Ale strejda se jen bodře zařechtal a dál se věnoval Jitce i jídlu. Najedl se, napil a zase dostal choutky.

„Pojď sem, křepeličko. Ani jsem si tě neprohlídl, jak tu pořád poletuješ,“ zavelel poté, co si utřel ústa dlaní.
Přitáhl si Jitku blíž a prohlížel si ji jako pod drobnohledem. Hladil, potěžkával a omačkával prsa, boky i klín, klouzal prsty ve vybílené úžlabince a hrál si s frajtříkem na honěnou. Jitka se kroutila a vzdychala a chvěla se na nejistých nohou.
Náhle jí strejda vytáhl ruku z klína a nechal ji kleknout na kolena.
„Na, oliž mi, co máš v klíně,“ podával jí ruku.
Jitka zamrkala a v první chvíli jí nedošlo, co po ní strejda chce. Ten jí mokrými prsty přejel pod nosem a Jitka ucítila dráždivou vůni svých a jeho milostných sekretů. Jen se jí rozšířily panenky a zalapala po dechu. Strejda nezaváhal, přejel jí prsty po rtech a vmáčkl jí je do pootevřených úst.
„Tak cucej a oliž mi je,“ zopakoval svůj příkaz.
Jitka váhavě poslechla a ocucávala mu z prstů semeno i kundí šťávy. Nevěděla, jestli se jí to má líbit nebo ne, ale vzrušovalo ji to, i když si to nechtěla přiznat. Za chvíli jí strejda s mlasknutím vytáhl prsty z pusy a poručil si:
„Pojď mi ho pokouřit.“
Rozvalil se na židli, roztáhl nohy a pohledem si sjel do klína, kde mu visel polotuhý obušek. Povytažením obočí jí naznačil, aby začala. Jitka nedůvěřivě sáhla na strejdovu hadici a lehce ji zmáčkla. Přejela po ní rukou a pohladila ji. Pak ji zkusila obejmout prsty a začala ho strejdovi pomalu honit. Strejda zamručel, ale pak jí postrčil hlavu blíž. Jitka se nakonec dovtípila a sklonila se až k žaludu. Do chřípí ji uhodila samčí vůně. Neodolala a olízla mu špičku. Poté celý falus. A pak znovu a rychleji. A pak už ho chtivě vsála do pusy. Musela ji do široka otevřít, ale pohltila ho, jako by ho chtěla spolknout. Sála mu ho a olizovala, honila a laskala jakoby hypnotizovaná tím tvrdým kusem masa, co se jí klátil v dlaních.

„Jó, to je ono,“ funěl strejda spokojeně. A klečící Jitka se činila.
„Olízej mi koule,“ vymýšlel si dál.
A Jitka poslušně sjela jazykem níž a olizovala mu nadité koule bimbající se ve vrásčitém pytli. Zkusila je i vsát do pusy a pocucat. Strejdův nabiják, už dávno se tyčící do výše, se ještě víc napružil a strejda zasykal blahem.
„Jó, to je ono. To je ono!“ zachroptěl slastně. Rozum se mu stěhoval do koulí a zmohl se tak jen na opakování toho samého.

Jitka se mu činila v klíně, péro stálo jako pohrabáč a celý se klepal chtíčem. Vytrhl se jí, postavil a nedočkavě chytil Jitku za ruku. Pozvedl ji a ohnul přes stůl. Zapíchl jí meč hluboko do pochvy a zahekal slastí. Zabodl se do ní znovu a začal do ní sázet přírazy jeden za druhým. Ošukával ji na pejska a bušil do ní stále rychleji a silněji. Funěl jak lokomotiva v kopci, ale chtíč mu nedovolil přestat. Za mohutného hekání a sténání dosáhli společného vyvrcholení. Dalšími salvami semene jí vybílil pičku. Oba se pak hodnou chvíli vydýchávali a vzpamatovávali z prožité mrdačky. Jitka stále ležela na stole a strejda se skácel nazpět na židli.

Po chvíli se Jitka zvedla a sama očistila strejdova unaveného bojovníka. Odběhla se upravit do koupelny, ponechávajíc strejdu rozloženého v kuchyni. Když se vrátila, strejda už byl oblečený a chystal se k odchodu. Rozloučil se s tím, že se mu návštěva moc líbila, že to tu mají hezké a ať pozdravuje muže. Klaply dveře a strejda byl fuč.
Jitka byla zmatená tím, co se stalo. Už podruhé byla nevěrná svému Martinovi, už podruhé souložila se strejdou. Hlásek svědomí jí vyčítal, že obojí je špatně. Ale spokojeně vrnící kunda ji přesvědčovala, že to bylo moc fajn.

Další dny klidně plynuly a strejdova návštěva se pomalu propadala do hlubin Jitčiny paměti.
Až po nějaké době začalo být Jitce špatně, dokonce i zvracela. Zbledlá předtuchou si koupila těhotenský test, spěchala domů a nervózně pak čekala na jeho výsledek.
„Vždyť já ani nevím, jestli to maličké je mého muže nebo strejdy,“ zhrozila se nad dvěma čárkami.

Líbí se povídka?