dvě dívky ve vodě
Toto je 2 díl z 5 v seriálu Vzpomínky na léta šedesátá

Druhého dne jsem se nemohl dočkat toho, až se Vaškovi svěřím s mým včerejším večerním zážitkem. Opět jsme si zalezli do našeho půdního úkrytu.

Tak si představ, vole, co se mi včera stalo,“ začal jsem Vaškovi vyprávět svůj příběh.
Nekecej. To se tvoje máma vůbec před tebou nestyděla?“ nestačil se divit. „To moje máma by se asi přede mnou nesvlíkla.“
Takže ty jsi jí ještě nahou neviděl?“
Ale jo. Občas taky doma projde ve spoďárech. Ale opravdu jsem jí viděl nahou, když jsem jí pozoroval v okýnku do koupelny.“
No a co jsi viděl?“
Moc toho nebylo, protože to okýnko bylo zamlžený od páry. Ale kundu jsem viděl. Měla jí pěkně chlupatou,“ chlubil se Václav.

Počkej, něco jsem přinesl,“ sáhl za trám. „To budeš koukat.“
Dalekohled?“
No jasně. Až se ségra půjde zase opalovat, budeme na ní čumět zblízka. Štípl jsem ho dědkovi. Von ho má do lesa. Snad na to nepřijde.“
Teď už jen zbývalo, aby se Helena šla slunit na zahradu.
To není všechno,“ chlubil se dál Václav a něco skrýval za zády. Koukej,“ ukázal mi slabou knížečku. Porno,“ dodal.
Musel jsem uznat, že dneska triumfoval on.

Uvelebili jsme se na seně a začali v knížečce listovat. Už začátek byl slibný.
.Když mi bylo osm let, zjistila jsem, že moje žemlička není jen na čurání…… Tak začínala ta brožovaná knížka.
Hltali jsme každou stránku, každé slovo, kde podle nás bylo mistrně a velmi naturalisticky popisováno milostné dobrodružství jakési německé služky.
Půjčíš mi jí domů?“ žadonil jsem na Vaškovi.
Když mi slíbíš, že neslepíš stránky.“
Ty jsi vůl,“ dostalo se mu odpovědi. Pozor, někdo je na zahradě.“
Vykoukli jsme střešním okýnkem a uviděli Vaškovu matku. Stála skloněna nad záhonkem zeleniny.
Ukaž,“ vzal jsem Vaškovi dalekohled a snažil se zaostřit její postavu.
V zorném poli jsem zahlédl hluboký výstřih šatové zástěry, který ukrýval její mohutné poprsí.
Kozy má, to se musí uznat,“ posoudil jsem jejich velikost.
Já se chci taky podívat. Její kozy jsem taky ještě pořádně neviděl,“ rval mi Václav dalekohled z ruky.
To bylo taky všechno, co jsme viděli. Vaškova matka odcházela chodníčkem mezi záhony zpět do domu, se svazkem mrkve v ruce. Vrátili jsme se ke studiu již dost osahané knížky.
To by jednoho nasralo,“ ozval se Vašek ve chvíli, kdy služebná brala komorníkovo pero právě do ruky a snažila se ho vecpat mezi svá stehna. Tady někdo vyrval stránku,“ konstatoval zklamaně.
Byl jsem nedočkavý, až půjdu domů a pustím se sám v klidu do čtení. Takhle to nebylo ono.
Zítra vrátit,“ poklepal mi Vašek na tričko, pod kterým jsem ukrýval Deník komorné.

Byl jsem trochu zklamán, když jsem zjistil, že nejsem doma sám. Matka stála v koupelně a třídila špinavé prádlo do pračky. Držela v ruce kalhotky, do kterých jsem se vystříkal.
To jsem blázen, vždyť jsem je včera na sobě neměla,“ nehtem seškrabovala zaschlé semeno. Ještě, že mne nezahlédla.

Ahoj, mami. Byl jsem u Vaška,“ hlásil jsem svůj příchod.
Ahoj,“ odpověděla matka a dál se přehrabovala v prádle.
Stál jsem mezi dveřmi a díval se na ní. Obrátila se ke mně, jako by se chtěla na něco zeptat, ale pak se opět sklonila nad košem.
Nemáš hlad?“ zeptala se. „Počkej, pustím pračku a udělám ti něco k jídlu.“
Nemusíš pospíchat, nemám ještě hlad. Budu u sebe,“ oznámil jsem, zalezl si do svého koutku na pohovku a nedočkavě zalistoval v půjčené knížce.

…komorníkův úd mizel v nenasytné chlupatici nadržené služky…….
Co to máš, že mne ani neslyšíš, když se tě na něco ptám?“ ozvala se matka nade mnou.
Co je?“ zeptal jsem se vyplašeně, když mne máma vyrušila z hltání popisu komorníkova zásunu.
Co chceš k večeři? Co to čteš?“
Nic,“ odpověděl jsem.
Co nic? To nechceš jíst, nebo mi říct, co je to za knížku?“ nechápala matka. Když se jí ale nedostalo odpovědi, odešla do kuchyně.

Opět jsem se ponořil do stránek již trochu zatuchlé knížky.
..Hans ulehl se staženými kalhotami vedle Lízy a svým nabobtnalým údem se dotkl jejího masitého zadku. Služčiným tělem v tom okamžiku projela vlna neskonalé rozkoše…..

Po večeři jsem se vymluvil na to, že jsem za celý den unavený a večer jsem trávil čtením půjčené knihy. Druhou ruku jsem měl pod peřinou a litoval toho, že nemám soukromí, abych si pomohl. Nakonec mne únava přemohla já usnul tvrdým spánkem.

První co mne zajímalo, jakmile jsem se probudil, bylo to, kam se poděla kniha. Vždyť jsem jí položil na stolek vedle postele.
Hledáš něco?“ vyrušila mne matka v okamžiku, kdy jsem se díval pod pohovku. Není to tohle?“ držela v ruce Deník komorné.
Jo,“ přikývl jsem.
Necháš to válet na stolku. Co kdyby to našla tvoje sestra?“ podávala mi knihu. Polkl jsem naprázdno. Matka ale nic neříkala. Určitě to četla. Proč to přešla mlčením, zrovna jako ty kalhotky? Vždyť musela něco tušit.

Nebudeš tomu věřit, ale máma určitě tu knížku taky četla,“ svěřoval jsem se druhého dne Vaškovi, když jsem mu líčil ranní příhodu.
To se stát mně, tak mě máma zabije,“ přiznával kamarád. „Doufám, že ti jí dala.“
Jo, tady jí máš,“ nerad jsem mu jí vracel.
Jdeme na cigáro do parku,“ rozhodl nakonec Vašek, kterému se tentokrát podařilo ukrást jeho dědovi krabičku Partyzánek.

K našemu překvapení nebylo na lavičce zcela prázdno. Seděly tu sousedů dvojčata, Vlasta a Anička, děvčata v našem věku. Příroda je sice obdařila hezkými tělíčky, ale v obličejích se jí to moc nevydařilo.
Kde jsou všichni?“ zareagovali jsme.
Nejspíš na koupáku,“ odpověděla jedna z nich. Kdo by také v takovém horku nevyužil prázdnin u řeky, nebo na koupališti?
Nechcete jít kluci na Zaďák?“ zeptala se Vlasta.

Zaďák byl rybník ze městečkem v polích, schovaný mezi stromy, ke kterému vedla pouze úzká kamenitá cesta. Občas se tam chodily koupat ženský z polí, nebo se tu scházeli milenci za letních večerů.
Co tam budeme dělat?“
No přece koupat.“
Nemáme plavky,“ oponoval Vašek.
„Však my také ne. To vadí?“

Podívali jsme se s Vaškem na sebe. Myslí to ty holky vážně? Na jednu stranu to bylo velice lákavé, na druhou zase docela riskantní. Že by to obě braly jako možnost rande? Jak jinak si vysvětlit, že ani jedna z nich by se nestyděla před cizím klukem svléci do naha? Pokud by od nás nečekaly nic jiného, než, že jim budeme dělat společníky na odpoledne, proč ne?

Po chvíli, cestou k rybníku, mě pomalu přecházela odvaha. Obě dívky byly vzhledem k svému věku docela pěkně vyvinuté, a věřím tomu, že je i hnaly choutky za poznáním. Určitě měly představy o tom, jak by měl vypadat kluk, když si sundá trenýrky.
V té chvíli jsem začal pochybovat o svém mužství. Co když se jim bude zdát malý, a bude terčem posměchu? Navíc jsem si představoval, že ve studené vodě ještě více scvrkne!
Nevzdáme to Venco?“ obrátil jsem se ke kamarádovi.
Teď už je pozdě.“

Kamenitou cestou jsme se blížili ke břehu rybníka.
Vy zůstaňte tady a my se sestrou půjdeme na protější stranu,“ rozhodla Vlasta.
Přivítal jsem její rozhodnutí, ale byl jsem i trochu zklamán. Těšil jsem se, že zažiji něco nového i přes obavy o kritiku svého mužství.

Obě dívky s chichotáním obešly rybník na protější břeh. Byly si zcela jisté, že na tuto vzdálenost nebudeme moci vidět detaily jejich nahých těl.
Teď by se nám hodil dědkův dalekohled,“ zalitoval Vašek.
Kdo to mohl vědět? Nebudeme ho přece tahat do parku na cigáro,“ dodal jsem.
I na tu docela velkou vzdálenost jsme zřetelně na chvíli zahlédli nahá těla Vlasty a Aničky. Ale opravdu jen na chvíli. Obě si rukama zakryly rozkošné bobulky na hrudi a jemnými chloupky obrostlé mušličky a s jekotem avizujícím chladnou vodu, vběhly do rybníka.

Těch několik okamžiků stačilo k tomu, aby se můj nerozlučný kamarád v trenkách probudil k životu a nohavičku se dral ven. Na poslední chvíli jsem ho stačil zakrýt dlaní.
Tak, co je? Do vody!“ vyskakovala nad hladinu Anička, a možná nevědomky, nám ukazovala na moment svá roztomilá prsíčka.

První jsem se osmělil já. Nejprve jsem zkontroloval svou chloubu. Trochu díky gravitaci a představou chladné vody poklesl, ale zůstal ve velikosti, za kterou jsem se nemusel stydět.
Tak se holky podívejte!“ rozhodl jsem sám pro sebe a s houpající se okrasou, jsem vběhl do vody. Neunikly mi zvědavé pohledy obou dívek. Za sebou jsem uslyšel šplouchání vody. To už byl ve vodě i Vašek.

Dováděli jsme jak malé děti. Cákali jsme na sebe navzájem vodu, potápěli se a následně vyskakovali, abychom s mohutným plácnutím padli do vody, která se rozstříkla po hladině a tvořila široké kruhy vln, které pohlcoval písek břehů.
Chvílemi jsem mezi kapkami vody zahlédl ňadro některé z dívek. Občas nechtěně ukázaly i své, chloupky porostlé trojúhelníky, nebo oblé bílé zadečky. Docházel jsem k názoru, že nejsou zase tak škaredé, jak se zprvu zdály. Naopak jsem si dokázal představit, jak Anička roztahuje stehna a nechá do mezery mezi nimi vnikat můj úd, zrovna tak jako Líza Mucbacherová v Deníku komorné.

Tak zase každý na svou stranu,“ rozhodla opět Vlasta, a s rukama přeloženýma přes svá poupátka se rozeběhla ke břehu.
Odpoledne pomalu končilo, a byl čas se vrátit domů.
Při loučení v parku jsme si slíbili, že ještě do konce prázdnin koupání zopakujeme.

Kde je ségra?“ zeptal jsem se matky, když jsem zjistil, že je sama doma.
Šla spát ke Karolínce, dneska budeme doma sami,“ sdělovala matka od sporáku. „Už dlouho jsme nepouštěli televizi.“
Po večeři se pohodlně usadila v křesle poté, co vyšla z koupelny, oblečená už jen v noční košili.
Natáhl jsem se pohodlně na pohovku, zády k televizoru, a listoval v časopise, který jsem našel na stolku. Neměl jsem myšlenky na sledování jakéhokoliv pořadu. V hlavě jsem si promítal zážitky z dnešního odpoledne u rybníka.

Matka si udělala pohodlí a nohy si skrčila na sedák křesla. Mimochodem jsem zabloudil pohledem mezi její mírně rozevřená stehna. Světlo obrazovky slabým svitem ozářilo mezeru mezi nimi. Zahlédl jsem chomáček tmavých chlupů. Neměla kalhotky.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
6175
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
2
Navigace v seriálu<< Vzpomínky na léta šedesátá 01Vzpomínky na léta šedesátá 03 >>

5
Komentujte

avatar
4 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
5 Comment authors
David VTomášMrožDedek.JeffMartin Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Martin
Člen
Martin

S citem napsané pokračování . Tajné čtení erotické knížky , sledování holek . To jsou zážitky mého mládí . Je to tak krásné čtení , až je škoda , že tento díl opět skončil . Jeffe nevím jak to děláš , ale sotva přečtu první tři věty a už je zase konec . 😀 Těším se na další skvostné pokračování .

Mrož
Host
Mrož

Toto je 3 díl z 2 v seriálu Vzpomínky na léta šedesátá 😀

Tomáš
Admin

Opraveno. Korektor se bohužel překlikl a další kontrola to neodhalila 🙂

David V
Host
David V

Velmi pěkně napsáno, díky. Těším se na pokračování!