Toto je 22 díl z 25 v seriálu Vyhnanci na Sibiři

Ranní probuzení bylo velmi příjemné. Než jsem se stačil pořádně probrat, Olga už se dávno činila ústy i rukama a díky jejímu úsilí byl můj penis tvrdý jako kámen.
Když usoudila, že další námaha s ním je zbytečná a lepší už to nebude, vyhoupla se nahoru a zasunula si jej dovnitř. Byla tak dobře promazaná, že jsem nepocítil téměř žádný odpor a můj penis se zarazil až o její děložní čípek. Slastně vydechla z toho známého pocitu vyplněného klína a vteřinu si to užívala, ale pak už nedočkavě rozjela svoji jízdu.
Se zavřenýma očima a hlavou zvrácenou dozadu si pomalými pohyby řídila svou cestu k dalšímu orgasmu. Na mě nebrala ohled, možná ani nezaregistrovala, že už jsem vzhůru.
Já, respektive můj penis, jsme pro ni byli jen živým nástrojem pro dosažení jejího uspokojení. Nebránil jsem se být jen nástrojem, i já jsem si to užíval. Ale abych se jí připomněl, že už jsem také vzhůru, rukama jsem zachytil její prsa, která se přede mnou pohupovala v rytmu jejích pohybů.
Stisknul jsem je a začal si s nimi hrát. Olga to samozřejmě zaregistrovala. Otevřela oči, usmála se na mě, ale svou jízdu nijak nepřerušila. Prostě jen zaregistrovala další příjemný pocit na svém těle, který jí pomůže při její jízdě na vrchol, a pokračovala ve svém uspokojování.
Dráždění horních i dolních partií jejího těla jen urychlilo nástup orgasmu. Za chvíli se Olga začala třást, její pohyby byly trhavé a za chvíli vyvrcholila. Opět vykřikla, prudce na mě dosedla a sevřela stehna k sobě. Jako by si mě v sobě chtěla uschovat i na příště, aby mě měla stále k dispozici. Ale teď se jen lehce chvěla a užívala si tu svou chvíli rozkoše. O mě se vůbec nestarala, věděla, že můj okamžik ještě přijde. Po chvíli její vzrušení trochu opadlo, přestala se chvět a pokračovala ve své jízdě na mém oři. Já jsem také pokračoval v masáži jejího hrudníku a Olga tak pokračovala ve své trhavé jízdě přerušované několika orgasmy, které postupně přicházely a odcházely.
I já už jsem neměl daleko k vrcholu a asi po jejím pátém orgasmu to na mě přišlo. Už to nebyl ten bouřlivý výbuch jako včera večer, spíše jen klidné vyvrcholení.
Můj penis se napjal, nalil se krví a při jedné krátké jízdě mezi dvěma orgasmy Olgy vystříkal do ní další dávku spermatu. Olga to samozřejmě zaregistrovala, cítila ty záškuby a teplo ve svém lůně. Usmála se na mě a několika posledními pohyby dosáhla posledního orgasmu.
Teď už jen seděla a užívala si ty příjemné pocity, které se jí z klína rozlévaly do celého těla. Ani já jsem nikam nespěchal a můj penis pomalu ztrácel na své pevnosti.
Až za delší chvíli Olga usoudila, že pro dnešek už bylo orgasmů dost, pomalu ze mě slezla a přitulila se vedle mě pod paží. Krátký žhavý polibek byl jen potvrzením oboustranného uspokojení. Objal jsem ji, přitiskl k sobě a chvíli jsme ještě odpočívali.

Nemohli jsme ale spát, venku už bylo světlo a povinnosti volaly. Smysl pro povinnost donutil Olgu, aby vstala jako první.
Se zalíbením jsem ji pozoroval, jak na sebe obléká jen lehkou košili, která více odhalovala než zakrývala. I když jsem ji viděl nahou už několikrát, přece jen jsem si pokaždé užíval ten pohled na krásné ženské tělo správně tvarované a zaoblené na těch správných místech.
Olga byla prostě hezká a chytrá ženská, jen tady v tom zapadákově měla minimální šanci najít si k sobě rovného chlapa. A tak byla ráda za to malé potěšení s mladým klukem, které se jí poštěstilo zažít. I to, že jsem byl cizinec, pro ni jistě mělo nádech romantiky, ale hlavním cílem bylo určitě uspokojení sexuálního chtíče, kterého se jí tak dlouho nedostávalo.

I když bych se nejraději ještě povaloval v posteli, vstal jsem také a společně jsme zasedli ke snídani. Přitom jsme si povídali o práci, ale o prožité společné noci ani slovo.
Pozoroval jsem Olgu, jak spokojeně vykládá o bezvýznamných pracovních věcech, které by jindy přešla. Ale teď, po radostně prožité noci, dokázala i o takových maličkostech vyprávět s nadšením. Znovu jsem si musel pro sebe připomenout, že kvalitně uspokojená ženská je nadšená a plná chuti a elánu do života.

Když jsem tak Olgu pozoroval při jídle, viděl její rozzářenou spokojenou tvář s radostným úsměvem, s překvapením jsem si uvědomil, že se mi penis postavil vzrušením. Co teď? Sice jsme měli za chvíli vyrazit do práce, ale práce není zajíc a neuteče.

Vstal jsem od stolu a Olga zmlkla v půlce věty při pohledu do mého rozkroku a zůstala jako uhranutá.
Přešel jsem za ni a zezadu ji objal. Polibky na holá ramena a krk spolu s masáží jejích ňader a bradavek vyvolaly požadovanou reakci. Olga zasténala a se zavřenýma očima přijímala moje dotyky a polibky. Po chvíli už to nevydržela, otočila se ke mě, poklekla a vzala si do pusy ten kousek mého těla, který jí působil tolik radosti a rozkoše. Nechal jsem ji chvíli, aby si ho užila, ale pak jsem ji pozvedl a políbil. Divoce se na mě přisála a rejdila mi jazykem v puse. Ale i líbání jsem po chvíli přerušil, otočil si ji zády ke mě a Olga se předklonila a opřela o stůl. Protože byla stále dobře promazaná vzrušením a mými ranními výstřiky, zajel jsem do ní sice opatrně, ale okamžitě. Znovu jsem si nechal pár vteřin, abychom se navzájem přizpůsobili, ale pak jsem rozjel jízdu zase já. Ráno si ji dirigovala Olga, ale teď to bylo na mě, abych nás oba dovedl až k vrcholu rozkoše.

Držel jsem ji pevně za boky, protahoval ji důkladně a dorážel penisem až na dno jejího lůna.
Olga byla z této nečekané situace brzy na pokraji vyvrcholení a dávala to hlasitě najevo. Její sténání se stupňovalo až začala sípat a vyrážet ze sebe nejasné skřeky. To už jsem ji držel za její pevná prsa, drtil v prstech bradavky a přirážel jako šicí stroj. I mě už se vrchol blížil. Tato poloha mi vyhovovala a známé pocity v rozkroku mi naznačovaly, že se blíží ten okamžik, za nímž už není cesty zpět.

Když to přišlo, můj penis byl tuhý a napnutý a s posledním přírazem jsem začal Olgu plnit vším spermatem, který jsem byl ještě schopen ze svých zásob vydolovat.

Ale i Olga byla hotova a horké stříkající sperma v jejím lůně pro ni byla ta poslední kapka rozkoše, která jí chyběla k dalšímu bouřlivému orgasmu. Už se vůbec neovládala a její projevy byly tak hlasité, až jsem si říkal, jestli nás někdo neuslyší. Ale Olze to bylo jedno. Nebo spíše si to neuvědomovala a prostě si užívala sexu, jako by to mělo být naposledy. A s takovou samozřejmostí, jako bychom to prováděli kdovíjak často a ne teprve po třetí za poslední čtyři týdny.

Dostříkal jsem a když jsme se uklidnili, vyjel jsem z toho těsného otvoru, který mě tak rád vítal uvnitř.
Otočil jsem Olgu k sobě a viděl její spokojený úsměv. Bodejť by nebyla spokojená, když během dnešní noci a rána zažila asi deset orgasmů a byla třikrát vrchovatě naplněna mým horkým spermatem. I teď mi znovu blesklo hlavou, tak jako u Nataši, jak se i ona chrání proti nechtěnému těhotenství. Ale znovu jsem si řekl, že je to přece dospělá ženská, tak asi ví co dělá.
A tak jsem ji už dnes opravdu naposledy objal, políbil, polaskal se s jejím tělem, které se ještě lehce chvělo vzrušením z prožitého orgasmu, a vydal se do koupelny se upravit.

Mohlo by vás zajímat  Matka s dcerou

Do kolchozu jsme dorazili samozřejmě asi o čtvrt hodiny pozdě, ale nikdo nikoho nepostrádal, nikdo se po nás nesháněl. Olga mi jen pokynula na rozloučenou a odebrala se do své kanceláře a já se vydal za svou stavební partou do kravína. I když teď už to nebyl jen kravín, ale jedna jeho část, a to důležitá část, už nesla nad vchodem hrdý název ‘Kolchozní výpočetní středisko’. Sice tu ještě počítače nebyly, ale už samotné místnosti byly připraveny tak, že to na všechny místní působilo jako budova z 21. století. A přitom stačilo jen pracovat trochu lépe, než jak byli místní lidé zvyklí a použít lepší materiály. Ale i tak to nebyl žádný zázrak, prostě normální standard místností, měřeno našimi poměry v Československu.

Moje parta, která už čítala devět lidí, samozřejmě včetně mě a Pepy, se činila už od rána a hotové práce přibývalo. Pracovali jsme na dvě čety, v každé jeden obkladač a dva pomocníci.

“Dnes se vám nějak nechtělo vstávat, že jdeš tak pozdě,” uvítal mě Pepa svým veselým úšklebkem. “Nebo se to soudružce sekretářce tak zalíbilo, že tě nechtěla propustit?” pokračoval Pepa sarkasticky, ale s veselým úsměvem.
“Pepo, dobře víš, že o takových věcech džentlmen mlčí, aby nekompromitoval dámu, ale soukromě ti můžu říct, že platí ta druhá varianta. Jsem si téměř jistý, že hodnocení naší práce tady v kolchoze bude velice kladné. Dělal jsem, co jsem mohl, abych uspěl, a víc už jsem nemohl. Ale věřím, že na dobré hodnocení to bude stačit.”
“Tak to je důležité,” poplácal mě Pepa se smíchem po zádech a odvedl mě k obkladačům, abych si zkontrolovat dnešní práci.

Denní režim se nám smrskl jen na práci, jídlo a spánek a práce pokračovaly po celý zbytek týdne slušným tempem. Většina dlažeb v místnostech byla položena a zbývalo dodělat jen okraje, soklíky, zaspárovat a vymalovat ještě asi polovinu místností.
Dle mého odhadu ten zbytek prací opravdu do poloviny příštího týdne zvládneme dokončit a do konce týdne budeme mít ještě čas na nějakou případnou opravu. A pak už bude skutečně konec a budeme moci nahlásit všem našim šéfům HOTOVO!

Ale dnes byl opět pátek poledne a my už jsme se zase chystali na víkend na chatě u jezera. Čekal nás tam už, nebo snad teprve, pátý víkend, ale mě to připadalo, jako bych tam jezdil aspoň půl roku.
Soudruh tajemník kolchozu držel slovo a poskytoval nám chatu dle naší spiklenecké dohody a já jsem se na oplátku už od té doby nikdy nestaral, jestli objednaný materiál na naši akci dovezli řidiči všechen. Tiše jsem počítal s tím, že část skončí u soudruha tajemníka na stavbě chaty, takže jsem jen musel u Nataši požádat o další ‘bumážku’ na materiál.  Protože Nataša věděla o co se jedná, bez řečí mi vždy nachystala, co jsem potřeboval. Vždyť si na chatě také užívala, takže v tom jela s námi a ‘bumážky’ byl její příspěvek k celé akci.
Dopravu nám soudruh tajemník s radostí zajistil kolchozními auty, protože tak měl i dopravu té své části materiálu zadarmo. Prostě všichni dostali svůj podíl, všichni byli spokojeni, jenom na stát jaksi nezbylo a ten tak nedostal nic. Naopak byl ještě důkladně oškubán svými občany díky korupčním praktikám v celém systému sovětského socialistického hospodářství.

A tak v pátek večer jsme se zase sešli na chatě ve stejné sedmičlenné sestavě. Po společné večeři s častými přípitky silnou vodkou jsme se rozdělili na dvě nestejné poloviny, z nichž ta menší, tříčlenná, v níž měla hlavní slovo Nasťa, se ihned dala do dohánění týdenního sexuálního deficitu u rozehřátého krbu v přízemí chaty.
Naše spiklenecká čtveřice se posadila na oblíbenou lavičku u jezera a sdělovali jsme si navzájem, co nového se událo za celý týden, kdy jsme se neviděli.

Ze všeho toho vyprávění mě zaujala jenom malá poznámka Táni.
Slyšela od kolegyně ve škole, že ve vesnici viděli překupníka z Krasnojarsku, který obchoduje se vším, na čem se dá vydělat, ale tady ve vesnici v minulosti vykupoval od místních lidí zlato. A i když se opatrně vyptávala na podrobnosti, více se nedozvěděla.

Příjemným povídáním jsme úplně ztratili pojem o čase, až nás večerní chlad upozornil, že je čas jít spát.
Nikdo z nás neprotestoval, všichni jsme byli unaveni z pracovního týdne. Jen jsme si popřáli dobrou noc a zapadli do svých pokojů. Ani já ani Nataša jsme neměli náladu na nějaké experimenty nebo divoký sex, jen jsme se chtěli po týdnu spolu pomilovat a prožít společně vzrušení z oboustranně uspokojivého milostného aktu.

Po krátké intenzivní předehře jsme byli připraveni k milostné etudě.
Daváj, pajdí užé za mnoj,” vyzvala mě potichu Nataša.
Ležela na zádech s roztaženými stehny a její prosté vyzvání bylo pro mě neuvěřitelně vzrušující. S jakou samozřejmostí a zcela bez zábran a jakéhokoliv studu mě pozvala k sobě, do svého lůna, abych ji udělal šťastnou.
A se stejnou samozřejmostí věděla, že jí její přání splním a že ona mi poskytne totéž. Tak, jako jsme to spolu zažili již mnohokrát a vždy to bylo krásné pro nás oba.

Neváhal jsem a přijal její pozvání. Dívali jsme se navzájem do očí, když jsem do ní pomalu pronikal. V těch jejích byla touha a radostné očekávání oboustranného výbuchu milostné rozkoše. Její oči mě prosily, abych ji udělal tak šťastnou, jak to zažila jen se mnou.
Vnikl jsem do ní až nadoraz, vychutnal si těch prvních pár vteřinek, a začal se v ní pohybovat. Pomalu, ale důkladně, abych vyplnil vzrušením celé její nitro. Nataša mi vycházela vstříc a tak jsme se společným úsilím dopracovávali k vrcholu.

I když jsme nebyli tak hluční jako v minulosti, i tak byl náš společný orgasmus znovu úžasný a bouřlivý.
Stříkal jsem do ní dávky hustého spermatu a ona se tiše třásla ve vrcholné rozkoši. Nekřičela, jen sténala, když jí rozkoš zaplavila celé tělo a přitom mě stále sledovala rozšířenýma očima. Pozorovala, jak i mě dostihl orgasmus a s jakým úsilím a pocitem uvolnění do ní stříkám. Když ucítila to teplo rozlévající se v jejím lůně, věděla, že i ona mě poskytla ten prožitek vrcholného uspokojení.
Bylo to milování oboustranně vrcholně intimní, kdy jsme oba dva více prožívali orgasmus toho druhého než svůj. Jako důkaz, že jsme ochotni se jeden druhému odevzdat, abychom zažili společně ten pocit vrcholného uspokojení a ne jen užít si každý vlastního sexu s tím druhým. A očima jsme se přitom beze slova vzájemně ujišťovali o naprosté odevzdanosti a touze poskytnout tomu druhému všechno, co si přeje zažít.

Naše vzrušení opadalo jen velmi zvolna, jako by mělo trvat nekonečně dlouho, avšak nic netrvá věčně. Vyklouzl jsem z Nataši a ulehl vedle ní. Políbili jsme se a usnuli ve vzájemném objetí.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2579
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
5
Navigace v seriálu<< Vyhnanci na Sibiři – 21Vyhnanci na Sibiři – 24 >>

11
Komentujte

avatar
6 Comment threads
5 Thread replies
9 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
9 Comment authors
MartinKittikitTomášHuhuDedek.Jeff Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Dedek.Jeff
Člen

Svého času jsem procestoval evropskou část Sovětského svazu, Ukrajinu a všechny pobaltské státy a poznal přítulnost tamních děvčat. Protože v té době bylo Československo v jejich očích součástí západu, bylo těžké se jich pak zbavit. Musím ale uznat, že šukaly “očiň charašó”.

Shock
Host
Shock

Abych “po letech” správně navázal, musel jsem si přečíst zpětně pár dílů. Je dobré, že se autor vrátil. Uvidíme, kam to vygraduje….
Jinak s Ruskami zkušenost jako Jeff nemám, takže nemůžu posoudit, jestli popis v textu odpovídá realitě 🙂 Ale je to dobrý i v představě.

Trysky
Člen

A díl číslo 21 stále ještě visí v systému a čeká na zveřejnění.

Harai1
Host
harai

Stejně se mi ty díly zdají tak zaměnitelné, že je to asi jedno…
A pokud se pamatuji, nebyl to jen můj názor.

Trysky
Člen

Na tom asi něco bude.

Huhu
Host
Huhu

Naopak já jsem rád, že se seriál zase objevil. Pravda, zajímá mě spíše dějová linka ohledně zlata a vztahová. Mně obecně takové ty rozvláčnější seriály nevadi, pokud mají zajímavý děj.

Dedek.Jeff
Člen

Můžu jen potvrdit, že díl 21 prošel korekturou a čeká na zveřejnění. Snad čtenáři prominou, že budou díly prohozené, ale je to tak dobře napsané, že nám to snad Mirek promine, jako i řada těch, kteří to budou číst.

Tomáš
Admin

Tady to asi padá na mou hlavu. Omlouvám se, ale nějak mi to v kalendáři zmizelo a neviděl jsem to tam. tak jsem to napravil tak, že jsou dnes vydány dva díly.

Dexius74
Člen
Dexius74

Dúfam, že partia nebude musieť “uspokojovať” príslušníkov(ice) KGB. I keď – v Sojuze bolo zrejme “vsjo vozmóžno”

Kittikit
Host
Kittikit

Byl jsem v Rusku v roce 1988 jako studak v ramci kazdorocniho vymenneho pobytu s druzebni vysokou skolou zeleznicni v Novosibirsku a Krasnojarsky kraj jsme take navstivili. Mesic a pul jsme delali a co jsme vydelali, to se behem rekreacnich 14 dnu utratilo. Pracovni moralku Rusu, jak pise Mirek, potvrzuji, sami jsme delali asi na 130%, jakmile se k nam pridali sovetsti vysokoskolaci, spadli jsme na 80, neskutecne laty. Devcata moc pekna, pro ne jsme byli zapadaci, a hrozne mila 😘😘😘😁

Martin
Člen
Martin

Jsem docela zvědav , jak to bude pokračovat . Vztahová linka je celkem daná a pravidelnými víkendy na chatě i udržovaná . Vidím první zmínku od Táni o překupníkovi . No uvidíme jak se celý děj ještě vyhrotí .