Toto je 13 díl z 25 v seriálu Vyhnanci na Sibiři


Od pondělního rána už jsme se věnovali zase jen práci. Stropy a omítky patří k prácem, které zaberou spoustu času, pokud mají být provedeny pořádně. A to byl problém. Stanovit si úroveň kvality, co znamená výraz pořádně. Naši zedníci-kolchozníci stále nechápali, proč nejsem s jejich prací spokojený. Jejich hotové omítky stále vypadaly, jako by omítali lopatou a ne zednickou lžící. Asi jsem si je z počátku v duchu přechválil. Ale nemohl jsem akceptovat, abych považoval za omítnutou zeď hrbaté omítky. Až teď mi došlo, že ten požadavek vedení mé firmy, tedy provést stavbu s místními dělníky v odpovídající kvalitě, má své limity. A sice v tom, jakou kvalitu jsou ti místní dělníci schopni provést. Přece jenom na kolchozních polích té zednické praxe moc nepobrali a chtít po nich něco, co neumí, byla zbytečná námaha.

Takže se postup prací zadrhnul a Pepa už si v duchu s hrůzou představoval, jakou dobu tu stráví, než bude vše připraveno. Omítek nás čekalo docela hodně, místnosti byly velké a plochy stěn dost velké. A samozřejmě i stropy. Ale nedalo se nic dělat. Pokud to mělo být připraveno alespoň v nějaké minimální kvalitě, bylo potřeba opravovat. A to nás zdržovalo, protože jsme se museli ke všem prácem vracet.
Týden utekl jako voda a práce před námi bylo stále dost a dost. Večer jsme se vraceli do bytu v Krasnojarsku unavení a na nějaké radovánky nebylo ani pomyšlení.

Ve středu večer jsem však přece jen zašel za Natašou, abych ji pozdravil a hlavně se dohodnout, zda všechno platí pro víkendový pobyt na ‘dači’. Nataša byla ráda, že mě po třech dnech zase vidí. Ale já byl tak unavený, a byl jsem byl rád, po uvelebení se  v sedačce, že jsem hned neusnul. Nataša mě nakrmila, malého Péťu uložila do postele a schoulila se vedle mě. Ale brzy jsme zalehli na rozdělané sedačce.
Nataša viděla mou únavu a tak sama převzala iniciativu. Vzájemné hlazení a polibky přerostly v dráždění na našich nejcitlivějších místech. Drtil jsem Nataši  prsa se ztuhlými bradavkami a ona se zatím věnovala mému penisu. Hrála si s ním, ale opatrně, jako by nechtěla nic uspěchat.

Ja chačú tebjá tólka tak,” přiznala po chvíli. “Na chatě se mi líbilo, když jsi mi naplnil ústa svými výstřiky. Poprvé v životě jsem to polykala a moc mi to chutnalo. Chtěla bych tě ochutnat i dnes.”
Nebyl jsem samozřejmě  proti. Ale i já bych ji rád ochutnal. A tak jsme skončili v klasické šedesátdevítce. Já dole na zádech s ptákem trčícím do nebes, Nataša klečela nade mnou. Její klín jsem měl těsně před očima, jen se do něj zakousnout. Uchopil jsem ji pevně za boky a jazykem přejel po dlouhé rýze v svůdném klínu. Zasténala, když jsem špičkou jazyka podráždil hrbolek lásky, který už byl vzrušený z předchozího mazlení a vykukoval z té smyslné rýhy v jejím klíně.
Už jsem na nic nečekal a zajel jazykem co nejhlouběji. Uvnitř byla mokrá vzrušením a já ji dráždil jak jen to šlo. Vychutnával jsem si chuť jejího pohlaví, její šťávy mi chutnaly a slízával  vše, co z ní vytékalo. To ji samozřejmě dráždilo, na takové milování nebyla zvyklá. Ale bylo zřejmé, že se jí to líbí a její vzrušení pomalu stoupalo.

Ale ani ona mi nezůstala nic dlužna. Můj penis měla před sebou, v celé jeho kráse a poctivě se mu věnovala. Ústní masáž mé chlouby, kdy kombinovala práci rtů s mrštným jazýčkem, doplňovala také citlivou prací jemnými prsty. Svírala mi penis u kořene jednou rukou a udržovala si ho tak v nejlepším postavení pro kvalitní kuřbu. Druhou rukou si opatrně hrála s mými varlaty. Jemně mačkala pytlík s koulemi uvnitř a prozkoumávala zvědavě to, co holky nemají, ale co tak rády drží v rukou a hrají si s tím. Nezapomínala ani na ten dlouhý tvrdý kousek mého těla, který měla v puse a poctivě se mu věnovala. Vždy, když mi přejela jazykem po spodní straně až k žaludu a dráždila mi uzdičku, ten dráždivý pocit nezůstal bez odezvy. Penis se mi vždy napnul, hrnula se do něj krev a už tak velký žalud se nalil tmavou krví a zvětšil svůj objem. Nataša cítila, jak jí vždy na chvíli vyplním ústa a užívala si to. Pochopila, že takovým drážděním si může dirigovat průběh mého vyvrcholení tak, abychom se udělali navzájem současně, jak nastupovalo i její vzrušeni.

Pro mne to bylo maximálně vzrušující, penis jsem měl jak z kamene, ale nezapomínal jsem se věnovat Nataši svým jazykem a celou pusou. Jazykem jsem kmital a vylizoval její vagínu, kam až jsem dostal. Ale proud jejích šťáv neustával a už jsem je ani nestačil polykat. Tak mi stékaly po tváři a po bradě až na krk a vpíjely se do potahu pohovky. Nataša se vzrůstajícím vzrušením tekla více a více a ten proud jejích šťáv v kombinaci s mými slinami nešel zastavit. Už jsem se jen soustředil, abychom s Natašou dosáhli co nejrychleji společného orgasmu. K dráždění jejích vnitřností jsem zapojil i prsty a jazykem a rty jsem se věnoval jejímu hrbolku lásky, který už chvíli vykukoval ze své skrýše a dožadoval se také pozornosti. Olíznul jsem ten hrášek jazykem a sevřel rty. To už Nataša reagovala silným zasténáním a zapomínala provádět ústní masáž na mém trčícím kousku těla. Žmoulal jsem v puse její hrášek, který nabýval na velikosti a občas jsem ho pevně stiskl mezi rty, až jsem se bál, aby to Natašu nebolelo. Ale evidentně se jí to líbilo, možná i trocha té bolesti. S penisem v ústech nemohla křičet, ale její sténání bylo stále intenzivnější. A tak jsem prsty dráždil její vnitřní stěny a pusou zpracovával její vnější vzrušivá místa.

I když se Nataša prožívanou rozkoší občas zapomínala ve své činnosti, přece jen mě zdárně přiváděla k vrcholu. Cítil jsem, že už dlouho nevydržím. Ještě chvilku a budu stříkat. I já jsem zintenzívnil dráždění toho svůdného klína, který jsem měl těsně před sebou, abychom dosáhli vrcholu společně.

A ta chvilka už byla tady. Opětovné dráždění mého penisu a kmitající jazýček na uzdičce bylo tou pověstnou poslední kapkou, po níž už nebylo cesty zpět. Nataša ho držela jednou rukou a cítila, že už neklesl, ale že se napíná, zvětšuje objem a rudý žalud se plní krví, i když už v dráždění trochu polevila. Až se trochu dávila, jak jí najednou v puse narostl. Ale ustála to, pochopila, co se blíží a dráždění mé na kost tvrdé chlouby zrychlila. Ještě dvakrát mi po něm přejela svým mrštným jazýčkem a vybuchl jsem. Zvětšený penis téměř vyplnil její ústa a ta nejsilnější první dávka ji málem udusila. Mohutný proud spermatu jí dopadl na mandle, až zakašlala. Ale ustála to, rychle všechno polkla a už další výstřiky si jazykem usměrňovala, aby ji to nedusilo. Hltavě mi sála penis a polykala s rozkoší jednotlivé dávky hustého semene, které ze mě vyletovaly. A protože ani já jsem ji při tom nezanedbával, její rozkoš také dosáhla bodu nenávratna. Prohnula se, sevřela stehna k sobě, takže jsem měl hlavu jako ve svěráku s jazykem zasunutým v její vagíně. Cítil jsem, jak se její tělo chvěje, vagina pulzuje a po tváři mi stékaly proudy milostných šťáv.

Přitom jsem stále stříkal a Nataša zažívala dvojitou rozkoš. Polykala s chutí mé dávky hustého semene, vyletující jí do úst a přitom se třásla v orgasmu, který jí zaplavil po celém těle. Občas jsem pohnul jazykem, zabořeným stále v jejím lůně, a tím jsem stále udržoval na maximu úroveň  jejího vzrušení.

I když už jsem dostříkal, penis byl stále napnutý a tvrdý jako kámen. Nataša si jej přidržovala jednou rukou a ústa měla stále plná toho malého kousku mého těla, který před chvílí tak povyrostl a způsobil jí takovou radost. I když sama prožívala vrchol rozkoše, nezapomínala se starat o to, abych i já byl co nejvíce uspokojen.

Takový společný orgasmus jsme zažívali poprvé a byl to neuvěřitelný zážitek. Nataša se chvěla i po pár minutách a stále si užívala ten slastný pocit milování s mužem. I když ne tradičním způsobem. Ale o to to bylo více vzrušující, že jsme se dokázali tak navzájem uspokojit jen rukama a ústy.

Ale nic netrvá věčně, můj penis v puse mé milenky ztrácel na pevnosti i velikosti. Nataša se snažila udržet jej v pohotovosti co nejdéle, ale předem marný souboj s přírodou prohrála. I její tělo už se uklidnilo, přestala se chvět, ale příjemné pocity z dosaženého vrcholu rozkoše opadávaly velmi pomalu. Nataša uvolnila sevření svých stehen, takže už nehrozilo, že bych zahynul nedostatkem kyslíku v jejím lůně. Tam totiž bylo všechno možné, jen ne kyslík.

Po chvíli už mě pustila, sklouzla ze mě, otočila se a schoulila se mi pod paží. Dlouhý polibek chutnal směsicí našich šťáv, které jsme si navzájem vyměnili.

I když jsem byl unavený z náročného dne, po takovém zážitku jsem nemohl usnout a měl jsem žízeň. Jen jsem se zmínil, Nataša vstala z postele a nejistým krokem se pomalu šourala do kuchyně. Přinesla dva hrnky horkého čaje, abychom se napili teplého nápoje.

A tak jsme seděli na posteli, popíjeli čaj a přehrávali si v hlavě to, co jsme právě spolu prožili. Mlčeli jsme, než jsme si srovnali vzpomínky. Pak už to Nataša nevydržela.

Mě éto óčeň panrávilos,” zašeptala stydlivě směrem ke mě. “Já jsem to tak dělala poprvé v životě. Bylo to krásné.”
A sklopila oči, jako by se zastyděla za oboustranný orální sex.

Mohlo by vás zajímat  Bonita 14

Zvedl jsem jí hlavu a podíval jsem se jí do očí. Viděl jsem v nich sice trochu studu, ale mnohem více štěstí a radosti ze společného prožitku.

Mě tóže,” ujistil jsem ji a potvrdil opět dlouhým vášnivým polibkem. “Neřeš to, jestli to bylo poprvé. Důležité je, že se nám to líbilo a navzájem jsme se dokázali uspokojit. Mě se s tebou líbí milování na všechny způsoby, které jsme zatím vyzkoušeli.”

Da, mě tóže,” potvrdila mi s úsměvem. “Ale nejraději mám, když cítím, jak do mě stříkáš ty prudké dávky tvého hustého semene. A já je cítím až úplně vevnitř, až úplně na dně. To rozlévající se teplo ve mě probouzí ty příjemné pocity, kdy se cítím jako žena, která je zaplavována tou životodárnou tekutinou od milovaného muže. A ne jen plná semene od někoho, koho si vůbec nevážím.”

Její romantické přiznání pocitů po milování ve mně znovu probudilo tu otázku, jak se chrání proti nechtěnému početí.
“A nemáš strach z nechtěného těhotenství?” vypadla ze mě konečně ta dlouho odkládaná otázka.
Nataša se ke mě otočila s vážným pohledem a svoje hluboké krásné oči upřela do mých a chvíli si mě prohlížela.
Nět, ja ně bajus. I ty tóže něbójsa, vsjo búdět v parjadke,” usmála se na mě šťastně a vrhla se mi do náručí. Její vášnivé polibky byly najednou slané. Podíval jsem se na ni a v jejích očích jsem viděl radost a štěstí a tekoucí slzy štěstí.
Ja óčeň ráda s taboj. Já chatěla by byť s taboj na vsjo vrémja. No ja znáju, što éto něvazmóžno,” zašeptala smutně. “Proto jsem ráda, že můžu být s tebou alespoň teď, těch několik týdnů, než odsud odjedeš.”
Její tvářička zářila štěstím z toho přiznání, ale probleskoval tam i smutek z nevyhnutelnosti rozloučení. V duchu jsem si oddychl, že se těhotenství nekoná a Nataša počítá s tím, že se jednou rozloučíme.
Naše nervy už dnes dostaly zabrat dost, tak jsme ulehli propojeni navzájem a konečně jsme usnuli.

Ráno mě Nataša vzbudila brzy ráno, sotva začalo svítat. V pokoji už bylo pološero z nastupujícího nového dne. Jak jsem se pohnul, přisála se mi Nataša na ústa a rukou mi zpracovávala můj ochable vísící penis.
Ničevó negavari,” zašeptala rychle a znovu se na mě přisála.
Tak jsem mlčel a přijímal a oplácel jí její polibky. Jednou rukou jsem masíroval její vykukující ňadro a můj bojovník se nenechal od Nataši dlouho pobízet a za chvíli dosáhl bojové připravenosti. I Nataša viděla, že se jí dílo podařilo a tak se na mě vyhoupla a zasunula si mě až na doraz do své nedočkavé a stále chtivé jeskyňky.
Nečekala na nic a hned rozjela svou gymnastickou jízdu. Její svaly pracovaly a svíraly penis v jejím lůně. Zvyšovaly tak moje příjemné pocity. A na mě zbyla opět ta dvě nádherná ňadra, která se přede mnou pohupovala tak, jak se na mě Nataša pohybovala. Neznám mnoho hezčích pohledů, než pohled na pohupující se křivky ženského těla přede mnou, zvlášť, když vím, že v ten okamžik patří jen mě. A můžu si s nimi hrát, můžu je dráždit, prostě dělat si s nimi co chci. A od majitelky to bude přijímáno s radostí.

Když jsem se vynadíval na tu krásu, uchopil jsem ta prsa a začal si s nimi hrát. I když už jsem je držel v rukou mnohokrát předtím, stále to byl fantastický pocit. Hrát si s tím, co na první pohled dělá ženu ženou, na co vždycky sklouzne první pohled každého chlapa. Ty krásné křivky, pevnost prsou a tuhost bradavek, kterými matka příroda Natašu obdařila, to byl zážitek, který se mi nikdy neomrzí a nikdy neodmítnu se s tím zázrakem potěšit.

Ani teď jsem neodmítnul a zatímco se Nataša těšila z mého penisu, který v sobě svírala, já jsem se těšil z jejích dokonalých prsou. Aspoň pro mě dokonalých. Tak akorát do ruky, a když jsem je tisknul, i Nataša tiše kvílela vzrušením. Nejenom mě, ale i ji mé doteky vzrušovaly a přispívaly k její rozkoši.

Po chvíli se přiblížil i můj vrchol. Penis se napjal, zmohutněl, já křečovitě sevřel obě prsa a už jsem stříkal. První dávka, druhá, třetí, Nataša se ještě jednou prohnula a roztřásla se. Byla také hotova. Určitě naše orgasmy nebyly tak silné, jako v noci, aspoň můj určitě ne, ale dosáhli jsme přirozenou cestou oboustranného vrcholného uspokojení. Tak, jak je to přirozené mezi mužem a ženou.

Oba dva jsme zůstali bez hnutí, užívali si doznívající rozkoš a nepadlo dosud opravdu ani slovo. Tak, jak si to Nataša přála.
Po chvíli se ze mě svezla, opět beze slova mě políbila a schoulila se mi pod paží. A protože bylo ještě hodně brzy ráno, tak jsme ještě na hodinu usnuli.
Když už bylo třeba opravdu vstávat, probrala mě Nataša dlouhým polibkem. Položila se mi bokem na prsa a dívali jsme se na sebe ze vzdálenosti asi deseti centimetrů. Vpíjela se do mne očima, jako by mi chtěla povědět vše beze slov. Pak mě uchopila za ruku, stiskla  ji a přiložila na své levé ňadro. A přitiskla. Cítil jsem, jak pod hebkou pokožkou  tluče srdce. Položila mi hlavu na prsa, zavřela oči a užívala si doteky našich nahých těl. Neodvážil jsem se ani pohnout, protože ranní erekce a tato situace způsobily, že se mi penis opět tyčil jako stožár. Nemohl jsem s tím nic dělat, fungovalo to bez toho, zda chci, nebo nechci. Ale Nataša už se nechtěla milovat, jen si mě ještě po ránu užít.
Za chvíli jsme vstávali a Nataša si neodpustila, při pohledu na můj stožár, aby mi s ním aspoň párkrát nezamávala. Se smíchem mi  stožár na špičce políbila a šli jsme snídat. Sice jsme byli jen lehce oblečení, ale trvalo ještě chvíli, než stan na mých kalhotech splaskl.

Po snídani jsem Nataši ještě jednou připomněl náš sraz na zastávce autobusu v pátek po obědě ve tři hodiny, rozloučil se a mazal zpět za Pepou do našeho bytu.
Právě snídal, ale také mu nebylo nějak do řeči. Dal jsem si s ním jenom kafe a čekal, jestli se dozvím, jaký splín ho zase přepadl.
“Mirku, tebe netrápí ty ženské kolem nás?” vypadlo z něj nakonec potichu.
“Jak to myslíš?” kontroval jsem zvědavě, protože jsem opravdu netušil, jak to myslí.
“No, jsme tady spolu dva a půl týdne a zažil jsem tady s tebou víc jak doma za posledních deset let. Myslím, co se týká ženských.”
“A v čem je problém?” zeptal jsem se při pohledu na zkroušeného Pepu.
“Když já jsem nikdy tak neřádil se ženskýma tak jako tady. Za posledních deset let jsem měl před manželkou jen jednu ženskou. A tady hned tři za dva týdny. Já jsem nebyl manželce nikdy nevěrný, ale tady to přišlo tak nějak samo. A nějak se s tím nemůžu vyrovnat.”
“Já tě chápu, Pepo, ale sám říkáš, že to přišlo samo. Já jsem na tom podobně. Ani já jsem nic takového neplánoval, prostě se to stalo. A kdyby to nechtěla ta děvčata, tak by k tomu nedošlo. Já vím, že si z legrace říkáme, že to děláme pro zdar naší akce, ale to není ten důvod. To bysme dokázali zařídit i bez toho. Ale jak říkám, stalo se. Mohli jsme děvčatům odmítnout, já i ty, a nic by se nestalo. Ale neodmítli jsme. A děvčata jsou šťastná, protože byla dlouho bez mužů. A také jim to přišlo přirozené, pomilovat se s mužem, který je jim sympatický a dokáže je učinit aspoň na chvíli šťastné. Taky mají své přirozené touhy a potřeby. Tak to vem tak, že to bylo příjemné nejen pro tebe, ale hlavně i pro ně. Protože když si uvědomím, jak to začalo, tak ten prvotní impuls vyšel vždycky od děvčat. Tím nás nechci nějak omlouvat, k dobrovolnému sexu musí být vždycky svolní oba dva. Ale nebylo to nijak násilné, spíše jsme se my nechali ukecat. A já neznám chlapa, který by si nechal urvat rukáv, když se s ním chce hezká ženská pomilovat. A co se týká tvé manželky? V tom ti neporadím, já ženatý nejsem. Ale za pár týdnů se vrátíš do Československa, znovu do normálního života, do práce, k rodině, za manželkou, a na pobyt tady na Sibiři budeš jenom tiše vzpomínat. A budeš si více vážit toho, co máme doma. Samozřejmě o tom, co jsme tu vyváděli, se nebudeme nikde šířit. V práci tě pochválí, že jsme tu všechno připravili, a manželka bude ráda, že už jsi po dlouhé době zpět doma.
A tady zůstanou děvčata, která na nás budou také vzpomínat v dobrém. Neříkám, že je to ideální situace, ale kdo nic nedělá, tak nic nepokazí, ale taky nic nezažije. Prober si to sám se sebou a dojdeš ke stejnému závěru.”

Pepa jen pokýval hlavou a věnoval se dál svým černým myšlenkám.
Na další diskuse už jsme ale neměli čas. Přijel Aljoša a odvezl nás do kolchozu, abychom i my přispěli k budování sovětského socialistického zemědělství.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
1763
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
1
Navigace v seriálu<< Vyhnanci na Sibiři 12Vyhnanci na Sibiři 14 >>

1
Komentujte

avatar
1 Comment threads
0 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
Martin Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Martin
Člen
Martin

Opět povedený díl . Takový mezistupeň . Na jedné straně vydařené milováni s Natašou až po následující vyjasnění jejich vztahu . Až po povedený závěr . Ta rozmluva s Pepou tomu dává takový punc opravdovosti . Díky