Toto je 11 díl z 25 v seriálu Vyhnanci na Sibiři

Vyhnanci na Sibiři – 11
Cestou autem do práce jsem si promýšlel plán, který jsem si s Pepou dohodnul. Přemýšlel jsem a přemýšlel, až jsem z toho usnul. Probudil mě až Aljoša, když jsme dorazili do kolchozu. Jako první úkol jsem si určil pořádné kafe. Bez váhání jsem zamířil do kanceláře za Olgou Sergejevnou.

Privět, Óla. Kak tvají dělá sivódnja? Mně opjať núžna tvajá pómošč,” zahlásil jsem s úsměvem hned při vstupu. Olga vzhlédla od stolu a její obličej se rozzářil.
Privět, Mírek. Štó těbjé núžno?
Mně núžno tvajó kófe,” přešel jsem hned k věci. “A také jednu radu.”
Da, sadís,” vyzvala mě ke stolku s křesílky v rohu místnosti.
Za chvíli stály před námi dva kouřící hrnky pravého ruského kofeinového smrťáku. To jsem přesně potřeboval, abych se po ránu vzpamatoval.
Skaží, što slučílos,” vyzvala mě Olga s úsměvem. Při pohledu na její usměvavou tvář jsem si znovu uvědonil, jak se změnila po té noci strávené se mnou. Samozřejmě k lepšímu.

A tak jsem jí vysvětlil náš problém s dělníky. Jak jsem včera zjistil, že ukradli a prodali deset pytlů cementu za dvě flašky vodky. A ty hned v poledne vypili a nebyli schopni pracovat. Proto jsem chtěl, aby mi poradila, jak to mám s nimi vyřešit.
Olga se nejprve zasmála mému problému, pak se zamyslela a dala radu. Vysvětlila mi, že ti dva, starší Sergej i mladší Ivan, jsou syny svobodných matek, otce nikdy nepoznali. Do školy nikdy moc nechodili, možná mají pět nebo šest tříd základní školy. Rozumu moc nepobrali, jenom sílu. A tak tady pracují jako zemědělští dělníci. A problém s tím cementem? Olga mi vysvětlila, že oni nechápou, co si můžou vzít a co ne, co je jejich a co není. Mám jim prý říct, že o tom vím, aby si nemysleli, že jim to projde i příště. Ale dál to nerozmazávat.

Opatrně jsem se zeptal, jestli mají rodinu. Olga se jen ušklíbla, že si nedokáže představit, že by je nějaká ženská mohla chtít. A oni by asi ani nevěděli, co se ženskou dělat. Sergej žije sám v chalupě a Ivan jen se starou matkou o dvě chalupy vedle Sergeje. Jejich život sestává jen z práce, trochy jídla a hodně vodky. A o nic jiného nemají zájem.
To byla opravdu vyčerpávající rada. Dopil jsem kávu, poděkoval, pohladil Olgu po ruce i po tváři a odešel.

Naši dva opilci už čekali na dnešní pokyny k práci. Nejdříve jsem si je zavolal k sobě, abych jim vyčinil za ty ukradené pytle cementu. Sice se tvářili zkroušeně, ale jak mi řekla Olga, asi jim to bylo úplně fuk.
Ale můj další dotaz už překvapil i je. A sice, jestli už měli někdy ženskou. Na jejich nechápavý výraz jsem upřesnil, jestli měli někdy ženskou v posteli a souložili s ní.
Ivan ihned zavrtěl hlavou, že ne, zatímco Sergej přiznal, že ano. Když byl v armádě na povinné vojenské službě, tak jednou na cvičení jej znásilnila opilá důstojnice. A to bylo vše.

Vysvětlil jsem jim, že pro jedno děvče, které by se neustále chtělo milovat, hledáme siláka, aby ji uspokojil. Podíval jsem se přitom na Sergeje, který se mi zdál jako vhodný kandidát. Abych jej v rozhodování podpořil, ujistil jsem ho, že dostane najíst a napít, aby se mohl posilnit dle potřeby. Na to už Sergej bez váhání souhlasil.
Nabídka jídla a hlavně pití ale vyvolala i zájem Ivana, který se nesměle dotázal, zda by se nemohl zúčastnit také. A v ten moment mi došlo, že to je ten úplně nejlepší nápad. Nasťa dva milence zvládne úplně hravě, zdali oni dva zvládnou Nasťu, to jsem si nebyl jistý. Ale nic lepšího mě nemohlo napadnout.
Takže jsme ranní schůzku uzavřeli s tím, že v sobotu dopoledne je odvezeme na ‘daču’, kde budeme s děvčaty a dále se uvidí. Ráno se musí důkladně poumývat, vzít si nějaké slušné oblečení a od pátku už nechlastat, aby byli svěží a čistí. Ujistil jsem je, že když vše zvládnou, dostanou i výslužku na cestu domů.
Tím skončila ranní porada a dali jsme se do práce. Vyzdívání příček, nám zabralo celý den a naši bohatýři byli v práci jako vyměnění. Vidina víkendu na ‘dači’ měla na jejich pracovní výkon neuvěřitelný vliv.

Večer jsem Pepu informoval, jak pokračuje náš plán na uspokojení Nasti.
“Teda Mirku, jak ty to děláš, že dokážeš tak všechno zařídit?” vysekl mi Pepa poklonu.
“Ale houby všechno, prostě musím jen hned řešit nastalé problémy. To je vše. A s Nasťou mě žene také pud sebezáchovy. Dovedeš si představit být s Nasťou od pátku až do neděle? Já ne, to by nás zabilo. A nezapomeň, že tam bude ještě Nataša. Ta mi taky dá trochu zabrat, i když na Nasťu samozřejmě nemá. Takže je jasné, že potřebujeme pomoc. A ti dva ruští bohatýři by nám měli vytrhnout trn z paty.”

Povečeřeli jsme a pak celý večer trnuli hrůzou, jestli se neozve domovní zvonek a nevtrhne k nám naše nymfomanka. Ale buď měla po včerejšku dost, o čemž jsme ale oba dva pochybovali, nebo se také potřebovala vyspat. Myšlenku, že by se šetřila na víkend jsme oba dva okamžitě zavrhli. Byla teprve středa večer a do pátku bylo ještě daleko.
Domovní zvonek se ale neozval, a tak jsme se mohli v klidu vyspat.

Dlouhý spánek nás osvěžil, ráno jsme jsme byli čilí a připraveni budovat výpočetní středisko.
V kolchoze na nás čekaly další dvě posily, zedníci, které nám zajistila Olga z řad zaměstnanců kolchozu. A i když to nebyli žádní profíci, dovedli se slušně ohánět zednickou lžící. Bylo na nich vidět, že ze své původní profese ještě všechno nezapomněli. Dokončili jsme příčky, které definovaly budoucí místnosti výpočetního střediska a vrhli jsme se na omítky. V šesti lidech hotové práce přibývalo a Pepa už si chystal elektrické instalace a přípojky. Kde to půjde tam dáme kabely pod omítku a kde nebude zbytí nebo budou kabely napojovány dodatečně, tam budou holt vedeny v lištách po povrchu stěn a stropů. A v nejhorším to budou svazky kabelů v trubkách položených kolem stěn.

Další den utekl jako voda a my jsme vyrazili zpět do našeho bytu v Krasnojarsku. S obavami, zda se tam večer neobjeví ta sexuální dračice. Po večeři jsme stále s obavami čekali, jestli se neozve domovní zvonek. Ale už jsem věřil, že se Nasťa šetří na víkend na ‘daču’, aby nás tam zničila. Ale my jsme pro ni měli překvapení.

V pátek od rána naši dělníci omítali příčky a já s Pepou jsme chystali nový strop. Zvolil jsem ten nejjednodušší způsob nového stropu – natlučeme tam prkna, přibijeme síť a potáhneme omítkou. Moje úvahy o jakémkoliv modernějším způsobu byly okamžitě přebity naprostou absencí jiných než základních materiálů. Ale i tak to bude stále vypadat asi tak stokrát lépe než to, co předvedli místní kolchozníci v jejich variantě budovy pro výpočetní středisko.

Během dopoledne za námi zašel soudruh tajemník, aby se ujistil, že vše probíhá podle dohody. Vepřík na rožeň z kolchozního vepřína bude připraven v sobotu ráno a Aljoša nám ho autem přiveze a sám se také postará o přípravu na rožni. Tajemník nám popřál příjemný víkend a šel se opět věnovat svému nicnedělání v kanceláři.
Nepovažoval jsem za nutné informovat tajemníka, že budeme mít ještě další dva hosty. To mu mohlo být jedno. Zajistil chatu a jídlo dle dohody a víc ho nezajímalo.

Aljoša pro nás přijel už kolem druhé hodiny odpoledne. Vysvětlil jsem mu, koho zítra přiveze na ‘daču’ kromě vepříka na rožnění. Hned se s Ivanem a Sergejem dohodnul, kdy je vyzvedne, a my jsme tak mohli zamířit do Krasnojarsku. Dát se do pořádku, vyzvednout děvčata a hurá na víkend u jezera.

V bytě jsme dali rychlou údržbu, po krátkém zaváhání jsme pro jistotu přibalili s sebou pár lahví vodky a šampaňského a mohli jsme vyrazit. Děvčata čekala na zastávce autobusu dle dohody a Nasťa nám znovu vytazila dech svým oblečením. V jasně oranžových mini šatičkách zářila už do dálky a že jí to opět neuvěřitelně seklo, ani nemusím zdůrazňovat. Záměrně říkám, že byla v šatičkách, protože šaty to nebyly ani náhodou. Ani mini by nemohly být kratší a kdyby se jen trochu předklonila, už by se všem naskytl pohled na její spodní prádlo, které opravdu měla. Divil jsem se, kde v tomto bohem a stranou zapomenutém kraji shání takové výstavní kousky oděvů, a ještě k tomu na svoji postavu. Až později jsem se od Nataši dozvěděl, že Nasťa je vystudovaná oděvní výtvarnice a všechny modely si šije sama. Ale protože o její profesi na Sibiři nebyl zájem, tak skončila jako úřednice na stavebním úřadu.

Aljoša přesně věděl, kam nás má zavézt, a tak za hodinu zastavil u honosné dřevěnice asi padesát metrů od břehu jezera. Slovo chata tu budovu silně degradovalo. To byl luxusní dům z dřevěných trámů, a jak jsme rychle zjistili, tak uvnitř se skrýval šestipokojový byt. Dole kuchyně, velká jídelna a obrovský pokoj s krbem a s výhledem na jezero. K tomu dvě koupelny s toaletou, dokonce splachovací. V patře čtyři velké ložnice. Samozřejmě, s ohledem na místní podmínky, vše luxusně zařízeno. Majitelem určitě nebyl nějaký obyčejný úředník. To jsem si uvědomil, když jsem si vybavil, jak byl soudruh tajemník suverénní po mém obvinění z krádeže stavebního materiálu. Nad ním evidentně držel ochrannou ruku někdo, zřejmě jeho tchán, kdo by nějaké obvinění hravě smetl ze stolu. Tak jsem se sám sebe pochválil, že jsem přistoupil na korupční dohodu s chatou a nerozmazával jsem ten případ. Stejně by to k ničemu nevedlo.
Připomněl jsem ještě jednou Aljošovi, koho má zítra přivézt kromě pašíka na grilování.
Paňátno,” prohlásil stručně a odjel.

Zůstali jsme s děvčaty sami a jen jsme si prohlédli dům a zkontrolovali naplněnou lednici a špajzu, vydali jsme se na prohlídku okolí. Do setmění zbývaly ještě skoro dvě hodiny, dost času na procházku, ale daleko jsme nedošli. Protože zhruba dvě stě metrů vpravo i vlevo od domu podél břehu pozemek končil a výstražné cedule upozorňovaly, že dál už bez povolení souseda nesmíme. I tak to byla ohromná plocha, která k našemu domu patřila. Za půl hodiny jsme byli zpět v domě.

A za další hodinu už v krbu praskal oheň, šířilo se od něj krásné teplo a po nezbytném uvítacím ceremoniálu s vodkou na přípitek jsem se dali do jídla, které děvčata společně připravila.
Po večeři už jsme pokračovali jen šampaňským a přesunuli jsme se na venkovní terasu. Tam nebylo takové horko jako uvnitř u krbu, ale byl příjemný vlahý večer.
Po druhé lahvi šampaňského se ozvala Nasťa pokušitelka, že se chce jít vykoupat do jezera, ať jdeme všichni. Já s Pepou jsme čekali, že nevydrží jen tak sedět a s něčím přijde, ale čekali jsme spíše její aktivitu v sexuální oblasti. Nasťa nečekala až se rozhodneme a hned si sundala to minioblečení a stoupla si před nás nahá s rukama v bok.

Rebjáta, što s vámi. Davájtě kupáťsa,” a jak se zavlnila, tak se jí rozvibrovaly ty její božské kozy a špeky na bocích. Pepa zasténal a i mě se začal stavět penis při pohledu na tu krásu před námi.
Nataša se zasmála a za pár vteřin stály před námi nahé dvě bohyně. To už nešlo vydržet a mě došlo, že to měla Nasťa dobře připravené, jak nás dostat.
Jen jsme vstali, abychom se také vysvlekli, děvčata se k nám vrhla a pomáhala s oblečením. Za pár vteřin jsme stáli nahatí všichni čtyři. Vlastně nás stálo všech šest, protože ten pohled na božská dívčí těla před námi se nedal vydržet bez následků. Naše penisy byly jak z kamene a trčely bojovně vzhůru. Nasťa si neodpustila, aby aspoň neochutnala. Poklekla před Pepou a rozjela důkladnou kuřbu jeho chlouby. Nataša s tím asi hned nepočítala, ale abych nepřišel zkrátka, poklekla přede mnou také a její důkladná a neuvěřitelně vzrušující ústní masáž, kterou jsem už dobře znal, mi přivodila rychlý orgasmus. Několikadenní půst společně s pohledem na božská těla před námi způsobil, že jsem se neudržel a během chvíle explodoval Nataši v ústech. Pro ni to bylo se mnou poprvé, ale statečně držela, polykala a sála ze mě vše, co mohla.

Nasťa nás sledovala po očku, jak se kroutím, viděla, jak se mi napíná penis a pochopila, že stříkám Nataši do pusy. Nechtěla se nechat zahanbit a za chvíli se i Pepa rozkřičel.
“Jó, ještě kuř, už budu,” a pak naplnil Nasťu svým spermatem. Nasťa nebyla tak zkušená jako Nataša a tak nestačila všechno polykat. Sledovali jsme s Natašou, jak se Pepovi napínají svaly jeho penisu, žíly na něm vystoupily při každém výstřiku a Nastě vždy při každé další a další dávce ukáplo trochu semene a teklo jí to po bradě. Pepa byl také slušně zásobený a Nasťa měla co dělat, než dostříkal.

Zůstali jsme všichni v poloze, jak jsme dostříkali. My s trčícími ocasy, které nám děvčata pečlivě očistila a ještě si s nimi chvíli hrála, než nám změkli. Mě a Pepovi se třásly nohy jako sulc a holky se jen mlsně oblizovaly. Nasťa se pak zvedla a znovu s lišáckým úsměvem pronesla:
Rebjáta, što s vámi? Davájtě kupáťsa,” provokativně se zavlnila v bocích a odběhla cestičkou k jezeru. My tři jsme ji pomalu následovali.

Voda byla příjemně chladivá, celodenní slunce ji trochu ohřálo a koupel nás osvěžila. Trochu jsme si i zablbnuli a hrátky ve vodě měly jen jediný cíl. Dotýkat se navzájem na našich intimních místech. A tak zatímco my jsme se děvčatům snažili dosáhnout na jejich ňadra a prozkoumat jejich klíny, tak holky nám zcela bezostyšně honily pod vodou naše penisy. A bylo úplně jedno, která komu.

Večerní chlad nás ale brzy vyhnal z vody. Teplo ze sálajícího krbu v obývacím pokoji bylo velice příjemné. Rozložili jsme se kolem krbu na kožešinách, mezi námi malý stolek s jídlem a pitím, a nasávali jsme holými těly teplo sálajícího krbu. Venku už se dávno setmělo a okny byla vidět jen černočerná tma okolo domu.
Po třetí lahvi šampaňského jsme s Natašou prohlásili, že jdeme spát, pro dnešek stačilo.
Nasťa ale s tygřím úsměvem prohlásila, že ona s Pepou tu ještě chvíli zůstanou. Pepa jen rezignovaně obrátil oči v sloup a věděl, co ho čeká.

Vydali jsme se s Natašou do podkroví, kde jsme měli připravenu ložnici. Ale ještě jsme tam ani nedošli a už jsme zaslechli od krbu Nastin křik. Zřejmě neváhala a ihned se na Pepu vrhla.
Násťa chóčet opjať,” konstatovala Nataša celkem zbytečně a usmívala se na mě.
No i što, ty éto chóčeš tóže,” kontroval jsem také vcelku zbytečně, protože všem nám bylo jasné, co se bude v noci dít.
Da, ja chačů tebjá, óčeň sílno,” potvrdila Nataša a vážně se mi zadívala do očí. Objala jsem ji a políbil a cítil jsem na prsou její tvrdé bradavky.

Konečně jsme došli do ložnice a v klidu ulehli, žádná hurá akce jako Nasťa. Objali jsme se, líbali a prozkoumávali si navzájem všechna místa našich těl. Naše vzrušení stoupalo až si Nataša lehla vedla mě s roztaženýma a pokrčenýma nohama.
Davaj, pajdí,” vyzvala mě prostě Nataša. Její pevná stehna spojující se ochmýřeným svůdným klínem byla neodolatelně vyzývavá.
Přesunul jsem se nad ni a beze slova do ní opatrně pronikl. Ale byla tak vzrušená a promazaná, že jsem tam zajel naráz. Jen zasténala, objala mě nohama kolem boků a zarazila si můj penis opět až do děložního čípku.
Daaaa, éto já chačů, astáň zděs,” zašeptala v euforii, když jsem ji dráždil až na začátku dělohy.

Po chvíli uvolnila trochu svoje sevření a s každým mým přírazem mi pomáhala dorazit dovnitř, abych dráždil její dělohu. Po pár minutách naše vzrušení vrcholilo a můj penis nabýval na pevnosti a na objemu. Když Nataša ucítila, že ji už zcela vyplňuji a chystám se na finále, zrychlila přirážení a můj orgasmus byl jen otázkou chvilky. Ještě párkrát jsem přirazil, nárazy na její dělohu byly intenzivnější a i Nataša byla hotova.
Vykřikla, napružila se, zarazila si mě objetím nohou do sebe co to šlo a ztuhla. Můj penis se zavrtal do děložního čípku v lůně Nataši a první výstřik šel celý do dělohy. To bylo pro Natašu neuvěřitelně vzrušující, a když jsem do ní stříkal další a další dávky spermatu, jen tiše skučela a prožívala neuvěřitelně silný orgasmus. Dostříkal jsem a můj penis stále dráždil dělohu Nataši, v níž byl zasunut. Bylo mi jasné, že většinu mého spermatu jsem nastříkal hluboko do jejího nitra. Přitom mi znovu blesklo hlavou, že vůbec nevím, jestli se Nataša nějak chrání před nechtěným početím. Ale protože sama to se mnou nijak neřešila, tak i já jsem to pustil, jako pokaždé, z hlavy.

Položil jsem se na ni a společně jsme si užívali ten báječný pocit odeznívající rozkoše po oboustranně uspokojivém milostném aktu. Ale díky pocitu absolutního souznění ta rozkoš opadala jen velmi pozvolna. Občas jsem zkusil zapracovat svými svaly, abych aspoň lehkým dotekem v její děloze udržoval vrchol její rozkoše. Nataša na to vždy reagovala zasténáním a pevným stiskem nohou. Ale nic netrvá věčně a můj tvrdolín se změnil v měkkotu a tak Nataša uvolnila své sevření a já z ní vyklouzl a ulehl vedle ní.

Přehodili jsme přes sebe peřinu, Nataša se mi schoulila po boku a brzy jsme usnuli. Neznám krásnější usínání, než když jsou partneři unaveni vyčerpávajicím milostným aktem, který je přitom přivedl až na vrchol společné rozkoše. V poslední chvíli před usnutím mě ještě bleskla hlavou otázka, jak to asi zvládá Pepa, ale odpovědi už jsem se nedočkal a usnul jsem chvíli po Nataši.

Ranní probuzení proběhlo v klidu. Nataša ještě spala, ale jak mě jednou rukou objímala, tak zřejmě v noci bezděčně sevřela rukou můj měkký penis. Ale ranní erekce způsobila, že se jí v ruce zvětšil a ztuhl, a to ji probudilo. Chvíli si ještě užívala jak v něm pulzuje krev a pak ho pustila. Obrátila se ke mě a dala mi ranní políbení.
Ty chóčeš iščó?” otázal jsem se, protože jsem si nebyl jistý její reakcí.
Nět, ně nádo,” zavrtěla lehce hlavou. “Apjáť věčerom,” prohlásila s jistotou. Za to měla můj obdiv. Chtěla se milovat, líbilo se jí to se mnou, ale ne pořád, nebo za každou cenu. Uvědomovala si, že to večerní milování po společně stráveném dni je pro ni mnohem vášnivější a erotičtější a přináší jí maximální rozkoš. Jaký rozdíl proti Nasti, která preferovala množství souloží před kvalitou.
Charašó, davaj věčerom,” souhlasil jsem s ulehčením a hrdostí, jakou mám báječnou milenku.
Za chvíli jsme vstali, oblekli se a potichu sestupovali do přízemí.

První, čeho jsem si všiml, bylo dřevo vedle krbu. Včera ho tu byla připravena velká hromada, ale teď se tu válelo jen pár polen. Pepa musel topit celou noc, když tolik dřeva spotřebovali. A z toho mi jasně vyplynulo, že se od krbu celou noc s Nasťou nehnuli. V krbu totiž stále vesele plápolal velký oheň a v místnosti bylo horko jako v sauně. Ale neviděli jsme nikde ani jednoho z milenců. Až jsme zahlédli nohu a pak jsme uviděli Pepu. Ležel dále od krbu na bílé medvědí kožešině a hlavu medvěda měl jako polštář. Ruce a nohy rozhozené od sebe a ve tváři výraz naprostého vyčerpání. Výstup na Mont Everest nemohl být náročnější. Penis mu visel zplihle mezi nohama a slabým čůrkem mu z něj vytékaly zbytky semene.
Ale kde je Nasťa? Podívali jsme se s Natašou na sebe s touto němou otázkou ve tváři. A v tom cvakly dveře od koupelny a nahá Nasťa se svým božským tělem vplula do pokoje. Když procházela kolem nás tak nás obdařila svým sladkým úsměvem místo pozdravu a zalehla k Pepovi na medvědí kůži. Vypadala neuvěřitelně spokojeně a odpočatě, na rozdíl od Pepy, který jako by byl v posledním tažení. Tady jsme nemohli pomoci.

Beze slova jsme s Natašou na sebe kývnuli a schovali se do kuchyně. Zavřel jsem za námi potichu dveře a v klidu jsme si připravili snídani a posnídali jsme.
Při jídle jsme diskutovali o dnešním programu, co budeme celou sobotu dělat.
Už jsme dosnídali, když se z vedlejšího pokoje ozval známý sípavý křik. To Nasťa postupně zvyšovala intenzitu křiku. Bylo nám jasné, co se vedle odehrává. Nasti se nějakým záhadným způsobem podařilo probudit Pepova bojovníka, dostat ho do bojového stavu a teď na něm rajtovala. To, že by Pepa rajtoval na Nasti jsem považoval za naprosto vyloučené. Na to už Pepovi nemohly zbýt síly a tak byl určitě rád, že se Nasťa obslouží sama.
Po chvíli křik vygradoval a závěrečný skřek nám zvěstoval, že Nasťa dosáhla dalšího orgasmu. Kolikátého toho večera jsem si netroufal ani odhadovat a zcela jistě to přesně nevěděl ani Pepa. A určitě také netušil, jestli už je poslední této noci.

Když se ti dva vedle zklidnili, potichu jsme nahlédli vedle. Přesně podle očekávání seděla Nasťa na Pepovi, jeho klacek zaražený mezi nohama, hlavu zvrácenou dozadu a opírala se rukama o jeho kolena. Užívala si doznívající vrchol rozkoše, která jí zaplavila celé tělo. To Pepa si určitě tak neužíval. Jeho odevzdaný a ztrhaný výraz v obličeji mluvil za vše. Jako by říkal ‘dělej si už se mnou co chceš, mě už je to úplně jedno’.
A vsadil bych se, že přesně tak se Pepa i cítil.

Abychom jim dali ještě chvíli, vrátili jsme se zpět do kuchyně dali si ještě jednu ranní kávu.
Ještě jsme ji ale nedopili, když za námi do kuchyně přišel Pepa. Přišel nahý, tak, jak vstal z té medvědí kůže. Ale jak vypadal! Strhané rysy v obličeji, mátožná chůze, ruce únavou svěšené podél těla a z jeho penisu, který mu bezvládně visel, odkapávaly zbytky spermatu.
“Kafe!” zašeptal a z posledních sil si sedl na židli.
Já jsem hned vystartoval, abych mu uvařil pořádného lomcováka. Už jsem věděl, co Pepa potřebuje.
Nerušili jsme jej, dokud si nedopil kávu a aspoň trochu se nevzpamatoval.

“To není ženská, to je sexuální saň. Ta mě snad přivede do hrobu,” stěžoval si Pepa unaveným tichým hlasem. “Mirku, udělej s ní něco nebo mě od ní zachraň.”
I když Nataša nerozuměla všemu, co Pepa říká, pochopila, že je potřeba Pepovi pomoci.
Ja pagavarjú s Nastěj,” prohlásila potichu, jakoby se bála, aby to Nasťa ve vedlejší místnosti nezaslechla.
Rozhodl jsem se Natašu seznámit s naším plánem, jak se pokusit uspokojit Nasťu.
Ničevo jej něgavari,” zavrtěl jsem nesouhlasně hlavou. A vysvětlil jsem jí, co je pro dnešek připraveno. Plán to byl jednoduchý a vysvětlení stručné.
Nataša se zasmála, když pochopila, co s Nasťou zamýšlíme. Pak se ale zamyslela a dala nám na pohled jednoduchou otázku.
I što Pépa? ” Zeptala se, když si srovnala myšlenky. “Když tu bude s námi, tak bude Nasťa chtít jen jeho.”

To byla opravdu kardinální otázka. Tento problém jsme předem neřešili. Stejně jsem naverboval Sergeje a Ivana s tím, že až sem přijedou, tak se uvidí. No a teď už bychom měli začít vidět, jak to provedeme.
Nakonec navrhla řešení opět Nataša. Pepa musí náhle onemocnět a být tak indisponován, aby nemohl byt Nasti k dispozici pro její sexuální choutky. A ta si, doufejme, najde jiný objekt pro ukojení svých neukojitelných potřeb. Teď ještě vymyslet takovou nemoc, která by byla pro Nasťu dostatečně přesvědčivá a silná, aby ji odradila. A také aby ji Pepa dokázal přesvědčivě zahrát.

“Budu mít průjem a bolesti v žaludku,” navrhl tentokrát řešení sám Pepa. “Jako že jsem něco špatného snědl. A tak budu pořád sedět na záchodě, jako bych měl pořádnou sračku. Radši sedět tam než být ve spárech té samice. Ale musíte mi tam nosit jídlo. Víte, jak se těším na toho grilovaného pašíka? To jemné masíčko, jak se rozplývá na jazyku! O to bych nerad přišel.”
Zamáli jsme se jeho zasněnému výrazu při pomyšlení na vepříka na grilu a bylo dohodnuto.

Předpokládal jsem, že dopoledne dá snad Nasťa pokoj, snad si také musí odpočinout. Ale stoprocentně jistý jsem si nebyl. A do oběda tu bude Aljoša s vepříkem a našimi dvěma ruskými bohatýry, kteří by se tady měli zhostit úlohy obecních kozlů, a být tak Pepovými zachránci. A jak se objeví, tak můžeme naši akci spustit.
Jen jsme se dohodli, objevila se v kuchyni i Nasťa, k naší úlevě už oblečená do domácího úboru. Ale to elastické oblečení bylo ještě svůdnější. Kdyby byla nahá, nedráždilo by to tak, jako ta tenká látka, která obepínala její fantastické křivky těla. To lehké zakrytí jejího těla dávalo mnohem více prostoru pro fantazii a představivost, co se pod tou tenkou vrstvou skrývá. Sice to bylo nepředstavitelně dráždivé a vzrušující, ale Nasťa netušila, že nám tím i usnadnila realizaci našeho plánu. Jak jinak bych dokázal zařídit, aby se ti naši dva obecní kozli vzrušili a zaujali tím i Nasťu. Jak řekl Pepa, pohled na takové tělo by musel probudit i eunucha. Natož dva takové chlapáky, kteří by určitě rádi přišli o panictví.
Když se objevila v kuchyni Nasťa, Pepa se zvedl a šel ji vystřídat do koupelny, aby se dal aspoň trochu do pořádku.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2983
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
3
Navigace v seriálu<< Vyhnanci na Sibiři 10Vyhnanci na Sibiři 12 >>

5
Komentujte

avatar
5 Comment threads
0 Thread replies
5 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
5 Comment authors
ChildeTryskyBob RomilMartinShock Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Shock
Člen

Opět poctivá porce sexu s náruživou Nasťou. Nechtěl bych být v roli Pepy – vzhledem k mé tělesné konstituci bych pod ní byl na placku. Dobré čtení a teď ještě, jak se to vyvine s těmi “pomocníky”?

Martin
Člen
Martin

Každý díl je nabit porcí příběhu i sexu . Víkend teprve začíná a už je tu zničený jeden český bohatýr . Hoší zvládají život v zemi neutuchajících možností s nadhledem . Pepa s dračici Nasťou prožívá peklo na zemi . Jenom , aby se zpět domů nevrátila kostra potažená kůží . Super napsané . Už se těším na další pokračování i jak se vše vyvine po příjezdu sexuálních pomocníků . Ostatně napadá mě otázka zda na daču bude pozvána i Olga .

Bob Romil
Člen

Koukám, že z plánů jak si užít, se stávají plány jak přežít 🙂 Další parádní díl.

Trysky
Člen

Opět parádní díl. Jen mě zarazilo, že Mirek s Natašou snídají a vedle v místnosti v ten samý okamžik je večer a noc a souloží se tam jako o život.

Childe
Člen

Díl opět vynikající jako všechny předchozí. Možná jen opět to “vnikání do děložního hrdla” to bych opravdu rád viděl 🙂
PS: jako vždy, opět prosím za malý překladový slovník. Nás co nikdy neměli ruštinu není málo a to mi 30 byl již před hezkou řádkou let.