Toto je 4 díl z 4 v seriálu Venkovská selanka

To už Rozi celá nedočkavá nalévala Biekovi a Vincovi. Sedlák pobízel obě k pití. Zbytečně, všichni byli žízniví výhní pracovního dne, žárem chlípnosti a nezřízené touhy. Těžké víno pro lepší příležitost, vykonávalo své. Padaly zábrany, kterých v tomto kraji bylo zatraceně málo.

Biek začal rozvazovat. Byl zvyklý udávat pracovní tempo. Jeho ruce se stále častěji ocitaly na poprsí Rozi, stále častěji poplácával její vystrčené majestátní pozadí a když se sehnula pro sýr neodolal, vyhrnul spodničku se sukní. Seknicí se rozzářily běloskvoucí půlky hýždí, kde vykukovala černá houšť lesklého pohlaví. Rozi se jen pochichtávala. Má se přece čím chlubit, tak ať se Vinca zase podívá. Na oko jen vyjekla překvapením.
Přiožralá stále toužila po kládě Vincka. Věděla, že ten její je sviňák, ale že jí bude tohle provádět a před Ankou?
Vyjekla zase, když ji ruka Bieka prohrábla vystrčenou, odkrytou frndu a neomylně poznala, že vlhne, že jí bryndá.
S opilým blábolem se obrátil ke stolu: „Hele ona ji bryndá.“ Ukázal mokrou ruku..
„Ona ji potřebuje vyvětrat, možná prošťouchnout, že jo!?“ obrátil se na Anku.
Jeho zrak utkvěl na kalhotách Vincka. Vytřeštil oči.

Kalhoty v místech poklopce byly napnuty k prasknutí.
„Hele, von mu stojí jako kůl!“ polkl na prázdno a pásl se na rozpacích Vincka.
„No, já se ti nedivím, když vidíš takovou píču jako má moje Rozka. To se snad postaví každýmu.“
Jeho zrak se obrátil opile na Anku: „A co ty, tobě nebryndá?“
Ta se jen schoulila na lavici, kolena přitisklá k bradě, aby ji sedlák nešel po prsech, jejichž hroty prozrazovaly, jak to na ní jde.
Neuvědomila si, že právě zdvižená kolena vysoko vyhrnovala sukni a spodničku a tak všem ukázala krásná, plná, opálená stehna s vysoustruhovanou kulatou zadnicí, kde se jako klenot, vyšpulila její zlatohnědá kunda.
I tu sedlákova ruka s opilou rozkoší prohrábla a vstrčený prst do jejích hlubin odhalil vláhu. Anka se vilností prohnula. Pohlaví vyšponovalo Biekovi kalhoty.

Aby zamaskoval svůj stav sedlák zahulákal: „A bude se pít! Kdo bude pít pomalu,bude se svlíkat a když bude dělat drahoty, tak mu pomůžeme, že jo Vinco!“
Mlsné mrknutí na Vincka mluvilo za vše. Ostatně Vinca byl pro každou takovou špatnost. Tyhle hry, kde se chlastalo, to bylo jeho. Svlíkání mu taky nikdy nevadilo.

Pili, chlastali jako dobytek. První se svlékáním začala Rozi. Spodnička šla dolů. Chlapi pomáhali oba.
Bielkovi vůbec nevadilo, že ruka Vincka lačně ohmatává boky a zadek selky. Ta se jen slastí prohejbala a na oko bránila.
Jasně, že ruka ji při tom bránění zavadila o výstupek Vincka. Jen se přeci opřela. To bylo ale zavadění. Skoro ho přitom utrhla.
Po ní následovala Anka. Blůza šla dolů. Málem ji chlapi při tom sundali i košili, jak jí dřeli nalejváky.
Pak se štěstí najednou obrátilo, nebo, že by oba pili schválně pomalu?! Padly košile a kalhoty Vincka.
Zde už pomáhaly obě, selka i Anka. Ance neušlo jak mu selka sjela po ocase a Vinca ji mákl pod blůzu na cecek. Chichotala se při tom selka, stejně jako se šklebil sedlák.
Nyní přišla na řadu blůza Rozy pod níž stožáry bradavek prorážely slabou, parádní, košilku sahající do půlky masivních stehen.
Sukně Anky byla stažena při řádném, chlapském přesvědčení, že ty trčící, vyzývavé prsy jsou opravdu pevné na omak.
Když se Anka ze slušnosti bránila svlečení sukně, dala signál jen k dalším nájezdům, při zatlačení na lavici na klín a stehna.
Vyhrnutá košile nestačila zakrýt rozpařený, silně vlhnoucí klín.

Biek se nestaral o to, že Vinca už zajíždí rukou pod krátkou košilku selky a mezi její, zatím sevřená stehna.
Nyní zahulákal Vinca: „A pijeme dál!“
Sedlák, ač nerad, odtrhl ruku od rozdrážděné Anky, jejíž klín měl nyní na dlani.
Rozi v oparu alkoholu to sice viděla, ale bylo jí to jedno. Upínala se stále k Vincovi a k jeho spodkům.
Pili všichni, chlapi v podvlékačkách z nichž jim občas nestoudně vylétly pohlavní údy s naběhlými palicemi a ženský v košilkách sotva přikrývající boky, se stehny doširoka rozevřenými, vydávající na pospas svá lačná otvírající se údolí.
Nebylo o tom pochyb. Selčina černá lesklá houština nechávala pomalu vystoupit narůstajícím silným růžovým pyskům, mezi nimi nabobtnávala špička vztyčujícího se klitorisu. Anka si chtě, nechtě musela přitlačit červenohnědou úžlabinu, kde rovněž prorážely červené plátky, nad nimiž si razil výstup přecitlivělý poštěváček. Tak jí to svědilo.

Ale to už zase zahulákal Biek: „Počkej Vincku, takový kozy jako má Rozi, tos ještě neviděl !“
Jeho ruce sáhly pod okraj košile sotva zahalující bradavky těžkých, napnutých prsů Rozky. Nešlo mu to.
„A vůbec.“ Těžkou rukou, jako pírko přetrhl ramínka košile, která se svezla a odhalila oba bouřlivě se zvedající a klesající mohutné prsy.
Posedla ho majetnická vášeň, chlouba.
„To jsou cecky, to jsou vemena,“ pronášel nadšeně a jeho ruka zvedala, mačkala a zase nechala s plesknutím klesnout oba vaky.
„No Vincku, to koukáš, to jsou kozy jako vozy!“ hulákal.

Vůbec neviděl, že ruka Vincka projížděla rozevřeným houštím Rozky. Ta na oplátku hmátla zuřivě po ocase Vincka.
Nevnímala ruce manžela, který majetnicky předváděl, vychvaloval a valchoval její pohoří. Vinca vybídnut, prohmátl její prs a vilně ho zmáčkl. Druhá jeho ruka se hloub vklínila do rozchlíplého pulzujícího pohlaví.
Zuřivá chlípnost projela selkou. Vystrčila oba prsy a silně najela na Vinckovu ruku.

Mohlo by vás zajímat  Matčina zpověď (upravená verze)

To už sedlák neviděl. Jako vilné zvíře, jako satyr se blížil k Ance. Ta se dívala na jeho ocas trčící ze spodků.
Neušlo jí, jak Vinca naráží rozrajcovanou selku. Každé prohmátnutí jejích koz cítila na svém poprsí.
Vilnost jí rozrážela. Neudržela se, nečekala, až jí začne svlékat košili. Sama vyloupla své prsy, sama si začala laskat své tak strašně svědící pohlaví.
Biek dopadl tvrdě na její roztažená stehna. Žádné šolíchání. Ocas jí zarazil do její rozšklebené prohlubně.
Zařvala rozkoší: “Aaach!“ a začala mu rvát vlasy.
Prudce jí popadl za obě půlky a divoce přirazil. Další její skřek prorazil seknicí. Velká ruka hmátla po jejich kozách. Tvrdě je zmáčknul.
Bolest smíšená s rozkoší bez hranic jí drsně projela. Surově drancoval její pevné prsy a přirážel na dubovou lavici. Vypínala se mu vstříc. Její pohlaví divoce tisklo prorážející úd.
I on řval a supěl. Jejich těla se zmítala. Sedlák nevnímal, že kousek vedle to s vášní vytřeštěnýma očima lomcuje s jeho Rozi, tak, jak ji nikdy neviděl.
Ta tichá Rozi, která pouze tělem dávala najevo své rozvášnění, se nyní neudržela.
Nejdříve to byly její tlumené vzdechy, pak táhlé zavytí, to když ji Vinca do široka rozevřel mramorové půlky a svými nemravnými prsty do prasknutí rozrážel již běsnící, cukající pohlaví.
Dřela oba naběhlé pysky a poštěváček v černém ochlupení.
Nejdříve začala úpět rozkoší, pak začala syčet a na to zařvala, když palice jeho rozparovače prorazila její silně překrvený, mokvající otvor a pronikla do ní.
Drtil její mohutné tělo ze všech pozic, ze všech stran. Zuřivě mačkal tu majestátní prdel, projížděl jako nájezdník obě vystrčené kozy, hnětl, drtil, vytrhával její trny bradavek v ústech mezi zuby. Nabíhaly tvrdostí kamene. Tahala je za ně, úpěla a řičela chlípností.
Jak zběsilá tloukla hlavou ze strany na stranu, když jeho pajcr dorazil na dno její pochvy a strašně tvrdě ji napnul až na děložní hrdlo.

Zrak jí padl na manžela, který zuřivě přirážel na rozevřená stehna Anky. Teprve nyní začala vnímat její skřeky. Chlípnost Rozky se zdvojnásobila. Obrovskou silou se zvedla i s Vinckem, jehož kůl v ní trčel a působil tu strašnou rozkoš. Převrátila ho a nyní ona najížděla s rozevřeným pohlavím jako zvíře pulsující kundou na jeho kůl.
Těžké prsy, pohupující se nad hlavou Vincka umocňovaly jeho náruživost.

Biek byl několikrát doslova vysát pohlavím Anky. Jako ve snách zahlédl svoji Rozu pleněnou Vinckem. Patrně jí to dělalo stejně dobře jako jemu s Ankou.
Ta byla k neutahání. Opilost z ní spadla se sedlákem, který na to tvrdě usnul.
Rozpálená Anka pozorovala Rozi narážející Vincka jako pírko. Vinca umdléval, jeho přírazy se stávaly slabšími až přestal úplně.
Ruce, které dosud zuřivě drtily mohutné měchy selky klesly podél těla.
Roza si sama začala své prsy valchovat a mačkat. Dosud stále jeho tvrdý úd stál v jejích útrobách a vzdoroval nárazům. Nepočítala už kolikrát se její pochva křečovitě sevřela, kolikrát její nenasytné pohlaví vypustilo gejzír, nevnímala kolikrát Vinca vystříkl svůj proud.
Vášeň, chlípnost a vilnost v ní lomcovaly celým tělem. Netušila, že je schopna něčeho podobného. Vinca v ní probudil běs, jeskyní samici, která byla pro celý kmen a celý kmen pro ní.
Její tělo bylo stále nedotčeno. Tuhá prsa trčela žádoucí doteků. Prehistorická samice.

Anka jí s úžasem pozorovala. I jí rozrážela chlípnost a hledala ukojení. Pomalu se zvedla, přistoupila k Roze, neustále se zvedající klesající na tvrdý úd snad již spícího Vincka.
Přestala si mačkat prsy. Anka přistoupila k ní zezadu, nahmátla její dmoucí se pohoří a s ženským citem pro rozkoš pomalu přejížděla hroty bradavek a jemně hnětla obě kopule.
Roza se ze svého tranzu probrala, podívala se na Anku stejně rozdrážděnou jako ona. Zvedla se.
Ocas Vincka vyklouzl z rozevřeného pohlaví z něhož pozvolna kapala míza obou.
Napily se. Víno vlilo nový žár do jejich útrob novou náruživost. Anina ruka přejela alabastrové břicho selky a zakotvila v hustém porostu mezi oblouky stehen. Roza je pomalu rozevírala. Její ruka uchopila nabízející se prs Anky, opálený, špičatý, pevný k nevíře.
Najednou pocítila rozkoš z doteku s jejím tělem. Jak jiskra proběhlo chvění a dráždění hrbolku nad jejím lůnem. Prsy obou žen na sebe vzájemně narazily. K nepříčetnosti dráždily prsty obě pohlaví. Jedna chlípnější druhé, dokončovaly své vzájemné ukájení. Prsty střídaly jazyky a jazyky prsty nořící se neustále do černého a rudého rozpáleného pohlaví.

„Ty krásně šoustáš,“začala nesměle Roza.
„Kam se na tebe hrabu,“ oplatila ji Anka a dodala: „Ale s chlapama je to taky krásný a ten tvůj je kanec k pohledání,“ neodpustila si Anka s povzdechem na jeho strašné objetí.
„Já vím,“ připustila Roza. “Ale když ten Vinca valchuje taky překrásně. Je to zase něco jiného i když to je pořád to samý.“
„To teda jo,“ připustila Anka a povzdechla si. “Když vono to je s každým krásný, ale jako s Vinckem a s pantátou to snad už nebude.“

Roza již dokonale vystřízlivěla.
Pátravě se na ní podívala: „Co ty můžeš vědět, vždyť ty jsi na začátku toho krásného milování já ti to závidím. Jen si to nekaž. Víš co? Nyní půjdeš lehnout k Vinckovi. Ať si myslí, že řádil s tebou. Toho mýho odtáhnem ke mně do postele, aby se nedomníval, že může objet každou, která to má jiné než já!“

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
1420
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
3
Navigace v seriálu<< Venkovská selanka – oslava (1. část)

2 thoughts on “Venkovská selanka – oslava (2.část)”

  1. Závěr je hodně bujarý a nestoudný . Ale velmi se mi líbí to zakončení , vyhrál selský rozum . Žádné rozbroje , prostě užili jsme si a pokračujeme dál . Super pokračování .

  2. Už to vypadalo, že založí JZD a vstoupí do komunismu, kde všechno patří všem 🙂 Ale nakonec si to zase ženské podělily po svém.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *