Toto je 6 díl z 10 v seriálu Ve víru velkoměsta

Incident na nádraží byl brzy vysvětlen. Dostal jsem předvolání na městské oddělení SNB, kde mi bylo vysvětleno, že došlo ze strany příslušníků k omylu, kdy byl v jejich hledáčku recidivista, kterého si se mnou spletli.

Teprve později jsem jsem dozvěděl, celou dobu mých studií za mnou stál mecenáš, kterému bych měl být vděčný za bezproblémové studium na škole, ale i za vytahování z některých průšvihů, kterých jsem se dopouštěl mimo školu.
Přesto jsem od té doby byl opatrnější a podezíravý.
Jakýkoliv muž stojící před mým karlínským bydlištěm, opřený o strom s cigaretou v ruce, se mi zdál podezřelý z toho, že mne špehuje.

Korunu všemu nasadila má bytná Dáša, když jsem se jednoho odpoledne vracel ze školy.
Jako vždy jsem po příchodu alespoň nahlédl do místnosti, kde se Dáša zdržovala, abych jí pozdravil.
„Měl jsi tu návštěvu,“ oznamovala mi mezi dveřmi.
Trhl jsem sebou.
„Koho?“
„Hledali tě tu nějací dva pánové v kožených kabátech.“

Reklama

V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal.
„Nevíš, co chtěli?“ zeptal jsem se s obavou, a okamžitě jsem hledal spojitost se zadržením na nádraží.
Dáša si všimla mého zděšení a začala se smát.
„Dělám si srandu, samozřejmě, ale návštěvu jsi tady měl.“
V tu chvíli jsem si zhluboka oddechl.

„Pojď dát Dáše pusinku a ona ti to prozradí,“ špulila na mne bytná rty.
„Pořádně,“ ohradila se, když jsem jí jen tak letmo políbil.
Dal jsem jí znovu pusu a zároveň jí uchopil za prso a zmáčkl ho. Věděl jsem, že tohle má ráda.
„Tak, kdo tady byl?“
„Byla tady na kávě Šarlotka a ptala se po tobě.“
Šarlotka, tak říkala důvěrně své přítelkyni Charlotě.
„No a co? Tak povídej! Co říkala?“
„Nebuď na mne tak hr. Řeknu ti to, ale nebude to zadarmo,“ koketovala se mnou.

„Moc mně svědí,“ začala si vyhrnovat sukni. „Aspoň rukou?“ žadonila.
Sáhl jsem jí mezi mírně roztažené nohy a nahmatal chlupatý hrbolek. Co je to tady v Karlíně za módu, chodit bez kalhotek?
Strčil jsem jí prst mezi naběhlé pysky a ucítil vlhkost a teplo čekajícího otvoru.
Začal jsem zběsile kmitat prstem v té bezedné díře a občas jí brnkl přes nalitý poštěváček.
Dáša hlasitě dýchala a nohy se jí podlamovaly do okamžiku, kdy mi zalila ruku proudem tekutiny, vytékající z její vagíny.
Stáhla si sukni a vydýchávala chvíli doznívající vzrušení.

„Bylo jí divné, proč jsi se tak dlouho neukázal,“ začala mi konečně sdělovat účel Charlotiny návštěvy.
„Myslel jsem, že o mne nestojí.“
„Asi stojí. Proč by se jinak na tebe ptala? Můžeš za ní přijet kdykoliv. Je prý pořád doma.“
„Děkuju, já se za ní podívám,“ musel jsem naoko v sobě dusit nadšení. Znovu jsem si uvědomil, že se mi po ní opravdu stýská.

Nemohl jsem se dočkat konce poslední hodiny. Minuty se táhly pomalu a já neustále pozoroval hodinky a čekal, kdy skončí přednáška.
Konečně jsem stál před brankou dejvické vily. Bim, bam, ozvalo se v domě a já doslova hypnotizoval dveře. Ty se po chvíli otevřely a mezi nimi stála Charlota.
„Pojď dál. Bože, jak se mi po tobě stýskalo,“ rozevřela náruč.

„Taky se mi po tobě moc stýskalo,“ tiskl jsem jí k sobě již na chodbě. „Proč jsi se tak dlouho neozvala?“
„Byla jsem v nemocnici. Ale nic vážného, už je to zase dobré,“ táhla mne za ruku do obývacího pokoje a posadila na pohovku.
„Petříku, já jsem tak ráda, že tě zase vidím. Bála jsem se, že o mne nebudeš stát. Co si dáš, nemáš hlad, nebo žízeň? Mám udělat kávu?“
„Šarlotko, nedělej nic a pojď si raději ke mně sednout,“ vzal jsem jí za ruku a strhl k sobě.

Nemohl jsem z ní spustit oči. Co se to se mnou děje? Vždyť bych jí mohl být jejím synem, nebo dokonce vnukem, ale má v sobě něco, co mne k ní tak neodolatelně přitahuje. Rád bych se jí zeptal na věk, ale neodvažuji se.

Reklama

Místo toho jsem jí uchopil za ramena a přitáhl k sobě.
Zblízka jsem pozoroval udržovanou pleť na tváři a krku a pohledem sjel do žlábku mezi prsy, které se začaly vzrušením zvedat.
Uchopil jsem knoflík, rozepnul ho a snažil se jí shrnout halenku z ramenou.
„Počkej, hned se vrátím,“ vyvinula se z mého objetí, vstala a s rukou vztaženou ke mně, pomalu couvala ke koupelně.
Po chvíli jsem uslyšel proud tekoucí vody.
Představa jejího nahého těla, po kterém stékají kapky vody, ve mně vyvolávala vzrušení a látka kalhot se začala napínat.

Po chvíli se otevřely dveře koupelny a Charlota oděna pouze v lehkém župánku ke mně pomalu kráčela.
Dva kroky přede mnou se zastavila, rozevřela župan a nechala ho spadnout na zem.
Stála tam nahá, vystavená mému zvědavému pohledu.
Bylo to neuvěřitelné. V jejím věku naprosto dokonalá postava, drobnější, bez jakékoliv chyby.
Malá, pevná prsa, s trčícími bradavkami, tvrdými vzrušením nebo chladem, ploché břicho nikdy nerodivší ženy, chlupatý klín s mezerou mezi stehny, hladké nohy a dráždivě nalakované nehty.
To už jsem své vzrušení nezakrýval. Vstal jsem a začal si rozepínat kalhoty.
„Dojdi se taky osprchovat,“ vyzvala mne Charlota. „Budu na tebe čekat v ložnici.“

Stál jsem nahý a rozhlížel se po luxusní místnosti, zvané koupelna. Velká vana se sprchou, kachlíčky, jaké jsem doposud neviděl.
Nejvíce mne zaujalo zrcadlo, zabírající prakticky jednu stěnu a polička s různými krémy, flakony, rtěnkami, skleničkami s francouzskými parfémy a koupelovými pěnami.
A všude kolem omamná vůně.
Vzpomněl jsem si v tu chvíli na mou matku, která měla na umyvadle akorát pleťový krém Elida, březový šampon a voňavku Živé květy.

Osprchovaný jsem se rozhodl, že se již oblékat nebudu a nahý jsem se vydal hledat ložnici.
Vůně vzrušeného ženského těla mne neomylně vedla do místnosti, které dominovala velká postel, ve které mne již Charlota očekávala.
Posunula se, aby mi uvolnila místo vedle sebe.

Leželi jsme vedle sebe a já nasával vůni jejího těla, zdůrazněnou drahým francouzským parfémem.
Nejen, že jsem nasával, ale začal jsem jí laškovně očichávat.
„Ne, prosím ne?“ žadonila a začala kroutit.
„Proč?“
„To lechtá,“ odpověděla mi se zvonivým smíchem.

Přesto se otočila na záda a nabídla mi svá prsa. Dotkl jsem se rty jejích bradavek a začal je střídavě líbat. Ale nezůstalo jen u nich.
Postupně jsem jí začal líbat stále níže a níže, dotkl jsem se jejího pupíku a olíbal celé její ploché bříško, až jsem nakonec na rtech ucítil první chloupky.

Nenechavý jazyk si razil cestu houštím, až nalezl mezi zduřelými pysky štěrbinu a vnikl do ní.
Charlota se vypjala, jako by mi dávala najevo, že mám jazykem vniknout hlouběji.
Já ale nalezl hrášek poštěváčku a jemně ho stiskl zuby.
To na Charlotu zapůsobilo jako elektrický výboj a kdykoliv jsem se ho opětovně dotkl, škubla sebou v křeči a doslova rozkoší vykřikla.
Uchopila mne oběma rukama za vlasy a přimáčkla si mne k sobě tak, že mi jazyk nečekaně zajel do vlhkého otvoru.
Pak v pravidelném rytmu přitahovala mou hlavu do klína tak, aby se můj jazyk mohl pohybovat v její vagíně.

To už se opravdu nedalo vydržet. V jednom okamžiku jsem se vytrhl z jejího sevření a rychle se nadzvedl a posunul výše, takže jsem se žaludem dotýkal jejího pohlaví.
Následoval vášnivý polibek a dlouhé a pomalé vniknutí do jejího těla. Hladké proniknutí až na dno vyvolalo ve mně ještě větší touhu a já začal prudce přirážet.
Charlotina reakce byla okamžitá.
Nejprve rozevřela nohy, co nejvíce mohla, a když zjistila, že to takhle hlouběji nejde, objala mne stehny a ještě více k obě přitiskla.
Domem se ozývaly hlasité výkřiky, jejichž intenzita se zvyšovala, až vyvrcholila v posledním nekontrolovaném, doslova zavytí.
I mně se z hrdla vydral jakýsi skřek a pak jsem již jen Charlotu plnil proudy semene.

Leželi jsme dlouho vedle sebe, když se Charlota náhle zeptala: „Nestyděl by ses za mne?“
„To víš že ne, ty můj blázínku,“ a myslel jsem to upřímně. „Proč se ptáš?“
„Ráda bych se s tebou ukázala ve společnosti,“ zazářily jí oči. „Už jsem dlouho nebyla v divadle. Máš rád operu?“
„Mám?“ zalhal jsem, abych jí udělal radost.
„V Národním dávají Aidu,“ začala okamžitě spřádat plány. „Seženu nám vstupenky chceš?“

Přikývl jsem na souhlas.
„Ale v čem tam půjdu?“ napadlo mne záhy. „V džínách se to asi nehodí.“
„Koupíš si oblek,“ okamžitě rozhodla Charlota.
„Jak jsi na tom zítra s časem?“ zeptala se. „Že bychom se odpoledne setkali před Domem módy a něco si tam vybereš.“
Bylo zbytečné protestovat.

Nastal čas rozloučení. Když jsem si oblékal košili, všiml jsem si v kapse složených bankovek.
„Ne, to nemůžu.“
Charlota mi ale zastavila ruku. „To je v pořádku. Chci, abys byl šťastný jako já. Jen si je užívej.“
„Tak zítra,“ doprovodila mne až ke dveřím.
Ještě jsem se ohlédl, než jsem za sebou zavřel branku. Charlota stála v okně za polo odkrytou záclonou a mávala mi.

Druhý den jsem v domluvenou dobu postával na smluveném místě, před Domem módy na Václavském náměstí.
U chodníku zastavil taxík. Řidič obešel auto, otevřel zadní dveře a podal ruku vystupující dámě.
V tu chvíli se všichni kolemjdoucí zastavili a koukali jen na ni. Alespoň mně se to zdálo.

Charlota, oblečena v tmavě červeném kostýmku s širokým černým klouboukem a černou kabelkou ve tvaru psaníčka v ruce, pomalu kráčela ke mně.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2506
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
1
Navigace v seriálu<< Ve víru velkoměsta – Francouzský koňakVe víru velkoměsta – Schůzka ve Stromovce >>

6
Komentujte

Please Login to comment
avatar
4 Comment threads
2 Thread replies
6 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
6 Comment authors
KittikitMartinBob RomilTomášbert9k Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Shock
Člen

Super. Přečetl jsem to jedním dechem….. 🙂

bert9k
Host
bert9k

Souhlasím. Krásně psaný příběh, který se mohl reálně stát.

Úplné jiný pŕíběh než povídky,kdy si to rozdává celá rodina kdykoliv a kdekoliv. Neurážím tím ty druhé povídky. To je ze života, to druhé fantazie.

Tomáš
Admin

je to jak s tím pornem. Je spousta videí, prostě chlap přijde a už se mrdá. A nebo tu jsou géniové, jako Saliery, nebo jak se píše, kteří natočí normální film s příběhem a mrdáním.

Bob Romil
Člen

Jak už jsem psal minule, je znát, že autor už má pár sepsaných příběhů za sebou. Příběh se plynule a logicky rozvíjí. Navíc Charlotta nejspíš patří mezi tu malou část žen, které díky stylu života a genetice prostě skvěle vypadají i ve vyšším věku.

Martin
Člen
Martin

Krásný poetický příběh . Mám rád povídky , kde sex nevítězí nad příběhem , ale pouze jej dokresluje . Děkuji

Kittikit
Host
Kittikit

Moc pekne a hned jdu hltat dalsi dily