Vdova

Nad otevřenou rakví poplakávala vdova a příbuzní ji konejšili. Pozůstalá dcera netečně přijímala kondolence od procházejících spoluobčanů, kteří se přišli s nebožtíkem rozloučit.

Pan Rakvička zemřel poněkud nešťastně. Byl to vášnivý zahrádkář a na svém, záhony rozrytém pozemku, pěstoval kde co a moje zahrada pokrytá udržovaným trávníkem ho dráždila.
Stále na mě povykoval, abych si také vysel kedlubny a pěstoval brambory, ale nepochodil. Na trávník jsem si vždycky rozložil deku, chytal slunce, nebo zalezlý ve stínu stromů si četl, popíjel pivko a škodolibě sledoval jeho manželku, jak nadává, že na tom oraništi si nemůže ani pořádně opalovat. Pan Rakvička však pro ni neměl pochopení a už s ranním kuropěním plel, zaléval, vyséval, ryl, až jednou navštívil jeho pozemek krtek obecný. Zděšený zahrádkář, zjistil, že můj zelený trávník je zcela bez úhony od této pohádkové postavičky a začal systematicky tohoto hmyzožravce pronásledovat.

„Zničit krtka!“ stalo se jeho mottem. V tichosti číhal na zahradě, nehnutě jak strašák, čekal, až se krtek někde pohne, či začne tvořit známý kopeček. Poté rýčem prudce švihl do země.
A tak jednou se nějak netrefil a zasáhl svou vlastní nohu a vytvořil si otevřenou zlomeninu. Nevykrvácel sice, ale bohužel, dostal otravu krve a zemřel.
Zahrádka osiřela a já sousedovi se šel poklonit na poslední cestě.

„Upřímnou soustrast, Gábino,“ podal jsem ruku jeho dceři, čerstvě dospělé blonďaté dívčině.
„Dík,“ zahučela monotónně, ale aspoň mi věnovala pohled. Usmál jsem se, jako že to bude dobrý.

Paní Rakvičková mě objala a slzy i nos si otřela o mé rameno.
„Děkuji, Aleši… žes přišel,“ štkala. „Věděla jsem, že se nemáte rádi, ale už je to pryč.“

Nějak jsem nechápal slova čerstvé vdovy, protože se sousedem jsem vycházel tak nějak normálně, ale dál jsem se po tom nepídil.

****

Asi po měsíci se u sousedů začaly dít věci. Pozemek navštívil zahradní architekt a pak se objevila parta kopáčů a pěstírnu zeleniny pozvolna přeměňovala na okrasnou zahradu s pergolou, chatkou, jezírkem i s můstkem. Zbytek doplnily květiny, křoví, pár stromků a tráva, v provedení „English grass“, jak se říká.

***

Paní Rakvičková, jinak Evelýna, se s Gábinou na zahradě slunily celé dny, v jezírku se koupaly a smály se a výskaly.
Docela jsem jim tu přeměnu zahrady záviděl. Ale já jsem žil sám a budovat si pro sebe podobnou okrasu mi přišlo zbytečné.

Proto mě Evelýna zaskočila, když jednou přišla k plotu a usmála se na mě.
„Tak co, Aleši, nechtěl by ses taky vykoupat? Co kdybychom tady udělali branku, abys nemusel okolo.“
Byl jsem překvapen. „No… ehm… vám by to nevadilo?“
„To bych ti to nenabízela. My jsme přece spolu vycházeli normálně, ne? No, tak se občas navštívíme, něco ugrilujeme…“

Pohlédl jsem na Evelýnu jinýma očima. Byla starší než já. Mladistvý vzhled nahradily jemné vrásky, ale stále to byla žena žádoucí a dle lesku v jejích očích i žádostivá.
Nabídku jsem přijal a za pár dní jsem se šikovnějšími kamarády vyrobil branku a vstoupil na cizí území.

***

Časem jsem pochopil, k čemu branka opravdu slouží, neboť jsem se stal údržbářem jejich domácnosti.
Když něco nefungovalo, nebo se rozbilo, hned mě volaly: „Aleši, nejde světlo, Aleši, upadla mi polička, Aleši, nejde wi-fi, Aleši…,“
Kurník, jeden by z toho zhebnul.

U jezírka to bylo jiné. Evelýna odhodila stud a občas se opalovala nahoře bez a časem odpadly zábrany i Gábině, ovšem ta neměla co vystavovat. Snad jen bradavky jí stály, když vanul osvěžující větřík, jinak na hrudi nic neměla.
Ženy se bavily mou zaražeností a pohledem všude jinam, jen ne do očí, ale dál mě neprovokovaly.

***

„Aleši, můžeš na chvilku?“ volala mě Evelýna z domu, sotva mě spatřila na zahradě.

Prošel jsem brankou v obavě, co zase se rozbilo, ale Evelýna se smála, že se neděje nic.
„Gábina odjela na víkend ke kamarádce, a tak je mi v baráku smutno. Nechceš večer přijít?“

Nabídka byla lákavá, a tak jsem malou kytičkou a láhví vína večer zaťukal na dveře u terasy.
Evelýna byla potěšena a usadila mě v obýváku, kde stůl praskal pod občerstvením.
Jedli jsme, pili už druhou láhev, když začala lkát nad svým smutným osudem, samotou a touhou po… tu zrudla… tělesném prožitku.

Přisedl jsem si těsněji k ní a položil ji ruku na rameno.
„Nechceš třeba udělat masáž? To je také velmi uvolňující a příjemné.“
Evelýna se zachvěla a pak kývla.
„Tak jo… mám se asi svléci… celá, že?“
„Nech si kalhotky… ták… a lehni si na břicho,“ rovnal jsem si ji na posteli v ložnici, kam jsme se přesunuli.

Obkročmo jsem na ni usedl a začal ji krouživými pohyby masírovat. Něco málo jsem uměl od své předchozí přítelkyně, profesionální masérky.

Žena slastně vrněla a vůbec jí nevadilo, když mé prsty zajížděly i na místa více vzrušivá a cizím mužům zapovězená. Spíš ještě slastněji vzdychala a skoro se zdálo, jako by si to přála.
Ani já jsem proti tomu nic neměl a sjížděl jí po páteři až k lemu kalhotek, které jsem jí pomalu začal stahovat.

Evelýna se nenápadně nadzvedla, aby to šlo snadněji a pak na mě zasvítily dvě bílé polokoule macatého zadečku. No co se dalo dělat, mladice už to nebyla. Promnul jsem je a lehce poplácal.
„Júúúh… oohhh… to je… juj… hezké,“ zafuněla a zazmítala tělem.

Pokračoval jsem v masáži a jaksi jí nápadně nenápadně zajížděl dospodu na prsa. Zaznamenal jsem tvrdé hroty naběhlých bradavek.
Evelýna se mírně zvedla, abych jí prsa mohl pevně sevřít v dlaních, což jí dělalo nesmírně dobře.
„Ano… to… dělej… mačkej… je… oooááhhh,“ sténala nahlas.

Po masáži mléčných vaků jsem se věnoval zadečku a místa kolem vnitřní strany stehen.
Evelýna ochotně roztáhla nohy a užívala si pohyby prstů kolem mokré nadržené jeskyňky.
Netrvalo dlouho a prsty už jí pronikly dovnitř po dva články a kmitaly tam za doprovodu jejího úpění. „Jooo… božeeee… úúúúh… to… je… krááása… Aleškůůů.“

Tekla jako řeka a prsty jí mlaskavě projížděly dovnitř i kolem přes pysky až po klitoris.
Náhle se prudce otočila.
„Božee… to se nedá vydržet… pojď do mě.“
Roztáhla doširoka nohy a rukou mi sevřela tvrdý ocas, který mi bleskově vylovila z kraťasů. Sama si ho nastavila na rozevřený klín, který ho ochotně přijal.
„Jooo… ááách,“ vydechla rozkoší a ocas se dál posouval hluboko do pochvy, až po kořen.

Tření v pochvě bylo silné a oboustranná slast byla nevýslovná. Ocas hladce rytmicky klouzal v těle ženy, která přesně věděla, co chce a i co dokáže dát. Objímala mě, líbala a pohupovala pánví proti přírazům.
„Oh… oh… už… budu,“ vyhekávala a stále mě pevně tiskla za zadek.
Zrychlil jsem přírazy a vzepřel se na pažích, abych jí mohl líbat prsa.
„Jo… jo… to… úúúh… úúúž… anoooo… stříkej… prosííím,“ dosáhla vrcholu a sevřela poševní stěny.
Ještě několikrát jsem prudce přirazil a pustil do ní lavinu semene.
Zmítala se, sténala a byla úplně v transu. Zůstal jsem v ní zaražený, dokud mi ocas sám nevyjel ven, slizký a měkký.

Evelýna si rukou třela poštěváka na úplné uspokojení a byla též hotová.
„To bylo nádherný, zlato,“ pronesla unaveně.
„Můžeš se mnou počítat i nadále,“ nadhodil jsem a Evelýna zrudla.
„Dík… to jsem nečekala, ale budu ráda.“

Toho večera se z nás stali milenci.

***

Scházeli jsme se docela často, alespoň zpočátku. Brali jsme to jako příjemnou věc, o citech jsme nikdy nemluvili. Svůj vztah jsme tajili i před Gábinou. Nemělo smysl ji nějak informovat, že spím s její mámou. Věkově bych teoreticky jí mohl být otcem a ona to asi i tak brala a moc jsme se nevybavovali. Stejně věčně čuměla do mobilu.

***

O PÁR TÝDNŮ POZDĚJI…

„Ah… aahh… ooh,“ sténala hlasitě Evelýna, z toho, jak jí dělalo dobře vylizování kundičky a roztahovala co nejvíc nohy. Kolem pysků vytékaly šťávy, které jsem hltavě sál, jak byly slaďoučké. Rukou mi držela hlavu a určovala si tak místa dráždění. Když jsem zajel na zvlášť citlivé místo, vyjekla slastí.

Pochopitelně jsme si nevšimli, jak se dveře ložnice pomalu otevřely a skrze štěrbinu nás pozoruje zvědavé oko.
Gábina přišla nečekaně domů a nezaměnitelné zvuky ji přilákaly podívat se na mámina neznámého milence. To, že jsem to já, ji šokovalo, ale co jsme v posteli dělali, ji zase vzrušovalo.
Nebyla už panna, ale kluka také neměla už kdovíjak dlouho a nadrženost si musela uvolňovat sama.
Teď, když viděla mámu, jak nadšeně saje tuhý živý ocas a pak vříská, když jí ho vrazím mezi nohy… úplně jí zvlhly kalhotky a ruka jí vjela mezi pysky.

Celá situace ji silně vzrušovala, ale zároveň se i trochu styděla, jak si tu tře kundičku a představuje si, že ji šoustá soused Aleš svým tvrdým ocasem, kterým právě obšťastňuje mámu.
Pozorovala dění v posteli a ruka jí kmitala v klíně až do vyvrcholení. Tlumeně vyjekla, stáhla stehna k sobě a pak pozorovatelnu opustila, šla se projít po městě a vrátila se v plánovaný čas, kdy matka servírovala kávu a byla usměvavá a milá.
Gábina však vnitřně byla mrzutá.

***

„Aleši, zas mi nejde wifina, můžeš na to mrknout?“ zavolala na mě z okna Gábina, sotva mě zahlédla na zahradě.
Oprava počítačů a všech těch věcí okolo bylo snad jediné, co mě bavilo, a tak jsem přitakal, že hned přijdu.

Gábina byla oděna jen v mini tričku a mini kraťáskách, čímž vynikala její hubená postava a nic na hrudníku.
Poskakovala kolem a sledovala mě při práci.

Udělal jsem, co bylo třeba a když jsem se otočil, stála tam Gábina nahá s vyzývavým úsměvem.
„Nebudu platit penězma, jako máma, ale takhle.“
„Co blbneš?“ blekotal jsem, ale oči z ní nespustil.
„Se nedělej. Mámu šukáš obden a se mnou by se ti nechtělo? Taky to umím,“ jela jak profesionálka.
„O to nejde… ale nemůžu… jen tak…“
„Ale můžeš. A jestli ne, tak já se o to postarám,“ hrnula se ke mně a rukou mi hmátla mezi nohy. „Je tam. A docela tuhej.“

Ač jsem na Gabču neměl chuť, když se sama nabízí, jen blbec by nebral. A blbec nejsem.
Padli jsme na postel a líbali jsme se a mazlili. Líbat uměla skvěle a jazykem mi zajížděla až do krku. Rukama jsem jí sjel na neexistující kopečky prsou, kde ale trčely hroty tvrdých bradavek a Gábina zasténala. I když prsa neměla, bradavky byly vzrušivé dost. Tahal jsem za ně a kroutil s nimi a Gábina houkavě vyluzovala projevy slasti a rozkoše.
„To… mi… dělej… jééé… jooo… ííí,“ pištěla nadšeně.

Pokračoval jsem dolů, do vyholeného klína. Gabča hned roztáhla nohy, abych vnořil prsty až tam, kde cítila silné vzrušení. Poté již plula na vlnách rozkoše, sténala a trhala tělem.
Náhle vyskočila, obkročmo na mě nasedla, popadla tvrdý ocas a hned si ho zavedla do své rozvodněné tůně.
„Oooch… áááh,“ vzdychla, když v ní ocas zmizel v celé délce.
Cítil jsem sevření a zalila mě slast z úzké kundičky. Gabča hned začala odsedat, já jí drtil prsty bradavky a oba jsme hlasitě vzdychali, hekali a sténali. Byla to skvělá jízda.

„Už.. už… budu… vystříkej… mi… komůrku,“ funěla rajtující kobylka a já vnímal, jak v ní ocas narůstá a chystá se na svůj vrchol.
„Ano… už… jsem,“ hekal jsem a pustil stavidla semenovodu.

Proud semene umocnil její orgasmus, že strnula a pak na mě padla v záplavě rozkoše.
Toho dne jsem získal druhou milenku. Co teď? Jak dlouho to vydržím?

***

Časem holky zjistily, že je píchám obě a daly mi nůž na krk, že si musím vybrat. Nevybral jsem si. Brzy poté branka zmizela a obě sousedky mě od té doby okázale ignorovaly…

Author

Subscribe
Upozornit na
guest
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
věrný čtenář

Toho závěru škoda, ale chápu, že když autor nechce tvořit hned „Ordinaci v růžové zahradě,“ tak se to nějak ukončit musí. Mohl si totiž oficiálně vybrat maminku, a za dcerkou chodit nadále tajně, než si najde stálého partnera. Jak se zdá, té až tolik nevadilo být „tou druhou.“

Denis86

Tahle povídka byla pěkná a ten konec byl takový normální

Junior

Nevím proč zrovna dcera byla překvapená. Když ho svedla tak věděla, že něco má s matkou. No nedokázal se rozhodnout ale, že ho ženské potom tak odstřihli když potřebovali pomoct v domě je trochu divné, ale i možné. Dobrá práce.

Junior

Ano říká se, že do ženských a melounů nevidíš. Takže možná by to dopadlo stejně i kdyby si jednu vybral.

Trysky

Dobrá povídka. I ten konec je fajn, užil si a nakonec měl pokoj od neustálého opravování věcí. 😀

Kamil Fosil

Ach jo, ta prokletá ženská ješitnost!
Vždyť stačilo, aby se rozumně domluvili, a mohli si tam žít, jako v ráji na zemi.

7
0
Would love your thoughts, please comment.x

Protected by Security by CleanTalk