Stalo se v jednom domě

Jožin chodil po domě celej naježenej. Zase se pohádal s manželkou a pak ještě s dcerou, které v návalu vzteku řekl, že je jak nadržená stepní koza, a ať si konečně najde chlapa, kterej ji vymrdá zas do normálního stavu. Edita se rozbrečela a zamkla se v pokojíku, zatímco žena Marie Jožinovi řekla, že je vůl. A pak ještě něco, ale to už Jožin práskl dveřmi.

***

Rodinné hádky byly poslední dobou skoro na denním pořádku. Začalo to v době, kdy ženy odmítly dřít se od svítání do setmění na rodinném statku a donutili tak Jožina většinu polí pronajmout a ponechat si jen to, na co stačil sám se zbytkem dosud pojízdné muzeální techniky.
Zemědělství moc nevynášelo, poslední dobou už vůbec ne a Edita přece měla školy a uchytila se na nějakém teplém místě v kanceláři.
Marie už se taky cítila stará a unavená a to jí ještě nebylo ani padesát let. Dala polím vale a pracovala na nádraží a prodávala jízdenky.
A tak na vše zbyl Jožin sám. Tahal z bažin zapadlý traktor, přebíral brambory, likvidoval škůdce na výpěstkách, ale na zmenšeným plochách to zvládal sám.

Kdyby měla Edita nějakého šamstra, stáhl by si ho k sobě a zase by bylo hej. Ale takhle? Holce je dvaadvacet a kluka s ní ještě neviděl. Není vona náhodou ještě to..panna? Nebo snad není na holky?
Tu ostudu nechtěl ani domyslet, a tak chodil po domě obkroužen temnými myšlenkami.

***

Za několik dní se Jožin setkal na trhu se starým kamarádem Hynkem Máchou.
Neviděli se už dobrým pět let, a tak zašli do hospody probrat život.
Zde se Jožin dozvěděl, že Hynek má zase obdobný problém se synem.
„No jo. Holku jsem u něj neviděl, zato porna má plnej počítač. Blbec, neumí ani mazat historii. Ptáka si asi drandí…v tomhle je normální, ale asi je nějakej nesmělej, nebo co,“ stěžoval si. „Asi je v tomhle po nebožce ženě. Tu jsem taky přefiknul až na druhým rande, byla hrozně prudérní.“

Jožin mu vysvětlil problém s dcerou, až oba přátele napadlo uspořádat setkání a zkusit ty dva nenápadně spojit.

***

Edita i Marie nápad s návštěvou přijaly pokrčením ramen i když měly i docela radost. Málokdo k nim jezdil a příbuzní se návštěvám vyhýbali v obavě, že by byli zapojeni do pracovního procesu a odvoz brambor, zeleniny i vajec, by si museli odmakat.

Když dorazili Karel a Hynek Máchovi, bylo pod pergolou na zahradě vše nachystáno a naaranžováno a muži jen pěli chválu, až se ženy pýřily.
Edita měla příjemnou tvář, posetou drobnými pihami, které ji dodávaly jakousi dětskou rozpustilost a to jí činilo ještě mladší než byla. Štíhlé postavě naopak dominovala docela velká pevná prsa velikosti pomeranče.
Její matka Marie byla podobných rysů, ale pochopitelně o pětadvacet let starší. I ona se pyšnila velkými prsy, už méně pevnými, ale antigravitaci zařídila správná podprsenka.

Oba Máchové ženy obdarovali květinami a drobným dárkem a pak už zasedli k prostřenému stolu.
Karel s Hynkem samozřejmě nenápadně pokukovali po ženách, hlavně Karel byl instruován předem, komu má dávat najevo své sympatie, ale nějak se to zvrtlo.
Jeho zrak se více stáčel na Marii, která, aniž to sama tušila, kolem sebe šířila zvláštní, těžko definovatelnou přitažlivost, která právě přepadla mladého Karla.
Ten byl jako magnet přitahován zralou ženou, která byla po všech stránkách zkušená, věděla, co od života očekávat i co si brát. Edita mu připadala moc dětská a s pohledem spící panny mu moc neseděla.

Z opačné strany to bylo podobné. Karel se Editě také nijak zvlášť nelíbil. Dovedla si ho představit jako kamaráda, ale nikoliv jako milence. Editu totiž přitahovali starší muži, ošlehanými životem, muži s jasnými názory, přímými a ráznými. Ve svém okolí je postrádala a tudíž proto byla stále sama.

Marie registrovala pohledy obou mužů, ale nijak to neřešila. Rozhodně o nich neuvažovala v sexuálním směru. Oba se jí líbili, byli jí sympatičtí, ale to bylo tak všechno.

***

Večer se připomněl chladem a Marie šla domů uvařit teplý čaj.
Karel se po chvíli zvedl, že jde na toaletu.
Při močení zaregistroval tuhnoucího ptáka, zřejmě si také uvědomující přitažlivou ženu vedle v kuchyni. A tak tam zamířil.
Marie byla k němu otočena zády a něco myla v dřezu. Karel si chvíli dodával odvahy, pak vykročil, zezadu se k ní přitiskl a rukama ji objal a sevřel prsa.
„Bože…seš tak krásná..já tě chci,“ funěl jí roztouženě do ucha.

Marie se nejdříve strašně ulekla, když ucítila dotyk cizího muže na prsou. Pak poznala, že jde o Karla a začala zápasit s ním i sama se sebou.
Dlaně, mnoucí jí prsa, se snažila setřást a vůbec se vymanit ze sevření, ale jisté, dávno zasuté vzpomínky na slasti spontánního sexu v hlavě se jí aktivovaly, že cítila i vlnu rozkoše, projíždějící ji od masáže chtivých rukou do mozku.
„Co děláš? To nejde..nemůžeme…pusť mě!“ stále se bránila, ale už jen slovně s rukama ponořenýma v dřezu.
Jednak vnímala, že muž je silnější a jednak cítila i vlhkost v rozkroku, což ji samotnou vyděsilo i vzrušilo zároveň.

Karel poznal, že Marie už je poddajnější a rukou jí vykasal sukni na záda. Odhalily se bílé polokoule už trochu macatějšího zadku s bílými bavlněnými kalhotkami.
Hned jí dlaní přejel přes půlky a pak rukou zajel zpředu do klína a cítil vlhkost.
„Ohhh,“ Marie tiše vzdychla pod dotykem a celá tála.
Mozek se jí zaplnil hormony štěstí a obrana již byla zcela zapomenuta. Náhle zatoužila po spontánním rychlém sexu s mladým zajíčkem.
„Počkej,“ otočila se k němu čelem a sama si začala stahovat sukni a kalhotky. Karel ji následoval a brzy vystřelil do prostoru, jako kost tvrdý, ocas.
Marie ho hned sevřela rukou a začala pomalými tahy honit.
Karel jí zatím prsty zkoumal bránu rozkoše v hustém porostu klína. Mezi pysky cítil vlhkost a po dva články prstů do ní zajel.
„Oááách….gmmm…úúúh,“ úpěla slastně žena a byla v šestém nebi.
Do sedmého už chyběl jen krůček. Karel ji povysadil na linku, za stehna jí více roztáhl nohy a pak už do ní zatlačil připravený ocas.

Oba sledovali, jak hlavice žaludu roztáhla pysky a s mokrým mlasknutím do ní vniká.
Po pár přírazech v ní byl zasunutý až po kořen a hned začal s přírazy.
„Ah..ah..ah,“ Marie tiše vzdychala a se zavřenýma očima vnímala nádherné strojové tření tvrdého ocasu, na kterém cítila každou naběhlou žílu a každý centimetr jeho délky.
Tělo jí brzy zaplavil orgasmus, ale na šoustání to nemělo vliv.
Mladý výkonný ocas jí dál raboval mokrou pochvu, ze které tekly potoky šťáv doprovázené slastných hekáním obou milenců.

Karel ji zatím vyhrnul volné triko, aby odhalil její poklady, ale Marie ho zarazila.
„Ne…nesvlíkej mě..kdyby..někdo..ah..přišel…božeeee…už…záááás,“ zakvílela v dalším orgasmu a stahovala svaly okolo pulzujícího ocasu.
„Prosím…ah…udělej…se…už..musíme..ah…ah..jít,“ drmolila a Karel se zeptal.
„Můžu do tebe?“
„Anoooo….všechno do…mě…vystříkej,“ hekala Marie a následovalo zrychlení přírazů a proud horkého semene do hlubin pochvy.
Bylo to nádherné a Marie byla úplně ušoustaná, ale šťastná. Tolik orgasmů ještě nikdy nezažila a vše umocnil ještě ten pocit nevěry s cizím mužem. O tom dosud jen tajně snila v představách a nečekala, že by to někdy i zažila.

Dali se do pořádku, ale Marie si šla lehnout a Karel se navrátil k ostatním a řekl, že Marie je už unavena.

***

„Tak půjdem taky spát, co říkáte?“ nadhodil Jožin a kupodivu nikdo neodporoval.
Celou tu dobu, co byl Karel s Marií v domě, se totiž stále častěji setkával zrak Edity s Hynkem. Jožin to nevnímal, sám už měl docela upito, zato ti dva si pohledem říkali, jak po sobě touží. Odchod domů jim přišel vhod, protože věděli, že oni rozhodně spát nepůjdou.
„V podkroví, vlevo nad schody,“ zašeptala Hynkovi nenápadně Edita, když sklízeli ze stolu a odcházeli do domu.
Hynek jen kývl a usmál se.

***

Bylo už nějak po půlnoci, když se ozvalo vrznutí dveří a tiché kroky. Pak krátce zavrzly dveře v podkroví, vlevo nad schody a domem se znovu rozhostil klid.
„Editko, snad už nespíš?“ ozval se Hynek do tmy pokoje.
„Nespím…ale byla to celá věčnost,“ odvětila dívka lehce rozmrzele.
„No jo. Musel jsem počkat, než Karel zabere. Furt se nějak vrtěl…nemůžem si dovolit být odhaleni…aspoň prozatím,“ vysvětloval Hynek a nahý vklouzl k dívce pod přikrývku.
Tam s potěšením seznal, že i ona je nahá a zjevně celá rozpálená nadržeností.
Ruka mu hned sjela na prsa, ale Edita ho zarazila.
„Prosím tě, počkej. Víš, já..…,“ začala a Hynek pronesl zklamaně: „Ty seš panna, viď?“
„Neboj,“ konejšil jí, ale moc radosti neměl.
„Ale nejsem. Jen už jsem se dlouho nemilovala. Nebuď tak hrrrr a raději pomalu a něžně,“ vysvětlovala.

Hynek v duchu zaúpěl, že má tohle zapotřebí? Na ženu vždy nastoupil, tvrdě ji omrdal a bylo. Jestli se udělala nebo ne, moc neřešil.
V tom byl dost sobec, ale jemu to přišlo normální. Hlavně, že příjemným způsobem odklidil semeno a zaplavil si tělo serotoninem. Na Editu musel jít tedy jinak.

Dlouho, předlouho se líbali a vzájemně hladili po těle. Hynka už bolely panty i jazyk, ale Edita neustávala v líbání, ani v drobném okusování na krku a uších.
Hynek ji také obdařil několika zdařilými kousanci, až to vypadalo, že ji napadl upír.

Pak se přesunuli na sebe obráceně, takže Hynek jazykem smýčil vyholenou pičku a v duchu nadával, že Edita patří mezi ty moderní blbky s kecy o vlastním slastném pocitu z vyholení.
Jemné štětiny z narůstajících chlupů ho totiž nepříjemně bodaly do tváře a byly i nepříjemné na jazyk. Zanořil tak jazyk do hlubiny otevírající se štěrbiny, sál jí plátky závojíčku a slízával šťávy.
Edita vyhekávala rozkoš působenou jazykem a jen těžko se soustředila na kouření tlustého ocasu, který jí svým tuhnutím stále více dělal problémy ho kouřit. Cucala naběhlý žalud, tepala ho jazykem a olizovala ho po celé délce, ale do pusy už ho pořádně nedostala.
Zato se dočkala heknutí a nečekanému výstřiku semene přímo do pusy. Sperma měla v puse poprvé, ale nyní byla tak zaskočena, že dávku spolkla, aniž si uvědomila, jak to vlastně chutná.

„Promiň,“ ozval se Hynek, který byl už tak nadržený, že se neplánovaně udělal.
Edita rukou mnula povadající ocas a zcela se poddala dráždění a sténala vzrůstající rozkoší, jak se Hynek snažil jí to vynahradit.
K orgasmu ji nevylízal, zato už ho všechno bolelo a ocas stále nehodlal vstát pro druhé číslo.

Edita už taky byla mírně nervózní a neuspokojená. Lízáním se neudělala, Hynek už ani nemohl dál a jeho ocas, ač dělala co mohla, také nic. Nakonec to nevydržela a vyjela na něj.
„Tak co bude? Ses udělal a to je všechno?“
„ Promiň..Editko..ještě chvilku mi dej čas. Deset, patnáct minut a zas to půjde,“ huhlal Hynek.
Edita tedy čekala a pozvolna měnila svůj názor na starší chlapy.
Sice jsou světaznalí, ale taky už moc nevydrží v posteli. Je třeba vybírat ty správné, co mají to i to, jenže jak je poznat, aniž je vyzkouší v posteli?
Jo, každá rada je drahá. Třeba zrovna Hynek vypadal jako chlapák, ale v posteli je chcípák.

Ze zadumání ji vytrhlo radostné funění, jak se Hynkovi podařilo povstat své kopí do boje.
Raději hned lehla na záda a roztáhla nohy, aby se dočkala zásunu do roztoužené jeskyňky.
„Áááách….pomaluuuu,“ zasténala, jak tlustý ocas roztáhl pysky a zasunoval se do úzké kundičky.

Hynek neposlouchal a tlačil se do ní dál a ještě, že Edita byla mokrá a vzrušená, takže to nebolelo. Pochva se skutečně jen pomalu otvírala velkému rozměru, který do ní vnikal.
Pak dosáhl dna a zůstal chvíli bez hnutí.
„Seš …velkej…prosím…pomalu přirážej,“ prosila Edita, která byla zcela vyplněná s pocitem rozpolcenosti. Takovýhle nástroj v sobě ještě neměla.

Hynek začal pozvolna přirážet a Edita v rytmu hekala a sténala. Postupně se uvolňovala a dělalo jí to dobře.
Hynek jí jemně okusoval a olizoval prsa a tvrdé bradavky a přidával na tempu přírazů.
Po nějaké době z ní náhle vyjel a otočil ji na břicho. Edita pochopila, šla do kleku a vyšpulila zadek.
Ocas do ní hladce zajel zezadu a nové tření Editě vyvolávalo mžitky před očima.
„Áááánoooo…..toooo…jee..júúúúúj,“ vyluzovala a cítila blížící se vrchol.
Hynek taky přidával na důrazu a mrdal ji opravdu rázně a hluboko.
Pak přirazil naposled a Edita cítila horkost z právě uvolněného semene. V transu stahovala pochvu a nasávala semeno do dělohy chráněné antikoncepcí.

Po nezbytném domazlení se Hynek vytratil zpět a Edita s bolavým klínem usoudila, že rodina Máchů už k nim jezdit nemusí.

***

Stejně uvažovala i její matka Marie a další den o to požádaly i Jožina.
Pravý důvod mu pochopitelně neřekly, ani sami sobě, ale Máchovi už se u nich opravdu nikdy neobjevili.