Toto je 2 díl z 2 v seriálu Signály z neznáma

SIGNÁLY Z NEZNÁMA – ŽIVOT NA ZEMI

Kosmoplán byl na cestě k Zemi naváděn rádiovým signálem ze základny, která se jim měla stát novým domovem. Aaron měl u sebe složku, kde bylo uvedeno, že na základně žije rodina Mwewekových, která tam i zůstane a oni budou s nimi pokračovat v dosavadních výzkumech.

V podstatě nudný let si posádka zpestřovala sexem a vlastně se zde všichni definitivně spárovali do dvojic. Aaron a Lisa byli partneři již od začátku, Maria a Lech si spolu velmi rozuměli a zatím nic netušící Maria byla už těhotná, Karen se s Paulem dala dohromady už na Marsu, stejně tak Ljubjana s Evansem. Ljubjana si odzkoušela kvality všech mužů, aniž to jejich partnerky tušily, a ač její kundičce nejvíce vyhovoval Paul, vzala zavděk Evansem. V současných podmínkách si nemohla moc vybírat a chlap jako chlap.

***

Země se přiblížila na dohled a radiomaják je naváděl nad území Evropy. Do atmosféry vstoupili na Atlantikem a zemi spatřili někde nad někdejší Francií. Podle navigace přeletěli Německo a pak už signál ze severovýchodu zesílil a přicházely pokyny na sestupnou výšku.

„Tady základna Zero. Vzdálenost 300, výška 020, zahajte sestup, opakuji…,“ zazněl hlas navigátora ze základny.
Aaron zkušeně vedl kosmoplán dle pokynů, až náhle spatřili velkou, jakoby skleněnou kopuli, vypínající se vysoko nad terén.
„Základna Zero, vzdálenost 50, výška 010, snižte rychlost, dosed ve čtverci 6, sledujte naváděcí paprsek,“ ozvala se základna a před zraky užaslé posádky.
Kopule náhle zmizela, objevily se budovy a vlevo velká betonová plocha. Aaron dosedl a vypnul motory.

„Základna Zero. Vítáme vás na Zemi. Vyčkejte na obnovení silového pole. Děkuji, konec,“ oznámil jim hlas.
Když se znovu objevila průhledná kopule onoho silového pole, vyšly z budovy čtyři postavy.

Posádka opustila kosmoplán a naproti jim vyšel vstříc starý muž.
„Vítejte na Zemi. Jsem Quebek Mwewek, velitel základny Zero. Dovolte, abych vám představil dceru Oonu a její děti Janicce a Waljana,“ představil se a ostatní se s úsměvem mírně uklonili.
Aaron a celá posádka se s nimi uvítali podáním ruky, a pak se přesunuli do svého nového domova, kde je Quebek pozval na malé občerstvení.
Jídlo a pití prolomilo počáteční rozpaky a všichni mezi sebou otevřeně a přátelsky hovořili.

Oona byla lékařkou, a tak našla novou kolegyni v Karen, Waljan byl technik, takže si rozuměl s Paulem, Aaronem a Lisou a Janicce s Quebekem jako výzkumníci měli nové kolegy v Marii, Lechovi a Ljubjaně.
„Kde to vlastně jsme?“ zajímalo Aarona a otočil se na Waljana.
Ten je vzal do operační místnosti a rozsvítil velikou nástěnnou mapu.
„Jsme zhruba uprostřed někdejšího kontinentu Evropa.“
Všichni koukali trochu nechápavě a Waljan se usmál.
„No..ehm…za vašich časů vypadala jinak, chápu. Ale příroda je mocná a co ztratila, vzala si zpátky. No, uplynulo hodně let. Zkrátka jste na pozici 22-44-15 dle našich souřadnic.“

Tu postoupil do popředí Lech.
„Já vím, kde jsme! Tohle je někdejší Polsko, kde jsem se narodil,“ a ukázal na mapě. „Tady to je řeka Labe a tohle….. je soutok s řekou Vltavou. Takže jsme v Čechách, nebo tehdy České republice.“
Všichni pokrčili rameny. Nikdo neznal nějaké Čechy. Snad jen Maria, Karen a Ljubjana, jako Evropanky, mohli tu zemi znát, ale teď to bylo stejně jedno. Státy neexistovaly, kontinenty byly přetvořeny k nepoznání, prostě opět byli na neznámé planetě.

***

Posádka se zabydlela v rozsáhlých prostorách základny a byla relativně spokojena. Každý měl své soukromí.
Pro pohyb vně základny bylo nutno přijmout bezpečnostní opatření. Ochranný skafandr a zbraň.
Jinak celou základnu kryla kopule silového pole, která propouštěla světlo i teplo, ale bránila proniku živých organismů dovnitř, jak jim bylo Quebekem řečeno. Zvířata poněkud zmutovala a ovládla svět a proto je nutno se chránit.

***

Uplynul měsíc od přistání a Maria zjistila změny ve svém těle.
Navštívila Karen a ta po vyšetření ji oznámila, že je těhotná.
Marii to zaskočilo i potěšilo zároveň a stejně tak Lecha, když mu to oznámila.
„A co milování?“ pronesl pak nejistě.
„Achjo. Vy chlapi, furt přemýšlíte čurákem,“ povzdechla Maria. „Nějakej čas se nic nezmění. Pak to půjde s opatrností a a potom…uvidíme. Neboj, já na sex chuť neztratím,“ pousmála se a na důkaz svých slov se na něj vrhla s vášnivostí sobě vlastní.

Lech se nebránil, rád se jí poddal a za chvilku už slastně funěl nad vášnivým kouřením ocasu. Tohle Maria opravdu ovládala jak profesionálka. Pevně ho svírala rty a pouštěla hluboko do krku a zase vytlačovala, ve stále rychlejším tempu. Lech jen opojeně vzdychal a pak vypustil semeno do jejích lačných úst. Maria s polykáním neměla problém a aniž kouření přerušila, hned mu ho postavila na pokračování.
Nyní se Lech věnoval její kundičce. Lízal otevírající se štěrbinu, laskal a bral mezi rty lístečky vystouplých závojíčků a hltavě sál proudy uvolňované šťávy. Marie hlasitě sténala a silou mu tlačila hlavu do klína.
„Anoo…to..je…onooo…..lízej…už…budúúúú..júú,“ kroutila se a vyvrcholila.

Lech na nic nečekal a ještě do stahující se pochvy přirazil čurákem. Projel až na dno a rozjel rychlé a prudké přírazy.
Maria neměla čas na vydechnutí a znovu ji zaplavil pocit vzrůstající slasti. Do maxima vzrušenou pochvu masíroval tvrdý ocas, což v ní vyvolávalo elektrizující záblesky rozkoše.
„Ještě…ještě…přirážej…já…jééé…oh..oh..ááááh,“ svíjela se Maria ve slastné křeči a v poševních stazích cítila proud horkého semene do svého těla.
Když z ní vyjel, přebytek semene ji vytékal ven tenkým pramínkem.

Ještě se chvíli mazlili a objímali do vzájemného uklidnění, až propleteni v objetí, usnuli.

***

„Ještě než půjdete ven, vyslechněte pár pokynů,“ předstoupil Quebek před Evanse a Lecha. „Vy jste tu kořist. Proto okamžitě střílejte, jakmile budete v ohrožení. Tyto lehké skafandry vás ochrání proti bodnutí hmyzu, hady, ale ne silnému kousnutí.
Přilbu nesnímejte! Je součástí skafandru a anténka ve vrcholu vytváří kolem vás ochranný štít. Tři kilometry jižně je v krajině dominantní vrch. Vystoupejte na něj a trochu se porozhlédněte. A kdybyste narazili na lidi, okamžitě zastřelit!“
„Co..cože?! Lidi?!“ vykřikli muži současně.
Quebek se pousmál. „Jistě vám Na Novém věku řekli, že lidé vymřeli, že? Není tomu tak. Je jich už opravdu málo, ale stále přežívají. Ovšem, nevím, zda se těm mutantům vůbec dá říkat lidé. Čas od času sem přiletí armáda a nějaký ten sektor vyčistí, ale oni jsou hodně rozptýlení po krajině. Rád bych šel s vámi, ale mám jinou práci. Tu vycházku zvládnete, nebojte se. Budu vás čekat zpět v 05 místní časové jednotky.“

Evans a Lech zaraženě vyšli z budovy a zamířili ven ze základny. Cesta končila u jakéhosi panelu.
„Vypínač silového pole…průchod…levé zelené tlačítko,“ přípomínal si Evans slova Quebeka. Stiskl ho a přímo před nimi zmizelo silové pole ve velikosti dveřního otvoru.

Muži prošli ven a na obdobném panelu z druhé strany silové pole obnovili.
Před nimi se rozprostírala rovinatá pláň porostlá nízkou trávou. V okolí rostlo i pár stromů a nějaká křoviska. Obloha byla nádherně modrá a třebaže svítilo slunce, termoregulace skafandru jim vytvářela příjemné podmínky. Dýchaný vzduch šel přes filtry, ale i tak byla cítit vůně trávy a květin. Bylo to opojné.

Muži opatrně vykročili jižním směrem až zahlédli oblý kopec. Byl holý, zatravněný a v krajině dominantní.
„Nějaká vyvřelá kupa,ne?“ podotkl Evans a Lech přikývl. „Jestli se nemýlím, tak podle polohy základny je tohle hora Říp. Zde stanul praotec Čech a našel tu zemi zaslíbenou. Abys rozuměl, moje babička byla Češka a tohle do mě v mládí všechno hustila a už to ve mně zůstalo.“
„Teď už je to všechno jedno. Národy neexistují a ze zbytků lidí jsou nějací mutanti. Ale proč tu jsou? Proč tehdy všichni neodešli na Mars?“ rozumoval Evans a rozhodl se, že se Quebeka na to zeptá.

Zrychlili krok a aniž byli čímkoli ohroženi, stanuli na vrcholu, ani se nezadýchali. Kruhový rozhled do všech stran byl plný zeleně.
Nikde žádné komíny, kouř, pole. Z románské rotundy na vrcholu zbylo jen rozhozených pár kamenných bloků, jinak bylo všude všechno po lidské činnosti zahlazeno.

Náhle něco zastínilo slunce. Muži vzhlédli a vykřikli úlekem.
Přímo proti nim se řítil obrovský pták. Vypadal jak orel, ale byl mnohonásobně větší a nastavoval hrozivý spár.
Lech pozvedl zbraň, tyčku s jakousi hlavicí na konci a stiskl tlačítko. Z hlavice práskavě vyletěl modravý blesk a zasáhl ptáka do křídla. To se mu rozletělo na kusy a pták spadl na zem, stranou mužů a divoce mával druhým křídlem a vřeštěl.
Tentokrát vystřelil Evans a mířil přesně. Zásah do hlavy podivného tvora zabil. Muži si ho pak prohlédli zblízka. Byl to opravdu dravý pták podobný orlu, ale obrovský.
„Jestli všechna zvířata tahle vyrostla, tak to se máme na co těšit,“ konstatoval Lech a muži se vrátili na základnu.

***

„Jste tu nějak brzy,“ konstatoval Quebek a s úsměvem vyslechl jejich vyprávění.
„Ano. Ten pták, co jste zabili, je jaksi přerostlý, a je to opravdu orel z vašich časů. Má dost potravy, zmutoval a narostl do této podoby. To není jediné veliké zvíře, které jste viděli. Proto je nutno být stále ve střehu a připravené zbraně. Ale na druhou stranu, zvířata vás nevyhledávají z hladu. Kořisti je dost, jsou stále sytá…spíše bych řekl, zvědavá, kdo se to prochází jejich teritoriem.“

„A jak je to s lidmi?“ zajímalo Evanse. „Proč všichni neodešli na Mars, tedy Nový Věk?“
„To už je dávná historie,“ mávl rukou Quebek. „Já sám o tom mnoho nevím. Když byl kdysi Mars kolonizován, lidstvo se tam přesouvalo postupně celé století. Na Zemi byl zákaz plodit děti, byla utlumována a likvidována výroba a vše důsledně zabezpečováno, aby ani v budoucnu nevznikla nějaká katastrofa. Část lidí, ať už chtěla, nebo z nějakých důvodů totiž musela zůstat na Zemi. Žili v jakýchsi sektorech, obřích městech.
Jak šel čas a příroda přebírala vládu a lidé postupně vymírali, začala se města vzájemně napadat. O nadvládu, o zbytky úrodných ploch, o všechno. Série přírodních katastrof a změna klimatu způsobily, že sektory zanikly a z lidí se stala zvířata. Zabíjeli se navzájem a žili jak na počátku věků v tlupách. Dál se mezi sebou množili, unášeli si plodné ženy, až Vedení na Novém Věku došla trpělivost a vyslalo sem armádu. Ta potřela většinu obyvatelstva.
Od té doby zbytky lidí degenerovaly a staly se sami kořistí pro přírodu, která vyhrála a ovládla svět. Opravdu poslední lidé, kteří vypadali jako vy, vyhynuli před desítkami let.
Nová vývojová větev co tu je, se jim podobá, ale v podstatě se jedná o mutanty. Chovají se jako zvěř, živí se jako zvěř a cizí jim není ani kanibalismus. Mějte na paměti, že to už nejsou lidé a je nutno je střílet. Před vrháním klacků a kamenů vás ochrání bariéra skafandru, ale bodla oštěpů už by vás mohl zranit. Já sám jsem za celou dobu je viděl asi pětkrát. Silového pole základny se bojí a v blízkosti není mnoho čím se živit.
Na delší cesty tu máme rychlá vznášedla, takže pak je možnost je někde zahlédnout…. No nic, pánové, vidím, že jste z toho dost otřesení. Dejte si panáka a já se vám poroučím.“ a odkráčel.
Evans s Lechem si skutečně zavdali, a několikrát a pak se se vším svěřili ostatním. Nějak se jim na Zemi přestalo líbit.

***

Karen a Oona neměli moc práce, a tak si sdělovaly různé poznatky, probíraly i věci ze soukromí až zabrousily na sex.

„Jak to, že nejsi vdaná? Seš rozvedená?“ zajímalo Karen, protože Oona měla dvě děti.
Ta zavrtěla hlavou.
„Pokud chci děti, nepotřebuju manžela. Zadám parametry dítěte a jdu do centra a tam mě uměle oplodní vhodným dárcem. Chtěla jsem holku, budoucí vědkyni a vidíš, Janicce je zooložka. Stejné to bylo s Waljanem.“
„A co rozmnožování…ehm…stykem?“
„Neznám. Tedy osobně. Není to hygienické. Tělesná rozkoš se provádí senzoricky, ať už s manželem, nebo anonymně, dle zadaného programu,“ usmála se Oona.
„Ale…vždyť milování je tak skvělé, vyplavuje hormony štěstí, tělo se uvolní…a pronik… ehm.. údu do těla je tak…nepopsatelný,“ vysvětlovala ji Karen, ale Oona z toho nic nechápala.
„Váš zvířecí způsob rozmnožování je podivný. Viděla jsem nějaká historická videa… pormo ..nebo porno…se tomu říkalo a co tam se konalo.. Dost hrůza. Vím ale, co myslíš.
„Mám preparát, který opravdu v těle navozuje to, cos říkala, pocity štěstí a uvolnění. Mohu ti dát tabletu, chceš?“

„Nějaká droga?“ otázala se Karen podezíravě.
„Nevím, co znamená slovo droga. Já tomu říkám rozkošínek a neboj, je to bezpečné,“ a z malé dózy ve skříni ji podala oranžovou tabletu.

„Funguje to takhle. Lehneš si tamhle pohodlně na křeslo, já ti upevním končetiny…“
„Proč to?“ přerušila ji Karen.
„Abys nespadla na zem. Ten zážitek je opravdu intenzívní,“ děla Oona a Karen tedy spolkla prášek a nechala si přivázat ruce i nohy a čekala.

A opravdu. Po chvíli ji tělem začala proudit stoupající pocit rozkoše. V klíně se jí objevily praménky šťáv a pochva se otevírala a klitoris narůstal proudící krví. Tělo se chovalo, jako by příjímalo přirážející tvrdý ocas.
„Ano..ano…přirážej….ohh…aaahhh,“ vyrážela a vlnila tělem do stran. Pocit mrdání byl opravdový a ona cítila tvrdý veliký ocas, jak si razí cestu jejím tělem strojovým rytmem, tam a zpět.
Kroutila se, křičela slastí, jak ji někdo neznámý drtil prsa a laskal naběhlé bradavky.
„Božéé…to…se…nedá…júúú…oooch,“ zmítala sebou a cítila, jak vrcholí a stahuje pochvu kolem pulsujícího ocasu a ten do ní pouští proud semene….

Pak se tělo uvolnilo a Karen vydechovala svůj nejsilnější orgasmus. Oona ji s úsměvem odvazovala.

„Nyní už víš, proč nepotřebuji muže. Postačí mi senzory a když to opravdu chci mít silné, vezmu si prášek.“
„Byla to nádhera,“ souhlasila Karen. „Jak často se to může užívat?“
„Jednou týdně stačí,“ zamyslela se Oona. „Já tomu nijak často nepodléhám. Ty jsi, zjevně, řekla bych…potřebnější.“
Byla to pravda. Oona měla věk kolem čtyřicítky, Karen bylo sedmadvacet a sex s Paulem provozovala denně. Těhotenství se ovšem zatím nedostavilo.

***

Byl podvečer a Oona v ordinaci prováděla kontrolu léčiv. Brzy přiletí zásobovací transport z Nového Věku, tak aby včas objednala, co je třeba.
Náhle dovnitř vtrhl Paul a tvářil se jak bůh pomsty. K její hrůze ještě zamkl dveře a pak už ji stanul tváří v tvář.
„Ty děvko! Cos to Karen provedla?!“ řval téměř nepříčetně. „Přestala se mnou spát a prej má teď na to nějaký prášky, nebo co. Co je to za blbost? Cos jí to dala za svinstvo?“
„Ale já…. jí nic… Ano, mám prášky na sexuální uvolnění, ale…to jen ve výjimečných případech,“ blekotala vyděšená Oona.
„Ale vona to žere furt a prej je to lepší než sex a má to od tebe!“ ječel Paul.

Pak náhle, osvícen nějakým nápadem, popadl Oonu za paži a smýkl s ní na lehátko.
„Já ti ukážu pořádnej sex a to teprv budeš blaženě skučet!“ stáhl si bleskově kalhoty a serval oblečení i ze zaskočené ženy.
Ta nikdy nezažila násilí proti své osobě, tudíž nevěděla jak má reagovat a stále jen vyděšeně mrkala svýma velkýma očima. Paul se jí vklínil mezi nohy a ztopořený ocas ji tvrdě vrazil do klína.
„Oááách!“ bolestně vykřikla, jak něco tvrdého ji roztáhlo klín a vniklo to hluboko dovnitř.
Stažená pochva se neochotně otevírala, ale tlak byl silný a rozdychtěný Paul tvrdě přirážel, až se do ní dostal celý. Oona měla pocit rozpolcení, ovšem náhle cítila, že v klíně vlhne a třebaže ji vniknutý úd bolel, v podvědomí vnímala příjemnější pocity.
Náhle cítila jeho jazyk jak jí kmitá po bradavkách prsou. To byl další nepoznaný pocit a opět příjemný. Bradavky zareagovaly, napřímily se a ztvrdly. Když je promnul mez rty, nevydržela to a vzdychla slastí.

Pak se Paul pozvedl na pažích a začal strojově přirážet. Šlo to již snadněji a ohromená Oona cítila stoupající slast a rozkoš, kterou dosud poznala jen pod vlivem prášku. Tento úd však byl pravý a třebaže muž s ní konal nepřijatelný styk, jí samotné se to líbí!
Podvědomě roztáhla nohy ještě víc od sebe, aby se přirážející muž mohl dostat do ní co nejdál. Ona to tak chce!
„Jooohh.. joohh…oh…oh…oh.“ sténala pod přírazy a pak to přišlo jako blesk!
Nevídaná slast ji naplnila tělo, to se sevřelo ve slastné křeči a vzápětí cítila proud tělní tekutiny, kterým ji Paul plnil dělohu.
„Ach..to néééé,“ cítila se zneuctěna, což vlastně byla, ale Oona to myslela jinak.
Měla pocit vnitřního pošpinění mužovou tekutinou. Paul však na ní dál ležel a trvalo dlouho než se spokojeně odvalil.

„Toto…byl…váš..styk? Takto násilně konáte?“ promluvila Oona, zaplněná myšlenkami, jestli se jí to líbilo, nebo ne.
„Jasně. Takhle krásně sem tě vojel! Ještě jednou ten sajrant dáš Karen, tak ti vyšoustám mozek z hlavy, to si pamatuj,“
Paul vstal a začal se oblékat. Vybuzený adrenalinem se rozhodl dát hned také Karen co proto.

Oona pak ještě dlouho ležela a říkala si, že tohle by možná stálo ještě, alespoň jednou, zažít….

***

Karen vařila večeři, když se domů přihnal Paul jak velká voda.
Chvíli si Karen zkoumavě prohlížel, a pak k ní přiskočil, jedním hmatem ji ohnul břichem o stůl a trhnutím ji strhl kalhoty a odhalil zadek. Rychle vytáhl ocas a pak přirazil.
Karen byla zaskočena tímto přívalem vášně, že se vzpamatovala až ve chvíli, kdy ji ocas zajel mezi nohy.
„Pusť mě…co děláš?“ začala se vzpínat.
„Ukážu ti, že jsem lepší než ty prášky. Zapomeneš na ně a budeš jako dřív, moje šoustavá holčička,“ funěl Paul a tvrdě do ní vrážel nadržený ocas.

Karen pochopila. Byla příliš unesena účinky té drogy a Paula opomíjela. Teď tu vzdychala pod jeho tvrdými přírazy a ještě, že konečně začala vlhnout, jinak by byla dole celá sedřená.
„Ano…jsem..tvá…děvka…mrdej mě…Paule…dělej..tvrdě!“ rajcovala ho k ještě prudším přírazům, což ji dělalo neobyčejně dobře.
Paul si ji podržel v pase a rozjel rychlé a tvrdé přírazy až do vystříkání. Když se vyprázdnil, sedl si ke stolu a Karen vrávoravě s čůrkem semene na stehnech dodělávala jídlo.

V noci ji Paul obdaroval ještě jednou semenem a protáhl ji i zadek, aby věděla, zač je toho loket. Karen to věděla a od toho dne na prášky rozkošínku už nesáhla.

***

Muži na základně byli překvapeni, když dostali pozvánku na lékařskou prohlídku. Ta probíhala každé tři měsíce a ty ještě neuplynuly.
První šel Quebek. Karen a Oona ho prohlédly, neshledaly žádnou chorobu ani problémy a bylo vše vyřízeno.
Dalšího dne se dostavil Paul. Prohlídka byla rychlá a na konci Karen pronesla: „Ještě potřebuji vzorek spermatu. Můžeš prosím,“ a podala mu kelímek.
Paul se zašklebil. „Nemohla bys…ty…ručně, nebo pusinkou?“
„Co je doma, tady nefunguje,“ usmála se. „Ale jestli si ho sám nevyhoníš, řeknu Ooně,“ nabídla mu kolegyni, protože o jejich „dostaveníčku“ nedávno neměla ani tušení.
„Oono, byla bys tak laskava a odebrala mu sperma. Já si zatím odskočím,“ pronesla Karen a odešla.

Oona odvedla Paula za plentu. Ten si obnažil ocas. Oona mu ho chvilku honila, ale náhle ji Paul břichem povalil na lehátko a za chvilku už ho znova cítila v sobě.
„Och..och…to..je …krááása,“ vzdychala slastně, jak ji mlaskavými přírazy tvrdý čurák plenil jeskyňku.
„Pořádně ti ji protáhnu, ty děvko!“ funěl slastně Paul nad mrdáním úzké pochvy.
Dřív než se Oona udělala, přišlo to na něj, a tak celý obsah rychle vypustil do kelímku.
„Sorry no. Příště,“ plácl ji po zadečku.
Skončili právě včas. Karen se vrátila a převzala vzorek k dalšímu výzkumu. O co jde, však nikomu neřekla.

Lech také neměl tušení, co se od něj chce. Na žádost o sperma si pomohl sám, aniž by potřeboval asistenci Oony. Vytasil ptáka a hravě naplnil kelímek během pár chvil.
Evans si ho od Oony nechal vyhonit. Ta ho sevřela v ruce a neumělými tahy ho dlouho honila, až nakonec slavila úspěch.
Evans vydechl a trhavými cákanci naplnil kelímek požadovaným vzorkem.
Aaron vyžadoval vizuální vzrušení a proto si Oona musela odhalit prsa. Ta neznalá, co vše je u žen pro muže přitažlivé (o klíně už věděla), se ochotně svlékla a udiveně zírala, jak mu ocas jde okamžitě do erekce. Sevřela horký tvrdý ocas a cítila jak v něm tepe krev. Byl větší a delší než ocas Paula, a tak při představě, že by do ní vnikl, ji docela děsil a zároveň vzrušoval.
Ruka ji kmitala po údu, až se Aaron zachvěl a jen taktak, že mu stihla nastavit kelímek před stříkající ocas.

Vzít vzorek Waljanovi však musela provést Karen. Oona se taktně vytratila a Waljan s Karen osaměl.
„Už jsi mě holku?“ optala se Karen.
„Jasně. S Janicce to děláme skoro každej den,“ řekl s lehkým úsměvem.
„Jak…děláte?“ Karen ztuhla.
„No..normálně. Se senzorama…přece,“ odvětil Waljan nechápaje, proč je tak vyděšená.
„Ach tak!“ dovtípila se Karen.
Nemá holku, tak sexuje se sestrou. To bylo u Marťanolidí normální.

„Potřebuju vzorek sperma,“ podala mu kelímek. „Pomůžeš si sám? Umíš to?“
Waljan zrudl. Sex přes senzory je něco jiného, než honit si péro a vypouštět přetlak čurákem.
Bylo mu už dvacet, ale tohle nikdy nedělal. Pomalu si stáhl kalhoty a uvolnil ocas.
Karen k němu přišla a uchopila ho do ruky. Waljan vzdechl a pták mu začal mohutnět.
„S tím nebude moc práce,“ uvažovala Karen a začala ho pomalými tahy honit.
Waljan rudý studem byl viditelně vzrušený. Karen, oči upřené v jeho, mu rukou honila tvrdý velký ocas a zašeptala. „Chtěl bys do mě zajet?“

Mladíka se zmocňovala podivná slast a jen němě přikývl. Za pomoci Karen ulehl zády na lehátko a pak jen pozoroval, jak na něj obkročmo usedá a zavádí si jeho ocas do sebe.
Cítil vlhkost, teplo a sevření,což bylo příjemné. Karen byla nadržená a mokrá, takže si to užívala od první chvíle. Ocas jí hladce projel pochvou až na dno.
„Bože…to je čurák!“ vydechla začala sama odsedávat.
Waljan jen ležel a blaženě se usmíval, jak byl zcela zaplněn neznámou slastí a rozkoší.

Karen poskakovala na tvrdém péru, jak potřebovala a když dosáhla vrcholu, dosedla naplno, skučela slastí a stahovala pochvu. Waljan to vnímal a i on pustil stavidla a proud mladého semene plnil nasávající dělohu až po okraj. Zbytek pak vytékal Karen ven.
„Vzorek je tam, kde má,“ pomyslela si a svezla se mu z těla.
Waljan hleděl na povadlý ocas se směsí šťáv a semene a cítil se velmi uspokojený. Tento neznámý způsob se mu líbil a rozhodl se, že odteď už to bude dělat jen takto.

***

Vznášedlo uhánělo velkou rychlostí na povrchem země a Aaron si řízení užíval. Lisa sledovala monitor a určovala směr.
Měli za úkol zmapovat rozsah zatopení v údolí velké řeky na severozápadě.
Vševědoucí Lech jim řekl, že řeka se jmenovala Labe a údolí jimž se vinula, byly Labské pískovce.
„Zastav,“ zvolala náhle Lisa.
„Co je?“ poslechl Aaron a let se zpomalil.
„To je krásná louka,“ povzdechla Lisa.
Opravdu. Kolem se prostírala zelená plocha porostlá desítkami lučních květů.
„Chtěla bych se milovat v trávě.“
Seskočila na zem a Aaron ji omámeně následoval.
„Ale….nemáme snímat přilbu…Quebek říkal…,“ ještě ji varoval, ale Lisa už ji měla dole a slastně nasávala pozemský vzduch.
„Bože to je krása,“ a rozepínala si skafandr.
Než se Aaron nadál, stála před ním nahá.

Krásná mladá žena v zeleném moři rozkvetlé louky s modrým nebem nad hlavou, komu by se nepostavil?
Aaron neodolal a za chvíli už se dvě nahé postavy válely v trávě a oddávaly se odpolednímu milování.
Lisa ležela na dech a mezi roztaženými stehny měla hlavu Aarona, který ji pečlivě vylízával vzrušený klín. Pochva byla otevřená a vstup se leskl vlhkostí.
„Božéé….júúúhh,“ sténala Lisa, jak ji prolízl po závojíčkách až ke klitorisu.
Když jí kmital mezi pysky, sama si rukou třela klitoris a brzy tak vyvrcholila. Vzepjala pánev proti němu, uvolnila šťávy a hlasitě zasténala.

Příliv slasti ještě neodezněl a už do ní zajel tvrdý čurák.
Aaron byl vydrážděn do maxima a teď prudkými přírazy mrdal to sténající a kroutící se tělo své milenky. Na prsou jí stály tvrdé bradavky, které si sama přejížděla dlaní, zatímco Aaron ji kmital jazykem v puse ve vášnivém líbání.
Ve stoupající rozkoši se oba blížili k orgasmu.
Aaron zrychlil přírazy, Lisa mu šla naproti a pak už se pochva začala stahovat kolem pulzujícího ocasu a Aaron se do ní se slastnou úlevou vyprazdňoval.
„Ano..jooo..už…jsééém,“ ječela Lisa v extázi a užívala si tu chvilku maximální rozkoše a slasti.

Leželi vedle sebe v uvalené trávě, každý pohroužen do svých myšlenek. Vtom se ze vznášedla ozývalo pípání vysílačky.
Aaron běžel a přijal hovor.
„Kontrola 3. Jste na místě? Eee…jak to, že nemáš skafandr, ty vole?“ otázal se Evans vyděšeně.
„Kurva!“ Aaron si neuvědomil, že mají videotelefon.
„Trochu jsme se s Lisou uvolnili. Je tu krásně,“ vysvětloval a věděl, že Evans bude mlčet.
„Hele, podívej,“ a natočil telefon směrem k ležící Lise, která zatím tiše vzdychala a sama s rukou jezdila v klíně.
„Hezký,“ konstatoval Evans. „Hned mi stojí, tak jdu vojet Ljubu, měj se…a užijte si to. Konec.“

Aaron se vrátil k Lise, která vnímala jen slastný pocit z vlastního uspokojování a ruka ji rejdila na klitorisu jak blesk.
„Musíme pokračovat, miláčku. Máme úkol,“ připomněl ji a začal se oblékat.
„Ach…bože…úúúúooooh,“ vyhoukala Lisa svůj třetí orgasmus a pak teprve procitla do reality.
„Co? Kde? Kdo? Nojo,“ neochotně vstala a navlékala se do skafandru.

Náhle se ozvalo zabzučení a na prso Lisy usedl nějaký veliký brouk.
„Ááá, co to je?“ vykřikla zděšeně a máchla rukou.
Brouk ji kousl svými kusadly, odlétl a Lisa strašlivě zavyla bolestí. Místo kousnutí začalo tmavnout a rychle opuchat.
„Aarone…je mi zle,“ zasténala ještě Lisa a upadla do bezvědomí.
Aaron ji rychle naložil a řítil se zpět v závodním tempu. Cestou volal, co se stalo a aby připravili sérum, nebo něco….

***

Karen byla bezmocná, nevěděla co dělat. Oona ji však zastavila.
„Klid, holka. Tohle známe. Ne všichni brouci jsou jedovatí. Tohle vypadá na alergickou reakci. Žijeme ve sterilním prostředí a jestli si sejmuli přilby a skafandry, no potěš.“

Situace se však ukázala být velmi vážnou. Lisa ležela na ošetřovně a podle přístrojů jí ztráceli. Umírala na jed, který neznala ani Oona.
Quebek rychle projížděl encyklopedii hmyzu a tlačil na Aarona: „Jak vypadal? Co to bylo?“
„Takovej hnědej, jako ovád. Když roztáhl krovky, byl pod nimi modrý,“ vzpomněl ji konečně a Quebek zbledl.
„Tenhle?“ rozsvítil na obrazovce obrázek.
„Jo, přesně!“ souhlasil Aaron a Quebek jen vydechl. „Brus interuptus,“ a vyběhl ven.

Na ošetřovně probíhal čilý ruch. Quebek určil druh hmyzu a Oona už mohla udělat jen jedinou věc. Buď to vyjde nebo ne.
„Všichni ven! Zůstane tu jen Karen!“ přikázala a neprodyšně uzavřela vstupní dveře.

***

Trvalo to nekonečné hodiny. Aaron se vinil, že nezabránil jejímu pošetilému nápadu a i na ostatní dolehla tíseň možné smrti blízké osoby.

Pak se dveře ošetřovny otevřely. Karen jen znaveně a mlčky prošla chodbou, Oona si vzala Aarona k sobě.
„Bude v pořádku. Vyměnili jsme ji krev a nahradily jedem napadené orgány. Bohužel, museli jsme jí odstranit několikaměsíční plod, ano, byla těhotná, ale ..už nebude moct mít děti. Je mi to líto.“

Aaron ztuhl. Jeho milovaná Lisa čekala dítě. Proč mu nic neřekla? Ano, protože věděla, že by jí držel doma a ona měla tyhle vyjíždky ven tak ráda… Přežije, ale nebude mít děti.
No co, přece ji kvůli tomu nepřestane mít rád. Smutně se pousmál na Oonu, ta ho chápavě pohladila po tváři a odešla. Netušila ještě, že mu později velmi pomůže.

***

Janicce pozorovala mikroskopem vlákna zkoumaných vzorků rostlin a přitom po očku sledovala Evanse, který soustředěně míchal jakýsi kyselinový roztok. Když to dokončil, konečně ho oslovila.
„Evansi, prosím ě o jistou…ee….delikátní..věc. Waljan se chce milovat, ale ne se senzory, ale po…vašem způsobu. Já přesně nevím o co jde, ale je nutno se prý svléknout a vše se děje fyzickým kontaktem. To neznám, ale Waljan už to zažil a je to prý velmi … ehm… vzrušující. Mohl bys mě to naučit? Jsi přeci jen ten pravý, který to ovládá,“ vychrlila Janicce ze sebe a zrudla.

Evans se na ní zadíval. Tahle mladá kočka v něm vzbuzuje touhu už dávno, jenže měl svou Ljubjanu a té byl věrný, ale když se mu tu sama nabízí?
Janicce byla štíhlá dívka s malými prsy i zadečkem. Protáhlou tvář a velké oči si upravovala make-upem, takže byla obzvláště půvabná. Teď se však tvářila jak hromádka neštěstí.

„Pojď,“ vzal ji Evans kolem ramen a odvedl do pokoje pro hosty, kam pochopitelně nikdy nikdo nepřijel, zamkl a začali se svlékat.
Nahá dívka vypadala ještě přitažlivěji, ač si ostýchavě zakrývala prsa a klín rukama. Trochu vyděšeně koukala na jeho topořící se ocas, ale pak vklouzla pod přikrývku a čekala.
„Nejdřív polibky,“ šeptl Evans a přitiskl se jí na rty.
Dívka dělala vše podle něj, takže za chvíli už se vášnivě líbali a jí se to velmi líbilo. Jeho doteky na prsou byly příjemné a pocitově slastné. Zcela opojena pak vnímala jeho polibky po těle a klesající pozvolna mezi nohy. Nechala si je roztáhnout a když pocítila dotek jazyka přímo v klíně, hlasitě vyjekla nepoznanou rozkoší.
„Oááh….co to je?“ vykřikla a cítila že vlhne.
Evans slízával tu dobrotu a připravoval se na zlatý hřeb. Ještě ji prolízl naběhlý klitoris a zatímco dívka se zmítala vášní, zajel do ní tvrdým čurákem a hned prudce přirazil.
„Och…néééé!“ bolestně zaječela a cítila, jak pronikl dovnitř přes panenskou blánu a pokračuje nedotčenou pochvou až na dno.
Prvotní bolest sice rychle polevovala, ale přesto necítila žádnou slast ani rozkoš a jen odevzdaně čekala, jak to skončí.
Evans po sérii rychlých přírazů semeno vyšplíchl ven, aby neotěhotněla a byl konec. Trochu byl naštván sám na sebe, že ho nenapadlo, že dívka je panna a mohl být ohleduplnější, ale už se nedalo nic dělat.
Janicce se pajdavě odebrala do koupelny a Evans si ptáka otřel do ubrousku.

„Teda…ten váš způsob je brutální,“ pronesla po návratu. „Nijakou rozkoš v tom necítím.“
„Poprvé to vždycky bolí, pak už je to příjemné,“ vysvětloval Evans, ale Janicce o druhém pokusu nechtěla nic slyšet a později odbyla i bratra a vrátila se k osvědčené metodě sexu se senzorickými vjemy.
Později ji matka dala i prášek rozkošínek a tím byla její sexuální touha uspokojena.

***

„Áááh..jo…jooo!“ s úlevným výkřikem Paul vystříkal dělohu Karen, odvalil se na stranu a ihned usnul.
Karen bylo do pláče. Radostné pokusy o otěhotnění se změnily na nucenou soulož a stále nic. Přitom Paul měl sperma kvalitní, bičíkovci se mrskali jedna báseň a bylo jich dost.
Karen byla také zdravá a plodná, tak v čem je problém? Paul už ji píchal jen mechanicky a ani ona z toho neměla žádný požitek.

Druhého dne začala podrobněji zkoumat ostatní uschované vzorky.
Aaron – zdravé spermie, dostatečný počet, Lech – vynikající sperma, jasná volba, Evans – zdravé spermie, ale menší počet.
Waljanovu dávku měla už v sobě, ale také z toho nic nebylo. Nakonec se rozhodla a zavolala Lechovi, aby ji navštívil. Oona měla volno, a tak měla volný prostor.

Karen netušila, že Oona se jí za zády schází s Paulem a ten na ní spermatem rozhodně nešetřil. Co mu zbylo, to večer vyprázdnil do Karen, takže bylo jasné, že z toho nic nebude.
Zato Oona brzy zjistila, že je v očekávání. A teď, koho určit jako otce, protože přiznat se Karen k nevěře s jejím partnerem nepřicházelo v úvahu.

Tento úkol vzal na sebe Aaron, který se s ní skutečně jednou pomiloval, aby svým slovům dodal váhu a pak se přiznal k otcovství.
Jediná, kdo znala pravý stav věci byla kromě Oony i Lisa, neboť Aaron vše konal s jejím vědomím a když ona nemohla mít děti, vzali ho za své. Narozený chlapec nesl převážně rysy svého „lidského“ otce a Oona se ho skutečně vzdala pro Lisu a Aarona.
Později otěhotněla s Paulem znovu, ale to bylo ještě daleko.

Svůj problém nyní řešila Karen. Maria byla už těsně před slehnutím a Lech strádal. Takže se to krásně hodilo, nechat ho naplno vystříkat do sebe, uvažovala.
Lech se dostavil dle domluvy a neměl nic proti tomu, stát se jejím tajným oplodnitelem.
Karen, dlouhonohá blondýnka, měla co nabídnout, zatímco chodící sud Maria ztratila mnoho ze své atraktivity a sexuálně už mu mohla být k dispozici jen ústně, ale stejně už jí to teď nebavilo.
Popravdě řečeno, moc se s tím nepárali. Karen mu ho pokouřila k patřičné tvrdosti. Pak si lehla na záda, Lech si zapřel její nohy o ramena a za hlubokých vzdechů a bolestných stenů ji ho vrazil hluboko do kundy.
„Och…aúúú…boře…seš hluboko…prosím…nepři…au..rážej,“ sténala Karen.
Lech ho pomalu vysunoval a zase zpět pomalu přirazil. Když se jí pochva dostatečně roztáhla a zvlhla, Karen začala pociťovat příjemnější pocity. Lech začal zvolna přirážet a Karen vyhekávala stoupající slast .
„Jo…jo…už…můžeš….mrdat…oh..oh..oh,“ souhlasila s rostoucí rychlostí přírazů.
Lech ji stáhl nohy dolů, nalehl na ni, aby ji mohl polaskat skvostná prsa s trčícími bradavkami a prudce přirážel, až přirazil naposled a vypustil do ní mohutnou dávku semene. Karen cítila, jak nasává tu hustou nadílku do sebe a doufala, že přece jen….

Lech ještě ale nehodlal končit. Přetočil si Karen na všechny čtyři a hned do ní zajel zezadu.
Byl nadržený, že ani nepotřeboval přestávku. Karen se mu ráda poddala a slastně sténala na novými pocity tření jeho žilnatého péra o poševní stěny. Taky Lech si to užíval a držel si Karen v pase a prudce do ní strojovými pohyby vnikal, dokud se neudělal.
Druhou dávku Karen v orgasmu opět vsála do sebe a byla hotová.
Že jí Lech ještě jednou projel a vymrdal v klasické poloze už brala jako nutné zlo, ale ochotně mu podržela, orgasmus ani nemusela hrát, ten se dostavil sám a třetí dávka byla opět uložena na bezpečném místě.

S úlevou ho pak propustila a kundička ji bolela ještě několik dní. Nakonec ale, ke své nezměrné radosti, konečně otěhotněla!

***

Základna Zero se postupně začala zalidňovat.
Maria s Lechem měli chlapce Moona, Aaron s Lisou měli chlapce Jima, Karen porodila holčičku Kirsten a Evans s Ljubjanou měli dvojčata Alexu a Vladimira.

Někdy v pátém roce pobytu se ozval Nový Věk.
„Sledujeme váš život a jsme spokojeni. Odvoláváme ze stanice Zero Quebeka Mwewek a na vlastní žádost i Janicce Mwewek. Vaše mise bude doplněna novými členy v zásobovacím modulu v nejbližším termínu. Konec spojení.“

Aaron se zamyslel a podíval se na Waljana, který zprávu vyslechl s ním.
„Děda už je starý. Dožije doma na Novém Věku. Janicce se chce o něj starat. Mně a matce se tu líbí a hlavně tu máme práci a taky vás. Zvykli jsme si na …předky,“ rozesmál se a po něm i Aaron.

Navigace v seriálu<< Signály z neznáma
5 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments

Supr pokračování. Hezky se to četlo. Výměna lidových zvyků skončila ve prospěch klasického způsobu 🙂

Splnil jsem přání a doplnil ještě jeden díl o životě na Zemi. Šlo by pokračovat donekonečna, ale už by ztratilo ten náboj, aspoň to tak cítím. Možná se probere Králíček a zapracuje na pokračování svého seriálu.

Je to napínavé čtení od začátku do konce . Jsem rád , že lidské způsoby milování zvítězily nad náhražkami . Je pravda , že by se v příběhu dalo pokračovat dál , ostatně přiletí nová posádka a tím pádem i nové geny . I tak díky za velmi poutavé čtení .