Toto je 4 díl z 4 v seriálu Prsatá bohyně

Ranní probuzení bylo upocené a ulepené. Přeci jen včerejší noc byla únavná a vyčerpávající.

„Nedáme ještě před snídaní sprchu?“ navrhl jsem.
„Asi by to nebylo od věci,“ souhlasila Klára.
„Chceš jít první?“ nabídl jsem jí galantně.
„A co jít spolu?“
„Můžeme to zkusit, jestli se vejdeme, přeci jen panelákové koupelny nejsou z největších.“
„Tak se trochu zmáčkneme.“
„Nejsem proti.“

Stoupli jsme si do vany. Zatáhl jsem závěs, abychom nenacákali všude a pustil sprchu. Navzájem jsme se pečlivě umývali, samozřejmě intimním partiím se dostalo zasloužené péče. Mně u toho stál a její pička ronila tolik tekutiny, že ani voda ze sprchy to nestíhala odplavit.

„Na co myslíš?“ zeptala se Klára, když jsem ji k sobě pevně tiskl.
„Že bych si to tady s tebou hned rozdal.“
„Ale to asi nepůjde.“
„Chápu, šprcka ve vodě moc nefunguje.“
„To taky, ale hlavně to tady pekelně klouže. A co třeba tohle?“

Klekla si a začala s ústním cvičením. Musel jsem se rukou přidržovat madla, abych neupadl.
„Jooo… ooohhhh… náá… ááaahhh… dhera…“ hekal jsem pod její péčí.

Nepřestávala s fantastickou kuřbou a já se to snažil vydržet. Netušil jsem, jestli polyká. Najednou se rozkašlala, jak jí stékající a stříkající voda vnikla do nosu. Pohled na její poprsí seshora také nebyl k zahození.

„Mohl bych…“ začal jsem opět opatrně.
„Copak?“ řekla, když popadla dech.
„Chtěl bych…“
Sledovala můj pohled. Sama si vzala do ruky ňadra a začala si s nimi pohrávat.
„Víš, co jsem včera říkala? Že když něco chceš, tak si o to máš říct.“
„Chtěl bych to zkusit mezi tvé poklady, nebo je alespoň postříkat.“
„No vidíš, jak to jde.“

Najednou se můj trčící ocas ocitl v zajetí prsou. Masírovala mi ho a já přirážel.
„Bože… anoooo… oooohhh…“
Kláře se po tváři rozléval spokojený úsměv.
„Už buduu…“ varoval jsem.
„Jen stříkej,“ vyzvala mě a tiskla prsa co nejvíc k sobě.
„Aaaaa…“

Kolena se pode mnou málem podlomila. Něco takového jsem ještě nezažil. Vyždímala ze mě poslední kapky a postavila se. Pohrávala si dál s ňadry a roztírala po nich mou nadílku. Netušil jsem, že to ho po včerejšku ve mně bude tolik.
„Ještě, že jsme ve sprše,“ konstatovala a dala se znovu do očisty, se kterou jsem ochotně pomáhal.

Zabalení do osušek jsme se vrátili do ložnice.
„Děkuju,“ řekl jsem, „splnila si mi můj sen.“
„Copak? Žádná ti nenastavila svoje kozičky?“
Ta její otevřenost mě opět překvapila.
„Jedna jo, ale nebyla tak obdařená, takže šlo jen o postříkání.“
„Aha.“
„A můžu se ti odvděčit?“ zeptal jsem se u oblékání a zajel jí rukou do kalhotek.
„Můžeš, ale ne tímhle. Bodla by snídaně.“
„Fajn, tak dojdeme pro auto a zajedeme na nákup.“

Oblékli jsme se a vyrazili na cestu.
Já si samozřejmě neodpustil všemožné osahávání. A dmul jsem se u toho pýchou, protože Klára byla pro mě nejkrásnější holka.
„To jsem si včera ani nevšimla, že jsme šli tímhle parčíkem.“
„No jo, šli.“
„Dívej na tu sochu, jak je pěkně postříkaná…“ ukazovala směrem k fontáně se sochou ležící ženy.
„Ty si byla před chvílí taky. A včera si mohla být ještě víc.“
„Jak to myslíš?“
„Včera jsem měl strašnou chuť tě celou postříkat. “
„A proč si to neudělal?“
„Za prvé jsem nevěděl, jestli bys to chtěla, někdo to nemá rád, a za druhé jsem to nestihl.“
„Nestihl?“
„Nějak toho bylo moc. Ty a pak když jsem si tě představil postříkanou, bylo hotovo.“
„Tak třeba příště.“
„Tak fajn, to beru.“
Došli jsme k autu, nasedli a dojeli nakoupit.

V obchodě to bylo docela zajímavé, kromě jídla a pití, které jsme potřebovali, jsme míjeli i oblečení, včetně spodního prádla.
„Co je?“ zeptala se mě Klára a vytrhla mě ze snění.
„Ale nic. Jen jsem si tě představoval tady v tom.“
„Já přece něco podobného mám.“
„Já vím, měla si to včera na sobě, ale stejně…“
„Chtěl bys mě v tom vidět, co?“
Přikývl jsem.

Vzala ze stojanu sukni, upnuté tričko s velkým výstřihem, pak se chvíli přehrabovala v podprsenkách, než našla správnou velikost.
„Tu, anebo tu?“ zeptala se a přistrčila přede mně dvě podprsenky.
„Tak zkus obě.“

S náručí oblečení jsme zamířili ke zkušebním kabinkám.
Stál jsem venku u vozíku a čekal až se Klára oblékne.
Najednou se z kabinky vysunula ruka, chytla mě a zatáhla dovnitř. Klárka tam stála jen v té kraťoučké sukni sahající jí sotva pod zadek a upnutém tričku. Podprsenku neměla.
Jen jsem na ni zůstal zírat s otevřenou pusou.
„Koukám, že to má ten správný efekt.“
„Jo,“ souhlasil jsem.

Otočila se přede mnou kolem dokola a nedopatřením shodila jednu z podprsenek na zem. Předklonila se, aby ji mohla zvednout. Pod sukní neměla kalhotky, Okamžitě jsem prsty přejel po vlhké štěrbince.
„Hhhhmm,“ zamručela spokojeně, zatímco jsem druhou rukou osvobozoval tvrdý ocas.

Ještě jsem prsty několikrát protáhl mušličku a pak dovnitř vecpal nástroj uspokojení. Klára se rukama zapřela o stěnu kabinky a poddávala se mým nájezdům.
„Víš, co jsem říkala v bazénu. Kdo mě vystříká, ten si mě musí vzít,“ připomněla mi.
„Tak toho mám nechat?“ zeptal jsem se a začal pomalu opouštět její kundičku.
„Neee… to ne,“ téměř vykřikla, „jen se do mě udělej, tenhle ocas už jiné nenechám, pasuje do mě dokonale.“
„To jsem rád, ani ty tvoje poklady nikomu nenechám.“ Na důkaz toho tvrzení jsem sevřel její kozy v dlaních a přirazil do kundičky co nejhlouběji.

Horká a teplá prcina a vyšpulený zadek mě rychle hnaly k vrcholu.
„Aaahh… uužžž… buuuduuu… uuuuhhh,“ hekal jsem tlumeně.
„Vydrž ještě… ahhh…ooohh,“ sténala v odpovědi.

Snažil jsem se oddálit výstřik, co to šlo. Situace, že nás někdo určitě slyší a že šukám tu nejlepší milenku jakou jsem kdy měl, naprosto ovládla mé tělo. Přirážel jsem jako smyslů zbavený.
„Joo…ooooh,“ vzdychal jsem.

Klára se chvěla v nadcházejícím orgasmu, aby nevzdychala moc nahlas, kousala se do ruky.
„Seš si jistá… aahhh?“ zeptal jsem se.
„Oohhh… Anooo,“ hekala rozkoší.
„Uuužž…“ vyhekl jsem a její předcházející sténání bral jako souhlas.
Naposledy jsem přirazil a vypustil do ní své plavce.
Oba jsme svorně oddychovali, opření jeden o druhého a o stěnu kabinky.

„Ehmm, ehmm,“ ozvalo se před kabinkou, „mohli byste laskavě vylézt?“
Jen jsme se po sobě podívali. Urovnali oblečení a vyšli ven.
„Mohli byste mě doprovodit,“ vyzvala nás ochranka.
Odváděl nás přes celý obchod k vedoucí do kanceláře.

„Dobrý den,“ pozdravila nás.
„Dobrý den,“ odpověděli jsme.
„Takže, nejsme žádný hodinový hotel, jsme slušný obchod,“ spustila svůj monolog.
Stáli jsme a čekali, jak to dopadne.
„Zaprvé, to oblečení, které jste měli v kabince, samozřejmě zaplatíte.“
„Samozřejmě.“
„Zadruhé, po sobě tu kabinku uklidíte a vydezinfikujete. Na vlastní náklady.“
„Dobře.“
„Zatřetí, pokud to nechcete řešit jako veřejné pohoršení s policií, tak už se to nebude opakovat. A už vás tady spolu nechci vidět.“
„Ano.“
„V oddělení domácích potřeb najdete všechno potřebné k úklidu. A nezapomeňte zaplatit, hlídat vás bude ochranka. A teď vypadněte.“
„Ano.“

„Ale stejně to za to stálo,“ pošeptal jsem Kláře, když jsme byli propuštěni.
Pod dohledem ochranky jsme splnili zadané úkoly a vyrazili domů.

Na jídlo jsme doma neměli ani pomyšlení. Jen jsme si sedli a otevřeli láhev, která měla být na večer.
„Je ti jasné, co teď bude,“ začala Klára.
„Jo, ostuda po celém městě. A budu si muset najít jiný obchod, kam budu chodit nakupovat.“
„To asi taky, ale to jsem nemyslela.“
„A co tedy?“
„Udělal ses do mě, ještě teď jsem od toho ulepená.“
„A? Tys souhlasila.“
„Blbe, při orgasmu bych souhlasila se vším.“
„Aha.“
„Takže co s tím?“
„Nic. To, co jsem říkal, jsem myslel vážně. A doufám, že ty taky.“
„To jako fakt?“ divila se.
„Jo. Jsi prostě nejlepší a nehodlám tě vyměnit,“ zakončil jsem rozhovor a žádostivě se jí zadíval na prsa a do klína a hladově se na ni opět vrhl.

Navigace v seriálu<< Prsatá bohyně III
4.9 39 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
věrný čtenář

Už zbývá jen ono obligátní „a žili spolu šťastně, až do smrti.“ Krásný seriál.

Shock

Zajímala by mě ta akce v kabince, jestli to autor zažil v reálu, nebo si to jen vymyslel? Já osobně jsem to měl s přítelkyní tak na 88%, ale pak jsme to stopli. Tvrdila, že by nevydržela sténat a vzdychat tak potichu 🙂 tak, aby to nikdo, ale opravdu nikdo neslyšel.

Clark

S tím sténáním máš pravdu, dd já tedy podobný druh sexu nevyhledávám, mám raději privátní prostředí, za mlada jsem ale absolvoval na zábavě kouřovou od ženy pod stolem a občas na to s úsměvem vzpomínám PS: byl tam takový rachot a binec, že si nikdo neměl šanci čehokoliv všimnout.

Junior

Super pokračování. Jak se dalo od čekat konec je otevřený pro případné možné pokračování bude-li autor chtít. Ostatně tak končí většina sérií, které zde autor publikoval. Alespoň to dává možnost nám čtenářům dofantazírovat si co by jakby.
Ostatně v komentáři k minulému dílu si se zmiňoval o nebezpečnosti stalkera, ale zase ti z toho nějak vypadl.

Junior

Hmm, ale já se pokračování nedožadoval. Resp. jsem to bral podle tvých jiných sérií, kde si nepamatuji, že by jsi na nátlak čtenářů pokračoval. Věřím, že přijdeš s něčím novým a opět to bude skvělé počtení.

Denis86

Napsal si zajímavou povídku tedy

Clark

Já si tady přečtu rád každou povídku ale hodnocení se popravdě řečeno vyhýbám, každý máme jiný vkus a jiné preference. Právě jsem dopsal ,,lesbičky 02,, a za chvilku to odešlu ke schválení, snad se vám to bude také líbit. Clark