Toto je 2 díl z 4 v seriálu Prsatá bohyně

Byli jsme sice domluveni na devátou, ale já už v půl deváté byl na místě. Nějak jsem nemohl dospat.
Ráno jsem do sebe naházel snídani a aspoň pětkrát překontroloval věci. Městem jsem se řítil jako šílenec. Plyn, brzda na křižovatce, zelená, plyn do podlahy až gumy pískaly, brzda u přechodu, nervózní bubnování prsty do volantu. Ještě, že byla sobota ráno a provoz minimální.

Z auta jsem pozoroval dům a odhadoval, za kterým z nich se skrývá má prsatá bohyně. Pokaždé když jsem zaregistroval nějaký pohyb za záclonou, představoval jsem si, jak se chystá, jak se převléká. Už se mi nechtělo čekat, tak jsem za pět minut třičtvrtě vystoupil z auta. Adresu jsem sice dostal, ale ani příjmení, ani telefon jsem neznal.

Otevřelo se okno, vykoukla známá tvář.
„Ahoj. Vydrž chvilku, ještě se doobléknu,“ ozvalo se shora.
„Ahoj, jasně. Vydržím,“ odpověděl jsem a pro sebe dodal, „to oblékání být nemusí.“

Sedl jsem si do auta, nastartoval a zatopil. Přecejen těch pět stupňů venku, nebylo moc příjemných, navíc to vypadalo, že se každou chvíli spustí déšť. Sledoval jsem vchod do domu, odkud jsem očekával, že vyjde.
Pět minut a nic, deset minut a nic.
Už jsem se chystal, že vypnu motor, když jsem ji uviděl vybíhat ze dveří. V ruce držela docela velkou tašku.
Doběhl jsem k ní, abych jí pomohl. Vzal jsem tašku a uložil jí do kufru.
„V autě bude teplo,“ řekl jsem, „bundu si můžeš dát do kufru.“
„Tak fajn.“

Pomohl jsem jí z bundy a pochvalně ocenil její upnuté tričko.
Doprovodil ji ke dveřím a jako správný gentleman jí je otevřel a pomohl jí nastoupit. Oběhl jsem auto, usadil se za volant a vyrazili jsme. Nedalo mi to, abych po ní nepokukoval. Včerejší sukni vyměnila za kalhoty. Džíny těsně obepínaly její stehna.
Klára byla nějaká zamlklá a zamyšlená, že si mých pohledů ani nevšímala.
„Tak co? Už ti dal pokoj?“
„Co? Kdo? Kdy?“ reagovala na nečekanou otázku.
„Včera, tvůj bejvalej,“ vysvětloval jsem.
„Jo aha. Po tom, co mu Zuzka poslala se neozval, tedy až do dneška. Psal těsně před tím, než jsem šla za tebou.“
„A co? Teda jestli to není tajný.“
„Tajný to není. Jen, že jsem prý nevěrná mrcha, když mu tohle dělám a že si tě najde… a až skončí s tebou, tak jsem na řadě já.“
„Pěkný. To už by skoro stálo za to, to někde nahlásit. Vždyť to je vyhrožování a stalking. Teď už chápu, že tady není ta milá holka ze včera.“
„Myslíš?“
„Na tvém místě bych rozhodně ty zprávy nemazal, mohly by se hodit, kdyby si náhodou nedal pokoj.“
„A myslíš, že tady není ta holka ze včera?“
„Vypadá to tak, včera takové rozloučení a dnes ani pusa na uvítanou nebyla.“
„Promiň, to mě rozhodil ten bejvalej, nechtěla jsem, aby nás někdo spolu viděl veřejně.“
„Aha, tak to se za mě stydíš? Večer to na to moc nevypadalo.“
„To ne, já jen… co kdyby sis to chtěl rozmyslet, po tom, co mi psal.“
„Ani náhodou.“
„To jsem ráda,“ a vlepila mi pusu alespoň na tvář.
„Tak už na něj nemysli,“ řekl jsem a stiskl jí ruku, „jedem si spolu užívat relaxaci.“
„Děkuju.“

Mou ruku, kterou jsem jí držel, si položila na své stehno. V tu chvíli jsem zalitoval, že nemá tu sukni, třeba by mi dovolila si i sáhnout.
Dál jsme jeli mlčky. Při každém řazení, kdy jsem musel ruku sundat z její nožky, jsem ji při návratu posunul o něco výš.

„Teda, teda, vy chlapi jste všichni stejní, jde vám jen o jedno,“ konstatovala se smíchem, když se má ruku přiblížila k jejímu klínu.
„No to víš, co bys čekala po včerejšku? A navíc chlapi mají dvě priority, jídlo a sex. No a já jsem dostatečně snídal, takže hlad nemám,“ vystřelil jsem tak trochu do vlastních řad.
„Tak to sedí,“ souhlasila a položila svou ruku na mé stehno, „neboj, ženský jsou na tom podobně, aspoň některý určitě, jen to víc maskujou.“
„A co ty? Snídala si, nebo máš hlad?“ rýpl jsem si.
„No něco bych si klidně dala,“ odpověděla dvojsmyslně.

V družném hovoru jsme dojeli na místo. Auto jsme nechali na parkovišti, já pobral naše tašky a vyrazili jsme k pokladně.
„Hele, co to máš v té tašce?“ zeptal jsem se.
„A co je ti do toho? Třeba se to dozvíš,“ řekla tajemně.
„Tak to jsem na to zvědavý.“

Zaplatil jsem celodenní vstupné pro dva a zmizeli jsme v šatně. Tam si Klára vzala tašku a zmizela v převlékací kabince.
Já na sebe před skříňkou v rychlosti hodil plavky a jen jsem čekal až se vrátí.
Za okamžik jsem ji zahlédl, k mému zklamání měla na sobě jednodílné plavky.
„Snad si nečekal bikiny,“ pošťouchla mě.
„Ani nevím, ale nějak mě jednodílné plavky nenapadly,“ přiznal jsem.
„To víš, tohle potřebuje aspoň trochu oporu,“ vysvětlovala a rukama si přejela přes prsa.
Jen jsem polkl, když jsem viděl, co ten dotyk provedl s jejími bradavkami.
„A navíc, není to náhodou jedno, když do sauny se chodí bez plavek?“ zeptala se. „Tak můžeme jít?“

Přikývl jsem a vydali jsme se do sprch a k bazénům.
Plavali jsme, povídali si, občas si lehli do bublinek a dopřáli si tak masáž.
„Nesliboval si mi náhodou saunu? Zatím se tady jen máčím ve vodě,“ vytrhla mě z rozjímání Klára.
„Jasně. Klidně můžeme jít. To já jen, abys neřekla, že tě chci hned svlékat.“
„Stejně mě celou dobu svlékáš očima, tak se alespoň přesvědčíš, jak je to doopravdy. Určitě myslíš na to, co schovávám pod plavkama. Jak vypadají moje prsa, jestli mám nějaký sestřih, nebo jsem do hladka.“

Trochu mě svou otevřeností zaskočila, ne že by to nebyla pravda, ale nečekal jsem, že by mohla být takhle přímá.
„A co ty?“ vrátil jsem jí to, „určitě myslíš na to samé.“
„Samozřejmě.“
„Fajn, tak jdem, ať to máme za sebou.“

Zvedli jsme se a zamířili do saunového světa. Sundali jsme plavky, já si kolem pasu omotal osušku a Klára byla v županu, který si prozíravě vzala s sebou.
„Tak čím začneme?“ zeptal jsem se.
„Já bych začala pozvolna, co takhle ta sedmdesáti stupňová?“
„Klidně.“

Klára odložila brýle do poličky, pověsila župan a vešla dovnitř. Já ji následoval. Suverénně jsem zamířil do rohu, na horní lavici si rozložil ručník a s pokrčenýma nohama si tam lehl a zavřel oči.
Klára chvíli váhavě přešlapovala na místě, jako by se rozhodovala, kam si má vlézt. Nakonec si sedla na lavici pode mě k mé hlavě. Vypadalo to, že ani jeden z nás nemá odvahu, se na toho druhého podívat. Ve mně se svářily dva různé pocity, moc jsem ji chtěl vidět, pořádně si ji prohlédnout, ale na druhou stranu jsem nechtěl být za úchyla, co ji bude očumovat.

Po chvíli jsem ji lehce začal hladit po rameni. Neucukla. Posadil jsem se za ni a pokusil si o jakousi masáž ramen a krku. Zjevně se jí to líbilo a užívala si mé doteky.
Když nám bylo moc horko, sbalili jsme ručníky a opustili saunu. Do ochlazovacího bazénku se mi nechtělo, a tak jsem zamířil pod sprchu. Klára šla se mnou, sprchy tady byly společné.

Po sprše jsme zamířili do bazénu, který byl součástí saunového světa, takže bez plavek.
Pro mě byl hluboký tak akorát, Klára tam sotva stačila. Stoupl jsem si k okraji bazénu a Klára plavala ke mně, bohužel zrovna v místě, kde byly masážní trysky, které v ten moment spustily. Klárku to téměř spláchlo pod hladinu. Rychle jsem ji chytil za ruku a přitáhl si ji k sobě.
Hleděli jsme si z očí do očí a nahá těla se k sobě tiskla.
„Děkuju,“ špitla.
„Není zač, přece tě tu nenechám utopit.“
„To jsi hodný, ale já myslela za to, že jsi mě vzal s sebou. Je to tady bezvadný.“
„Není zač.“

Smutně sklopila hlavu.
„Co se děje?“ zeptal jsem se.
„Víš, asi bych ti měla něco říct…“
„Tak povídej.“
„My to na tebe tak trochu nahrály, myslím se Zuzkou. Ona mi o tobě povídala a já tě chtěla poznat…nezlobíš se?“
„Aha. To mě těší. A ta komedie s bývalým?“
„To není komedie, to je pravda, bohužel. No a když jsem tě viděla v baru, tak ses mi líbil… a…“
„A ty ses rozhodla, že mě chceš.“
„No a k tomu potom ten Elvis.“
„Chápu, a abys nekupovala zajíce v pytli, tak ses rozhodla, že pojedeš se mnou, aby sis mě mohla prohlédnout.“
„No, tak nějak… Ale stejně jsem zatím nic nev…“
„Víš co? Už mlč,“ skočil jsem jí do řeči a něžně ji políbil.

To přiznání, polibek a její nahé tělo způsobily lehké pozdvižení pod vodou. Zaregistrovala to, a ještě víc se ke mně přitiskla svým klínem.
„Ale takhle nebudu moct z vody,“ podotkl jsem prakticky.
„A to vadí?“
„Jo, já bych rád ještě do nějaké sauny.“
„Ale já mám takhle možnost aspoň zjistit, jak na tom jsi… v provozním stavu,“ rozesmála se a ručkou šátrala mezi námi.
„Ty jsi vyholený?“ řekla překvapeně.
„Jo,“ potvrdil jsem zřejmou skutečnost, „Vadí to?“
„Já nevím, ještě jsem ho takhle neviděla. A co ty? Radši hladkou, nebo zarostlou?“
„Není nad kontakt kůže o kůži,“ odpověděl jsem a jí se po tváři mihl stín zklamání, „Na druhou stranu mě hrozně baví, když můžu prsty čechrat chloupky.“

Rukou jsme se mezitím pustil do prozkoumávání terénu. Vypadalo to, že má kundičku pěkně obrostlou, pod vodou se zdálo, že je má pěkně zastřižené na správnou délku.
„Takhle to vypadá, že jsme si to prohodili oproti zvyklostem,“ řekl jsem.
„Jak to myslíš?“
„Obvykle to bývá obráceně, holka hladká a chlap zarostlý.“
„To máš pravdu. Ale já bych si připadala jako malá holka.“
„Ty a malá holka? S touhle výbavou? Pravda, v obličeji vypadáš na patnáct, ale tvé nádherné přednosti tomu neodpovídají.“
„A jak vypadá vyholený? Já ho takhle naživo ještě neviděla.“
„Tak třeba uvidíš.“

Otočili jsme se, aby byla zády ke stěně bazénu a mohla se lépe přidržovat. Prsty jsem škádlil její lapličky a pomalu se propracovával k hrášku. Několikrát jsem na něj zabrnkal.
Pustila mého tvrdolína a chytla se okraje a rozkrokem se tlačila proti mé ruce. Ještě pár okamžiků jsem pokračoval v jejím uspokojování. Snažila se ovládat, aby nevzdychala nahlas. Opustil jsem její kundičku a do ruky uchopil tvrdý ocas. Několikrát jsem projel mezi lapličkami od knoflíčku k dírce a zpátky.
Zpozorněla a uvědomila si, co se chystá.
„Ne, to pro…“

Její protesty jsem utišil polibkem. Nasměroval jsem dobyvatele k otvůrku a pronikal pomalu dovnitř.
„Aaahhhh…,“ zavzdychala, když jsem byl uvnitř.
„Chtěla si něco říct?“ zeptal jsem se.
„Ale nic,“ odpověděla mezi vzdechy, „jen bys měl něco vědět.“
„Copak?“
„Nic neberu, takže opatrně.“
„Aha.“

Několikrát jsem ji protáhl. Pevně svírala rty, aby nemusela vzdychat.
„A,“ pokračovala dál, „kdo se do mě udělá, ten si mě bude muset vzít.“
„Já si tě vezmu a klidně i několikrát.“
„Počkej, neblbni. Já to myslím vážně.“

Přestal jsem s tou převelice příjemnou činností a podíval se na ni.
„To jako fakt? Tos nikdy nezažila blaho vykropené mušličky?“
„Pro vás chlapy je to možná blaho, ale po prvním zážitku nemám chuť si to zopakovat, takže jedině s ochranou.“
„Po jakém zážitku?“
„Tenkrát mi bylo sedmnáct, bylo to vlastně moje první milování. A ten blb to do mě hned pustil. Nejdřív se jen přiblble usmíval, pak se děsně omlouval, ale já prožila měsíc strachu, jestli nejsem v tom.“
„Aha, to mě mrzí, to asi nebyl moc příjemný zážitek, na poprvé a ještě takhle.“
„To nebyl, takže od té doby jedině s kondomem. A k tomu ještě spermicidní gel. Fakt už to nechci zažít znovu.“
„Promiň, to jsem netušil. Myslel jsem, že dneska už všechny holky zobou.“
„Všechny možná jo, ale já ne. Nejsem slepice, abych zobala.“
„Promiň.“
„Jdeme zase do sauny?“ navrhla. „Tentokráte si tě už pořádně prohlídnu, když už jsem tě měla v sobě.“

Nečekala na mou odpověď, vyběhla z bazénu, zabalila se do županu a zamířila do sauny. Ochotně jsem ji následoval.
Když jsem vešel do sauny, už ležela na prostřední lavici. Rozhlédl jsem se a udělal krok opačným směrem. Zajímalo mě, co udělá.
Už chtěla protestovat, ale nakonec jen mávla rukou a zavřela oči. Šel jsem raději k ní, rozhodnutý vylézt si na lavici nad ní. To obnášelo, že jsem musel Kláru nějak překročit. Jakmile uslyšela zavrzání dřeva, otevřela oči. Zrovna v tu chvíli jsem měl jednu nohu na spodní lavici a druhou kousek za její hlavou. Před obličejem se jí zhoupl můj polotuhý utěšitel. Upřeně se na něj zadívala.
Dělal jsem jako by nic a pokračoval v cestě na horní lavici. Rozložil jsem se tam ručník a lehl si na bok, abych viděl na Kláru a mohl si s ní aspoň tiše povídat.
„Už mi zase čumíš na prsa?“ zašeptala.
„Jo a nejen tam, vždyť jsou úžasný,“ odpověděl jsem, „ale myslel jsem, že jsou větší.“
„A víš o tom, že jsi mě vlastně před chvílí znásilnil?“
„Já?“
„Samozřejmě, že ty. Kdo jiný?“
„Tak to nevím, nějak jsem si nevšiml, že bys protestovala.“
„Já se snažila, ale tys mě nenechal nic říct.“
„Když já bral to tvoje vzdychání jako souhlas.“
„Přiznávám, že i těch pár okamžiků nebylo špatných, ale příště s ochranou, jasný.“
„Jasný. Takže ono bude i nějaké příště?“
„To poznáš.“
„A nepřijde ti, že se takhle kvůli šprckám z toho vytrácí to kouzlo okamžiku?“
„Jak to myslíš?“
„Musíš je mít vždycky u sebe. Když na sebe dostanete chuť, tak je musíš vyndat, rozbalit nasadit… to chvíli trvá.“
„Ne zas tak dlouho.“
„No nevím. Navíc si musíš odpustit hrátky ve vodě.“
„Nebo třeba v sauně, viď.“
„To taky.“
„Ale zase nejsem ulepená, nic ze mě neteče… a už ti nějaká holka nasazovala kondom jenom pusou?“
„Jenom pusou?“
„Víš, jak je to sexy?“
„To mě zajímá.“

Rozhovor o sexu způsobil, že se mi hrnula krev do patřičných míst.
Rychle jsem si sedl vedle ležící Kláry na lavici, ale tentokrát tak, abych měl výhled mezi její nohy. Když zjistila, kam směřuje můj pohled, posadila se také a opřela se o mě.
„Koukám, že tě to nějak vzrušilo… Ten pohled, nebo ty řeči?“
„Obojí,“ přiznal jsem pravdu, „však tobě ty bradavky taky pěkně trčí… a i dvorce ti pěkně vystouply.“
„Chtěl by sis sáhnout? Pomazlit se s nimi? Nebo bys měl chuť okusit mou kundičku? Jak je pěkně vlhká a horká? Jakpak asi chutná? A jak tě krásně do sebe pojme…,“ šeptala mi do ucha.

Už jsem to nevydržel. Zabalil se do ručníku, který alespoň částečně skryl mou erekci, a svižným krokem vyběhl ven a skočil rovnou do ledového bazénku.
Klára vyšla za mnou a se smíchem mě pozorovala. Jak stála u bazénku, župan měla rozevřený tak, že jsem si mohl detailně prohlédnout její klín, kde se na chloupkách leskly kapičky vody a potu.
Malinko se nenápadně rozkročila, abych měl lepší výhled. Musel jsem zavřít oči a zhluboka dýchat. Ledová voda mě trochu zklidnila.

„Ty seš teda potvora,“ řekl jsem, když jsem zmrzlý vylezl z bazénu, „tohle ti nezapomenu.“
„V to doufám. Však sis taky nic jiného za to zneužití v bazénu nezasloužil.“
Raději jsem to mlčky přešel.
„A hele. Já myslela, že je větší?“ vrátila mi mou poznámku.

Celý den jsme střídali sauny a bazén a neustále se u toho provokovali a špičkovali.

Navigace v seriálu<< Prsatá bohyně IPrsatá bohyně III >>
4.9 40 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborné pokračování. Návštěvu bazénu a saunového světa si pěkně užili. Těším se na pokračování hlavně jak vyřeší toho stalkera expřítele.

věrný čtenář

No teda! Na další dál jsem se začal těšit ještě dřív, než jsem pořádně dočetl a vstřebal tenhle. Další z klenotů české literatury.

Karlos

Parádně rozjetá série, už teď se těším na další díly. Velká poklona autorovi.

Clark

Docela pěkné, navnadilo mě to a budu čekat na pokračování s detaily D . Clark

Denis86

Moc bych ti Trysky chtěl poděkovat za nádherné pokračování povídky .
Jsem opravdu napjatý jak to celé dopadne .
Kdyby si chtěl rád bych s toho viděl víc dílů tahle povídka mě zajímá a hlavně i ten děj se mi líbí .
Denis86