Odpoledne pokročilo pomalu k večeru.
„Tak. Pro dnešek končím,“ řekla si Leona a zaklapla desky dokumentace.
Stejně byla v kanceláři už sama.
Protáhla se v křesle a vytočila číslo přítele Karla, sedícího o dvě patra níže.
Ten však telefon nezvedal.
„Podivné,“ pomyslela si. „Vždyť dnes jedeme spolu se podívat na ten nový byt.“

Nakonec se oblékla a zašla k němu osobně. Zastihla tu ale jen jeho sekretářku.
„Pan vedoucí již odešel. Stavila se tu slečna Linda,“ sdělila ji suše a sama byla už na odchodu.

No jistě, Linda! Ta kozatá kočka z managementu a vlastně jeho podřízená mu furt nadbíhá, i když ví, že je zadaný.
Karel, alespoň se zdálo, její útoky ustával s ledovým klidem, ač její sexy postavě a mohutnému hrudníku, by málokdo odolal.
Leona nazlobeně přemítala, kam a proč šli spolu, ale všude narážela na zamčené dveře.
Nakonec zklamaně zamířila do garáže.

***

Podzemní garáž pod budovou byla rozlehlá hala s temnými kouty a nikdy se tu sama necítila moc dobře.
Teď, rozzlobená na nespolehlivého přítele, nakročila do tmy rázně a odhodlaně.
Blížila se k autu, když zaslechla nějaké zvuky. Polekaně se skryla za nejbližší sloup a znovu se pozorně zaposlouchala. Nebylo pochyb, někdo tu s někým hovořil. Něčemu rozuměla, něčemu ne. Hovořil muž se ženou.

„Moc se mi líbíš a chci tě!“ slyšela mužský šepot.
„Já tebe taky,“ odvětil ženský hlas.

Opatrně vyhlédla ven a spatřila dva stíny, jak se v pevném objetí líbají. Pak se žena odtáhla.
„Tady ne. Pojď sem,“ a odtáhla muže dál za auta.

Leoně zvědavost nedala, potichu se přesunula k řadě vozů a pomalu se blížila k tajemné dvojici. O tři vozy dál se zastavila a v podřepu pomalu vykoukla směrem k nim. Krev se v ní zastavila.
Ta dvojice byl Karel a Linda! Že jí to nenapadlo dřív! Překonala touhu udělat kravál a naopak čekala, jak se to vyvine.

Karel Lindě rukama vyhrnul triko, strhl krajkovou podprsenku a hned jí promnul velká prsa se vztyčenými hroty bradavek.
Leona hned poznala, že má silikony a nechápala, co na těch tuhých balónech chlapi mají, že jsou z nich tak hotoví.
Karel jí rukou zajel pod sukni, vykasal nad pas a dvěma prsty jí projížděl vlhkou štěrbinu. Linda vzdychala, pak mu vyjmula ocas z kalhot a začala ho zručně honit. Za chvilku mu stál tvrdý a pevný.
„Pojď zezadu!“ řekl Karel.

Linda se usmála, otočila, stáhla si kalhotky, více rozkročila nohy a vystrčila na něj zadek.
Leona vztekle pozorovala, jak se Linda se zapřela o blatník jejího auta. Karel jí znovu prsty prohmátl mezi nohama a zatlačil ocas do mokrého otvoru. Snadno a lehce do ní vnikl a pomalu v ní mizel až po kořen.
„Hmm…jóó!“ Vzrušeně vzdychala Linda, když dosáhl dna a párkrát prudce přirazil.
„Teda! Ty ho máš! Seš ale moc hluboko…..moc …nepřirážej!“ zaprosila a pouze se vlnila do stran a způsobovala si tak sama rozkoš.
„Júúú…už…budu.. ještě….ještě…úúúúžž!“ s hlasitým zasténáním se udělala, zatímco Karel ji celou dobu jen pomalu projížděl.
Když byla hotová, přestal ji šetřit a tvrdě jí začal mrdat.
„Ty kurvo…pořádně tě protáhnu, že si tejden nezapícháš, celou tě zmrdám!“

Tohle Leona znala. Takto vždy mluvil, když to na něj šlo.
Linda to přijala mlčky a jen hekala pod tvrdými přírazy, pevně zapřena o Leonino auto. Karel pak náhle strnul, což bylo neklamnou známkou toho, že do ní stříká semeno. Pak z ní s výdechem vyjel a pohonil si povadlý ocas, aby z něj vymáčkl poslední kapky.
Linda si dřepla a hned ho začala pusou zpracovávat. Ocas mu pomalu tuhnul, jak ho snaživě pojmula skoro celý a jezdila po něm sevřenými rty od kořene k žaludu. Rukou mu přitom jemně hnětla koule. Karel ji držel za hlavu a sám jí přirážel ocasem do krku. Lindě to však nedělalo sebemenší problém. Když mu znovu pevně stál, sevřela ho u kořene a zlehka honila.

„Tak co, ještě mě ochutnáš?“ nabízela se mu, zatímco on ji mnul a líbal ty pevné silikonové čtyřky.
„Nebudu tě šetřit a pořádně tě ojedu!“ odpověděl Karel, povalil ji zády na kapotu a hrubě a tvrdě do ní vnikl.
Jen vyjekla, když do ní prudce zajel, ale hned sama roztáhla doširoka nohy.
„Ano. Nešetři mě a udělej mi to tvrdě svým skvělým čurákem,“ přijala Linda vulgární slovník.
Karel tvrdými přírazy do ní vnikal hluboko, jak jen to šlo. Linda v téměř nepřerušovaném sténání vyrážela sprostá slova.
„Píchej…píchej…svou děvku…bože…ber si mě…uch…mrdej mě…už…budu…ještě!“ ječela. „Protáhni mi zadek, dělej…chci to!“

Karel ji pustil, ona se otočila a vyšpulila zadek. Nato jí zajel mezi půlky a Linda přímo řičela slastí. Rukou se třela v klíně a zadkem mu šla naproti.
„Kráásně ji protahuješ…uuuh…to je…ono!“
Koule ji pleskaly o roztažené půlky a ona se odbavila snad několikrát.
Pak zase poklekla a začala ho kouřit. Pevně ho svírala rty a sála, rukou ho svírala u kořene, honila a v polibcích sjížděla po ocase po koule, které líbala a lízala a zase se vracela zpátky. Nakonec si projela prsty kundu, olízla si prst a jakoby ho kouřila. Kmitala po něm špičkou jazyka s pohledem upřeným na Karla.
„Ty mrcho!“ vykřikl, vzrušený do maxima, znovu ji povalil na záda na kapotu a bezhlavě a tvrdě přirážel. Linda hlasitě ječela v orgasmických křečích.
„Máš…ho…krásně velkýho…to…je… krása…pořádně .. mi..to..uuch….dělej…ááhh!“
Krátce nato se do ní Karel se zaúpěním vystříkal a byl konec.

Jejich mrdání i našeho vztahu, pomyslela si Leona a nakráčela k autu.
„Jestli mi to ta děvka promáčkla, dám ti to k náhradě!“ řekla úlekem zkoprnělé dvojici, nasedla a prudce vyrazila ven.
Teprve doma z ní všechno spadlo a spustil se jí vodopád slzí.

Karel se jí v následujících dnech omlouval a vysvětloval, ale co viděla, nešlo vytěsnit z hlavy. Druhou šanci už nedostal.
Linda si brzy našla náhradu a Karel zůstal sám. Nakonec odešel z firmy a časem i z Leoniny mysli.
Život šel dál…..

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
4243
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
2

4 thoughts on “Překvapení v garáži”

  1. Taková rychlovka ze života . Reálný děj a hlavně i ten konec . Celkem si nedovedu představit , že by spolu fungovali . Tedy pokud by nešli spolu do trojky , což příběhem nebylo naznačeno .

  2. Na kost ohlodaný příběh, rychle pádící vpřed jako ta rychlovka v garáži 🙂 A konec pěkně natvrdo. Mohl být ještě s kopancem do koulí 🙂

  3. Napadá mě: “Rychle z běsile!” Nejen, jako název filmu, ale i jako charakteristika této povídky. Pěkně svižně napsané, jen je to za chvilku pryč 🙂 Za mě palec nahoru.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *