„Crrr,“ rozezvučel se ryčně zvonek a pan Vokrouhlík chvátal otevřít.

Za dveřmi stála poštovní doručovatelka paní Kapustňáková, padesátiletá plnoštíhlá žena, krev a mlíko a mile se usmívala.
„Dobrý den, tak zas tu máte nějaký rekomando.“
„Jistě, jistě, už ho čekám…tak jen dál, ať to podepíšu, brýle mám v kuchyni,“ ševelil pan Vokrouhlík a uvedl ženu do bytu.

Ta pohodila kabelu na stůl a začala se přebírat v zásilkách.
„Tak, kdepak vás mám….to ne…oooch, kde vás mám!?“ téměř vykřikla, když cítila jak pan Vokrouhlík se k ní zezadu přitiskl, rukou ji zajel pod sukni a vyhrnoval nahoru. Pak prsty zajel do klína a přes látku kalhotek cítil vlhko.
„Copak, copak….nějaká vzrušená?“ šeptal, dostal se pod kalhotky a prsty zajel mezi pysky.
„Ááááh…ano….joooo…hmmm,“ vrněla žena a rozkročením mu umožnila snažší přístup.

Pak sáhla rukou dozadu a cítila tvrdou bouli na kalhotách. Zkušeně mu tam rukou sáhla, sevřela tvrdý horký ocas a pohonila, zatímco pan Vokrouhlík ji mlaskavě prstil kundu a přiváděl ženu do varu.
„Oh..oh…bože….já….budu….oh..ještě,“ vzdychala, ale nebylo ji dopřáno vyvrcholit.
Pan Vokrouhlík přestal a ženu si odvedl do ložnice, kde zaujali příjemnější polohu ležmo.

Paní Kapustňáková se zmocnila jeho ocasu ústy, on pokračoval v dráždění klínu jazykem. Oba dva hekali, sténali a vzdychali, až konečně došlo k zásunu.
Tvrdý žilnatý ocas hladce vnikl do nadržené pochvy pošťačky. Ta výpadem pánve ho v sobě pojmula až po kořen a pak už si užívala pravidelné pohyby a tření o stěny.
Pan Vokrouhlík se na jejím urostlém těle zmítal, snaživě přirážel a zejména se zaobíral velkými prsy vyvalenými z rozepnuté košile. Mnul je a líbal, až pocítil, že dosáhl hranice pro vypuštění dávky semene a naposledy přirazil.

Cukavé pohyby a proud semene vyvolaly v pochvě paní Kapustňákové silný orgasmus, který nahlas vykřičela na celý byt.
„Jo…joooooo….střííkeeeej….úúúúh,“ a svírala pochvu tak, jako by chtěla mít v sobě ocas napořád.
Nakonec ho pustila a vyždímaná tkanička z ní vyjela ven s následným výtokem jejích šťáv a semene.
„Bože…to je zase nadělení,“ zalamentovala a odběhla do koupelny.

Když se vrátila zpět, pan Vokrouhlík stál u stolu s brýlemi a čekal, až mu předá dopis.
„Tak, tady to podepište a…prosím,“ podala mu obálku.
„Kdy přijde další zásilka?“ optala se nevinně.
„Myslím, že brzy přijde rekomando na hloubkovou kontrolu zadní části,“ odvětil pan Vokrouhlík a pošťačka se zachvěla vzrušením i úlekem.
Pak ženu vyprovodil a s úlevou usedl do křesla. Přece jen měl už svůj věk.

***

Pan Vokrouhlík byl vitální důchodce. Táhlo mu už na sedmdesátku, ale to bylo jen číslo. Jinak byl velmi aktivní a to i v sexuální oblasti.

Ženu pochoval před pěti lety a její umrdaná kundička tak konečně došla pokoje a zaslouženého odpočinku.
Vdovec však stále potřeboval ventil.
Jednou mu dlouholetá poštovní doručovatelka, paní Kapustňáková, donesla dopis, a tak to na ní zkusil, s obavou, že mu třeba jednu vrazí. Překvapivě uspěl a hezky si spolu zamrdali přímo na kuchyňském stole. Žena byla stejně živočišná jako on a ráda v sobě uvítala tvrdý ocas.

Od té doby si čas od času sám sobě poslal dopis, což bylo pro pošťačku Kapustňákovou znamení, že si spolu zapíchají.
Žena sice byla vdaná, ale o vitalitě jejího manžela se dalo s úspěchem pochybovat a ona přece jen stále měla své potřeby a tohle ji plně vyhovovalo.

***

Rekomando o „hloubkové kontrole zadní části“ na sebe nedalo dlouho čekat. V jejich tajných šifrách to znamenalo anální sex a na ten bylo třeba se vždy připravit.

Pan Vokrouhlík nakoupil lubrikanty, žena provedla vlastní hloubkovou hygienu a podobně.
Pak se dostavila, tak jako jindy a v ruce třímala rekomando.
„Teda vy jste samý doporučený dopis, pane Vokrouhlík,“ hlaholila na chodbě, vědoma si pečlivého zraku slídivých sousedek.

Pak vplula do bytu a tentokrát zamířila rovnou do ložnice, kde si odložila.
Pan Vokrouhlík už stál v pozoru, včetně ocasu, a sledoval barokní tvary své nenasytné milenky, které ho tak přitahovaly.
Paní Kapustňákové se vlastní tělo moc nelíbilo, ale nějak se s tím nedokázala vypořádat. Po ujištění svým milencem, že je úžasná a po zaregistrování chtivých pohledů chlapů na poště, se tedy diet vzdala a tělo si udržovala sexem.

***

Milenci se líbali a mazlili. Nešli na to hopem. Teprve průzkum prstem a kroužením kolem anální růžičky znamenal přípravu na vlastní akci.

Žena si klekla a vyšpulila zadek. Pan Vokrouhlík ji na něj vymačkal z tuby lubrikant, rozetřel ho na patřičných místech včetně svého ocasu a pak už nalitý žalud zatlačil na svěrače.
„Och….áááh…pomalu..u..u…uh,“ funěla žena a cítila zvyšující se tlak a pevně se zapřela.

Překážka byla překonána. Milimetr po milimetru ocas mizel v nakynuté zadnici paní Kapustňákové, doprovázené jejím vzdycháním.
Pan Vokrouhlík zálibně sledovat ocas mizející v zadku a slastně vnímal těsnost střev. Análu si dopřávali málo, a tak byl každý zásun skoro svátek.
Paní Kapustňáková si třela klitoris, aby přebila nepříjemné tlaky v zadku a dosáhla aspoň nějaké slasti.
„Uh..uh….už…je…tam celej?“ ptala se po chvíli a plesknutí koulí o zadek jí bylo odpovědí.
„Bože! Tak jen pomalu, anooo,“ prosila o pomalé přirážení, protože stále ji to trochu bolelo.

Pan Vokrouhlík byl jiného názoru. Tlak stěn byl příliš silný a pomalé vysunování ocasu sem a tam by ho rychle udělalo, a tak to rozjel po svém.
„Flop..flop…flop,“ rozjelo se rytmické pleskání těl o sebe a žena jen hekala a držela a muž vzdychal a užíval si to.
„To je prdel, he, he,“ chechtal se a nebylo jasné, jestli je tak opojen zadkem, nebo myslí na nějakou legraci…

Paní Kapustňáková nakonec dosáhla jisté rozkoše, když jí pan Vokrouhlík zezadu promnul visící prsiska, prohmatal je a brnkal prsty o tvrdé bradavky.
„Óóóuuuuííííí,“ zakvílela rozkoší a konečně se i trochu uvolnila.
Těsným střevem zatím rytmicky projížděl tvrdý žilnatý ocas a bylo jen otázkou času, kdy bude hotovo.

Pan Vokrouhlík se rozhodl vše ukončit, vyjel ze zadku a ocas vrazil do dírky níže. Náhlé vniknutí do kundy bylo pro ženu senzační změna. Pochva ho přijala ochotně a okamžitě se přírazy rozezněly mlaskavými zvuky.
Pan Vokrouhlík, bez ohledu na možný srdeční kolaps, ji mrdal skoro zuřivě až do slastného uvolnění semene a trhavé vyprazdňování do nadržené pochvy.
„Ánooooo….jsééém,“ vydechla šťastně žena a oba se svalili vedle sebe a zhluboka vydýchávali tu divokou jízdu.

Trvalo delší dobu, než mohla žena pokračovat v poštovní obchůzce. Pak se vrávoravě vydala dál a doufala, že si chvíli dá s těmi dopisy pokoj.

***

O NĚJAKÝ ČAS POZDĚJI

„Crrr,“ rozezvučel se ryčně zvonek a pan Vokrouhlík chvátal otevřít.
Za dveřmi stála mladá poštovní doručovatelka a mile se usmívala.
„Dobrý den, pane Vokrouhlík, máte tu doporučený dopis.“

Pan Vokrouhlík byl vyveden z konceptu.
„Já…ehm… čekal vaši kolegyni,“ zablekotal.
„Paní Kapustňáková byla převedena na jinou práci. Ale mám od ní všechny instrukce, co a jak, takže se nebojte, že bychom něco nezvládli,“ cvrlikala pošťačka.
„Tak jen dál, ať to podepíšu, brýle mám v kuchyni,“ zaševelil pan Vokrouhlík a uvedl ženu do bytu.

Ta pohodila kabelu na stůl a začala se přebírat v zásilkách.
„Tak, kdepak vás mám….to ne…oooch, co to děláte!?“ vyjekla, když cítila jak pan Vokrouhlík se k ní zezadu přitiskl, rukou ji zajel pod sukni a vyhrnoval nahoru.
„Copak, copak….ještě nejsi připravená?“ šeptal, a druhou rukou ji přejel přes hrudník aby prohmátl velikost a pevnost prsou..

Žena byla zaskočena. Paní Kapustňáková jí neřekla, že narazí na tohodle starýho nadrženýho kozla, kterej se jí dere pod sukni a šahá na kozy. No počkej!
„Počkejte,“ snažila se ho zastavit. „Takhle na mě nemůžete. Já to dělám jinak.“
Pan Vokrouhlík ji skutečně pustil a žena se usmála.

„Já hrozně ráda kouřím….můžu?“ přidřepla si a sama mu uvolnila ocas z kalhot.
Zkušeně ho pohonila a olízla.
„Je velkej. Až bude tvrdej…uvidím, kam ho dostanu,“ a pustila se do kuřby, až se panu Vokrouhlíkovi dělaly mžitky před očima.

Mladá hezká pošťačka má v hubě zasunutého čuráka …kdo z vás to má, proběhlo mu hlavou. Byl to opravdu prvotřídní pohled.
Mladá žena olizovala naběhlý žalud, rukou ho svírala u kořene a sevřenými rty po něm jezdila a vsála ho vždy až někam hluboko do krku. Jak to dokázala, nechápal, ale vždy ho vsála, pomalu vytlačila a zase vsála skoro po kořen. Byla to neskutečná slast a cítil, že pomalu bude.

Žena sama cítila, že jeho vrchol se blíží, a tak se nadechla a pak náhle a nečekaně ho do, jak kamene tvrdého ocasu, kousla! Nebylo to ani málo, ani moc, jen tak akorát, aby pan Vokrouhlík příšerně zařval a v křeči se svalil na zem.
Stočil se do klubíčka a bolestně vřeštěl a chroptěl.

Žena vstala a s gustem do schoulené postavy ještě kopla.
„Aby sis příště nechal zajít chuť. Nejsem žádná děvka!“
Nechala mu na stole dopis a hrdým krokem opustila byt.

Od té doby už si pan Vokrouhlík žádný dopis neposlal.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2852
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
3

6
Komentujte

avatar
6 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
6 Comment authors
TryskyBob RomilMartinDexius74Shock Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Dedek.Jeff
Člen

V této povídce se opět Shock prezentuje jako mistr pera, myslím toho na psaní. Jemu vlastním, neotřelým způsobem předkládá jeden z mnoha originálních způsobů, jak dostat ženskou do postele. Docela přemýšlím nad tím, že si taky nějaké rekomando pošlu.
Obdivuji autorovu fantazii a širokou škálu jeho nápadů a jsem mu vděčný, jako možná spousta dalších čtenářů za to, že tak drží vysokou úroveň tohoto webu.

Shock
Host
Shock

Díky Jeffe. Tvůj komentář mě vlil sílu do žil, abych zase začal psát…. Stejně jako Trysky tiše trpím nad minimem komentářů, které jediné nás inspirují k dalšímu psaní. Poslední dobou web plním ze zásob již napsaných povídek a do ničeho nového se mi nechce. Snažím se kombinovat různá prostředí a situace pro sex, někdy je to aspoň s nějakým ohlasem, jindy skoro ne. Ne každá povídka se každému líbí, to je mi pochopitelné. Takže, ještě jednou, díky moc.

Dexius74
Člen
Dexius74

Mali poslať chlapa 😀

Martin
Člen
Martin

To tedy nevím , ale na poštěvandy se tak rychle nemůže , některé jsou náročné . Škoda , že u nás chodí paní a za celý den je uchozena . Ale Jeff to trefil naprosto přesně . Velký rozptyl témat a příběhů . Za mě 1* za rodové kroniky . To se vždy krásně četlo .

Bob Romil
Člen

Aůůůůů! To muselo bolet. Jo, pan Kolbaba by se asi divil, jak těžké je doručování v současnosti 🙂

Trysky
Člen

To vypadá nejspíš na komunikační šum při předávání instrukcí.
Ale jinak zase nápaditý příběh.