Toto je 1 díl z 1 v seriálu Pan domácí

Jsou chvíle, kdy je dosažení zisku vykoupeno nepříjemnými pocity. Přesně na to myslel Leoš, když stoupal výtahem do třetího patra činžovního domu, který před nedávnem zdědil po zemřelé tetě. Dědictví příjemné, leč pro něho poněkud obtížné. Se svou mírnou povahou nedokázal řešit problémy rázně, nájemníci mu přerůstali přes hlavu.

Teď se chystal na obzvlášť nepříjemný úkol. Mladá rodina, která nezaplatila nájem už tři měsíce, patřila mezi ty, které jindy navštěvoval rád. Vždy se dočkal kávy a čerstvě upečeného zákusku k ní, poté převzal obálku s penězi a s úsměvem odcházel.

Překonal nepříjemný tlak v žaludku, zhluboka si povzdechl a zazvonil. Dveře se otevřely jen na malý kousek, v rozpacích z nich vykoukla rozcuchaná mladá žena.


„Vydržte chvilku, jenom na sebe něco hodím,“ vyhrkla Blanka.

Leoš si zaskočeně uvědomil, že nedokáže odtrhnout pohled od jejích oblých ňader, uvězněných v bílé podprsence.

Blanka rychle přibouchla dveře. Děsila se chvíle, kdy tento okamžik přijde. Před týdnem odvezla policie jejího manžela k výslechu a od té doby se nevrátil. Neměla téměř žádné peníze a nevěděla, co má dělat. S rodiči se kdysi nepohodla právě kvůli manželovi a prozatím se vzpírala myšlence požádat je o pomoc.

Rychle na sebe natáhla župan a před zrcadlem chvatně projela vlasy hřebenem. Myslela jenom na to, že nesmí dopustit, aby ji domácí vyhnal z bytu. Co bych dělala s malou?pomyslela si nešťastně.

Leoš mezitím čekal přede dveřmi. Nedokázal přestat myslet na pohled, který se mu před malou chvílí naskytl. Trochu zklamaně zamžoural, když se dveře otevřely a Blanka ho přivítala už oblečená.

„Pojďte dál,“ pozvala ho.

Leoš zamířil do obýváku, tak jako vždy. Zaraženě se rozhlédl. Vždy naklizený byt vypadal jako po výbuchu. Všude byly pohozené kusy oblečení, na stole se povalovaly zbytky jídla.


„Copak se stalo?“ zeptal se zaskočeně.

Blanka se neudržela a po tváři jí začaly téct slzy. Najednou nevěděla, jak dál.

„Přece nebudete plakat,“ pohladil ji Leoš po vlasech.

Přitiskla se k němu a otřela mokrý nosík do jeho košile. Uvědomoval si tlak jejích mladých koziček a vší silou se bránil vzrušení, které se ho zmocňovalo.

Mohlo by vás zajímat  Otec despota 04

„Mirka zavřeli a já nevím, co mám dělat,“ fňukala dál přivinutá k jeho hrudi. „Nemám ani peníze na jídlo pro malou.“

Leoš čechral její dlouhé, hnědé vlasy, s obličejem zabořeným mezi nimi nasával jejich jemnou vůni.

„Neplačte, určitě se to nějak vyřeší,“ hledal po kapsách kapesník, aby jí otřel slzy. „Třeba vám pomůžou rodiče.“
„Ty se na mě vykašlou,“ popotáhla zoufale. „Nechtěli, abychom se se vzali. Nedají mi ani korunu, když se k nim nevrátím.“

Leoš nevěděl, jak ji uchlácholit. Celý upocený se od ní odtáhl a rozpačitě vytáhl peněženku.

„Tady máte aspoň něco,“ položil před ní bankovku. „Kupte prckovi nějaké jídlo a já se zastavím za týden.“
„To přece nejde,“ rozpačitě na něho pohlédla Blanka. „Nemám pro vás ani kafe a vy mi ještě dáváte peníze,“ rozplakala se znovu.

Přitiskla se k nebohému Lubošovi, který se celou dobu usilovně snažil zamaskovat vztyčené přirození rýsující se ve volných kalhotách. Blanka si najednou uvědomila, co se stalo.


„Pane domácí…“ vydechla zaskočeně.

Leoš se málem propadl hanbou. Stál se svěšenými rukami a proklínal se za své vzrušení.

„To samo… já nechtěl… omlouvám se,“ drmolil zahanbeně.

Blanka na něho nejistě pohlédla. Najednou ji napadlo řešení.

„Kdybyste chtěl, tak já… já bych vám pomohla,“ vyhrkla. „Třeba rukou…“

Otřesený Leoš na ni zaskočeně zíral. Tohle přece nemůže být pravda, pomyslel si.

„To po vás nemůžu chtít,“ odstrkoval ji od sebe.

Zoufalá Blanka se však nedala odbýt. Roztřesenými prsty mu rozepnula poklopec a vytáhla ven ztopořený penis. Klekla si před nešťastného Leoše a pevně sevřela ocas v dlani. Když po chvíli přetáhla kůžičku, objevil se naběhlý, fialový žalud. Sklonila se k němu a nechala na něj stéct sliny z pootevřených úst.

Leoš vzrušením téměř nedýchal. Blanka rozetřela sliny dlaní a potom začala ztopořence honit. Druhou rukou se snažila upravit dlouhé vlasy, které jí ustavičně překážely.

Překvapeně vyjekla, když Leoš s hlasitým výkřikem začal chrlit semeno přímo do jejího obličeje. Zhnuseně si otírala lepkavé sperma z tváře, poctivě ho však dohonila do poslední kapky.


„Mám to všude,“ povzdechla si. „Abych si šla umýt vlasy…“
„Já se omlouvám,“ schovával Leoš zvadlé přirození do kalhot. „Tohle jsem po vás přece nechtěl.“

Rozpačitá Blanka ho vyprovodila ke dveřím. Leoš se s ní rozloučil teskným pohledem a utekl pryč. Netušil, že Blanka se po jeho odchodu svezla na podlahu a horečnatě se prstem zabořeným v kalhotkách uspokojovala.

***

Známá pravda říká, že týden trvá sedm dní. Pro Leoše však týden znamenal nekonečná muka, kdy neustále myslel na mladou ženu osamocenou ve svém bytě. Netrpělivě počítal dny, které mu zbývaly do další návštěvy. Nezvykle často onanoval a rád se opájel při výstřiku jejím jménem na rtech.

Konečně nastal tolik vytoužený den, kdy se pečlivě upravený Leoš vydal k Blance. Na tmavém schodišti si naposledy upravil účes a teprve poté zazvonil.

Pokud čekal, že mu Blanka otevře v nedbalkách jako posledně, musel být nutně zklamaný. Ve dveřích se objevila pečlivě upravená mladá žena v lehkých letních šatech.

„Pojďte dál,“ pronesla s ruměncem ve tváři a pozvala ho dovnitř.

Blanka samozřejmě nezapomněla na jeho poslední návštěvu. Celý týden si ji znovu a znovu přehrávala v hlavě jako nekonečný film. Čím dál více se styděla za své chování.

Teď stála před Leošem, který z ní nedokázal spustit pohled, a v rozpacích stiskla nervózně rty.

„Udělám vám kávu,“ usmála se na něj a proklouzla kolem něho do kuchyně. „Zatím se posaďte.“


Jako starostlivá hospodyňka mu přinesla čerstvý štrůdl, teplá káva ho následovala zanedlouho.

V rozpacích seděli proti sobě, poslední návštěva mezi nimi ležela jako stín.

„Už se všechno vyřešilo?“ zeptal se Leoš opatrně.

Blanka se zadívala do země, hraná sebejistota byla rázem pryč. Na jejím jemném obličeji se objevila první slza.

„Nechají si ho tam až do soudu, prý by mohl ovlivnit vyšetřování. Ani nevím o co jde,“ popotáhla.
„Určitě to dopadne dobře,“ utěšoval ji Leoš, ačkoli doufal v pravý opak.

Blanka žmoulala v dlani kapesník, neodvažovala se na domácího zpříma podívat.

„Budu se muset vrátit k našim,“ zašeptala. „Půjčila jsem si nějaké peníze od kamarádky, ale nestačí to ani na nájem. Mám sotva na sunar pro Kačenku.“

Leoš se zprudka postavil. Pryč bylo váhání, najednou jasně věděl, co musí udělat.

„Oblečte malou a jdeme na nákupy. A neodmlouvejte,“ řekl důrazně, když uviděl její rozpačitou tvář.
„Nebudeme o tom diskutovat. Přece tady nebudete o hladu,“ odbyl její námitky rázně.

Před domem nastoupili do auta jako spořádaná rodinka. Leoš kolem Blanky s dcerkou spokojeně pobíhal, aby se ujistil, že je vše v pořádku.

Nejraději by nakoupil všechno ze sortimentu blízkého nákupního střediska. Blanka se snažila odporovat, nebylo jí to však nic platné. Vozík se plnil vším možným, Leoš nepřipouštěl žádný odpor.

Když při placení pokladní pronesla něco o tom, že holčička musí být šťastná s takovým tatínkem, hrdě se pousmál a nijak jí to nevyvracel.

„My jsme šťastné obě,“ přivinula se k němu Blanka a zlehka ho políbila na rty.

Leoš pyšně odkráčel od pokladny s Blančinou rukou obemknutou kolem pasu.

„Nezlobíte se?“ zašeptala mu do ucha. „Nechtěla jsem jí nic vysvětlovat.“
„Vám bych odpustil všechno,“ pohladil ji nesměle po ruce. „Obzvlášť za tak hezkou odměnu,“ vzpomněl si na letmý polibek.

Po návratu Blanka uložila dcerku do postýlky. Leoš zatím dopíjel studenou kávu. Věděl, že by měl odejít, nedokázal se k tomu však odhodlat. Raději ujídal jeden štrůdl za druhým, dokud před ním neležel prázdný tác.

„Už jsem tady, ta malá potvůrka nechtěla vůbec usnout,“ vrátila se konečně Blanka.

V letních šatech vypadala tak mladě, že se zastyděl za svůj věk. Bylo mu necelých čtyřicet, oproti ní si však připadal až moc starý.

Blanka odhrnula rozpačitě vlasy z obličeje a odhodila je na záda.

„Ani nevíte, jak moc vám dlužíme,“ řekla s pohledem upřeným do země.
„Nemluvte o tom,“ mávl ruku Leoš.
Tak to řekni, pomyslel si. Řekni, že mi to uděláš. Řekni to, prosím.


Blanka s přirozenou ženskou intuicí vytušila, na co Leoš myslí. Pomalu zdvihla hlavu a zadívala se mu do očí.

„Jestli chcete… možná bych mohla… jako posledně…“ navrhla tiše.

Chtěl jí odporovat, nedokázal však vypustit z úst jedinou hlásku. Hlasitě polkl.

„Mně to nevadí,“ vydechla Blanka, která se najednou nemohla dočkat jeho žilnatého penisu.

Klekla si před Leoše a roztřeseně mu rozepnula poklopec. Vytáhla ven napůl ztopořený ocas a mlčky ho začala honit. Dlouhé vlasy jí neustále překážely, natáhla se pro sponku a sepnula je.

„Aby to nedopadlo jako posledně,“ usmála se na Leoše, který na to odpověděl zrudlým obličejem.

Věnovala se jeho penisu s péči, na kterou nebyl zvyklý. Bývalá manželka ho připustila jednou měsíčně v misionářské pozici, vše se odbývalo bez jakýchkoli něžností a jemných dotyků.

Když se na žaludu objevila první slaná kapka, sklonila Blanka hlavu k jeho přirození a špičkou jazyka ji olízla.

„Chutnáš slaně,“ přešla nenásilně k tykání.

Sevřela žalud mezi rty a rukou pokračovala v honění. Leoš věděl, že přes veškerou onanii dlouho nevydrží. Vlhký dotek jejich rtů na naběhlém žaludu udělal své a on začal chrlit semeno do pootevřených úst.

Statečně polykala záplavu mrdky, část jí vytékala koutky úst na bradu smíšená se slinami. Přesto ho rukou vyždímala do poslední kapky.

Leoš si zahanbeně zapínal kalhoty. Styděl se za svou předčasnou ejakulaci. To jsem i v pubertě vydržel déle, proklínal se. Jsem jako puberťák…

Blanka si hřbetem ruky otírala semeno z koutků úst, nechápavě přitom pozorovala Leoše, který se kvapně zvedal.

„Ještě nemusíš pryč,“ vyhrkla.

On však za pochodu zrudlý studem chvatně upravoval poklopec a nemohl se dočkat, až bude pryč.

„Já se zase někdy zastavím, teď opravdu musím jít,“ drmolil nešťastně v rozpacích.

Zaskočená Blanka zůstala sama v pokoji. Špinavá od jeho semene, neuspokojená, s výčitkami svědomí. Sklouzla dlaní ke zvlhlým kalhotkám, v tom se však ozval pláč malé Kačenky.

Tak a teď si to ani nemůžu udělat sama,pomyslela si zklamaně. To se mu vůbec nelíbím?

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
3974
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
13
harai1
guli04@seznam.cz

9
Komentujte

Please Login to comment
avatar
8 Comment threads
1 Thread replies
8 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
9 Comment authors
Knight RiderMartinBob RomilHarai1Smajda Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Shock
Člen

Hezký začátek. Nejdřív jsem myslel, že Blanka si ten nájem “odpracuje” tělem, ale pan domácí je hodný a chápavý k mladé ženě a později si spolu zasouloží z čisté radosti…. 🙂

Trysky
Člen

Pěkné, moc pěkné. Takové hravé, nenásilné. Už se těším na pokračování.

Bigbizz
Člen
bigbizz

Super. Nejvíc se mi na tom líbí ta nesmělost a oťukávání obou partnerů. Jsem moc zvědavý, kam se příběh posune dál.

Niron
Člen
Niron

Tahle povídka se umí dobře maskovat. Nejdřív jsem si myslel, že bude dvanáctá do tuctu a půjde o nájem. Jsem rád, že jsem se spletl, příběh nabral zajímavý směr.

Smajda
Člen
Šmajda

Také musím pochválit.

PS: těšte se na pokračování, stojí za to :-D.

Harai1
Host
harai

Ale nebojte, trojka už misku vah vychýlí směrem dolů. Krapet jsem tam ujel 😀

Bob Romil
Člen

Hezky rozpracované. Zatím si vede pana domácího jako oslíka za mrkví 🙂

Martin
Člen
Martin

Od Haraie jsem zvyklý na super incesty . Ten název je takový nic neříkající , tak jsem čekal co z toho vzejde . Po přečtení začátku , jsem si říkal , že to bude hovado co jí bude držet pod krkem , aby si odmakala nájem . Jsem opravdu rád , že jsem se zmýlil . Nenásilně až nesměle napsaný začátek a hlavně to hledání cesty k sobě .

Knight Rider
Host
Knight Rider

Pěkné moc se těším na pokračování .