Mobil pípl a Marika nevěřícně četla zprávu z neznámého čísla: „Kup si černé krajkové kalhotky.“

Marika pracovala jako managerka v nadnárodní firmě a protože byla přísná, měla úspěchy.
Budovala kariéru, které obětovala vše ostatní a tak žila sama, prakticky bez přátel. Neměla ani přítele nebo milence, vlastně na takové věci neměla čas. Takže muselo jít o omyl a proto na zprávu odpověděla: „To je zřejmě omyl,“ a vrátila se k práci.
Jenže celá situace ji zaujala více než by sama čekala. Nakonec vzala rozpačitě mobil do ruky a napsala ještě jednu zprávu: „Ale kalhotky si klidně můžu koupit.“
Ve chvíli, kdy zprávu odeslala, přišla odpověď na její první zprávu: „Ano, je to omyl, omlouvám se. Ale kalhotky si můžeš koupit, ne?“
Vyměnili si smajlíky a zasmáli se tomu načasování a hned poté se Marika plně ponořila do práce.

Z práce odcházela jako vždy pozdě odpoledne, vlastně už skoro večer.
Na dopolední konverzaci už skoro zapomněla, ale když v nákupní galerii procházela kolem obchodu s prádlem, vzpomněla si a vstoupila dovnitř . Zvědavě a rozpačitě se rozhlížela, nebyla zvyklá kupovat si sexy prádlo. Navíc se cítila zmateně, přemýšlela totiž, jaké prádlo by se neznámému mohlo líbit a vůbec nechápala, proč by se mu měla zavděčit a zalíbit.

Nakonec koupila černá krajková tanga a cestou domů napsala zprávu: „Tak jsem si ty kalhotky koupila.“
Vzápětí jí přišla odpověď: „Dobře, tak pošli fotku jako důkaz.“
Když přijela domů, rozbalila balíček, položila kalhotky na postel, vyfotila a poslala.

Odpověď přišla vzápětí: „Snad oblečené na sobě, ne?“
Tohle už Marice přišlo příliš, přece se nebude fotit v prádle a posílat takovou fotku neznámému člověku.
Ale něco silnějšího než její vůle v ní poslušně sundalo sukni, punčochy, bílé bavlněné bokovky a natáhlo nová, černá tanga.
Jako v transu sáhla po mobilu a vyfotila se. Měla však dost soudnosti na to, aby na fotce nebyla tvář, zbytečně moc těla nebo cokoliv, podle čeho by se dala identifikovat. Poté odeslala fotku a napjatě čekala na odpověď.

Odpověď přišla vzápětí a zpražila ji: „Kalhotky jsou pěkný, ale ty jsi snad z minulého století, že se neholíš?“
Byla to pravda, Marika žila sama a tak o sebe moc nedbala a z krásných krajek čouhaly nevzhledné chloupky.
Rychle odpověděla, že se zítra oholí a pošle fotku znovu.
Cítila se velmi zahanbeně a bylo ji skoro do pláče, vůbec se nepoznávala. Neměla problém seřvat plnou zasedačku podřízených, nebo se postavit vedení firmy a teď tohle.
Spát šla zahanbená ale přitom jí to bylo zvláštním způsobem příjemné.

Druhý den v práci myslela celou dobu na ten zvláštní pocit zahanbení a touhy zavděčit se. Nemohla se pořádně na práci soustředit a dokonce odešla o něco dříve, jen aby se stihla oholit.

Poté si oblékla koupené kalhotky, znovu se vyfotila a odeslala neznámému. Na odpověď čekala docela dlouho, ale pochvala ji potěšila. Dokonce mnohem více než čekala, po dlouhé době pocítila vzrušení a tak hned neznámému napsala: „Vzrušilo mě to.“
Tentokrát přišla odpověď hned: „A co já s tím, řekni svému příteli.“
„Nemám,“ musela přiznat.
„Tak si to udělej sama.“
„A poradíš mi jak?“ doslova se vnucovala do jeho pozornosti, něco takového nikdy nezažila a vzrušovalo ji to čím dál víc.

Ležela v posteli jen v nových tangách, mimoděk si jednou rukou přejížděla po bradavkách a druhou po rozkroku, oči zabodnuté do mobilu a čekala na odpověď.
„Za chvíli začíná druhý poločas Ligy mistrů, nemám na tebe čas. Prostě použij prsty nebo třeba okurku, co já vím co máš ráda…“ nebyla úplně odpověď, kterou čekala.
Jenže i tento nezájem zvětšil její vzrušení, dál se hladila přes kalhotky a po stehnech.
Po chvíli zajela prsty pod látku kalhotek, oholená hladká kůže byla příjemná na dotek a tak se dál hladila, pomalu a jen konečky prstů.

Bylo to velmi příjemné ale už cítila, že hlazení je málo a tak se jeden prst pomalu prodíral mezi závojíčky. Marika v tom sice nebyla moc zkušená, ale vzrušení bylo silnější a její prst brzy intuitivně skončil na tom správném místě. Kroužil kolem citlivého a nateklého poštěváčku a přitom jí z úst unikl slastný vzdech.
Brzy přidala druhý i třetí prst, které jemně projížděly její kundičkou. Postupně přidávala na rychlosti, pánví přirážela proti prstům, přitom si představovala, jak jí neznámý muž radí, co má dělat nebo kouká na její fotky.
Tyto myšlenky na ní působily snad mocněji než prsty, ale i ty měly velký podíl na jejím orgasmu, při němž se celá roztřásla a vlny rozkoše se převalily přes celé tělo.
Byl to nejsilnější orgasmus, jaký dosud prožila, měla po něm sílu sotva zalézt pod peřinu a blaženě usnout tak, jak byla…

Ráno se probudila, prakticky nahá, jen v „jeho“ tangách, jak jim v duchu říkala. Cítila se provinile i spokojeně zároveň, na rozdíl od včerejška se už dokázala v práci soustředit a nemyslet na nic jiného.
Tedy až do odpoledne, kdy ji během porady přišla další zpráva: „Tak jaké to včera bylo? Poradila sis, udělala ses?“
Rychle, mezi řečí s kolegy odpověděla: „Ano, ale teď nemůžu, mám poradu.“ „Tys mě včera rušila u fotbalu, tak teď budu rušit já tebe, pěkně napiš podrobnosti,“ přišla okamžitá odpověď.
„Bylo to nádherné, prsty pod těmi krajkami, a když jsem zajela dovnitř …“ zasnila se v odpovědi a přitom se snažila poslouchat debatu kolegů.
Toto rozdělení pozornosti se ji líbilo více než si byla ochotná připustit, stejně tak by neznámému nepřiznala pravé důvody jejího včerejšího velkého vzrušení.
A neznámý pokračoval ve zprávách, jako by vytušil její rozpoložení.

Vyměnili si takhle pár zpráv na toto téma a pak se neznámý zeptal: „Co máš na sobě? Ty nové kalhotky?“
Ty ne, jiné. Sukni, halenku a dámské sako,“ odpověděla, tahle hra s oblečením ji také celkem bavila.
Jenže další zpráva ji už tak zábavná nepřipadala: „Tak se vyfoť pod sukní.“ Cože, fotit se teď, během porady? A takhle intimně? křičela její racionální část. Ale ta druhá, živočišná, ukojená ze včerejška, vzrušená vzpomínkou i zprávami byla silnější a převzala nad ní kontrolu.

A tak strčila nenápadně mobil pod stůl, mírně roztáhla nohy a zmáčkla příslušné tlačítko.
Naštěstí měla bytelný stůl a tak nemohl nikdo v místnosti vidět, co právě udělala.
Podívala se na fotku, kde byla vidět černá sukně, stehna v punčocháčích a prosvítající bílé kalhotky a zarazila se.
Má tu fotku poslat nebo vše raději ukončit? Bylo to sice vzrušující, ale nezašlo to už příliš daleko?

4.6 45 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
NepAl

Po dlouhé době zajímavé čtení

Georgo

Super! Bude pokračování?

Huhu

Super, konečně neincestní povídka 👍. Teda pokud jí nepíše brácha, otec nebo děda 😂. Těším se na další pokračováni.

Trysky

Parádní hra.

Junior

Zajímavá hra. Těším se na nějaké pokračování.

harai

Pěkně zpracované, jen mi to trochu připomíná sérii Moničiny příhody. Ale četlo se to fakt dobře.

harai1

Pokud vynecháme incest (s těžkým srdcem), tak by zprávy mohl psát některý z podřízených. Tam by se rýsovalo víc možností, jak pokračovat, aniž by to připomínalo Q.