Toto je 9 díl z 10 v seriálu Moničino studium

V úterý se potvrdila slova Soni Ničitelky. Kdo od ní dostal zápočet, neměl se zkouškou problém. Fyzika taky dopadla dobře, tak si Monika v pátek ještě rychle dopsala na příští týden další 2 zkoušky. Večer to oznámila Q a dostalo se jí jen stručné odpovědi – OK.

V sobotu dopoledne jí přišla zpráva s jednoduchým úkolem:
Abys nezapomněla trénovat. Střední kolík 11:30 – 13:00 v dny, kdy nemáš zkoušku.

„Hmm. Schválně přes oběd. Ale co. To zvládnu,“ ušklíbla se Monika.

Jenže, jak brzy zjistila, nebylo to tak jednoduché. Na kolejích byla sama, takže ji kromě Věrky, která ovšem věděla, o co jde, u toho nikdo neviděl. Jenže teď seděla u stolu s mamkou, měla jíst polívku a kolík jí uvnitř tlačil a ne a ne se nějak rozumně urovnat. Ještě neměla ani tu polévku dojedenou a už se mamka ptala, co se děje, že chvilku neposedí. Vymluvila se na špatně oblečené kalhotky, které ji řežou do třísel. Dělala, že si je přes džíny upravuje a pak se překonávala, aby mamka nepoznala, že problém je jinde. Po obědě umyla nádobí a ve stoje už to bylo celkem v pořádku. To ale netušila, co ji čeká v neděli.

V sobotu v podvečer za ní přišla mamka.
„Poslyš, zítra je na Starém výstavišti Běh pro radost a odpoledne tam vystoupí Lucka Bílá. Nepojedem tam?“
„Když já nevím mami. Potřebuji se učit,“ odpověděla Monika. Více ji ale vyděsila představa, že by se měla zúčastnit toho běhu, který určitě bude v pro ni naprosto nevhodném čase.
„Učíš se už pořád, musíš se odreagovat,“ rozhodla mamka.
„Kolik se běží a kdy je start?“ zeptala se Monika s obavami v hlase. Máma běhala často. Říkala, že musí, aby si udržela figuru, když má sedavé zaměstnání.
„Běžet ne. Pořád mě ještě pobolívá kotník, ale můžeme si tam někde zajít na oběd. Ty určitě víš, kde slušně vaří, když tam chodíš do školy a pak se mrknem na ten koncert. Měla by vystoupit v pět odpoledne, tak bychom mohly stihnout vlak v osm.“
Monika sice ještě chtěla protestovat, ale uvědomila si, že to ona zavinila, že se mamka nedostala na koncert Lucie Bílé, který byl před dvěma roky u nich ve městě.

V neděli dopoledne vyrazily na vlak. Vyrazily nalehko, ale Monika si do batohu vzala mikinu, kdyby prý nevyšla předpověď a sprchlo. Hlásili totiž zataženo, ale teplo a bez deště. Monika do batohu, tak aby ji při tom mamka neviděla, přibalila svou tréninkovou pomůcku a ukryla ji pod svou mikinou. Nejdříve si šly prohlédnout nové obchodní centrum. Před půl dvanáctou Monika prohlásila, že musí nutně na záchod. Mamka jí nejdříve chtěla pohlídat batoh, čemuž se Monika samozřejmě bránila, ale nakonec mamka usoudila, že vlastně potřebuje jít taky. Byla to pro Moniku zvláštní situace, strkat si na záchodě do zadku kolík, zatímco ve vedlejší kabince je její matka. Kolík byl na místě, gel schován na dně batohu, a tak mohla exkurze po obchodech pokračovat. V jednom z nich Monika objevila elastické tričko, které sice mělo poměrně velký výstřih, ale dokázalo udržet její vnady na správném místě a to i za situace, když si ho zkoušela bez podprsenky. Bylo černé, s výstřihem do U a bílým nápisem Look but don’t touch. Mělo snad jen jedinou vadu. Bylo na ní tak natěsno, že skrz něj vystupovaly bradavky. Naštěstí nápis Look byl přes prsa a ten kontrast barev je trochu maskoval. Mamka sice chvíli protestovala, protože jí připadalo příliš vyzývavé, a to ani neviděla verzi bez podprsenky, ale nakonec nad tím mávla rukou. Pak se vydaly na oběd do pizzerie, která byla hned vedle.

Sedly si ke stolu, objednaly si jídlo. Dokud stála, neměla Monika problém, ale teď v sedě, zase těžce hledala pohodlnou polohu. Najednou mamka povídá: „Tamta slečna na tebe mává.“
Monika se otočila přes rameno a uviděla Magdu. Zamávala jí a doufala, že nepřijde k nim. Co kdyby prozradila, odkud se znají? Naštěstí se s tím Magda spokojila a dál se věnovala jídlu a rozhovoru se zrzkou, která seděla naproti ní u stolu a později, když odcházely, na Moniku jen kývla.

Po obědě si Monika odskočila, protože uplynul určený čas a kolík potřeboval ven. Vydaly se na výstaviště, aby se podívaly na odpolední program a našly si dobré místo na koncert. Prošly se po výstavišti a mrkly, co nabízí ve stáncích. Jediné co nevyšlo, byla předpověď počasí. Bylo strašné horko, na obloze ani mráček a všechna místa ve stínu byla obsazená. Asi hodinu před koncertem se posadily na lavici před pódiem a sledovaly představení nějaké taneční školy.

Monika poskočila leknutím, když se jí těsně za uchem ozvalo: „Nechcete si sednout k nám? Máme lavičku ve stínu a když se trochu smáčkneme, tak se tam určitě vejdete.“
Magda!
„Ahoj,“ odpověděla Monika, které se začínala zmocňovat panika.
„Promiň, nechtěla jsem tě vystrašit.“
„Děkujeme, ale nechceme obtěžovat,“ dodala mamka.
„To není žádné obtěžování a rychle, než se tam vsockne někdo jiný,“ řekla Magda, popadla Moniku za ruku a už ji táhla pryč.
„Taky jste se přišly podívat na Lucku? Já ji teda zas tak nemusím, ale tady Liba ji strašně žere, tak jsem jí slíbila, že tu s ní teda půjdu, když ona šla se mnou kdysi na tu výstavu pavouků, které tak nesnáší. Předtím jsme byly…“
Pod stromem bylo příjemně a Magda se starala o konverzaci (on to byl spíše monolog), takže čas do začátku koncertu rychle utekl.

„Mony, skočíš mi pro pití?“ poprosila mamka, když v průběhu koncertu ohlásili patnáctiminutovou přestávku.
„Jdu s tebou,“ vyskočila rychle Magda.
„Mony? Takže Monika?“ zeptala se Magda, když čekaly ve frontě.
„Hmm,“ přikývla Monika.
„Neboj, budu jako hrob. Tvoje máti je docela kus. Né, já o ni zájem nemám,“ dodala, když viděla Moničin výraz, „ale Liba se na ni ptala už v picérce,“ a mrkla na ni.
„Tak to má smůlu. Máma je konzerva. Ta na takové experimenty není,“ a otočila se k prodavači, „prosím dvě kofoly.“

„Fakt to nevykecáš?“ zeptala se Monika, když se vracely k lavičce.
„Jasně, že ne. Mám v plánu tě naučit pořádně lízat broskvičky, samozřejmě na sobě, tak bych nerada abys mi frnkla. Co čumíš!“ obořila se na chlapa, který zaslechl, co si říkají a hleděl na ně.
Vyprskly smíchy.

„Sakra,“ zaklela Monika a přidala do kroku, když viděla matku, jak se přehrabuje v batohu. Rychle k ní přišla a podávala jí pití.
„Díky, někam jsem si tu dala ty náušnice, co jsem si koupila.“
„Já ti je najdu,“ řekla Monika a vzala mamce batoh. „Tady byly v té kapsičce,“ a podala je mamce, když zkontrolovala, že kolík je pořád schovaný vespod.
„No, tak to jsou ony. Co myslíte?“ ptala se mamka Liby.
„Nádhera. Jak to, že jsem si jich v tom krámku nevšimla?“ odpověděla Liba.

Druhá půlka koncertu utekla jako voda, došlo i na přídavek a byl nejvyšší čas vyrazit na vlak.
Magda s Libou řekly, že půjdou s nimi. Na tramvaj prý mohou nasednout i tam. Magda šla vedle Moniky a celou cestu jí něco vyprávěla a pár kroků za nimi je následovaly v družném hovoru mamka s Libou. U nádraží se rozloučily a Monika s matkou rychle spěchaly do vlaku, který zrovna přijížděl k nástupišti.

„Fajn holky,“ konstatovala mamka, když se vlak rozjel. „Magda by asi člověku vymluvila díru do hlavy, ale Liba je fajn. A na 33 rozhodně nevypadá.“
„33?“ zeptala se nedůvěřivě Monika.
„To mi řekla.“
„Nevím, viděla jsem ji poprvé.“
„Prý jsou sestřenice a byla moc ráda, že jsme tam přišly, jinak by prý Magdě musela sešít pusu.“
„Je pravda, že přelepit ji izolepou by asi nestačilo,“ dodala Monika a společně se tomu zasmály.

Zbytek cesty strávily hovorem o všem možném. Mamka byla zjevně nadšená z vydařené neděle a Monika, že se mamka nedozvěděla o jejich mimoškolních aktivitách.

Přes týden chodila mamka do práce, takže Moniku v učení a tréninku nikdo nerušil. Zkoušky zvládla a hned si zapsala další. Když nahlásila Q termíny, přišla jí odpověď.

Ten páteční termín se hodí. Na večer pro tebe mám úkol a protáhne se asi až do sobotního rána. Detaily pošlu později.

Monika doma nahlásila, že v pátek mají s holkami mecheche a vrátí se až v sobotu. Mamka sice brblala, že chtěla v pátek po práci zajet na víkend k babičce, ale dohodly se, že Monika přijede později autobusem.

Ve čtvrtek dopoledne přišly další pokyny:
V 17:00 čekej v parku u kolejí. Někdo si tě tam vyzvedne. Seď na lavičce a čti si. Podprsenku a kalhotky nebudeš potřebovat a jelikož hlásí horký den bez deště, sukně a tričko s výstřihem ti budou stačit.

Monika si povzdechla. Zase se bude vystavovat. Ještě štěstí, že si koupila to nové tričko.

V pátek od rána přemýšlela, co ji bude večer čekat, takže zkoušku zvládla s odřenýma ušima, ale prošla, a tak se hned zapsala na poslední dvě zkoušky. Jednu na příští čtvrtek a poslední další týden ve středu. Kdyby se jí povedlo je zvládnout, tak by měla konec července a celý srpen volno. Potom se šla převléknout a teď seděla v parku na lavičce, četla, spíše se snažila číst, a čekala, kdo si ji vyzvedne.
Blížila se 18. hodina a dosud ji nikdo neoslovil. Začala být nervózní. Že by to byla jen zkouška od Q? Těšila se na šukačku a místo toho tu bude jen sedět na lavičce? Kluci, kteří kolem ní chodili, to jistě ocenili, ale co ona z toho má? Ale jestli se má jen předvádět, tak jak dlouho tu má vydržet? Nedostala žádný pokyn, že smí odejít, pokud nikdo nepřijde. Nezbylo jí, než čekat.

Zastavil se u ní Adam – Scifipako a prohodil pár slov. Když se loučil, varoval ji: „Raději už taky pojď, nebo rychle schovej tu knihu. Tamten bezdomovec vybírá z antikvariátů knížky, co jsou tam zadarmo a pak, když vidí někoho si číst, tak mu je nabízí za nějaké drobné. Já letím. Čau,“ a odešel.
Monika pozorovala bezdomovce. Opravdu přišel k lidem, co seděli na lavičce opodál, a vytáhl z tašky pár knih a nabízel jim je. Když si jednu vybrali a dali mu pár drobných, poděkoval a vyrazil k Monice. Ta už se chystala s díky odmítnout, ale on jí řekl: „Nika? Posílá mě Q. Pojď se mnou,“ dodal, když přikývla.

Monika se zarazila. To myslí vážně? S bezdomovcem? Už chtěla vyskočit, že půjde pryč, když jí hlavou prolétla podobná situace, které byla svědkem v zimě. A chvíli poté začaly rozhovory s Q. Snad je to opravdu jen zkouška a nic s ním nebude muset dělat. Nebo je to ten slíbený trest? Bylo něco takového v dotazníku? Nevěděla. Riskne to. Utéct může i později. Vstala a šla za ním.

Když přicházeli na zastávku tramvaje, řekl jí, aby si koupila hodinový lístek. Během čekání si ho trochu prohlédla. Oblečení měl ošuntělé, ale měl je poměrně čisté, vlasy trochu mastné, ale nedávno ostříhané, cítit byl, ale nebylo to nijak strašné. Na bezdomovce byl celkem udržovaný.
Nastoupili do tramvaje. Monika si sedla k oknu a bezdomovec vedle ní.

Po chvíli přesedli na autobus a na třetí zastávce vystoupili. Celá cesta trvala asi 15 minut. Vedl ji skrz nějaké křoví, za kterým byl špatně udržovaný zahradní domek.
„Počkej tady!“ řekl jí a zmizel vevnitř.
Za chvíli se objevil a dal Monice obálku. Bylo v ní 100 Kč a pokyny:

1 – vyhrň si tričko pod krk a napočítej pomalu do 30
2 – dej mu ty peníze
3 – ve 20:30 se hlas na adrese: Bachova 9.

To má ukazovat prsa tady tomu bezďákovi? Samozřejmě, že úkol splnila a za chvíli už běžela zpět na autobus, aby se rychle dostala na koleje, kde si mohla v noťasu najít Bachovu ulici. Při přestupování na tramvaj potkala hlídku Městské policie. Poprosila je o pomoc s určením adresy a zatímco paní policistka volala na centrálu, pan policista jí hleděl do výstřihu. Nakonec se ukázalo, že je to ulice kousek za konečnou tramvaje.

Na místo dorazila 5 minut před půl devátou. Bylo to pěkné místo na bydlení. Rodinné domky a za nimi les. Podobné, kde bydlela s mamkou. Trochu se vydýchala a zazvonila na zvonek. Žena, která jí otevřela, mohla mít kolem 40 let. Kývla na ni, ať jde dál a zavedla ji do kuchyně. Cestou jí ukázala, kde je obývák.

Mohlo by vás zajímat  Dešťová víla 06

„Tady na lince máš nachystané věci na jednohubky, tady v té poličce jsou věci na chlebíčky, veky jsou tady a tento sýr nakrájíš na kostičky, dáš doprostřed talíře a kolem ozdobíš šunkou a salámem. K tomu nakrájej tyto bagetky,“ informovala překvapenou Moniku. „Já se musím jít rychle dát do pořádku. Nejdříve ty jednohubky, sýr a bagetu. To zanes do obyváku na stolek. Chlebíčky schovej do lednice, přijdou na řadu později. Kdyby hosté přišli dříve, než se vrátím, otevři jim a zaveď je do obyváku. Jinak nevycházej z kuchyně. V devět ať je to nachystané,“ dodala a odešla.

Monika jen pokrčila rameny a dala se do práce. Udělala dva talíře jednohubek a zanesla je do obyváku. Tam už byly přichystány čtyři skleničky na víno, miska chipsů a miska s ovocem.
Potom se vrátila do kuchyně a rychle nakrájela sýr a přichystala ho na talíř. Doplnila šunkou a salámem, nakrájenou bagetu dala do košíčku a rychle to všechno odnesla na místo. Sice to nestihla v časovém limitu, ale hosté ještě nedorazili a paní domácí taky nebyla hotova, tak by to snad nemusel být problém. Sotva se vrátila do kuchyně, přišla paní ve večerních šatech a řekla Monice, aby zůstala v kuchyni a čekala. Že ji zavolají, až ji budou potřebovat. Ať v klidu chystá ty chlebíčky.

Na ty Monika zapomněla. Dala se do práce. Za chvíli zazvonil zvonek u dveří. Slyšela paní domácí a nějaký mužský hlas, jak vítají hosty. Podle hlasů to byli muž a žena. Zatímco chystala chlebíčky, uvědomila si, že vlastně od oběda nic nejedla a dostala hlad. Ale může si něco vzít? Snědla alespoň rožky rohlíků, které zbyly z výroby jedno­hubek, a k nim dvě kolečka salámu.

Když měla chlebíčky hotové, dala je do lednice, sedla si na židli a čekala. Z obyváku bylo slyšet rozhovor, ale rozumět jim nebylo. Po chvíli se ozval mužský hlas: „Niko, v lednici je cola a minerálka. Dones nám je.“
Vstala a požadované věci přinesla. V obyváku seděl na sedačce vedle paní domácí trochu tělnatější muž a na druhé části sedačky byl pár. Všichni vypadali, že jsou v podobném věku. Ta druhá žena se Monice zdála povědomá, ale nemohla si vzpomenout, kde už ji viděla. Položila věci na stůl, vedle skoro prázdné láhve vína, a na pokyn paní domácí se vrátila do kuchyně. Seděla u stolu, ďobala zbytky a nudila se.

Po nějakém čase si uvědomila, že z obyváku se přestal ozývat hovor. Zdálo se jí, že zaslechla vzdech. Zbystřila sluch a opravdu. Ty zvuky nemohly znamenat nic jiného. V obyváku si to někdo rozdával. Vzdychání nabývalo na intenzitě, takže už o tom nemohlo být pochyb. Dotyčná se blížila k orgasmu, který za pár chvil prokřičela.
„Být tak na jejím místě,“ pomyslela si. Ty zvuky ji vzrušily a její zvlhlá kundička se už začínala hlásit o slovo. Mimoděk si ji pohladila a jakoby jí projel blesk. Nutně si ji potřebovala alespoň vyhonit.
Postavila se vedle dveří, aby lépe slyšela. Od vedle se ozývalo pleskání, jak o sebe narážela těla, vzdychání a sténání. Zajela si rukou pod sukni. Promasírovala buchtičku a pak se začala věnovat kuličce rozkoše. Netrvalo to snad ani dvě minuty a dostavil se výsledek. Roztřepaly se jí tak nohy, že se raději svezla na podlahu a kousala se do rtu, aby nekřičela. Sice se po chvíli uklidnila, ale jelikož zvuky od vedle neustávaly, její vzrušení zase začalo narůstat.
Nedalo jí to a její ruka zase vklouzla pod sukni. Tentokrát to nebylo tak rychlé, ale k cíli se dostala. Jenže, zatímco seděla s rukou v klíně a užívala si doznívající orgasmus, vstoupila do kuchyně paní domácí.

„Jsi snad hluchá?“ řekla zvýšeným hlasem. „Aaaaaaa. Tak proto,“ dodala, když uviděla Moniku a pak zavolala, „bodejť by slyšela. Mastí si tu frndu a zrovna se udělala.“
Potom klidně řekla Monice: „Tak se svlékni, vezmi ty chlebíčky a pojď.“
Monika ji poslechla, vzala tácy s chlebíčky a šla za paní domácí do obyváku. Když viděla pobavené tváře, které ji pozorovaly, zrudla a dívala se raději na zem. Nestyděla se, že je nahá, to byli ostatně všichni, ale že se nechala přistihnout.
Položila chlebíčky na stůl a chtěla odejít, ale ten tělnatý muž jí přikázal, aby zůstala stát otočená směrem k nim, mírně se rozkročila a dala ruce za hlavu. Začali hodnotit její vzhled. Potěšilo ji, že většinou kladně. Jen bříško by prý mohla mít menší. Když tam tak stála a pozorovala je, jak jí chlebíčky, začalo jí kručet v břiše. Nevěděla, jestli to slyšeli, ale paní domácí ji vyzvala, ať si taky vezme.

Když dojídala třetí, zeptala se ji paní domácí: „Kolikrát sis ji tam vyhonila?“
„Dvakrát,“ odpověděla zkroušeně Monika, čekající trest.
„Říká se do třetice všeho dobrého. Sedni si tady proti nám do křesla a ukaž nám, jak sis to dělala.“
Monika zalapala po dechu. Takto před někým koho vlastně ani nezná? To je šílené! Ale šílených věcí dělala v poslední době hodně. Posadila se tedy na křeslo, nohy přehodila přes opěradla a rukou zajela ke kundičce. Nejdříve projela prstem mezi závojíčky a pak s ním vklouzla dovnitř. Zavřela oči, aby ji nerušil pohled na publikum. Nabrala trochu šťávičky a začala kroužit kolem poštěváčku. Diváky sice neviděla, ale cítila jejich pohledy na sobě a to ji začalo vzrušovat. Ukazováček druhé ruky se vydal na průzkum lasturky. Za chvíli se k němu přidal i prostředníček a Monika se začala svíjet v dalším orgasmu. Jakmile odezněl, otevřela oči a uviděla, že pánové jsou připraveni k další akci a dámy mají ruce v klínech.

„Hosté mají přednost,“ poznamenala paní domácí a naznačila Monice, ať se k nim přesune.
Ti jí udělali místo vedle sebe a sotva dosedla, vrhli se ústy na její bradavky a jejich ruce se střídaly v Moničině klíně. Po chvíli jí naznačili, aby se sklonila k mužovu kopí. Monika ho vzala do pusy a začala ho kouřit. Ucítila ruku, kterak po jejím zadku dojela ke kundičce. Dva prsty vklouzly dovnitř.
Domácí se přesunuli naproti na křesla, aby měli lepší výhled. Prsty opustily Moničinu kundičku a paní se odsunula. V tu chvíli muž přerušil Moniku a ukázal na svou paní. Monika se otočila a sklonila se k její mušličce. Olízla závojíčky, obkroužila poštěváček a pak jazykem zajela dovnitř, jak nejhlouběji dokázala. Muž za ní si ji nastavil do potřebné polohy a přirazil. To způsobilo, že se Monika zabořila do lízané kundičky ještě víc. Paní si ji tam přidržela, takže Monika trochu bojovala s nedostatkem kyslíku, ale pták v kundičce bylo přesně to, co potřebovala, tak si to užívala. Bohužel až moc, takže se zapomněla starat o mušličku před sebou. Silné zatahání za vlasy jí to ale připomnělo.

„Pitomá Magdina máma,“ pomyslela si Monika a vrátila se k lízání. Protože se na to musela více soustředit, snižovalo to její vlastní vzrušení. Pak z ní muž vyklouzl a žena ji odstrčila.
Monika nevěděla, co se děje než uviděla ptáka vedle svého obličeje. Hned se na něj vrhla. Muž ji chytil za hlavu a začal co nejhlouběji přirážet. Při čtvrtém přiražení zůstal vevnitř a začal stříkat. Monika začala rychle sát a snažila se všechno sperma spolykat. Vzhledem k tomu, že to ten večer nebylo mužovo první vyvrcholení, nebylo toho moc a neměla s tím problém. S ptákem hluboko v puse to najednou Monice došlo: „Počkat! Magdina máma? No jo. Je to ona. Tak proto mi připadala známá. Takže teď cucám ptáka Magdina otce?“

„Jestli jste už skončili, tak tady máš nedodělanou práci,“ přerušila jí myšlenky Magdina matka. Ocas vyklouzl z Moničiných úst a muž se svalil na sedačku. Monika se otočila a zabořila se do nabízené kundičky. Snažila se, jak nejlépe mohla a za chvíli si i Magdina máma užila vyvrcholení. Teď už Monika věděla, kdo to prve tak křičel.

Potom si dali asi 15 minutovou pauzu, po které se Magdini rodiče zvedli a řekli, že vzhledem k pokročilé hodině budou muset jít a odešli se upravit do koupelny. Pan a paní domácí s Monikou mezitím snědli zbytek chlebíčků. Paní domácí si oblékla jednoduché letní šaty, aby mohla hosty doprovodit k brance, a když se vrátila, viděla svého muže, jak sedí v křesle a Monika mu střídavě cucá varlata. Potom ho oblízla od kořene až po špičku, vsunula do úst a začala sát. Paní domácí se svlékla, sedla si na sedačku, aby dobře viděla, a začala si masírovat broskvičku.

Pak přikázali Monice, ať si lehne na záda na sedačku. Paní domácí nad ní zaujala polohu 69 a zatímco si děvčata začala navzájem olizovat poštěváčky, pan domácí přistoupil zezadu ke své ženě, vrazil ho do ní a začal přirážet. To mělo za následek, že paní domácí si začala užívat a přestala se věnovat Monice. Ta naopak zrychlila kmitání jazýčku na kuličce rozkoše. Paní domácí sténala stále hlasitěji a hlasitěji, až zařvala a svalila se na Moniku. Pan domácí z ní vyklouzl a strčil ho Monice do pusy. Nedala se dvakrát pobízet a očistila ho od šťáv jeho ženy. Ta se mezitím uklidnila, slezla z Moniky, přerušila je a prohodila si s Monikou pozici.

Monika byla nadšená. Těšila se, že poprvé zažije šukání a zároveň lízing. Znovu se pustila do ochutnávání kundičky paní domácí a ta jí to vše vracela. Pan domácí přistoupil za Moniku a plivnul jí na zadek. Divila se proč to dělá. Byla mokrá, že by do ní vklouzl jako nic. Navíc se netrefil a sliny pomalu stékaly mezi její půlky. Pak ucítila jeho chloubu jak se cpe dovnitř.
Jenže ne tam, kam by si Monika přála. Týden tréninku se ale vyplatil a čurák pana domácího vjel do Moničina análu jako po másle. Nebylo to přesně to, co si představovala, ale jazýček paní domácí jí to vynahrazoval. Navíc byla po předchozích akcích hodně vzrušená, takže netrvalo dlouho a jejím tělem proběhla exploze rozkoše. Díky tomu se její, už tak dost těsná prdelka, stala ještě těsnější a to už pan domácí nevydržel a začal plnit její střeva semenem.

A to byla závěrečná akce pátečního večera. Monika s paní domácí poodnášely veškeré nádobí do myčky. Potom paní domácí Monice ukázala, kde je koupelna a pokoj, kde může přespat. Monika se osprchovala a konečně zase uspokojená šla spát.

Ráno se probudila těsně před devátou. Oblékla si tričko a sukni a vyšla z pokoje. V obyváku hrála televize. Nakoukla tam. Po včerejších orgiích nebylo ani vidu. Pokoj byl uklizený a v jednom křesle seděla paní domácí a popíjela čaj.
„Dáš si kafe nebo čaj?“ zeptala se a vstala, když uviděla Moniku.
„Čaj, děkuji.“
„K snídani jsou sýrové croissanty. Doufám, že je jíš?“
„Ty přímo miluju.“
„Fajn. Tak je sněz a pak přijď za mnou.“

Monika snědla snídani a pak šla do obýváku.
„Jak moc spěcháš?“ zeptala se paní domácí.
„Mám dnes ještě někam jet.“
„Marek musel jet pryč a já budu celý den sama doma. Asi tě ještě na chvíli zdržím,“ a vyhrnula si šaty, roztáhla nohy a prstem pokývla Monice.

Ta poslušně poklekla, zabořila se do odhaleného klína a rozjela koncert pro jazyk a dva prsty, kterými projížděla jeskyňku paní domácí. A že už v tom začínala mít docela praxi, netrvalo dlouho a tělo paní domácí se prohnulo do oblouku, jak jím projela bouře rozkoše.

„Nemusela jsi tak spěchat do cíle. Ani jsem si to nestihla vychutnat,“ naoko se durdila paní domácí. Pak se jí zablýsklo v očích. „Za trest se teď nesmíš umýt. A upaluj, za 5 minut ti jede tramvaj,“ dodala, když pohlédla na hodiny.
Monika se rychle rozloučila a spěchala na zastávku. Paní domácí měla pravdu. Tramvaj už tam byla přistavená. Monika si šla k řidiči koupit lístek. Ten se na ni sice divně díval, ale jízdenku jí prodal. Na kolejích se umyla a převlékla, napsala Q, že úkol byl splněn a vyrazila nejdříve domů a pak k babičce.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2681
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
1
Navigace v seriálu<< Moničino studium 08 – U Chcíplé žábyMoničino studium 10 – Smlouva >>

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na