Toto je 13 díl z 17 v seriálu Moničino studium

„Dobrý den, přejete si?“ zeptala se Moniky pohledná brunetka, sedící za stolem v recepci.
„Dobrý den, jsem tu prý objednaná na 17. hodinu. Posílá mě Q. Prý budete vědět,“ odpověděla Monika.
„Nika?“ zeptala se recepční.
„Ano.“
„Posaďte se tady prosím, za chvilku si vás vyzvedne trenér,“ pokynula recepční ke křeslům.

Monika prošla kolem vchodu, sedla si a prohlížela si místnost. Ve zdi vlevo od křesel byly dveře s otevíráním na kartu. Recepce vpravo a vedle ní byly dveře s nápisem ŠATNY. Celá protější stěna byla prosklená. Na skle bylo velkým písmem napsáno GYM a viděla tam různé cvičební stroje. Některé byly zrovna užívány, tak mohla pozorovat lidi, jak na nich cvičí.

Mezitím recepční fascinovaně pozorovala Moniku. Návštěvnice fitka měly obvykle sportovní oblečení, ale Monika přišla v sukni a v tričku, které při pohybu nenechávalo představivosti moc prostoru.
To je nádhera, jak se jí to tam houpe. Škoda, že nemá pořádný výstřih… Ale jak chce cvičit bez podprdy? To přece s takovýma nejde. Asi ji bude mít v tašce,“ přemýšlela recepční. V tu chvíli se Monika podívala k ní, tak rychle přesměrovala svůj zrak na monitor.

Monika návštěvou fitka nadšená nebyla. Poté, co ráno poškádlila ty dva kluky ve vlaku, měla dobrou náladu. V tramvaji i ve škole sice budila pozornost, ale už jí to tolik nevadilo. Naopak, neustále cítila lehké vzrušení. Vždyť to byl úkol od Q! Na přednáškách si sedla raději dozadu, protože nechtěla mít hned ze začátku roku konflikt s vyučujícími, zvláště, když druhou přednášku měla Soňa Ničitelka. Po výuce si udělala jednoduchý oběd, zapnula email a tam bylo:

Po porovnání nových fotek a těch starých mám pocit, že jsi přibrala. Kolik? A pošli, mi rozvrh.

Nečekala, že ji Q bude tak moc zkoumat, ale po pravdě odepsala, že to bude asi 10 kilo. Poslední rok zaháněla smutek převážně zmrzlinou a čokoládou a toto byl výsledek. Rozvrh měli tento semestr celkem dobrý. Pondělí, úterý a pátek končila už ve 14:00, ve čtvrtek v 15:45, jen ve středu až v 17:30.

Většině mých přátel nevadilo, že jsi baculatější, ale nesmí se to přehánět. Od teď budeš každé pondělí a čtvrtek vždy od 17:00, pokud neurčím jinak, docházet do fitka Dobrá pohoda. Tam si tě vezme do parády někdo z trenérů. Nemusím snad říkat, že jsou to profíci, kteří ví, co pro tebe bude nejlepší, takže jim nebudeš odmlouvat. Začínáš dnes a platí to až do odvolání. Adresu si najdi na netu.

Monika potvrdila email, našla si adresu, přičemž zjistila, že je to fitcentrum výhradně pro ženy. Ve čtyři lehce posvačila sbalila si legíny, ručník, mýdlo a náhradní boty a vyrazila. A teď tu tedy sedí a čeká.

Chvilku po určeném čase se otevřely dveře vedle křesel a vyšla žena, kolem 40 let. Monice připadala známá, ale nemohla si ji zařadit. Za necelou minutu se ty dveře znovu otevřely a vykoukl z nich asi 30. letý muž s pěkně vysportovaným tělem. Podíval se na Moniku, zeptal se jí na jméno a potom pokynul, aby šla za ním.

Za dveřmi byla menší místnost. U jedné stěny byla lavička. „Tady se zuj, vezmi si boty a pojď dál,“ řekl ten muž a prošel do další místnosti. Monika se vyzula a prošla dveřmi. Druhá místnost už byla výrazně větší. Napravo byly podél stěny skříňky na oblečení a před nimi lavice. Na protější stěně byly dvoje dveře. Vpravo na kartu a vlevo prosklené s klikou. Mezi dveřmi byl poměrně hluboký výklenek, ve kterém byly namontované 4 sprchy. Muž se Monice představil jako Jakub a řekl jí, ať se převlékne, věci si dá do skříňky 17, vezme si ručník a přijde za ním. Potom prošel prosklenými dveřmi. Monika vytáhla věci z baťůžku a s hrůzou si uvědomila, že náhradní tričko nechala na posteli. Co teď? Když si propotí to, které má na sobě, nebude mít v čem jet zpátky. To má cvičit nahá? Nakonec si ho nechala a cestu zpět bude řešit až potom.

Další místnost byla podobná té označené GYM, jen byla mnohem menší. Bylo tu celkem jen 5 posilovacích strojů, 3 spinningová kola, 2 běžecké pásy, dvoje fitness schody a v rohu 2 masážní stoly. Viděla Jakuba něco nastavovat na jednom ze strojů. Když uslyšel přijít Moniku, otočil se a na chvíli se zarazil.

S pohledem upřeným na Moničin hrudník řekl: „Nemáš na sebe něco lepšího? Pevnější podprsenku nebo upnuté tričko, které zamezí pohybu…“ a zamával rukou Monice před hrudí, „tady toho. U posilovacích strojů a u spinningu to asi nebude vadit, ale na pásu takto dlouho nevydržíš.“
„Bohužel nic jiného nemám,“ odpověděla tiše Monika.
„Co se dá dělat,“ pokrčil Jakub rameny, „chodilas někdy cvičit?“
„Ne.“
„Hmm. Ukážu ti pár protahovacích cviků. Ty musíš dělat, než začneš užívat něco z místního vybavení. Bez protažení je větší riziko úrazu.“

Potom začal Monice vysvětlovat jakou polohu má zaujmout, aby se svaly zahřály. Nebyla si jistá, že stoj na špičkách při mírně roztažených nohách, se zakloněnou hlavou a rukama co nejvíce napnutýma ke stropu je opravdu cvik na protažení, nebo si jen chtěl prohlédnout její prsa. Stejně jako když klečela na čtyřech a dělala kočičí hřbet. Prsa jí visela dolů a napínala tričko. Jakub si ji z boku prohlížel a přemýšlel, jak ji toho trička zbavit. Monika na něj pohlédla a na malou chvíli zachytila jeho výraz. Podobný chtíč míval ke konci v pohledu Marek. Nakonec došlo i na předklon s nohama u sebe a pokusem dotknout se rukama podlahy. Toto nesnášela. Na střední škole se jí při tom ostatní smáli, protože jí prsa často vyklouzly a bradavky se jí pak bimbaly u pusy. Tentokrát to bylo ještě horší. Jak měla to triko volné, svezlo přes hlavu a spadlo na zem. Jakub, když ji takto uviděl, jen na sucho polkl. 

„Dobrý, už se můžeš narovnat.“
Uf, oddechla si Monika a rychle chytla ten neposlušný kus oblečení a oblékla si ho. Podívala se na Jakuba a nemohla si nevšimnout boule v jeho kalhotách.
„Pokud se nepletu, tak jsi tady primárně kvůli hubnutí. Ideální by byl běh na pásu, ale to dnes moc nepůjde, takže použijeme spinningové kolo. Je tam nastavený spíše menší odpor. Tady na displeji se ti zobrazí ujetá vzdálenost. Pro začátek pojedeš tak, abys držela rychlost mezi 15 a 20 kilometry za hodinu. Po ujetí 3 km zabereš ze všech sil a zkusíš tak ujet 1 km. Rychlost aspoň třicet. Potom další 1 km volněji, kolem desítky. Jasné?“
„Ano,“ odpověděla Monika.
„Tak 3…2…1…start!“ odpočítal Jakub.

Monika se trochu lekla, ale začala šlapat. Rychle nabrala potřebnou rychlost a potom už se soustředila, aby ji dodržovala. Nebylo to tak složité, jak se původně bála. První tři kilometry to bylo v pohodě, ale ve chvíli, kdy měla zabrat, ji začaly bolet prsa. Přeci jen byla v předklonu a prudkým šlapáním do pedálů se rozvlnily a narážely do sebe. Naštěstí ten kilometr celkem rychle utekl a po zvolnění se zmenšila i bolest. Z námahy byla zadýchaná, tváře jí hořely a cítila, jak jí pot stéká po obličeji a ve žlábku mezi prsy. Po ujetí posledního kilometru přestala šlapat. Vzala ručník a otřela se.

Jakub po celou dobu Moničiny jízdy seděl na lavičce u stěny. Schválně si sedl tak, aby na něj neviděla, ale on se mohl dívat. Přemýšlel: „Mohl jsem jí navrhnout, ať si ty vemena stáhne ručníkem. To by jí trochu pomohlo, ale tohle vlnobití je zajímavější. Jaké by asi bylo vymrdat ji mezi ně? Sice je tlustá, ta prdel a stehna jsou hnus, ale kozy, takové jsem viděl snad jen v pornu. Jsou trochu povislé, ale to je u téhle velikosti asi normální. No jo jenže tady ve VIP zóně je to risk. Je to tu samá paní podnikatelka, nebo manželka nějakého zbohatlíka, co se kamarádí s majitelkou. Ne že by ty paničky byly svaté, třeba Markéta je pěkně divoká, ale když už mě chtějí na mrdačku, je to vždy v Béčku. Tady v Áčku nikdy nic. Tady se opravdu cvičí. Jenže tahle kurvička mi k ani jedné z těch kategorií nepasuje. To by měla lepší ohoz a nevyvalila by tu na mě ty svoje cecky. Jak to nenápadně navlíknout? Třeba si dá třeba říct. Hmm, to by možná šlo!“ a v duchu se usmál.

„Hotovo?“ zeptal se Jakub.
„Ano,“ odpověděla Monika.
„Super, tak doplň tekutiny a ještě jednou!“
„Ale já jsem si nevzala nic k pití,“ řekla nešťastně Monika, když si uvědomila, že na takovou jasnou věc zapomněla.
„Počkej, něco ti přinesu,“ řekl Jakub. Cestou se sám sebe ptal, jestli ta velryba má vůbec kalhotky. Když slezla z rotopedu, měla výrazný cameltoe. Za chvíli byl zpět a podával Monice 0,75 litrovou PET láhev.
Osvěžující hotový nápoj bez cukru s obsahem L-karnitinu (1000 mg) a s přídavkem energizujících látek (kofein a taurin), četla Monika a polovinu vypila.

„Fajn, tak naskoč zpátky a dáš si to ještě jednou!“ poručil Jakub.
„Cože?“ zeptala se nevěřícně Monika.
„Co cože. Jsi tu kvůli hubnutí a po ujetí 5 km víceméně volným tempem se ti to nepovede ani za rok. 3…2…1…jeď!“ a zase ji plácnul přes zadek.

Tentokrát to bylo horší. Ta chvilka pauzy stačila, aby Moničin zadek začal protestovat. Jak nebyla zvyklá sedět na sedle, začal ji silně bolet. Tempo držela, ale bylo to těžší. K zadku se připojila i lýtka. Při sprintu musela zapojit celé tělo, aby dokázala nabrat dostatečnou rychlost. Prsa jí u toho lítala ze strany na stranu. Nevěděla, co ji bolí víc. Prsa, zadek nebo nohy? Pohledem tlačila číslice na displeji, konečně tam skočila čtyřka a ona mohla zvolnit.

Monika dokončila jízdu. Když lezla z rotopedu, Jakub byl už s úsměvem u ní.
„Nebolí tě náhodou z té zátěže záda?“ řekl a u toho se významně podíval na její poprsí. „Pokud bys chtěla, můžu ti ukázat jednoduché cvičení na posílení zad, které můžeš dělat i doma.“
„No, občas mě bolí, když sedím shrbená ve škole.“
„OK, tak si sedni obkročmo tady na tu lavici, narovnej záda, lokty dej k tělu a ruce v pravém úhlu před sebe.“

Když udělala, co řekl, dal jí do ruky gumový pás, stoupl si vedle ní a pokračoval: „Toto je odporová guma. Koupíš ji v každém obchodě se sportovními potřebami. Podle toho, jak moc ji mezi rukama prověsíš, měníš její odpor. Pevně ji chyť a dívej se přímo před sebe. Toto je základní poloha. Teď zvedni ruce nad hlavu, roztáhni je, aby byly v rovině s tělem. Tak a teď je pomalu dávej dolů tak, abys zápěstí měla v rovině s rameny a guma byla za hlavou. Napočítej pomalu do desíti a zvedej ruce. Fajn, zopakuj to ještě dvakrát.“

Monika dělala, co říkal a Jakub, který se postavil vedle ní tak, aby byl mimo její zorné pole, si prohlížel její prsa.

„Jdeme na druhý cvik. Do základní polohy. OK a teď drž pevně, levou rukou nehýbej a pravou rukou otáčej v lokti doprava, abys napínala gumu. Zkus ji vytočit co nejvíc. OK počítej do desíti a pomalu do základní polohy. Teď prohoď ruce a zase každou ruku třikrát.“

Monika dokončila cvik. Uvědomila si, že to vypadá jednoduše, ale musí vyvinout docela velkou sílu na natažení gumy a pořádně ji držet, aby jí nevyklouzla. Jakub se Moniky postupně dotkl na několika místech na zádech.
„Tady to bolí, že?“ zeptal se.
Monika přikývla.
„To je dobře. Tyto svaly je třeba zpevnit a pak tě nebudou tolik bolet záda. Ukážu ti ještě poslední cvik. Základní poloha! Dáme ji trochu volněji,“ řekl vzal gumu, na zkoušku natáhl, posunul v ruce, znovu natáhl a potom ji položil Monice přes dlaně. „Pevně ji sevři, přizvedni ruce do úrovni prsou a teď ji začni roztahovat. Použij obě ruce, lokty drž u těla.“

Monika zabrala. Při roztahování se jí pás začal dotýkat prsou a v místě dotyku je lehce přitlačil k tělu. Najednou ji vyklouzl ze zpocené ruky a jak se guma smrštila, podřela jí prsa v místech, kde se jich dotýkala. Navíc ji zasáhl konec pásu. Bylo to, jako zásah bičem. Monika vykřikla, chytla si prso a sklonila se.

Jakub rychle vyskočil, vykřikl „Šmárjápano“ a hnal se k lékárničce. V duchu se ale radoval. Plán vyšel, i když se chvíli bál, že Monika ten pás udrží i přes tu kapku oleje, kterým ho nenápadně potřel. Vrátil se s mastí, trochu si nabral na ruce, a aniž se Moniky zeptal, vyhrnul jí triko a začal jí natírat podřená prsa.

„Naštěstí to není tak zlé. Tahle mast obsahuje léky na hojení a analgetika, takže by to mělo za chvíli přestat bolet,“ řekl. Nejdříve jí natíral podřená místa, ale potom začal roztírat mast na větší a větší plochu. Monika se nijak nebránila, vždyť od Q měla informaci, že trenéři ví, co je pro ni nejlepší, a že jim nemá odmlouvat. Vlastně jí to začalo být příjemné. Už dlouho se jí nikdo takto nedotýkal.

Jakub jí za chvíli masíroval celé poprsí a gratuloval si, jak dobře ji odhadl. Taková kurvička, která mu to ráda udělá. Všiml si, že Monika zabloudila pohledem na jeho rozkrok.

„Chtěla by ses na něj podívat?“ zeptal se jí. Monika zčervenala, proto usoudil, že chce, ale bojí se to říct. Poručil jí: „Vytáhni ho!“
Monika mu stáhla šortky i slipy a přímo před obličej jí vyskočilo jeho kopí.
„Nestyď se a vezmi ho do pusy,“ řekl Jakub.

Monika mu nejdříve olízla špičku a potom si ho začala pomalu sunout do pusy. Kousek ho vysunula, jazykem olízla špičku a zase si ho začala posouvat dovnitř. A pak zase ven a dovnitř, hlouběji a hlouběji a postupně zrychlovala tempo. Jakub si užíval kuřbu. Když cítil, že brzy vystříkne, zadržel Moniku. Přikázal jí, ať si sundá triko a lehne si. Rozkročil se nad ní, rukama chytil její prsy, přitiskl je k sobě a zasunul mezi ně svůj klacek. Začal přirážet. Vychutnával si, jak se jeho ocas otíral o jemnou kůži jejích ňader. Ale bylo to pro něj dost nepohodlné. Proto přikázal Monice, aby sama přitiskávala prsa k sobě. Sklonil se nad ní, jednou rukou se nad její hlavou opřel o lavici, druhou ji chytil za vlasy a přitáhl ji hlavu tak, aby mohla olíznout špičku ocasu vždy, když vykoukla ven. Takovou slast už nemohl vydržet. Pocákal Monice bradu, něco trefil i do pusy, ale hlavní příděl zůstal na krku a mezi prsy. Pokračoval v přirážení, dokud mu nezačal uvadat. Potom se zvedl, řekl jí, že má ty nejlepší kozy a že něco takového ještě nezažil. Poznal, že Moniku ta slova potěšila, tak ještě dodal, že tohle samozřejmě zůstane jen mezi nimi. Potom jí oznámil, že dnešní trénink končí a na recepci ať zaplatí 60 Kč za to pití.

Monika se osprchovala, propocené triko sbalila do baťůžku, na holé tělo si oblékla bundu, kterou zapnula až ke krku, a vyrazila k recepci, kde zjistila, že nemá peněženku. Pouzdro na doklady v kabelce měla, ale peněženku ne. Recepční se na ni usmála, řekla, že ji vidí zapsanou na čtvrtek, tak dnes za ni zaplatí a ve čtvrtek jí Monika těch 60 Kč dá. Ta jí řekla, že je moc hodná, že jí moc děkuje a peníze určitě přinese.

Po návratu na kolej už na ni čekal dotaz od Q, jak se ji líbil trénink. Popsala, co všechno dělala a jak se u toho cítila. Od Q potom přišla zpráva, že zítra má volno, ale dnes si to za odměnu může udělat ve sprše, ale nesmí použít prsty. Poděkovala, informovala Věrku, že jde do sprchy a proč tam jde. Ta jen převrátila oči a s vážnou tváří jí oznámila, že ji tedy nebude rušit a jde na návštěvu do sousedního pokoje. Potom se neudržela a vyprskla smíchy. Na to pro změnu převrátila oči Monika.

V koupelně se Monika svlékla, vešla do sprchového koutu a hledala něco, čím by si pomohla. Byl tam sprchový gel a šampón, ale lahvičky byly moc velké. Jinak neviděla nic, čím by si to mohla udělat. Co teď? „Já jsem blbá,“ zašeptala a zavrtěla hlavou. „Takto jsem si to už dloooouho nedělala. Ale proč to nezkusit.“

Pustila vodu, nastavila správnou teplotu, dřepla si, roztáhla kolena od sebe a nasměrovala sprchu na svoji broskvičku. Přidala trochu na rychlosti a pak si jen už vychutnávala pocit, kdy voda dopadala na tu nejcitlivější část jejího těla. Pomalu kroužila růžicí, aby voda nedopadala stále na stejné místo. Trochu sebou škubla, když se trefila přímo na poštěváček. Její vzrušení rostlo, ale začínaly ji bolet nohy. Nevydržela být tak dlouho v podřepu. Potřebovala si sednout, ale na to tam bylo málo místa. Vyřešila to tak, že si napůl lehla. Opřela se zády o dveře a zadek položila na dno. Nohy zvedla a opřela o stěnu. Jednou rukou odhrnula poštěváček a druhou chytila hadici. Nasměrovala vodu správným směrem a pomalu si vychutnávala slastné pocity, které si takto způsobovala. Její vzrušení krůček po krůčku stoupalo. Snažila se oddálit vyvrcholení co to šlo. Ve chvíli, kdy tomu podlehla, zapřela se hlavou o plastové dveře až zapraskaly a vydala ze sebe dlouhý výkřik.

Po chvilce natáhla nohu a vypnula vodu. Uvolnila se a sklouzla zadkem až ke stěně. Dalo jí trochu práci, vymotat se z této polohy a postavit se na roztřesené nohy. Vydýchala se, umyla si zuby a šla do ložnice. Rozsvítila lampičku a začala si číst. Věrka přišla asi za 10 minut. Beze slova si vzala noční košili a šla do koupelny. Když se vrátila, zhasla hlavní světlo a lehla si obličejem ke stěně. Monika dočetla kapitolu, odložila knihu, zhasla a přemýšlela o dnešním dnu. Po chvíli ticha se ozvala Věrka: „Řeknu ti, jsem ráda, že jsem šla za holkama vedle. V koupelně jsou tenké stěny a nevím, jak bych jim vysvětlovala, že já s tvým křikem nemám nic společného. Dobrou noc.“

Navigace v seriálu<< Moničino studium 12 – Q se zlobíMoničino studium 14 – Trest >>

5
Komentujte

avatar
2 Comment threads
3 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
3 Comment authors
ŠmajdaBabunŠmajdaFrank Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Frank
Člen

Tou gumou to muselo bolet.
Super díl, doufám, že další díly budou co nevidět, včera bylo pozdě. 😀
FranK

Šmajda
Člen

Líbí, jen ta scéna, jak šla cvičit bez trička, mi kazí uvěřitelnost příběhu celé série. Zkousnul bych, že zapomněla podprdu a cvičila jen v tričku (což by na vlastním ději nic nezměnilo, Jakub by dál zíral a plánoval hrátky s gumou), ale v aktuální podobě mi to trochu kazí zážitek z jinak povedené série.