Toto je 7 díl z 10 v seriálu Moničino studium

Jelikož v sobotu od rána svítilo sluníčko a bylo teplo, rozhodla Moničina mamka, že ráno jen spolu skočí nakoupit a pak vyrazí na výlet. Prý už dlouho spolu nikde nebyly a mohly by se projít po horách. Monika tím nebyla úplně nadšená a oponovala, že se musí učit, ale mamka její protesty zatrhla s tím, že učit se může zítra. Že mamka má zítra něco domluvené s Maruškou, tak nebudou možnost být spolu a učit se má hlavně na kolejích. Monika byla ze začátku nerudná, ale časem se jí nálada spravila a výlet si užila. Jen večer ji začaly bolet nohy. Před večeří se rychle podívala do mailu a tam na ni čekala zpráva od Q.

Můžeš mi prosím říct, co to zase mělo znamenat? V dotazníku jsi psala, že anální sex jsi už dělala. Tak v čem byl problém?

Hned odepsala:
Dobrý večer, opravdu jsem to už dělala, ale ten kluk ho měl menšího a i tehdy mě to bolelo. A když jsem viděla velikost pana Juliše, tak jsem se lekla a nemohla se dostatečně uvolnit.


Chvíli čekala, jestli se Q neozve, ale pak musela odejít, protože mamka volala, že večeře je na stole. Po večeři řekla mamce, že se jde učit a rychle spěchala zpět do pokoje. Ovšem odpověď nepřišla. Chvíli brouzdala po netu a chvíli se učila, přece jen v pondělí začínal zápočtový týden. Před spaním ještě jednou zkontrolovala email. Od Q tam nebylo nic, tak šla spát.

Ráno se sotva dobelhala do koupelny a pak do kuchyně, jak ji bolely nohy. Mamka se jí smála, že to má z toho, jak se pořád vozí tramvají a autobusem a že by se měla začít více hýbat. Monika si jen něco zabrblala pod nosem, vzala talířek s jídlem i hrnek s kakaem a šla do svého pokoje s tím, že na takové řeči není zvědavá. Za sebou jen slyšela smích a poznámku, že když už chce napodobovat chůzi zvířete, tak by byla vhodnější laň. Na kachnu prý žádného kluka nesbalí. V pokoji zapnula počítač a pustila se do snídaně. Dva čokoládové croissany a kakao. Mňamka. Prý se více hýbat. Pche. Pak si uvědomila, že něco takového psal i Q. Ach jo. Snídani snědla, ale vůbec si ji nevychutnala. Otevřela mail a tam:

Jak velký? Je sice dlouhý, ale není nijak zvlášť tlustý. Ten by ti problém dělat neměl. Bude to chtít trénink. Kdy máte zápočťák a jaké máš dnes plány?

„Trénink, na ten se fakt těším,“ pomyslela si smutně Monika a odepsala:
Zápočťák nám začíná zítra. Dnes se chci co nejvíce učit, abych mohla přes týden plnit Vaše přání.

Za 10 minut přišla odpověď:
To je chvályhodné, ale co kdyby ses raději trochu odreagovala a šla na výlet?
„Jen to ne!“ lekla se Monika.
Po pravdě jsme byly s mamkou na výletě včera a dnes mě docela bolí nohy. Moc se omlouvám.

To máš smůlu. Oblečeš si sukni a vyrazíš do přírody, někam k vodě. Rybník, řeku nebo nějaký potok tam určitě máte. U vody si sedneš pěkně s nohama od sebe s vyhrnutou sukní a v poledne chci mít potvrzení o splnění v podobě fotky v mailu. Kalhotky samozřejmě necháš doma.

Monika si povzdechla. Vstala a šla se podívat do skříně. Někde jednu dlouhou volnou sukni měla. Byla skoro až na zem, tak by to mohlo být bezpečné. Chvíli hledala a nakonec ji našla až úplně dole. Už ji na sobě neměla snad dva roky. Oblékla si ji a prohlídla se v zrcadle. Sukně byla trochu pokrčená, ale jinak fajn. Zrovna, když si svlékala kalhotky, otevřely se dveře do pokoje. Rychle se narovnala a s kalhotkami u kolen si vyslechla:
„Prosím tě, jdu k Marušce a vrátím se asi až v poledne. V lednici je v misce naložené maso, tak ho hoď na pánev a uvař k tomu brambory. Ta sukně ti sluší. Proč v ní nechodíš častěji? Ale měla by sis ji vyžehlit. Pa.“
Potom mamka zavřela dveře a odešla.
„Snad si ničeho nevšimla,“ znervózněla Monika a podívala se na hodinky. Jestli má dojít k řece a zpět a stihnout udělat oběd, tak má co dělat, když sotva chodí.


Vyrazila zadní brankou, prošla mezi stromy na lesní cestu a dala se směrem k řece. Cestou přemýšlela, kam jít.
„Jediné místo s dobrým přístupem k vodě je u splavu, ale co když se tam budou už nějací blázni koupat? Snad u peřejí? Tam jsou velké kameny a v nejhorším se můžu za jedním schovat, udělám fotku a půjdu zpátky.“
Svaly se jí chůzí rozhýbaly, takže už přestaly bolet, sluníčko svítilo a svět vypadal hned krásnější. K peřejím to bylo asi 2 kilometry a za půlhodinku si už vybírala místo k focení. Naštěstí tam nikdo nebyl. První selfie udělala s řekou za zády. Voda v těch místech byla asi půl metru hluboká. Vybrala si balvan, který byl asi metr od břehu, ale doskočit na něj by neměl být problém. Vyzula si sandály a skočila. Bezpečně dopadla, sedla si, vyhrnula sukni a udělala nejdříve detail pipinky a potom i jednu fotku na délku paže.
Skočila zpátky na břeh, ale trochu jí sklouzla odrazová noha, proto dopadla do bláta u břehu.
„Ach jo,“ povzdechla si. Položila mobil, vzala sandály a šla kousek vedle, kde byl lepší přístup k vodě, aby si opláchla bláto z nohou. Jenže co čert nechtěl. Bosou nohou šlápla na bodlák, cukla sebou, podjela jí druhá noha a Monika zahučela do studené vody. Nebyla tam sice taková hloubka, jako u balvanu, ale vzhledem k tomu, že si do ní sedla, měla mokrou celou sukni. Rychle odhodila na břeh sandály, které naštěstí neupustila, vyhrabala se ven a začala zkoumat škody.
Tričko mělo dole mokrý okraj a horní část byla trochu pocákaná, ale to nebyl problém. Horší to bylo se sukní, která byla samozřejmě kompletně promočená. Monika si ji svlékla a začala ždímat. V tu chvíli ji ani nenapadlo, že se ukazuje světu. Jakmile ze sukně vymačkala tolik vody, kolik šlo, oblékla si ji, obula se, sebrala mobil a vyrazila domů. Mokrá sukně se na ni lepila a přesně kopírovala zadek a stehna. Navíc byla mokrá látka průsvitná, takže bylo dobře vidět, že víc toho na sobě nemá.

Místo po pěšině a následně po cestě, šla raději hlouběji lesem. Co kdyby někoho potkala? Cesta to nebyla moc příjemná, protože na její obutí nebylo moc spolehnutí, neboť sandály do lesa, jak víme, nejsou vhodné. Na mokré nohy se jí lepilo jehličí, občas zachytila nohou za maliní, takže se nemůžeme divit, že po pár desítkách metrů proklínala celý svět a hlavně debilní úkoly od Q. V tom uslyšela hlasy. Skrčila se rychle v křoví a čekala.
„Proč musí nějací idioti courat lesem, to nemůžou jít po cestě?“ pomyslela si a sotva se hlasy začaly vzdalovat, vyrazila dále. Cesta jí trvala skoro hodinu a už zbývalo jen přeběhnout lesní cestu, projít asi 20 metrů mezi stromy a bude doma. Rozhlédla se, jestli nikdo nejde a vyrazila. Přeběhla rychle cestu a prokličkovala mezi stromy. Když si z krku sundávala stuhu s klíči, uvědomila si, že sukně cestou uschla. Jediné co připomínalo nechtěnou koupel, byla trocha bláta a přilepených listů.
Převlékla se, stáhla fotky do počítače, odeslala je Q a šla rychle udělat oběd. Mezitím se vrátila mamka. Po obědě šla Monika do svého pokoje, kde na ni v mailu čekala další zpráva.

Moc pěkné. Na zítra hlásí stejné počasí jako dnes, tak si vezmi stejné oblečení. Další pokyny ti pošlu zítra kolem 14. hodiny.

Rychle dala sukni do pračky, tu doplnila, zapnula a hned po doprání pověsila venku na sušák. Počasí po zbytek dne vydrželo, takže do večera bylo vše suché. Ráno se oblékla a vyrazila do školy. Naštěstí se paní Honsová výjimečně trefila a od rána bylo teplo. I tak to byl zvláštní pocit, být naostro. Pod sukni jí nikdo vidět nemohl, na to byla opravdu moc dlouhá, ale občas jí tam foukl vítr a pohladil kundičku. Když nad tou situací ve vlaku přemýšlela, pocítila lehké vzrušení. To ji v matice opustilo. Naštěstí zvládla poslední písemku a dostala od Soni zápočet. Ve dvě odpoledne už hypnotizovala počítač a nedočkavě čekala, co si pro ni Q vymyslí.

Jdi dolů po ulici gen. Svobody. Skoro na konci je po pravé straně sexshop. U pokladny je pro tebe schovaný balíček. Otevři ho tam. Budou v něm další pokyny.

Kde je ulice gen. Svobody věděla. Začínala na druhé straně školy a vedla skrz celou čtvrť, takže ji čekala celkem dlouhá procházka. Ve skutečnosti to bylo skoro stejně daleko, jako od domu k peřejím, jen místo příjemné procházky lesem, musela po rozpálené ulici. Našla to bez problémů. Před vchodem se nenápadně rozhlédla, jestli ji nikdo nepozoruje a rychle vešla dovnitř. U pokladny zrovna nikdo nebyl, ale ze zadní části obchodu se ozývaly dva ženské hlasy. V podobném obchodě dosud nebyla, takže si zvědavě prohlížela vystavené zboží. U některých věcí přemýšlela, k čemu vlastně slouží.
„Mohu vám nějak pomoci?“ ozvalo se najednou za ní.
„Ne, děkuji. Já se jen rozhlížím,“ odpověděla mladé blondýnce. „Vlastně bych tu měla mít schovaný balíček na jméno Nika.“
„Ano. Je u pokladny. V klidu si to tady prohlédněte a třeba si ještě něco vyberete,“ řekla prodavačka a usmála se na ni.
„Děkuji, ale ne. Bude mi stačit ten balíček.“
Prodavačka otevřela skříňku pod pokladnou a podala Monice malý balíček. Ta poděkovala, otevřela ho a uviděla lubrikační gel a sadu análních kolíků. Na obalu bylo napsáno:
– Materiál: Gel
– Barva: Fialová
– Délka malého kolíku: 10 cm
– Průměr malého kolíku: 1–2,5 cm
– Délka středního kolíku: 12,5 cm
– Průměr středního kolíku: 1,5–3,5 cm
– Délka velkého kolíku: 12,5 cm
– Průměr velkého kolíku: 2–4 cm
– Voděodolný: Ano

Mohlo by vás zajímat  Maturitní ples

Kromě toho tam byl přiložený papír nadepsaný Pokyny.

Četla:
Jelikož tvoje prdelka potřebuje trénink, tak si do ní zaveď nejmenší kolík. S pomocí lubrikantu bys to měla zvládnout. Nesmíš opustit obchod bez zavedeného kolíku!!! Jakmile dorazíš na kolej, vyměníš ho za střední a ten si tam necháš 15 minut. Potom dostane tvoje prdelka volno. Největší využiješ jindy. Zpět půjdeš pěšky. Určitě si potřebuješ nakoupit, tak se cestou stav v obchodě. Fotodokumentace mě potěší.

Raději si to přečetla ještě jednou, jen aby si potvrdila, že to Q myslí vážně. Nakonec se otočila k prodavačce a zeptala se:
„Prosím vás, mohla bych si tu odskočit na záchod?“
„No to určitě ne. Ale tady za rohem je restaurace,“ odpověděla jí prodavačka.
„Jenže já bych potřebovala už tady.“
„Bohužel, to opravdu není možné.“
Monika začala panikařit. Nakonec sebrala odvahu a s rudým obličejem se zeptala:
„Prosím vás. Viděla jste toho, kdo mi tu nechal ten balíček?“
„Ne. Byla tu kolegyně.“
„Víte, my spolu hrajeme takové hry a já teď mám za úkol jeden ten kolík použít a jít domů. No a ráda bych to udělala v soukromí.“
„Je mi líto, ale do soukromých místností nesmíme nikoho pouštět. Jestli chcete, tak jděte tam za roh a za regálem si dělejte, co chcete,“ odpověděla s úsměvem prodavačka.

Monika tedy šla za roh. V obchodě, naštěstí, kromě prodavačky nikdo nebyl. Vytáhla tedy nejmenší kolík, napatlala na něj trochu gelu, vyhrnula sukni a začala ho do sebe strkat. Moc jí to nešlo, ale po chvíli snažení se dílo podařilo. Papírovým kapesníkem si otřela lubrikační gel ze zadečku a rukou. Rychle si to mobilem vyfotila. Upravila sukni, zkontrolovala nejdříve rukou a pak i odrazem ve skle vitríny, jestli to není moc vidět, zbývající schovala do kabely a šla ke dveřím. Nebylo to nic moc. Tělu se kolík nelíbil a nejraději by ho vytlačilo ven, takže musela zatínat svěrač, aby ho udržela vevnitř. Když procházela kolem pokladny, prodavačka se na ni se zájmem dívala. Monika se rozloučila a poděkovala jí za pomoc. Ve dveřích se ještě otočila a v tu chvíli si všimla, že displej na pultu u pokladny zobrazuje obraz z kamery, která zabírala tu část obchodu za rohem. Raději rychle vyrazila zpět na kolej.


Cesta to pro ni byla těžká. Zadeček si nechtěl na nezvaného hosta zvyknout a Moniku stálo hodně úsilí ho udržet vevnitř. V jednu chvíli se zapomněla a najednou si uvědomila, že pomalu vyjíždí ven. Naštěstí stačilo pořádně zatnout svěrač a kolík se vrátil dovnitř. Nervozita ji rozežírala. Měla pocit, že všichni ten kolík musí vidět. Obličej měla jako v ohni, jen nebylo jisté, jestli z horkého počasí, nebo z námahy udržet tu hračku v sobě. Ale cesta se blížila ke konci. Už skoro vcházela do cíle, když si vzpomněla, že si musí jít ještě nakoupit. Ale kam jít, aby se tam mohla vyfotit? Potraviny zavrhla. V okolí byly jen malé a nebylo tam nikde ani trochu soukromí. Q sice psal, že foto potěší, ale Monika cítila, že to je vlastně rozkaz. Pak se rozhodla. Za rohem je obchod s oblečením, tak tam budou určitě mít kabinku a zrcadlo. Q přece nepsal, jaký obchod to musí být.
Došla tam, vybrala si jednu halenku a šla do kabinky. On to byl sice jen takový závěs na půlkruhu, ale zrcadlo tam bylo. Přizvedla sukni a vyfotila svůj odraz v zrcadle, takže se nemusela kroutit a kolík byl krásně vidět. Pak si rychle zkusila halenku. Byla bílá a prosvítala skrz ni červená podprsenka, ale to by se Q mohlo líbit. Navíc jí perfektně seděla. Vyfotila se v ní, převlékla se, vzala halenku, zaplatila a za chvíli už byla ve svém pokoji.

Věra byla někde pryč, tak rychle vešla na záchod a s úlevou vytáhla ten gelový odlitek, co ji tak trápil. Uvolnění ale netrvalo moc dlouho. Poslechla příkaz, potřela gelem střední kolík a hned si ho strčila dovnitř. I když byl větší, vklouzl dovnitř celkem lehce. Přeci jen byla její prdelka už roztažená. Podívala se na hodinky, aby odpočítala 15 minut. Malého pečlivě omyla, osušila a schovala do krabičky. Potom zapnula počítač, stáhla do něj fotky z mobilu a poslala je Q s vysvětlením, že si vybrala obchod s oblečením, kde si pořídila novou halenku, která, jak doufá, se mu bude líbit. V sedě se nemusela tolik bát, že by kolík mohl vypadnout, tak se uvolnila a zkoumala své pocity. Byly spíše nepříjemné. Odměřila přesně 15 minut, šla do koupelny, vytáhla kolík a s úlevou se pořádně osprchovala. Oblékla se, omyla a uklidila i tento kolík, sedla si k počítači a začala se učit.
Po chvíli přišla spolubydlící, tak prohodily pár slov. Věrka si nachystala něco k jídlu, sedla si ke svému pracovnímu stolu a taky se začala učit. Zanedlouho přišel Monice mail.

Čím jsi to fotila? Kvalita fotek nic moc, ale to co je na nich, je ucházející. Fialová ti zjevně sluší. S tím nákupem oblečení jsi to vymyslela pěkně. Sice byla očekávána fotka někde z potravin, ale aspoň je vidět, že ti to myslí. Halenka je moc pěkná, jen nechápu, proč sis do ní oblékla podprsenku. Takže to naprav a samozřejmě pošli fotku. To už ti asi nemusím psát.

Monika si tedy oblékla halenku bez podprsenky a v koupelně se vyfotila v zrcadle. Když se soustředila na správné místo, tak měla pocit, že vidí dvorce. Ale rozhodně to nebylo tak jasně viditelné, jako ta červená podprda. Pak se převlékla zpět do trička a usedla k počítači. Poslala fotku a čekala na odpověď. Přišla překvapivě brzy.

Moc pěkné. Potěšilo mě, že sis sama od sebe pořídila něco takového. Tu halenku určitě využijeme. Přes týden tě nebudu nikam posílat. Budeš mít čas se dostatečně připravit, abys dostala všechny zápočty. Máš už nějaké termíny zkoušek? Bylo by dobré, kdybys je udělala co nejdříve.

Na příští úterý jsem si zapsala matiku a na pátek fyziku. Ty jsou nejhorší, tak ať mám případně čas na opravné termíny. Zbytek si dopíšu v průběhu týdne. Kromě MTaPT a Hydrodynamiky mám všude dost bodů na zápočet a u těch dvou mi chybí jen pár, takže by to neměl být problém.

OK. Doufám, že to tak bude. Nicméně to volno platí. Aspoň se už můžeš připravovat na zkoušky. Ale abys neřekla, že zahálíš, tak budeš trénovat prdelku. Každý den nejpozději v 16:00 si strčíš do zadku malý kolík a nejdříve v 16:30 ho vytáhneš! Hned nato si tam dáš střední a necháš ho tam minimálně 15 minut! A potřebuji, abys jela domů až v sobotu. Je to možné?

Samozřejmě.
Při této odpovědi si Monika už představovala další šukačku.

Výborně. Tak v 18:30 se hlas U chcíplé žáby na baru. A před spaním si ji za odměnu můžeš vyhonit. Dobrou noc.

Dobrou noc a děkuji za tréninkové náčiní.
Aniž by to Monika tušila, to poděkování vyvolalo na tváři Q úsměv. Holčička se rychle učí a nakonec by z ní třeba mohla být dobrá hračka.


Když Monika dolouskala Hydromechaniku, zeptala se Věrky, na jak dlouho to ještě vidí. Když se dověděla, že minimálně na hodinu, popřála jí dobrou noc a šla do ložnice. Převlékla se a vklouzla do postele. Lehla si na záda, přikryla se a roztáhla nohy, aby měla lepší přístup k lasturce. Když už dostala povolení, tak ho hodlala využít. Olízla si dva prsty a začala protahovat mušličku. Prsty projížděla mezi závojíčky a občas zajela na kraj jeskyňky. Sem tam pohladila poštěváček a pak zase vklouzla prsty dovnitř. Napětí v ní postupně narůstalo. Za chvíli již těžce oddechovala. Vzrušení se stupňovalo a ona měla co dělat, aby nezačala nahlas vzdychat. Přeci jen nechtěla rušit Věrku. Když už cítila, že to déle nevydrží, zakousla se do polštáře. Hned nato se jí tělem rozlil slastný orgasmus. Ať se snažila, jak chtěla, jeden krátký výkřik nezadržela. Snažila se nějak uklidnit, kdyby se Věrka přišla podívat, co se děje. Ale ta ji asi neslyšela. Monika se pomalu zklidnila, otočila se na bok a brzy usnula.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
1297
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
1
Navigace v seriálu<< Moničino studium 06 – Pan JulišMoničino studium 08 – U Chcíplé žáby >>
Babun
babun@email.cz

Komentujte

Please Login to comment
avatar
  Subscribe  
Upozornit na