Ano, jsem ženatý. Ano, mám i milenku. Není to nic, čím by se člověk měl chlubit, ani si tím nezvyšuji společenskou prestiž, ale spíš je to tak nějak z nutnosti. Žena honila kariéru a já si doma z nudy tak akorát mohl honit péro. Žena stoupala na firemním žebříčku výš a výš a na rodinný život jí už jaksi nezbýval čas.
Dostal jsem sice pár anonymů, že se žena kariérou provzdychává v poloze ležmo s koleny od sebe, ale ať už to byla pravda nebo ne, neřešil jsem to. Manželský sex mi dopřávala bez prošení, tedy pokud zrovna byla doma, což ovšem bývalo méně než málo.
Volný čas jsem si tedy vyplňoval toulkami přírodou. Sám a sám jsem procházel krásné kouty naší země, fotil si krajinky i zříceniny, občas objektivem i nějakou tu opalující se krásku nahoře nebo dole bez a byl jsem vcelku spokojen.

***

A tak jsem se jednoho večera vracel poslední noční lokálkou a seděl ve vagónu úplně sám.
„Dobrý večer, kontrola jízdenek!“ probudil mě z polospánku zvučný ženský hlas a nade mnou stála postava v uniformě průvodčí.
Krátká sukně nad kolena, lodičky, halenka s nadýchaným dekoltem a hezká tvář hnědovlasé dívky. V ruce držela prastaré štípací kleště.
„Chcete štípnout do ruky, abyste se probral, nebo lístek?“ zasmála se, když viděla, že mě právě probudila.
„Nebo štípnu já vás za to probuzení,“ zabručel jsem a podal jí lístek.
„Ale to by bylo napadení úřední osoby a musela bych to nahlásit,“ znovu se zasmála, cvakla lístek a odcupitala. Za chvilku se ale vrátila.

„Tak jste tu už sám. Máme čas, můžu si k vám přisednout? Jsem Hana,“ představila se a sedla si naproti.
Sukně se jí vyhrnula vysoko nad kolena. Hezký nohy, zběžně jsem ji omrkl. Dívka mi vyprávěla, že je už pár let po škole a jako každý elév si musí projít ty nejhorší tratě a časy, což jsou právě noční spoje.
„Ale nelenila jsem a udělala si i kurs na mašinfíru. Odteď můžu řídit i motoráky. Možná vás příště povezu a zkontrolovat vás už přijde někdo jinej,“ mlela a mlela a byla k nezastavení.
Přesto mi byla víc než sympatická a na rozloučenou jsem od ní dostal seznam všech jejích směn na celý měsíc dopředu.

Pochopitelně jsem toho využil hned při první příležitosti a třetí přátelské setkání jsme už zakončili šukáním.
Tentokrát byl vlak plný a tak jsme si premiéru odbyli na WC. Vykasal jsem jí sukni nad pas, ona zvedla nohu na umyvadlo a takto rozkročenou jsem ji nabodl na nadržený ocas. Nešukal jsem už týden, a tak jsem si to plně vychutnával.
Měla krásně úzkou kundu a cítil jsem každý milimetr tření o poševní stěny, až se mi dělaly mžitky před očima. Hanka, zcela vyplněná čurákem, vyhekávala svou rozkoš, a aby nekřičela nahlas, zatínala zuby do uniformy. Přitom jí po nohách tekly stružky uvolněných šťáv.
Když jsem ji naplnil až po okraj týdenní dávkou semene a pustil, klepala se tak, že si musela sednout.
„Jsem úplně hotová!“ zafuněla. „Seru na lidi i černý pasažéry! Nikam už nejdu!“
A až na konečnou už vlakem neprošla.

***

Moc jsme si ale spolu neužívali. Ona věčně na trati, já v práci, a pokud jsme měli oba volno, nebylo kde si to rozdat. Ona bydlela na ubytovně, kde mají papírové stěny a u mě by to byl adrenalin, protože manželka chodila domů časově velice nepravidelně.
„A co, že nemáš přítele?“ ptal jsem se jí jednou ve vinárně.
„Na škole jich pár bylo, ale teď? Vždyť to sám vidíš, stále na trati… Už mi to lezlo na mozek, ještě, že ses objevil ty,“ svítily jí oči a bylo jasné, na co myslí. Byli jsme oba nadržení.

Před ubytovnou jsem ji zatáhl mezi popelnice, o jednu opřel břichem, vykasal sukni a tvrdě do ní vnikl.
„Oúúú… ne tak… zprudka… aúú!“ zakňučela, ale pak se rozvzdychala a úpěla pod mlaskavými přírazy hluboko do kundy. Mrdal jsem ji tvrdě a prudce přirážel, což jí dělalo neobyčejně dobře.
Dokončila mě mazlivým orálem, nechala vycákat na bok popelnice a šli si každý po svém.

***

Jednou se tvářila velice tajuplně.
„Co děláš v sobotu?“ nadhodila otázku.
„Ty máš službu, já budu asi doma, nevím,“ odvětil jsem očekávaje, s čím přichází.
„Mám první samostatnou jízdu. Motorákem na trase kde jsme se potkali. Nechceš mě doprovodit?“
„Ale cestující do kabiny snad nesmí,“ namítl jsem.
„To zařídíme. Tajně pochopitelně. A budeme tam celou cestu sami,“ dodala mnohovýznamně.
Bylo rozhodnuto.

***

A tak v sobotu, těsně před odjezdem, se mi s její pomocí podařilo nepozorovaně naskočit do kabiny, kde jsem skryt v motorovém prostoru čekal na odjezd.
Sotva nádraží zmizelo v dáli, vlezl jsem do kabiny a sledoval zajímavou práci strojvedoucí.

Za předposlední zastávkou jsme měli dost času se pomazlit. Motorák si to pomalu supěl po trati a já slastně supěl s čurákem zaraženým na mandlích sličné strojvedoucí.
„Mufíš tlachit kontrolu,“ funěla s pérem v puse a ukazovala na tlačítko, které se muselo v pravidelném časovém intervalu zmáčknout pro kontrolu, že strojvedoucí nespí (nebo nešuká).
Rozvalen v sedačce jsem sledoval trať přede mnou a vychutnával si zručnost jejích úst. Kmitání hlavy v klíně mě za chvíli přivedlo k vrcholu a už bylo slyšet kuckavé chrčení, jak jí celá týdenní dávka prýštila do krku, až nestačila polykat.

„Teda, ty toho zase máš!“ konstatovala. „Si ho nehoníš nebo ti manželka nedala?“
„Tejden nebyla doma. Je na školení. A na výkrop semene mám přece tebe,“ ušklíbl jsem se.
„Blbče. Semeno v puse není nic extra, nechceš ochutnat?“ a na jazyku mi nabídla zbytky spermatu.
„Snad příště,“ odmítl jsem s díky vlastní genetický materiál, zatímco Hana hudrala, že ženský to dělat musej a chlapům se vlastní semeno hnusí.
Pak zkontrolovala stav řídícího panelu, mírně přidala rychlost a znovu poklekla ke kuřbě.

Stál mi za chvilku, a tak si vykasala sukni a nasedla mi na klín, čelem ke trati. Zezadu jsem jí zajel pod košili a prohmátl prsa. Prsty jsem jí promnul bradavky, které se napřímily, a Hanka slastně vydechla.

„Oúúú… ještě!“ byla na prsa citlivá a tohle ji dovádělo skoro k orgasmu.
Poskakovala na ocase a skučela, hekala a sténala pod stupňující se slastí.
„Mrdej mě… už… asi… jooo… bu… du! Jooooo!“ křičela a poševní svaly mně pevně obemkly ocas.

Stačilo pár přírazů a dávka už jí plnila dělohu. Ještě chvíli přirážela, než mi zvadl. Právě včas. Konečná se blížila a já se opět musel skrýt až do zpáteční cesty. Hanka si ve stanici v klidu vypila kávu, poklábosila s personálem a pak jsme se dle jízdního řádu vydali na zpáteční cestu.

***

Teď si stáhla sukni, usedla za řízení a já se jí usadil mezi nohama. Chomáč černých chlupů byl ulepen směsí semene a jejích šťáv. Zajel jsem jazykem mezi pysky, byla úplně mokrá. Chuť byla hořkoslaná, asi s příměsí semene, projelo mi hlavou a dál jsem pokračoval v lízání. Hanka skučela, hekala a vrtěla sebou a když jsem polaskal naběhlý klitoris, zaječela.

„Áááá… prosím ne… já… se… snad… počúrám… ááách to je… bože!“ rozklepala se, vyskočila a běžela do motorové části, kde přidřepla a opravdu se vymočila.
„Promiň! To jsem ještě nezažila,“ omlouvala se mi a začala s orální protislužbou. Zasouvala si ho hluboko do krku a současně mi prováděla masáž koulí, což pro mě byla úžasná slast.

Pak si mě osedlala, čelem ke mně, a tak jsem se během přirážení mohl věnovat jejím plným pevným prsům. Líbal jsem je, lízal bradavky a Hanka hekavě poskakovala na tvrdém péru, až jsem pocítil záškuby a třetí dnešní dávka byla venku.
„Jsi skvělej,“ zlíbala mě a ve mně vzplálo zásadní rozhodnutí.
„Podám žádost o rozvod! Děti nemáme, tak to půjde hladce a budeme konečně spolu. Napořád!“
Hanka se však nezatvářila nadšeně, nýbrž vyděšeně.
„Ale… ale. Není to předčasné?“
„Klid, lásko. Mám to promyšlený. Tak papá!“ vlepil jsem jí pusu a na nočním nádraží se opět nepozorovaně z motoráku vytratil.

Domů jsem se doploužil značně znaven a byl jsem rád, že jsem sám.

***

Ráno jsem shledal, že vedle mě leží manželka. V noci přišla tak tiše, že mě nevzbudila. Měla na sobě rajcovní saténovou košilku, která mě vždycky spolehlivě rozdráždila. Poodkryl jsem ji. Košilku měla vyhrnutou k pasu a její nahý zadeček se na mě usmíval. Neodolal jsem a políbil ty pevné, kulaté polokoule. Mezi nimi jsem cítil vzrušivou vůni pohlaví.
Žena ležela na boku s jednou nohou posunutou dopředu, čímž byl krásně vidět otvor vyholené kundičky. Sklonil jsem se a jazykem olízl rýhu mezi pysky. Byla cítit vlhkost a škvírka se mírně otevřela. Olízl jsem závojíčky. Žena ve spánku tiše vzdychla.
Čurák mi stál, a tak jsem na nic nečekal a zarejdoval jsem žaludem mezi pysky. Ty se pod tlakem rozevřely a já ho pomalu zasouval dovnitř. To už se žena probudila.

„Co… děláš?“ broukla.
„Nelíbí se ti to?“ opáčil jsem a pokračoval v průniku.
„Líbí… Ale nespěchej. Nejsem připravená.“

Vysunul jsem z ní tedy ocas ven, ženě vykasal košilku a začal se věnovat jejím prsům. Měla je menší než Hanka, ale krásně pevné a stejně vzrušivé.
Žena mi zatím čuráka udržovala v pohotovosti rukou a tiše sténala nad tou prsní masáží. Pak si ho sama zavedla dovnitř a chytila mě za boky.
„Pořádně mě zmrdej! Neberu prášky, chci dítě!“

Tím mě definitivně odrovnala a zároveň vyrajcovala, že jsem ji chytil za kotníky, nohy jí doširoka roztáhl a zarážel do ní čuráka prudkými přírazy až po kořen. Žena sténala a vzdychala v rytmu přírazů.

„Jo… jo… ano… už… bu… bu… asi… ho… to… ááááá!“ zaječela a z kundy kolem zaraženého ocasu vytryskly praménky šťáv. Teď jsem ji projížděl za doprovodu mlaskavých přírazů, a když se udělala podruhé, stahy pochvy mě přivedly k výstřiku hluboko do její nechráněné dělohy.
Nečekal jsem, že otěhotní hned dnes, ale při častějším opakování se určitě dílo zadaří, takže jsem byl v klidu.

***

„Ahoj, Magdi. Jsem ráda, že sis udělala chvilku. Musím s tebou probrat vážnou věc,“ přísně se tvářila dívka v uniformě Českých drah a upila z dvojky vína.
„Copak. Nějaké problémy? Třeba s výdrží?“ zasmála se Magda, aby situaci odlehčila.
„Ne. Ten blbec se do mě asi zamiloval a chce podat žádost o rozvod!“
Magda se přestala usmívat.
„To jsem nečekala! Já myslela jen, že chce… Máš řešení?“
„Jo! Musíme to skončit! Hned! Ty se zamyslíš nad sebou a nad svým životem. Čeho chceš dosáhnout? Bejt ředitelkou zeměkoule? Jemu nejde jen o sex. Potřebuje citovou vazbu od nějakého blízkého člověka a to nemluvím, že bys měla ve svým věku taky už myslet na dítě!“ rozjela se dívka.
„Dítěěě?“ protáhla Magda. „Hm. Jsem teď viceprezidentkou společnosti a vejš už to ani nejde,“ zvažovala, ale pak náhle změnila tón řeči. „Ne! Máš pravdu, Hani. Přehodnotím svůj život a pořídíme si dítě.“
Dívka se usmála. „To jsem chtěla slyšet.“
„Ale jak to s Jindrou vyřešíš ty?“ zajímalo Magdu.
„Snadno. Postupuju o stupínek výš, na rychlíky do Prahy. To pochopí a zbytek už je na tobě. A taky se ozvi. Chci vědět, jak to s vámi dopadlo.“
„A jak to máš doma?“ napadlo ještě Magdu.

Hanka povzdechla.
„Co ti mám říct. Stárne a senilní. Tuhle si dal vařit vodu a rychlovarnou konvicí postavil na sporák! Smradu jak v hradu! No a to ostatní snad ani nestojí za řeč. Bylo to celý omyl, ale to jsem ti říkala už na svatbě. I proto jsem přistoupila na tvou prosbu. Ale neboj, nenechám vám dědu napospas. Nějak to s ním doválčím! Měj se.“

Hanka vstala od stolku.
Magda strnule zůstala sedět a sledovala odcházející postavu své nevlastní „babičky“ Hanky.

17
Komentujte

avatar
6 Comment threads
11 Thread replies
7 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
7 Comment authors
ShockBob RomilŠmajdaharaiBBob Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Martin
Člen

Klasický příběh manželů co jsou málo spolu . Sex za jízdy v motoráku se mi zdá dost na hraně , ale strašně dobře se to čte . Ovšem s tím koncem jsi mě dostal . Parádní příběh .

Shock
Host
Shock

Pokud jsou mezi čtenáři strojvůdci, jistě mi odpustí zjevný nesmysl, jako je sex během řízení lokomotivy. Byl to jen nápad poté, co jsem se jednou právě se sličnou průvodčí svezl a hezky si popovídal…. Pak jsem z toho sesmolil tento příběh.

Reniem
Člen

Ty blaho!No tak to je skvely příběh!!!Opet nemam slov…diky!

BBob
Host
BBob

začíná to jako klasika ale ten konec to posunul minimálně o ligu výš. A navác to bylo takovým typicky ženským způsobem 🙂 Jen tak dál. Skvělé čtení !

harai
Host
harai

Byly jsme oba nadrzeni… Došel jsem k téhle hrubce a končím. Shoda podmětu s přísudkem se tomu říká, kdyby to někdo z Vás nevěděl.

shock
Host
shock

jedna odhalená chyba. no a co. tys nikdy nic nepřehlídnul? že ostatním to tak nevadilo a dočetli to do konce. tohle mi zkrátka ulítlo a jak vidíš i korektorovi. jsme jen lidi.

harai
Host
harai

Zrovna ve shodě podmětu s přísudkem chyby nedělám. Když máš cit pro gramatiku, tak tě to praští jak rána kladivem.
Ale ty obecně nemáš moc rád kritiku, že?

Shock
Host
Shock

kritika mi nevadí, ale k obsahu, ne k chybám v gramatice. Vadí mi vyjádření typu „dočetl jsem to až sem a končím…ani jsem to nedočetl…. stačila mi první věta…apod. Bylo zde řečeno, že na chyby se má upozorňovat na foru, korektor to (rád) dodatečně opraví. Ano, jsem autor a měl jsem si to ohlídat. Psal jsem to, četl, opravoval, ladil x-krát, ale i kdybych se po…l, přehlédl jsem to. Prostě jsem se upsal. Je totiž možné, že jsem nejdřív psal o ní, jako o ženě, pak jsem větu upravil, nebo úplně předělal a „byly“ tam zůstalo. Korektor to bohužel také… Číst vice »

harai
Host
harai

Já si to pak přečetl, neboj 🙂

Většinou píšu komenty z mobilu a nějak jsem se z něho na forum ještě neprobojoval.

Jinak povídka je to dobrá, pointa na konci tomu dala šťávu. Jenom na hajzlíku ve vlaku jsem to nechtěl dělat ani když jsem byl úplně na sračky… to už je sakra vysokej level 😀

Šmajda
Člen

Harai, sorry jako, ale chováš se jako fracek. Nikdo nejsme bez chyby a na takovou blbost se dá upozornit věcně a slušně. Na rozdíl od Toma ani netrvám na upozorňování ve fóru (kam se přiznám taky moc nechodím), ale trochu úrovně by to upozornění mít mělo.

harai
Host
harai

No, zase tak arogantní jsem nebyl 😀

Mimochodem, shockova odpověď byla podle mého mínění taky lehce arogantní. Cituji:

„jedna odhalená chyba. no a co. tys nikdy nic nepřehlídnul? že ostatním to tak nevadilo a dočetli to do konce. tohle mi zkrátka ulítlo a jak vidíš i korektorovi. jsme jen lidi.“

Příště radši nechám chyby bez povšimnutí, tak jako jindy.

Shock
Host
Shock

mě má reakce arogantní nepřišla. Jen jsem se dotazoval, jestli ti taky někdy neujela čeština a chyba v „y“ nebo v „i“? Kupodivu si toho nevšimla ani Reniem, která myslím už taky na něco někdy upozorňovala.

harai
Host
harai

Já většinou dělám chyby typu mě/mně. Jenomže ty většinou člověka nepraští do očí tak hodně…

U mně je to zapříčiněno nějakou verzí dyslexie, prostě si ty pády nezapamatuju, mám tam blok. Příklad – vedle Berouna jsou vesnice Hýskov a Nižbor. Kdybych si vytvořil tisíc mnemotechických pomůcek, tak si stejně nejsem schopný zapamatovat, která je blíž k
Berounu. A to samé mám s psaním mě/mně. A nechce se mi při psaní pořád hledat pravidla gramatiky, tak to tam sázím pocitově. Věřím, že smajda z toho má osypky 😀

Šmajda
Člen

Ať byla či nebyla, nemáš provokovat. Taky nejsi bez chyby. Dál tady v této debatě nepokračujte (ani jeden).

Šmajda
Člen

Tak jsem si to taky přečetl… ten konec mě dostal :-).

Bob Romil
Člen

Ha, tady to dnes ožilo. 🙂 Do ýček nebudu vrtat. Povídka supr s překvapením na konci. To se mi líbilo. Posoudit sex za „volantem“ nemůžu, ale v rámci žánru je to v podstatě běžná situace 🙂 Jen mě zaráží, že nepoznal nevlastní babičku své manželky. Pokud ta svatba o které se baví, byla jeho vlastní, tak by si průvodčí možná nepamatoval z důvodu opojení alkoholem, ale pokud to byla svatba průvodčí + dědy, tak bych předpokládal, že jí musel vidět. Ale je to jen muška nebo mi něco uniklo, jak jsem frčel v motoráku 🙂

Shock
Host
Shock

Bobe ty seš hnidopich – ale v dobrém 🙂 V první verzi si Hanka vzala Magdina otce. Pak mě napadlo to, co tebe, že bych ji musel určitě potkat, tak jsem ho změnil za dědu. Tam už to tak 100% nebylo, ale detaily jsem neřešil.