Toto je 3 díl z 3 v seriálu Metalová diva

V práci jsem se těšil jak malej Jarda, až konečně klukům z kapely přednesu, co jsem vymyslel za jméno.
Po šichtě jsem vyrazil do zkušebny. Bylo to honosné označení pro polorozpadlý domek, původně sloužící jako skladiště. Pro nás to však bylo místo zaslíbené, které nám zajistil Stevův strejda, toho času majitel areálu, kde se domek nacházel.

Měl jsem v plánu si trošku pohrát s nastavením nového kytarového efektu a očekával jsem, že také Laura dorazí hned z práce. Včetně krátké zastávky na snězení pizzy jsem předpokládal, že dorazím první. O to víc mě překvapilo Donnyho auto zaparkované ve dvoře. Viditelně jsem nespěchal do zkušebny jen já.

Vešel jsem do budovy a na druhém konci spatřil přikrčenou Lauru u dveří zkušebny.
Kožená mini jí nádherně obepínala vyšpulenou prdelku a vyvolávala u mě neřestné myšlenky.
Chvilku jsem se kochal pohledem na božské křivky a právě v okamžiku, kdy jsem na Lauru chtěl zavolat, mě asi vycítila nějakým ženským smyslem. Otočila ke mně hlavu, ladným pohybem si přehodila blonďatou hřívu přes záda a položila prst na rty, abych byl potichu.
Hned se však vrátila pohledem ke dveřím
„Co se děje?“ zašeptal jsem, když jsem k ní došel.
V železných dveřích bylo okénko, kdysi pravděpodobně sloužící jako výdejní. Skrz škvíru Laura pozorovala něco uvnitř.

„Voni tam mrdaj,“ špitla tiše, aniž odtrhla oči od mezírky
„Kdo?
„Donny.“
„Donny a… Steve?“ zarazil jsem se při představě mých spoluhráčů v milostných radovánkách.
„Ale né. Ty si vůl! Má tam nějakou prcinku,“ objasnila mi.

Přitiskl jsem se k Lauře, abych mohl taky nakouknout škvírou.
Uvnitř stál Donny, svými medvědími tlapami držel nějakou drobnou černovlásku za zadek a bez viditelné námahy jí nadzvedával.
Držela se ho okolo krku, nohy zaklesnuté na bocích a klouzala nabodnutá na mohutném ocasu.
„Oni mi tuná jebů!“ přišla mi na jazyk legendární hláška majora Terazkyho. Zároveň jsem si uvědomil lehké žďuchání Lauřiny ruky do mých žeber a ohromeně mi ujelo: „A ty si jí drandíš.“
„No a co?“ opáčila klidně. „Můžeš mi pomoct, jestli chceš,“ vyzvala mě nestydatě, aniž přestala s pohyby ruky.

Nenechal jsem se pobízet a zasunul ruku shora za sukni. Laura uhnula se svojí a já vklouzl pod látku kalhotek. Jenže prsty mi hned projely ven a pod bříšky jsem ucítil malé hrbolky
„Co to je?“ podivil jsem se a přejížděl po drobných kuličkách.
„Kalhotkyyy,“ vzdychla, když jsem prstem podebral šňůrku a zatáhl za ní, až se jí hluboce zařízla mezi pysky. „Mají takové perličky a ááách…,“ zalapala po dechu, protože jsem se šňůrkou právě zatáhl do strany přes nabuzený poštěváček. „Opatrně,“ zavrněla roztouženě.
„Jak je máš dlouho?“ zajímalo mě a prsty jsem si s nimi dál pohrával.
„Dneska jsem si je koupila a jsou fakt super,“ pochválila si nákup.

Neustále přitom šmírovala, co se děje ve zkušebně.
Neomylně nahmatala moji tvrdnoucí chloubu a vylovila ze šortek. Vyhrnul jsem jí sukni a konečně si tu novinku v Lauřině šatníku trošku prohlédl. Poodsunul jsem kuličky stranou a pomaloučku začal sunout ocas do vyšpulené kundičky. Kousek tam a zpět a znovu. Rychle jsem tvrdnul a tak to šlo celkem zlehka, i protože Laura tekla proudem.
Zajel jsem rukama pod tričko a sunul je po břiše ke kozám. Stačilo trošku zabrat a povytáhnout podprsenku nahoru, aby vyskočily ven.
Sevřel jsem je v dlaních a přidal na síle přirážení. Laura se zapřela rukama o zárubně dveří a házela zadkem jako říjná kobyla
„Hele, koukni,“ vyzvala mě.

Zůstal jsem naplno zasunutý a nahlédl tedy škvírou.
Donny stál tam co předtím, ale černovláska teď v jeho objetí visela hlavou dolů. Nohy měla okolo Donnyho hlavy a rukama se opírala o jeho stehna. Havraní vlasy jí padaly skoro až na podlahu a vlnily se podle toho, jak houpala hlavou při kouření obrovského péra.
Donnyho svalnaté pracky jí svíraly okolo boků a nad zadkem mu vykukovala část hlavy.

Mám sice rád šedesát devítku, ale tuhle akrobacii snad po mně Laura nebude chtít. Narovnal jsem se a opět se věnoval přirážení. V rukách jsem mnul pevné kozy a boky dorážel na vysazenou prdelku.
Perličky kalhotek se svezly a teď mě dráždily na ptáku při zásunech.

„Už budou,“ ohlásila vzrušeně šmíračka.
Opět jsem se zkroutil k okénku, ale nepřestal pohybovat pánví. Bylo to vzrušující šukat nadrženou Lauru a zároveň sledovat, co se děje uvnitř. Černovláska teď dřepěla před Donnym, jednou rukou se prstila a druhou mu mačkala koule.
Donny si honil kládu a tahal jí za jednu bradavku. Najednou ztuhl, rychleji zapumpoval předloktím a silnými výstřiky pokropil černovlásce špičatá ňadra.

Ve chvíli, kdy Donny zkrápěl černovlásčino poprsí, se Laura rozhozená mým drcáním nechtěně zachytila kliky a zmáčkla jí.
Dveře před námi povolily a my vpadli dovnitř. Černovláska zaječela úlekem a Donny okamžitě strnul v obranném postoji, připraven se prát.
„Doprdele, to ste vy,“ ulevil si a svěsil ruce dolů.
„Jo jo, soráč,“ zamumlal jsem a neohrabaně pomáhal Lauře na nohy.

Teprve poté jsem začal cpát trčící umatlané péro do kraťasů. Zároveň jsem se zájmem očumoval oblékající se černovlásku.
Laura cosi drmolila a nejspíš tiše nadávala, ale jinak se všichni v trapném tichu pouze oblékali.
Donny si natáhl jenom šortky, otřel zpocený hrudník a podal ručník postříkané dívce. Ta se mezitím dokázala napasovat do uzoučkých riflí a nyní si pečlivě stírala Donnyho nadílku. Všimla si, že jí sleduju a mrkla na mě. Pousmála se na mě, přizvedla si špičaté ňadro a bez ostychu ručníkem otřela kůži pod ním.

Lauře se konečně podařilo dostat nepoddajné kozičky do podprsenky a zlostně si šponovala mini přes zpocený zadek a boky.
Pozoroval jsem černovlásku, jak si s rukama za hlavou stahuje vlasy do ohonu. Zvednuté ruce krásně vyšponovaly malé kozičky a ty vábivě poskakovaly při dívčiných pohybech.

„Auu,“ zaskučel jsem po pořádné herdě do zad od Laury. „Co je?“
„Nic. A nečum,“ sykl
„Před chvílí ti to nevadilo a teď blbneš?“ nechápal jsem její reakci.
Absurdní situaci nakonec odbourala černovláska svým zvonivým smíchem.
„Tohle je Niky,“ představil nás postupně navzájem Donny. Je moc šikovná…“
„Jo to jsme si všimli,“ skočila mu Laura neomaleně do řeči
„… na malování,“ dokončil Donny důrazně a ochranitelsky si k sobě Niky přivinul.

„To je náhoda, to by se nám mohlo zrovna hodit,“ zaradoval jsem se.
„Sem si to myslel. Proto jsem vzal Niky sebou, když dopoledne Laura volala, že si vymyslel jméno pro kapelu,“ oznámil mi hrdě
„Cože? Ty už si to vykecala?“ obrátil jsem se nevěřícně na Lauru.
„Neprozradila jsem jméno. Jen jsem měla radost, tak jsem se chtěla podělit, ty ješitnej troubo,“ vyjela nakvašeně. „Nejsem ňáká pavlačová drbna!“
„Copak? Mráčky v ráji?“ ozvala se škodolibě Niky a lehce našpulila rty s groteskně rozmazanou rtěnkou po předchozím hulení Donnyho péra.
„Tak bacha! Ten je můj!“ vyštěkla majetnicky Laura proti novému nepříteli.
„Nic není na furt, ale teď mám tohohle chlapáka,“ poplácala Donnyho po pekáči buchet na břiše.
Hlavou mu dosahovala sotva do půlky svalnatého hrudníku, ale jak se zdálo, ani jednomu to moc nevadilo.

Donny se tvářil jako paša v harému a nejsem si jistý, že vnímal skrytý boj obou amazonek o pozici alfy ve smečce.
„Seš ňáká rozhozená,“ popíchla Niky zaskočenou Lauru.
„A ty zase rozmazaná,“ ohodnotila vztekle její make-up Laura
„Možná by sis měla pořádně vrznout, aby se ti zklidnily hormóny,“ trefila nejspíš nevědomky Niky příčinu Lauřina vyšilování.
Nedokončená šukačka asi zanechala následky
„Tak dost!“ vpadl jsem mezi ně, než dojde na škrábání a tahání za vlasy. „Jste jak dvě…,“ slova mi zamrzla, když jsem uviděl jejich reakci.
Okamžitě se spolčily a hned se do mě pustily.
„Slepice? To si chtěl říct?“ ječela Niky.
„Ani to nezkoušej doříct,“ zavrčela varovně Laura.
„Tak to řekni, ty kokrháči!“ vytrčila proti mně bojovně prst Niky, ač byla o hlavu menší než já.
„To si doma ještě vyříkáme,“ nastínila mi večerní program načertěná Laura.
Okamžitě mi bylo jasné, že z tohohle maléru se jen tak nevylížu. I když, možná, že vylízat bych se mohl, blesklo mi spásné řešení hlavou.
Donny stál za zády rozlícených satorií a posměšně se uškleboval. Moudře se do probíhajícího sporu nezapojoval, aby se náhodou nesvezl se mnou.

„Smrt technu a dechnu!“ vpadl do zkušebny Steve se svým tradičním pozdravem. Dočasně mě tak zachránil před uklováním.
„Prošvihnul sem snad něco?“ zarazil se při pohledu na nasupené holky. „Hele, prej si konečně zmáknul jméno pro kapelu,“ obrátil se na mě, aniž počkal na odpověď na předchozí dotaz.
„Tak už se pochlub,“ vyzvala mě rezignovaně Laura.
„O.K., vlastně mě na to navedla Laura,“ pokusil jsem se získat maličké plusové bodíky před domácím kázáním. „Je to taková hříčka se slovy Death a dítě. A je to… pam pa ra dááá…,“ neodpustil jsem si malou fanfárku.
Mrkl jsem na Lauru a zhluboka se nadechl.
„DEATHATKO,“ zamručeli jsme společně.

Na krátký okamžik se zkušebnou rozhostilo mučivé ticho, vzápětí prolomené překřikováním Steva, Donnyho a Niky. Donny mě radostně poplácal po zádech, div mi nezlomil lopatku.
Předchozí hádka a dusná atmosféra rázem vymizely. Hned začaly padat návrhy, jak by mohlo vypadat logo.
Niky z batohu vylovila skicák a v rychlosti si na list papíru zapisovala poznámky.

Po pár minutách se všichni dostatečně vykecali a nastal čas si taky něco zahrát.
Niky se usadila v rohu místnosti se skicářem na kolenou, potřepávala hlavou do rytmu našeho rámusení a tužka jí lítala po papírech jako zběsilá. Občas nespokojeně papír zmuchlala a mrskla s ním na podlahu vedle sebe. Na Donnyho hraní nezanechal předchozí fyzický výkon při sexu žádný vliv, ale Laura znatelně nebyla ve své kůži.
Párkrát jí ulítl riff, jednou propásla nástup do refrénu a ve tváři měla napjatý výraz.
„Pauzááá. Je tu vedro na padnutí, čas odfrknout,“ rozhodl jsem se nenápadně poskytnout Lauře chvilku na vzpamatování.
„Musím si odskočit,“ využila pauzy a zmizela za dveřmi zkušebny.

My ostatní jsme se nahrnuli k Niky, ve snaze omrknout nějaké návrhy, na kterých celou dobu pracovala.
Jak jsme se okolo ní postrkovali, povedlo se nám vyrazit jí desky z ruky. Listy papíru se rozlétly po zemi. Ten co mi přistál u nohou, mě hned zaujal. Precizně nakreslená souprava bicích byla jako skutečná.
Jen na bubeníkovi mě cosi zarazilo, ale než jsem si stihnul podrobněji obrázek prohlédnout, vytrhla mi ho Niky z ruky
„Héj, co to je?“ vyzvídal jsem.
„Nic, to by tě nezajímalo,“ odpálkovala mě a ruku s papírem držela v bezpečné vzdálenosti ode mě.

Jenže jí zaskočil Steve a papír uzmul. „No to mě pojeb! To si fakt kreslila ty?“ zvolal obdivně a nechal mě nahlédnout
„Ty seš vopravdu třída,“ uznale jsem pochválil dílko.
Na obrázku za bicími seděl Donny, ale úplně nahý. Do bubnů kromě paliček mlátil i nadlidsky velikým ztopořeným penisem. Komiksová kresba byla jako živá.
„Ještě to není hotové. A navíc to nebylo pro vás!“ schovávala plaše hanbatou kresbu do desek.

Vrhli jsme se tedy na načrtnuté návrhy budoucího loga kapely a diskutovali, co využít a co upravit nebo překopat. Jasně vyhrál náčrt kostěné kolébky s nemluvnětem. Stříšku nad kolébkou tvořily dvě překřížené kosy a všude visely husté pavučiny.
Niky hned překreslovala drobné úpravy a uváděla naše poznámky v realitu. Laura se stále nevracela, proto jsem se rozhodl jít za ní, zjistit co se děje.

Už jsem se chystal zaklepat na přivřené dveře koupelny, když jsem zaslechl vzdychání a tiché mlaskavé zvuky. Hned mi došlo, proč se Laura nevracela. Musela ze sebe prostě dostat tu obrovskou nadrženost po zmařeném šukání.
„Miláčku, to jsem já,“ zaťukal jsem tichoučce na dveře. „Můžu dovnitř?“
„Kdes byl, takovou dobu!“ sjela mě místo odpovědi.
Opatrně jsem dveře otevřel a spatřil jí jak sedí na staré židli. Sukni vykasanou u pasu, kalhotky s perličkami stažené u kolen a ruku zabořenou v rozkroku. Druhá ruka se pohybovala pod tričkem a hnětla střídavě obě kozy.
Bleskově jsem vytasil ocas a začal ho honit. Přistoupil jsem k Lauře a ona ho hladově polkla. Stačila chvilka sání, pár obkroužení žaludu hbitým jazýčkem a byl tvrdý jako kost.
„Dělej, než nás někdo přijde hledat,“ vyzvala mě nedočkavě. Zvedla nohy do výšky a nastavila se mi zapřená rukama o židli.

Uprostřed růžových pysků, lesknoucích se kundí šťávou se vyjímal temný, široce roztažený otvor tekoucí kundičky. Poklekl jsem a zanořil ptáka dovnitř až po koule.
Laura si opřela nohy o má ramena a já se chytil jejích boků. Bušil jsem do ní klínem jako beranidlem do brány. Štíhlé prsty drsně kmitaly po poštěváčku, jak se snažila Laura co nejrychleji uspokojit.
Hlasité sténání jsem se snažil utlumit rukou přes její ústa, ale byla to marná snaha. Židle skřípala po dlaždičkách a kolena jsem měl brzo otlačená od klečení.

Dvakrát si Laura odbyla vrchol a ze šukané pičky se valila šťáva proudem, když jsem konečně ucítil škubání v koulích.
Prudce jsem se vztyčil a chytil čuráka do ruky. Laura reflexivně vyhrnula tričko, abych jí ho nezasvinil, ale bylo jí to prd platné. Byl jsem nadržený jako jelen v říji a podle toho to dopadlo.
První dlouhý cákanec jí zasáhl na bradu a táhl se až k pupíku. Další zkropily nahrnuté tričko na poprsí a teprve zbývající pocákaly jen holé bříško.

„No tys mi dal,“ bědovala při otírání lepkavých skvrn z trička.
„Promiň, ale bylo to skvělý ne?“
„Jasně!“ zářila nadšením. „Ty kalhotky jsou bezva, ale musím si dávat bacha.“

„No a taky nešmírovat za dveřma,“ popíchl jsem jí.
„Kdybys do mě nebušil jak hluchej do vrat, tak se to nestalo,“ obvinila mě pohotově a rozpustile na mě vyplázla jazyk.
„Dost řečí, musíme zpátky,“ zavelel jsem.
„Všechno v pořádku?“ optal se přehnaně starostlivě Steve, když jsme vešli do zkušebny.
„Jo cajk,“ odpověděl jsem co nejležérnějším tónem
„Opravdu?“ přidala se Niky úlisně a upřeně koukala na vlhké skvrny na Lauřině tričku
„No vono to totiž vypadalo, jako když tam někoho násliňujou,“ pitvořil se Donny a koutky úst mu cukaly zadržovaným smíche
„No co, prostě jsme to voba potřebovali, po tom co se tu stalo předtím,“ odpověděla Laura.

„Hele, co se tu dělo?“ byl hned zvědavý Stev
„Nic!“ ozvalo se téměř současně ze čtyř hrdel a všichni jsme se rozchechtali. Jen chudák Steve po nás nechápavě koukal.

Navigace v seriálu<< Metalová diva 2
4.9 25 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Trysky

Parádní pokračování. A to špičkování je bezva…

Denis86

Rozhodně je to zajímavá povídka .

Junior

Skvělé pokračování série. Ještěže dorazil Steve jinak ho holky rozcupovaly. Těším se na další pokračování.

Junior

My si rádi počkáme až ten nápad uzraje a hodíš ho do compu.