Od sousedů se ozýval křik a rány.
„Co je?“ probudil jsem se a chytil za hlavu. Aha. Soused se vrací z hospody a má zase bojovnou náladu. Tentokrát to ale bylo nějaké ostré.
Vyskočil jsem, a jak jsem byl, vyběhl ven, přeskočil malý plůtek a vtrhl do domku.

Soused právě řezal páskem svou ženu Marii ohnutou o stůl. Ta brečela a muž něco huhlal o děvkách, či co. Přiskočil jsem k němu a přesně mířenou ranou pěstí ho poslal k zemi. Spadl jak podťatý strom.
Nyní jsem koukal na hezký nahý zadeček sousedky s rudými pruhy od pásku. Ta přestala brečet, rychle se zvedla, aby zakryla svou nahotu a děkovala mi.
„Díky. Fanda je dneska ňákej zlostnej.“
„Dneska?“ ušklíbl jsem se. „Pokaždý řve, když přijde nalitej.“
„To s ním vždycky ukočíruju. Nabídnu mu sex a on stejně hned padne do limbu, ale dneska byl nezvladatelnej,.Zase jsem se mu nabídla a on začal řvát, že jsem…děvka ….no…sám jsi to slyšel,“ pofňukávala ještě a utírala si slzy.
„Máš těžkej život,“ pohladil jsem ji po hlavě. Ač byla o deset let starší, moc se mi líbila.

Koneckonců byla v nejlepších letech. Bylo ji asi šestatřicet, měla pevnou, plnější postavu a v létě, když chodila po zahradě v plavkách, ocas mi stál jak na povel.
„Seš hodnej,“ pohlédla na mě a usmála se. „Mám tě tu jako zachránce.“
„Co s ním?“ poukázal jsem na ležícího opilce. „Za chvíli se probere.“
„Ať si pomůže sám,“ řekla tvrdě. „Já se zabarikáduju vedle v pokoji. Počkáš tu?“
„Jasně,“ a čekal jsem, než si přenese peřiny a pak zacvakl zámek ve dveřích.

„Dík a dobrou,“ ozvalo se tlumeně.
„Dobrou,“ odpověděl jsem a vyšel ven.
Ohlédl jsem se, Marie stála za oknem a mávala mi.

***

Za několik dní jsem ji potkal na ulici. V minisukni a vysokých kozačkách vypadala opět skvostně a když jsem ji pochválil, jak jí to sluší, celá se zapýřila.
„Dík,“ špitla. „Tohle už jsem dlouho neslyšela.“
Pak jakoby přemítala, než řekla. „Co teď děláš? Máš čas?“
„Proč? Nemám nic..,“ odvětil jsem a čekal s čím přijde.
„Nechceš zajít ke mně? Fanda přijede až večer, stejně se určitě ještě staví v hospodě. Je mi trochu smutno.“

Přikývl jsem. Ze souseda jsem strach neměl. I při opilecké zuřivosti bych s ním neměl práci. Na ženu si troufal, ale se mnou měl korektní vztah a pokud nebyl nalitej, docela se s ním i dalo pokecat.

Marie celá ožila a doma mi nabídla čerstvé koláče, pálenku, víno, pivo až jsem ji musel zarazit.
„Jseš super hostitelka, ale už si sedni. Řekni, v čem půjdeš na masopust?“ zajímalo mě v blížícím se termínu každoročního masopustního bálu.
„Za markytánku, nebo takovou tu holku, co táhly s vojákama do války.“
Na jazyku jsem měl slovo „za děvku,“ ale spolkl jsem to, protože mě předešla.
„Nemysli, že půjdu za nějakou děvku. Ale spíš jako nějakou tu ošetřovatelku. S ostatníma holkama jsme si spíchly takový mundúry a jejich kluci půjdou za ty vojáky. Dobrý ne? A za co půjdeš ty?“
„Nemám takový nápady jako ty. Myslel jsem, že si vezmu pytel po bramborách, přetáhnu ho přes hlavu, udělám tam dvě díry pro oči a budu za bramborový strašidlo,“ ušklíbl jsem se.
„No. Na průvod je to dobrý, ale v týhle masce chceš tancovat v hospodě?“ smála se Marie. „Běž za námořníka jako loni. Myslíš, že to někomu vadí?“

Pak náhle zvážněla a viditelně znervózněla.
„Víš….já…bych tě..chtěla…o něco…požádat…Ehm…já nevím jak začít. No prostě… chtěla bych..ehm..od tebe ..dítě!“
„Cože?“ ztuhl jsem.
„No..ehm…Fanda je nanic …a já…. dítě moc chci. Ty seš můj ochránce a mám tě…ráda.. tedy jako..ehm…seš jedinej, komu můžu důvěřovat a ..ehm… jít s ním do postele,“ celá zrudla ale hleděla mi do očí. „Uděláš to pro mě?“
„Ty chceš ode mě dítě? A to jako bude tvoje a Fandy?“ ujistil jsem se.
„Jo. Přesně. Nic po tobě nebudu chtít a….“
„Jenže já tady bydlím přes zahradu a uvidím tě s mým vlastním dítětem a Fandu, jak na něj třeba řve. Uvidím ho vyrůstat a přece ho nebudu smět ani pohladit. Nevím, jestli bych to unesl. Myslím psychicky,“ vyjevil jsem svůj postoj.

„To mě nenapadlo. Byl to blbej nápad, promiň,“ sklonila smutně hlavu.
„Jak často spolu šoustáte?“ osvítil mě náhlý nápad.
„Moc ne. Dvakrát, třikrát do měsíce. Když je nalitej, je chtivej, jenže se udělá dřív, než já a usne na mně. A ty jeho alkoholový výpary…. Moc vášnivej sex to teda není. Když je střízlivej, tak je zase docela drsnej a plete si klín se zadkem. Ach jo…nemám to fakt lehký,“ začala zas povzlykávat.
„Když se spolu vyspíme a ty ho pak taky přiměješ k sexu, nebudu mít tu jistotu, že je opravdu moje a nebude mi to vadit,“ osvětlil jsem jí svůj plán a Marie se usmála.
„To by šlo.“

Vůbec jsem netušil, že se mnou Marie hraje nečestnou hru. Její muž byl totiž neplodnej a měl na to doma i papír a s Marií zase cloumaly mateřské pudy.
Měla nejvyšší čas a já jako mladej kluk jsem jí přišel vhod. Tohle všechno jsem se ale dozvěděl až o mnoho let později.

***

„Kolik máme času?“ optal jsem se a pohlédl na hodiny.
„Dvě hoďky určitě. Možná víc. Stačí?“ usmála se Marie.

Odebrali jsme se do pokoje pro hosty. Ložnici odmítla. Zde jsme museli vzít zavděk rozvrzanou válendou.
Nikdy jsem si nemyslel, že bych viděl Marii nahou, natož ji ještě mrdal. Teď ta chvíle nastala.
„Víš, že jsem po tobě vždycky toužil?“
„Hmm…. Máš hezký tělo,“ odvětila a rukou mi jela po vypracované hrudi a břicho k boxerkám.
Rukou zajela dovnitř a prohmátla mi povadlé zařízení. Pak náhle sjela na bobek, stáhla mi trenky dolů a vzala ocas do pusy. Celý ho vsála a sevřenými rty ho masírovala.
To byla slast a ocas hned začal tuhnout a mohutnět. Když narostl a ztvrdl, sevřela ho rukou u kořene a dál olizovala žalud a zasouvala si ho do pusy, kam až to zvládla. Hlava jí rytmicky kmitala po stojícím ocase. Sama si druhou rukou rejdila v klíně a připravovala se na další dějství.

„Už….stačí..nebo budu,“ upozornil jsem ji, že mě svým orálem přivede k výstřiku.
„Dobrý? Líbí?“ zvedla ke mně pohled a usmála se.
„Seš skvělá,“ vydechl jsem a přesunuli jsme se do polohy ležmo.
Marie roztáhla nohy a pomohla mi se zasunutím do štěrbiny v hustém porostu tmavých chloupků. Tedy příroda, žádná vyholená blbka, projelo mi hlavou a už jsem cítil vlhko a příjemné sevření poševních stěn.
„Hmmm…úúúúh,“ vydechla slastně a pevně mě k sobě přitáhla.
„Vezmi si mě klidně tvrdě a hlavně všechno semínko vystříkej do mě,“ ještě mě znova upozorňovala, abych náhodou nezapomněl.

Když tvrdě, tak tvrdě, řekl jsem si. Rozpažil jsem jí ruce a držel je za zápěstí.
Takhle byla v mé moci a mohla sebou jen mrskat, ale zalehlá mým tělem neměla šanci.
„Takže tvrdě, ty malá děvko!“ zasyčel jsem a Marie se trochu vyděsila.
„Co chceš dělat?“
„Tohle!“ odvětil jsem a začal prudce a rychle přirážet.
„Oh..oh..oh..júúú,“ začala sténat, ale zjevně jí to dělalo dobře.
Prsa se jí vlnila po hrudi v rytmu přírazů a já se plně soustředil na mrdání jejího úžasného těla. Pochva mi krásně masírovala ocas a i jí moje rozměry plně vyhovovaly.

Pustil jsem jí ruce a šel jsem do kleku. Pozvedl jsem jí stehna a vychutnával si pohled na ocas vyjíždějící a mizející v růžově kundě zarostlé černými chlupy. Okolí bylo oslizlé od šťáv a krásně byl vidět naběhlý klitoris.
Brnknul jsem o něj prsty a kolem zasunutého ocasu vytryskl proud šťáv doprovázený výkřikem rozkoše.
„Ááách…božeee..júú,“ vykřikla a zazmítala tělem.
Naklonil jsem se nad ní a polaskala ji prsa. Velké bradavky ji stály, tak jsem je promnul mezi rty.
„Ne..nééé…to..už…já..já…úúúúh,“ vykřikovala zmateně a náhle jsem cítil sevření pochvy a po pár přírazech jsem do ní pustil dávku semene.
Naposledy jsem si ho honil předevčírem, takže ho bylo snad dost na oplodnění. Sperma nasávala stahující se děloha a já z ní pomalu vyjel ven.

Marie ležela úplně hotová s nepřítomným pohledem.
„Tohle jsem už dlouho nezažila,“ pohnula rty a já se k ní přivinul.
„Jsem rád, že se ti to líbilo.“
„Líbilo? Bylo to strašný! Jsem nevěrná děvka, šoustám tady se sousedem, nechám si udělat dítě, ty mě přitom držíš ruce, abych ti byla po vůli a to se mi má líbit? Jo. Líbilo se mi to! Bože!“ a Marie se rozplakala.

Pokrčil jsem rameny. Nechápal jsem, co se děje, snad poplašený hormony. Začal jsem se oblékat.
„Ty už jdeš?“
„Čas pokročil. A snad není všemu konec, ne?“ pousmál jsem se.
„Snad ne. Zase se domluvíme, jo?“ taky se konečně usmála.
„Ahoj,“ vlepil jsem jí pusu a šel domů.

***

Nastal čas masopustu. V naší vesnici již tradičně šel ráno masopustní průvod od chalupy k chalupě, kde se jim dostali pohoštění v podobě alkoholu a koláčků. Akce byla završena večer v hospodě bálem se zabíjačkovými specialitami.

Marie s několika kamarádkami se vystrojila opravdu do nějakých mundúrů a doprovázely skupinu vojáků jak z třicetiletý války. Holky měly těsné černé legíny. vysoké kozačky a upnutou uniformu. Fakt jim to seklo. Na obličeji měly masky, ale já Marii poznal podle červeného nárameníku, další holka měla zelenej, pak žlutej a modrej. Marii doprovázela její sestřenice, taky hezká holka, která šla stranou průvodu v civilu a povídala si s výjimečně střízlivým Fandou.

***

Večer se na bále sešly všechny masky i zbytek vesnice.
Provedl jsem tancem i výčepem na panáka řadu žen, které za to stály. Z některých pak „stálo“ i mně.
Zvláště mladá učitelka z mateřské školy, osamělá a samozřejmě nadržená, se o mě otírala velmi vehementně, že mi péro v mžiku ztvrdlo a ta mrška na mě dál dorážela a naznačovala možné pokračování v soukromí.
Nakonec se podařilo utlumit ji panákama, až mě přestala být nebezpečná a tiše pochrupávala v alkoholovém spánku v rohu sálu.

Fanda už byl taky zjevně k nepoužití a tak jsem vyzval postavu s červeným nárameníkem na parket.
„Nemůžete už si sundat ty masky?“ zeptal jsem se, ale Marie zavrtěla hlavou.
„Až o půlnoci,“ zahuhňala.
A tak jsme spolu tancovali a Marie se docela odvázala. Asi s vědomím, že Fanda se někde opíjí, mi občas sjela rukou mezi nohy a zkontrolovala tvrdost ocasu.

Promasíroval jsem jí zadeček přes upnuté legíny, což přijala se slastným vrněním. Aspoň jsem to tak přes masku slyšel.
„Nechceš jít ven?“ optal jsem se, když už čurák hrozil, že mi protrhne kalhoty a taky už mě v kalhotách docela bolel.

Proplížili jsme se kolem výčepu a venku zamířili ke kůlnám. Chatrná bouda nám poskytla útočistě.
Rozhlédli jsme se, kde na to vlítnem, ale byla tu jen hromada harampádí, a tak se Marie zapřela o stěnu a vyšpulila na mě zadek.
Stáhl jsem ji legíny a kalhotky, uvolnil si vztyčený ocas a hned s ním zarejdoval mezi půlky. Marie táhle vzdychla, ale pevně držela. Šlo to docela těžko.
„Hergot, ta je úzká,“ pomyslel jsem si, podržel si ji za boky a silou přirazil.
„Ach..áááh,“ vyjekla bolestně.
„Promiň,“ zabručel jsem a rozjel sérii rytmických přírazů.
Teď už to šlo snadněji. Byla už docela vlhká, a tak hekala a sténala slastněji. Nebyla to žádná dlouhá mrdačka, spíše rychlovka. Vykropil jsem ji semenem a nenápadně jsme se vrátili do sálu. Tam jsem oněměl.

U stolu seděla Marie a vesele nám mávala. Podíval jsem se na svou polovičku, která si stáhla masku a já spatřil neznámou tvář. Počkat to je….ta Mariina sestřenice!
„Co to má znamenat?“ rozohnil jsem se.
„Sedni se, napij se a já ti to vysvětlím,“ řekla Marie a dívka si sedla k ní.

„Tohle je sestřenice Klára. Má problémy s chlapy. Lepí se na ni furt nějaký podivný existence, zkrátka má to těžký. Když jsem se s ní bavila, jak to mám já, tak jsme se dohodly, že by se mohla potěšit s někým normálním a to seš ty. Ale nevěděla jsem, jestli bys souhlasil, a tak jsem ji namaskovala za sebe a čekala, až na to vlítnete. No a dobrý, ne? Nebo byl nějakej problém?“ šklebila se Marie.
„No, já nevím. Bylo to dobrý,“ vykoktal jsem.
„Taky si myslím,“ špitla Klára.

Vyzval jsem Marii k tanci, protože jsem to s ní potřeboval probrat. Začala však sama.
„Doufám, žes byl něžnej,“ pronesla.
„Co? No…normálně…myslel jsem, že jsi to ty,“ odvětil jsem nechápavě.
„Počkej! Tys to nepoznal?“ zvedla Marie obočí. „Klára byla panna.“
„Cože?“ zkoprněl jsem a v duchu si celou akci přehrával. No, něžnej jsem zrovna nebyl, ale že je panna jsem nepoznal.
„No….snad si to aspoň trochu užila… Ale já to fakt nevěděl,“ pronesl jsem na závěr.

Když tanec skončil, Marie si vzala Kláru stranou a něco si šuškaly. Viděl jsem jak Klára vykulila oči, zrudla a nervózně se ošívala.
Prohlížel jsem si ji pozorně, a moc se mi líbila. Nebylo to proto, že jsem ji protáhnul, ale byla to fakt pěkná holka. No holka, evidentně jí bylo už aspoň třicet, ale její dosavadní nevinnost, nervozita a rozpačitost z ní dělala mladší holčičku.
Marie s ní musela mít dlouhou řeč, než ji přemluvila k tomu, co se stalo a teď do ní zase hustí další rozumy.
Náhle se na mě otočila.

„Hele, vy dva. Nechcete si to ještě spolu zopáknout? Napoprvé to nebyla žádná idyla a když je teď Klára v pohodě, tak napodruhý ať je to hezký v hezkým prostředí. Tady máte klíče,“ podala mi je. „Mohla by sice jít k tobě, ale o tvém domácím pořádku nejsem dost přesvědčená, zato já to tam mám jako v klícce,“ konstatovala.
Klára se tvářila neutrálně s rozpačitým úsměvem.
„Ty hele. Ty seš fakt skvělá dohazovačka,“ odvětil jsem. „Ale to je snad věcí nás dvou, jestli spolu…tento…ještě jednou.. A jak tady sleduju Klárku, nevím, zda i ona má chuť.“
„Jsem v pohodě, záleží na tobě,“ odpověděla Klára, tenkrát pevně a odhodlaně.

Za pár minut jsme odešli ruku v ruce, vyprovázeni Mariiným pohledem.

***

Venku se Klára více rozpovídala o svém neveselém milostném životě. Bylo to opravdu smutné povídání, a tak jsem si předsevzal, že ji naplním opravdovým štěstím a přívalem rozkoše, co budu umět.

Doma mě Klára zavedla do svého pokojíku.
„Já..si ještě odskočím…ano?“ špitla a odešla.
Svlékl jsem se donaha a lehl si do postele. Čekal jsem a čekal, víčka už mi padala, když se Klára konečně vrátila. Byla zabalená v osušce a hned zhasla. Naštěstí byl měsíc v úplňku a pokoj byl zalitý bílým světlem. Klára vzdychla, sundala si osušku a zajela ke mně pod peřinu.
„Víš, já se nikdy nemilovala a tamto…venku…trochu to bolelo, ale stejně to chci zažít podruhý, ale buď opatrný a něžný, ano?“ šeptala a stulila se mi do náruče.
„Slibuju,“ přisvědčil jsem a přitiskl se jí na rty.
Sama rozevřela ústa a nastal souboj jazyků, při kterém tála a její tělo příznivě reagovalo na hladivé dotyky a laskání.

Měla hezká pevná prsa, tak akorát do ruky a když jsem je stiskl, tlumeně vzdechla a bradavky se jí napřímily. V hlazení jsem pokračoval mezi nohy. Přejel jsem jí přes Venušin pahorek a kupodivu, sama roztáhla nohy a umožnila mi přístup ke štěrbině.
Přes jemné chmýří ochlupení jsem zajel mezi pysky a cítil vlhkost a Klára opět vzdychla. Jemně jsem jí tam zakroužil prsty a jak se otevírala, vnořil jsem do ní prostředník až po druhý článek.
„Ááááh,“ vydechla už hlasitě a zachvěla se.
„Můžu?“ zeptal jsem se.
„Ano..je to příjemné…ooh…júúúh,“ kroutila se pod laskáním klína a já náhle pocítil její ruku na ocase.
„Chceš ho..to…kouřit?“ zeptala se náhle tiše a podívala se mi do očí.
Kdo by nechtěl? Přitakal jsem a porovnal se tak, abychom se mohli laskat vzájemně. Cítil jsem, že ho vzala do ruky, přetáhla předkožku a jazykem olízla žalud.
Pak ho sevřela rty a začala ho cumlat a sát.

Já se věnoval její kundičce. Byla už otevřená a vytékaly z ní praménky šťávy. Prolízl jsem jí celou štěrbinu jazykem, což vyvolalo další šťávy, tělo se jí roztřáslo rozkoší a v sevření ocasu jsem pocítil zuby.
„Ah..oúú,“ vyjekl jsem a Klára si to uvědomila, protože zuby ihned zmizely a pokračovalo jemné cumlání.

Pokračoval jsem v lízání ke klitorisu. Byl nalitý krví a byl velmi citlivý na dotek. Špičkou jazyka jsem ho polaskal a následkem byl výkřik rozkoše.
„Júúúúhh..áááách!“
Nato opět zesílil tlak na ocase a teď už mi kouřila opravdu důkladně.
Nechtěl jsem jí zaplavit pusu semenem, a tak jsem se vymanil z té slastné masáže a napasoval se jí tělem mezi roztažené nohy.
Sama mi pomohla se zavedením a pak už jsem do ní hladce zajel. Hned jsem začal přirážet a Klára sténala rozkoší a vlnila se pode mnou ve vlnách stoupající nezadržitelné slasti.

Mrdal jsem ji rytmickými pohyby až mi v hlavě zablikal varovný signál.
„Můžu do tebe?“
„Ano…ano…chci tooo…prosííím…úúúúh…už..už…joooo,“ přicházela k vrcholu a tak jsem to do ní pustil.
Cítil jsem, jak mi tělem přirazila naproti a ztuhla v návalu orgasmu, který jí zaplavil celé tělo.
Pak uvolněně padla, zatímco já do ní pouštěl trhavé dávky semene, které poctivě nasávala děloha.

Leželi jsme vedle sebe, šťastní a unavení a mě hlavou vířily otázky a nápady.
„Děkuji ti,“ ozvala se první Klára a mazlivě mi rukou přejela po hrudi.
„Jak ty vlastně žiješ? Sama nebo s… někým?“ napadlo mě.
Žiju sama. To snad je pochopitelné, když ještě…ale..vlastně, to už je pryč… a mám v bytě na privátě dvě studentky. Proč?“
„No. Jestli bys nechtěla pronajmout celý byt a neodstěhovala se do malého, ale útulného domku na vesnici?“ nadhodil jsem.
Podívala se na mě zmateně: „A kde jako, nebo co…?“
„Ale tady kousek, přes zahradu bydlí jeden samotář. Nic moc, žádný hogo-fogo není, ale měl by tě rád,“ usmál jsem se a Klára pochopila.
„A ty bys, vážně…já…nevím…co říct,“ a normálně se rozplakala.
Byla to asi citlivá duše a já se do ní vážně zamiloval.

***

Marie se naše zasnoubení dozvěděla hned druhý den.
„Tak to jsem sama nečekala, že vás dva dám dohromady. Ani to nebylo v plánu. No hlavně, že vám to v posteli klape a zbytek se snad taky zadaří.“
Zadařilo se.
Než se Klára ke mně nastěhovala, šukal jsem obden Marii, aby dosáhla kýženého těhotenství.
Vždy z práce zamířila ke mně, už v předsíni jsem jí vykasal sukni, strhl kalhotky a projel ji čurákem až na dno a po sérií hlubokých přírazů ji vystříkal životodárným semenem. Nechal jsem si udělat testy a měl jsem papír, že jsem plodný bejk, jak mi s úsměvem sdělila mladá sestřička a svůdně mrkala, jestli nemám zájem, že ona se klidně nechá sbalit.

Marie mi vždy ochotně podržela, někdy si odhekala orgasmus, někdy ne a zase šla. Pohodlné milování vleže se konalo jen mimořádně, když byl Fanda bezpečně mimo.
To jsme pak řádili jak tajfun a už tak rozvrzanou válendu jsme poničili k nepotřebě. Mrdal jsem její tělo a plenil kundu divoce až zvířecky a během různých poloh ji naplnil semenem dvakrát i třikrát. Až mi pak jednoho dne oznámila, že je v tom.
Pak se můj domek denně chvěl při orgasmických výkřicích Kláry a za pár měsíců byla v tom i ona.

Marii se narodil Josífek a nám Dominika. Obě ženy pak vozily kočárky po vsi, děti si spolu hrály, aniž tušily, že jsou sourozenci.
A život na vsi plynul dál, pomaleji a klidněji než vnější zrychlený svět a jestli jsme nezemřeli, najdete nás tam dodnes v čp.31.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
3678
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
5

4
Komentujte

avatar
3 Comment threads
1 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
MartinShockBob RomilHuhu Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Huhu
Host
Huhu

Shocku, jako skoro vždy u tvých povídek – zmijovka (vesnický klobouk) dolů 😃. Pěkná povídka…
Ale aby nebyly jen superlativy, oprav si prosím to chmýří 🙂.

Bob Romil
Člen

Další dobrý kousek. Nakonec všichni dosáhli svého.Jen teda netuším, co na to Fanda, když měl papír, že je plonkovej? Pokud byl takovej pruďas, tak tohle by ho asi patřičně nastartovalo.

Shock
Host
shock

Tak to jsi mě teda dostal! Tohle mi uniklo. No, Marie žije, takže to asi zkousnul. Ale fakt, dobrej postřeh 🙂

Martin
Člen
Martin

Povedená povídka . Masopust , hody , plesy to jsou někdy nejen na vesnici události , kdy se dá zažít plno zážitků na jednu noc . Já se divím , že si nikdo nevšiml podobností obou dětí . No a Franta na tom dítěti mohl být s Marií domluvený .