Toto je 49 díl z 50 v seriálu Kristýnka

„Dobré ráno miláčku,“ pozdravila mě Kristýnka, když jsem vešel do kuchyně.
„Dobré ráno,“ odpověděl jsem a pomalu se ještě probíral ze spánku.

Nějak jsem si nemohl dát dohromady, co byl sen a co skutečnost. Matně jsem si vzpomínal na sen plný milování i divokého sexu.
„Copak?“
„Ale nic, jen přemýšlím, jestli se mi to náhodou nezdá.“
„A co?“
„To, že jsem tu s tebou.“
„Tak to se ti opravdu nezdá. Nebo se nám oběma zdá stejný sen. A v tom případě se nechci nikdy probudit.“

Na sobě měla mou včerejší košili a chystala nám snídani.  Všimla si, jak si ji prohlížím.
„Nevadí? Nic jiného jsem tu po ruce neměla a nechtěla jsem tě budit hledáním věcí ve skříni.“

Přišel jsem k ní blíž, chytil ji za boky a políbil na krk. Otočila se. Rukama jsem zajel pod cípy košile. Vysadil jsem ji na linku a rukama laskal její ňadra.
„A co snídaně,“ pronesla mezi vzdechy.
„Ta počká,“ řekl jsem rozhodně, z vařiče odsunul pánvičku a dál se věnoval Týnce.

Ledabyle zapnutou košili jsem jí shodil z ramen. Vášnivě jsem ji líbal a tiskl se k ní. Neušlo jí, co mi začíná trčet mezi nohama. Posunula se víc ke kraji. Ani její lasturka nezůstala k mému počítání netečná. Stačil jen malý pohyb v bocích a cítil jsem její vlhkou štěrbinku.
„To mě těší, že máš po té noci ještě sílu,“ poznamenala pochvalně.
„To se pozná,“ odpověděl jsem s úsměvem a pozvolným pohybem pronikl do nitra jeskyňky.
Okamžitě mi obtočila nohy kolem pasu a pevně se ke mně tiskla. Vychutnávali jsme si to spojení, tu vzájemnou blízkost.

„Kéž bych nemusela do práce,“ povzdechla si, „takhle bych chtěla strávit celý den.“
„To by se mi líbilo. A co když tě nikam nepustím?“
„Tak to asi dostanu padáka.“
„A budeme tady pořád spolu, když nebudeš chodit do práce…“
„To potom asi umřeme hlady, když ani jeden z nás nebude pracovat…“
„No fajn, tak já tě teda pustím, i když nerad.“
„Doufám, že alespoň dokončíš, co jsi začal,“ řekla výhružně.
„Můžu to zkusit.“

Stejně pomalým pohybem, jakým jsem před pár okamžiky vnikal dovnitř, jsem opouštěl otvůrek slasti.
Rukama se mě pevně držela kolem krku a tiše mi vzdychala do ucha. Se stoupajícími pocity rozkoše mi zatínala prsty do zad.
Pokračoval jsem v nastoleném rytmu, dovnitř a ven.
„Ano…ooohhh…“ sténala.
Prožíval jsem s ní každý záchvěv slasti, který jí projížděl tělem. Soustředil jsem se jen na ni. S každým nádechem se do mě zabodávaly její bradavky tvrdé jako dva maličké oříšky. Byl to nádherný, fantastický prožitek. Dech se jí zrychloval. Začínal jsem cítit stahy její mušličky, její nadcházející orgasmus. Křečovitě zaklesnuté nohy, prsty zaryté do mých zad a zakloněná hlava, žádné hlasité výkřiky, žádné další sténání. Tentokráte prožívala své vyvrcholení tiše, o to víc mi přišlo vzrušující a neskutečně intimní.

Dopřál jsem jí oddech. Postupně uvolnila sevření.
„A co ty?“
„To neřeš, po té noci ve mně nic nezbylo. Ale i tak to bylo nádherné.“
„To jsem ráda. Tak to dokončíme večer?“
„Klidně.“
„Já teď dodělám snídani, pak se obléknu a půjdu do práce. Ty prosím nachystej něco na večer, přijdou sestřičky.“
„Dobře. Nějaké speciální přání?“
„Asi ne, jen zabal ty suvenýry, kup nějaké víno a chlebíčky, nebo udělej jednohubky.“
„Rozkaz,“ usmál jsem se.

 

Kristýnka odešla do práce a já doma osiřel. Chvíli jsem jen odpočíval, pak jsem se pustil do úklidu a příprav na večer. Obstaral jsem potřebné nákupy a s velkou pečlivostí zabalil suvenýry, nejen pro Kristýniny sestry, ale i pro rodiče. Ještě jsem byl objednat kytku na zítra.

Kolem páté mi přišla zpráva od Kristýnky.
Ahoj zlato. Budeš muset vydržet, měli jsme zpoždění. Zvládneš to tam sám? Budu se snažit dorazit co nejdřív.
Obratem jsem odpověděl.
Ahoj miláčku. To mě mrzí. Zkusím to nějak zvládnout.

Všechno jsem měl nachystané, zbývalo mi jen se trochu zkulturnit. Bylo něco před šestou, když jsem zalezl do sprchy.
Sotva jsem si umyl hlavu, zazvonil zvonek u dveří.
„Moment, už jdu,“ zavolal jsem z koupelny.
V mžiku jsem spláchl zbytky šamponu, omotal kolem pasu ručník a se sakrováním vyrazil ke dveřím.
Rychlý pohled do kukátka mi prozradil, že za dveřmi stojí Lenka. Otevřel jsem dveře, a aniž bych si ji prohlížel, pustil jsem ji dovnitř.

„Ahoj, Kristýna tu ještě není,“ informoval jsem ji a chtěl zamířit zpět do koupelny.
„Ahoj. Já vím, neměla by dorazit dřív než po šesté. Proč myslíš, že jsem tady? Navíc přijít na čas, přišla bych o tenhle pohled.“
„Jak to myslíš?“ vyzvídal jsem s rukou položenou na klice od koupelny.
„Vidět tě zabaleného v ručníku, přeci.“

Otočil jsem se k ní a pořádně si ji prohlédl. Sukýnka sahající sotva pod zadek a těsné upnuté tílko. Samozřejmě bez podprsenky. Bylo mi naprosto jasné, o co se zase bude pokoušet.
„Aha, takže si mi přišla pomoct všechno nachystat?“ zeptal jsem se a dělal jako bych si nevšiml jejího oblečení, „Jestli jo, tak jdeš trochu pozdě.“
„Hmm. A nepotřeboval bys třeba umýt záda? Prý jsem v tom dobrá… a nejen v tom…“
„Není třeba, to zvládnu sám. A o zbytek se postará Kristýna.“
„Jo? Ale určitě není tak dobrá jako já.“
„Když myslíš… já jdu do sprchy, ty se usaď ke stolu a obsluž se.“

Víc už jsem si jí nevšímal a šel dokončit započatou očistu těla.
Pozdě jsem si uvědomil, že v koupelně nemám žádné oblečení, což znamenalo, že se budu muset producírovat před Lenkou nahý nebo spíš opět s ručníkem.
Potichu jsem vyšel z koupelny. Lenka zrovna stála u linky a nalévala si sklenku vína. V mžiku jsem zmizel za dveřmi ložnice. Ručník jsem hodil na postel a dal se do oblékání.

„Hmmm, pěkný… takže ty už si se sem nastěhoval,“ ozvalo se ode dveří. „To opravdu musí být vážné…“
„Nezdá se ti, že už to trochu přeháníš? To tvoje věčné svádění mi už začíná lézt na nervy. Byla bys docela fajn holka, seš i pěkná a třeba i dost dobrá v posteli, ale začíná toho být už fakt dost. Ze začátku to byla sranda, i mi to docela lichotilo, ale opravdu si zahráváš,“ spustil jsem a dál se oblékal.
Jen tam stála a mlčela.
„Tohle neskončí dobře. Když se ti povede mě svést, tak se to Kristýna dozví, já dostanu kopačky a vy dvě se pohádáte. Když to budeš i nadále zkoušet a já nepodlehnu, tak se budeš jenom ztrapňovat. Za to, že tě Petr nechal, si můžeš tímhle svým chováním sama. Ostatně ani se mu nedivím, tohle by žádný chlap nevydržel.“

Zírala na mě s otevřenou pusou, takovou ledovou sprchu asi nečekala. A aby toho nebylo málo, zahlédl jsem v kuchyni Kristýnu. Slyšela náš výstup, vrátila se ke dveřím.
Bouchla dveřmi a pak zavolala: „Ahoj miláčku, už jsem doma.“
„Ahoj,“ odpověděl jsem.
To byl další šok pro Lenku.
„Necháme si to pro sebe,“ špitl jsem jí.
Jen mlčky přikývla.
„Ahoj, já jsem tady taky,“ zavolala Lenka.
„Ahoj.“

Kristýna se protáhla kolem Lenky do ložnice, objala mě a vášnivě políbila.
„Na tohle jsem se těšila celý den,“ řekla, jakmile se ode mě odtrhla.
„Jen na tohle?“ popíchl jsem ji.
„Neboj i na to ostatní, ale to bude muset počkat. Skočím si do sprchy, tak se tady chovejte mravně. Snad to stihnu dřív, než dorazí i Jana.“
Popadla ze skříně pár věcí a zmizela do koupelny.

S Lenkou jsme se usadili u nachystaného stolku.
„Tos myslel vážně? Cos mi řekl?“ zeptala se opatrně Lenka.
„Nevím, co myslí?.“
„To, že si za to můžu vlastně sama.“
„Myslíš za ten rozchod?“
Jen přikývla.
„Jo, myslel jsem to vážně. Tak si vem, jen jak si mě přivítala u vás na chatě, co se tam všechno dělo…“
„Aha.“
„To, že se motáš kolem cizího chlapa, by mi jako tvému příteli hodně vadilo. Navíc, když v tom byla ještě nějaká nevěra… to opravdu žádný normální chlap nedá.“

Složila hlavu do dlaní a tiše se rozvzlykala.
„Nebreč, teď si nepomůžeš, hlavně si z toho vezmi ponaučení. Ono to třeba bude jiné, až se opravdu zamiluješ.“
Zvedla hlavu a podívala se na mě. Otřel jsem jí kapesníčkem ubrečené oči.
„To myslíš vážně? Že to bude jiné, až se zamiluju?“
„Určitě, protože když budeš zamilovaná, tak tohle tě ani nenapadne.“
„Tak děkuju.“

„Co si to tady vy dvě hrdličky špitáte?“ ozvala se Týnka.
„Nic,“ odpověděli jsme jednohlasně.
„Tomu tak budu věřit, určitě jste…“ její řeč přerušil zvonek, „Už běžím.“

„Ahoj Jani,“ pozdravili jsme Janu, když přišla k nám.
„Ahoj,“ vrátila nám pozdrav.
Usadil jsem Janu vedle Lenky na pohovku a nalil jí sklenku vína, sám jsem se uvelebil v křesle.
„Takže co vy dva? Jak je to s tou svatbou?“ spustila hned po přivítání.
„No víš,“ začal jsem opatrně.

Přitáhl jsem si Kristýnku k sobě na klín a ukázal jim naše ruce s prstýnky.
„To už jsme viděly,“ ozvala se Lenka.
„Jestli je to pravda, tak vám to nikdy neodpustíme. A počkej, jak vám to spočítají naši,“ pokračovala Jana, „ostatně ti už se o tom také něco doslechli.“
Podíval jsem se na Týnku a ona lehce přikývla.
„Tak jim to řekni, ostatně byl to tvůj nápad…“ pošeptala mi.
„Když já jsem nemohl odolat, to víte, taková romantika. Prostě to jinak nešlo.“
Holky jen seděly a mlčely. Nechal jsem je chvilku vydusit.

Mohlo by vás zajímat  Honimír 02

„Je ti jasný, že tohle ti opravdu jen tak neprojde?“ řekla naštvaně Lenka.
„A proč by mi to neprošlo? To už se nesmím ani Kristýnku požádat o ruku, aniž bych se nejdřív zeptal sestřiček, jestli mi to schválí?“
Holky jen seděly s otevřenou pusou.
„To jste si vážně myslely, že bych vás ošidila o svou svatbu?“ vložila se do toho Kristýna.
„To jako, že svatba nebyla?“ nechápavě se ptala Jana.
„Ta se nekonala, alespoň zatím,“ řekla Týnka s úsměvem.

Holky se rozesmály a hned se daly do gratulací, prohlížení prstýnku a vyzvídání detailů ohledně zasnoubení.
Víno pomalu mizelo. Rozverná nálada stoupala a hovor se víc a víc stáčel k sexu.
Nenápadně jsem poslouchal a nenechavě hladil Kristýnku po stehně. Zajížděl jsem pod šaty tak daleko, až jsem se dotýkal vlhké mušličky.

„A co jste nám přivezli?“ zeptala se Lenka.
„Část toho už jste snědly a vypily,“ poznamenal jsem.
„Aha. A ještě něco by nebylo?“ zkoušela to Jana.
Zalovil jsem v tašce vedle sebe.
„Tak chytej,“ řekl jsem a hodil jí malý měkký balíček.
„A tobě aby to nebylo líto, tak máš také něco,“ a druhý balíček přistál Lence v klíně.
Hned se do toho začaly dobývat.
„A hele tričko,“ vykřikla Lenka.
„A docela pěkný,“ přidala se Jana.

V mžiku měly obě svlečené svršky, Jana mi předváděla pěknou podprsenku, Lenka svá prsa. A samozřejmě si dávala na čas a s oblékáním nijak zvlášť nepospíchala. Nemít Týnku na klíně, tak bych se i víc kochal.
„Tak co, dobrý?“ zeptal jsem se, když byly obě oblečené.
„Super,“ ozvala se Jana. „Děkuju.“
„Mně se taky moc líbí,“ odpověděla Lenka.
„Tak abyste neřekly, tohle byla jen první část,“ řekla Kristýnka a šátrala rukou po tašce.
Vytáhla a rozdělila zbývající dárky.

„Co to je?“ vyzvídala Lenka a třásla krabičkou.
„Tak se podívej,“ vyzval jsem ji.
Místo rozbalování se koukla na Janin dárek.
„A já mám takovej malej?“ naoko si postěžovala Jana.
„Neboj, tak to rozbal a třeba to zas tak malý a neužitečný nebude,“ uklidňovala ji Kristýnka.

Jana roztrhla obal a chvilku koukala na krabičku. V očích jí zářily jiskřičky vzrušení.
I Lenka, která jen nakukovala, si nervózně poposedla. Nečekala na nic a vrhla se na svůj balíček.
„Ty vole, ten je,“ vykřikla, když se konečně dostala do krabičky, „a co je tohle?“ zkoumala přibalené lahvičky. „To vypadá jako…“
Ještě chvíli se rozplývala jako malé děcko.
„Tak co, líbí?“ zeptal jsem se.
„To rozhodně,“ souhlasily obě, „jen to chce vyzkoušet.“

Jana se už zvedla a zmizela i s dárkem v koupelně.
Zanedlouho vyšla ven s úsměvem na rtech a v ruce držela dálkové ovládání. Pod těsnými kráťásky se rýsoval malý motýlek.
Usadila se zpět vedle Lenky. Ovládání položila na stolek a dala se do prohlížení manuálu.
Lenka toho využila, sebrala ovládání a bez jediného zaváhání našla správný knoflík. Byla rozhodnutá potrápit svou sestru.
Jana zpočátku odolávala. Pevně sevřené rty ale naznačovaly, jak přemáhá vlastní vzrušení.
Lenka zvýšila intenzitu a přepnula na další vibrační mód. Jana už to nevydržela. Opřela se, zaklonila hlavu, hlasitě zavzdychala.
„Tak to vypadá, že jsme vybrali dobře,“ konstatoval jsem.
„Vypadá to tak,“ souhlasila Kristýnka.

Jana si drtila prsa v dlaních i přes podprsenku a na šortkách se objevila vlhká skvrna.
Lenka si nepřestávala hrát s ovladačem a vedla tak svou sestřičku pěkně k vrcholu. Však i na ní samotné bylo vidět, jak ji to vzrušuje.
Jana hlasitě vzdychala. Nohy se jí třásly tak, až málem převrátila stůl. Zažívala jeden orgasmus za druhým.
„Už dost… ooohhh…, prosím…aahhh…“ žadonila mezi vzdechy.

Lenka se nakonec smilovala a motýlka vypnula. Jana oddychovala a snažila se vzpamatovat. Sklenici vína do sebe otočila na ex.
„To byla jízda,“ zhodnotila dárek, „jen to budu muset pořádně v klidu prozkoumat a hlavně se to nesmí dostat Davidovi do rukou, to bych to jen tak nerozchodila.“

Lence svítila očička alkoholem ale hlavně vzrušením.
„A půjčíš mi to také?“ doprošovala se.
„Uvidíme, ale ty máš přeci svůj dárek. Já to úplně živě vidím, půjčím ti to a ty mi ho zavaříš.“
„Neboj, budu s tím zacházet opatrně.“
„No tak dobře, ale budeš do toho kupovat baterky.“
„Klidně.“
„A co ten tvůj dárek,“ povzbuzovala Jana Lenku.

Lenka vrátila Janě ovladač a vzala si do ruky otevřenou krabičku. Na stůl vyskládala uměláka společně s lahvičkami a hadičkou s gumovým balónkem. Koukala, jak to patří k sobě.
„Počkej, přinesu jí misku a odměrku s vodou, ať si hned nevyplýtvá ty lahvičky,“ pošeptal jsem Kristýnce.
„To je dobrý nápad.“

Sesedla ze mě a já zamířil do koupelny, zatímco holky bez přestání zkoumaly šidítko.
„Tohle patří sem, tady je to potřeba pořádně nasadit…“ slyšel jsem Lenku.
„K čemu to je?“ zeptala se, když jsem před ni postavil misku a odměrku.
„To máš na zkoušku, přeci by nebylo dobré si vyplýtvat ty lahvičky, když zatím nevíš, jak to funguje,“ vložila se do toho Kristýna
„Na tom něco bude,“ přitakala.

Naplnila dildo opatrně vodou a všechno připojila. Silně zmáčkla balónek a ze špičky uměláka vystříkl silný proud vody.
Jen vyvalila oči.
„Ty sis stěžovala, že s těma šidítkama to není ono, když nestříkají. Tak tenhle bude stříkat dle tvých přání.“
„To teda. A co ty lahvičky? To jsou lubrikanty?“
„Ne, to je umělé sperma, co se používá v pornu.“
„Hmm,“ pochvalně zamručela a zasnila se, „nechat se tímhle vystříkat a navíc bez rizika…“
„A teď si představ, že si to naplníš teplou vodou, nebo třeba studenou…“ pokračovala Týnka dál, „nebo místo vody lubrikant, aby to z tebe tolik neteklo…“

Lenka byla ztracená ve svých fantaziích a naprosto samovolně zase zmáčkla balónek.

Jana se zvedla, odešla do koupelny a sundala si motýlka. Bylo slyšet i tekoucí vodu, jak ho poctivě umývala.
Za chvilku se vrátila a položila čisté šidítko na stůl před Lenku, která stále moc nevnímala.
Jana jí tedy lehce přejela prsty po stehně a pošeptala jí: „Jestli chceš, tak motýlek je umytý, můžeš ho zkusit. Jen nestříká…“
Lence po Janině doteku uniklo ze rtů zasténání. Byla evidentně vzrušená.
Nám všem bylo jasné, že by stačil jen malý impulz a už by si novou hračku vrazila do pičky, jen se zatím ovládala.

Lenka chňapla po Janině dárku a zmizela v koupelně.
„To by mě zajímalo, jaký to má dosah?“ položil jsem zákeřnou otázku.
„Tak to vyzkoušíme,“ řekla Jana.
Vzala si do ruky ovladač a zapnula motýlka. Vypadalo to, že se nic neděje. Zkusila to tedy znovu. Tentokrát se z koupelny ozvalo hlasité vyheknutí.
Jana přepnula vibrace na silnější.
„Aahhhh…“ ozvalo se z koupelny.
„Zkusíme další vibrace?“ navrhla Týnka.
„Jasně, ona mi také dopřála všechno.“
Přepínala všechny možné programy a intenzity.
Lenčino hekání zesilovalo.
„Neee… to nee…, já chci ještě…“ dožadovala se Lenka dalšího přídělu rozkoše, jakmile Jana přešla ke slabším občasným vibracím.
„Jak chceš,“ prohlásila tiše Jana s veškerou škodolibostí.

Zapnula trvalé vibrace a na nejvyšší intenzitu.
„Joo…ooohhh…anoo… ooohhh…“ hekala Lenka.
„Tohle je ale trochu nefér, nemyslíš?“ podotknul jsem směrem k Janě.
„Proč myslíš?“
„No, Lenka si tam užívá sama v soukromí a slyšíme ji jen hekat, ale tys nám tu předváděla pěkné divadlo.“
Kristýna se na mě vyčítavě podívala.
„Nech ho, vždyť má pravdu,“ zastala se mě Jana. „Navíc o nic nejde, jen o koukání. A stejně už to všechno viděl.“
„Dobře,“ nakonec souhlasila i Týnka.
Zvedli jsme se a společně se šli podívat do koupelny.

Lenka se tam válela na zemi, hlasitě hekala a pod ní byla už pěkná loužička. Vypadala skoro, jako by byla na konci svých sil.
Jana se slitovala a vypnula hračku.
„Tak a tohle si pěkně uklidíš,“ řekla s hranou rozhořčeností Kristýna.
„No jo…,“ odpověděla Lenka, když se trochu vzpamatovala, „Ale stálo to za to.“
Vyndala motýlka a odložila ho do umyvadla. Stále ještě na zemi se Lenka natáhla pro hadr a na všech čtyřech začala uklízet.
Nabídla nám tak pohled do roztažené uspokojené jeskyňky.

Vrátili jsme se zpět a čekali na Lenku. Za pár minut přišla se šťastným úsměvem na tváři.
„Tak to jsem měla vědět,“ řekla Kristýna, „vracet se s takovým úsměvem po úklidu koupelny… Tohle vědět, tak bys uklízela celý byt…“
Lenka se usadila na pohovku a nic neříkala. Dolil jsem nám zbytek vína.
„Asi bude čas jít spát,“ nadhodil jsem.
„Spát?“ probrala se Lenka, „Jen se nedělej, chceš si vrznout a už to nemůžeš vydržet.“
Trefila hřebíček na hlavičku, jen jsem to nehodlal přiznat.
„To je jinak, chceme vám nechat trochu prostoru a soukromí na vyzkoušení druhého dárku.“
„Třeba bych ti to i věřila nebýt toho stanu, který ti stojí v rozkroku.“

Přešel jsem to mlčením, dopil skleničku, sezobl ještě pár dobrot a dal se do úklidu.
Kristýna mezitím z ložnice přinesla sestrám polštáře a deky a sama zmizela v koupelně. Já ji po chvíli napodobil.

Dveře ložnice za námi zaklaply a holky tak v pokoji osiřely.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2024
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
4
Navigace v seriálu<< Kristýnka 48 – 100 dníKristýnka 50 – Noc poté >>

11
Komentujte

avatar
4 Comment threads
7 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
6 Comment authors
TryskyMildaLukaseiMartinDenis86 Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Bob Romil
Člen

Tak tohle byla hodně povedená návštěva 🙂

Denis86
Host
Denis86

Tohle bylo teda dost reálné .

Lukasei
Host
Lukasei

Skvělý díl plný realistických prvků, že se člověk dokáže do příběhu vžít. Je super, že se to nezvrhlo na velké orgie. Zapojení sester je příjemné a velmi dobře se to čte. Jen tak dál, doufám, že brzy bude další skvělý díl, který mě překvapí.

Martin
Člen
Martin

Nejdříve svádějící Lenka a poté zkouška dárků . Lenka s Janou usnou po víru orgasmů z nových dárků . Krásně realistické pokračování .