Toto je 47 díl z 50 v seriálu Kristýnka

Ráno jsme se začali balit. Nejméně třikrát jsme přeskládali naše kufry, což samozřejmě obnášelo spoustu předklánění a ohýbání. Vychutnával jsem si každou možnost, kdy se Kristýnka nastavila mému lačného pohledu. Ale pokaždé, když se na mě s úsměvem otočila, rychle jsem se odvrátil a předstíral nějakou veledůležitou činnost.

Když už jí to bylo moc nápadné, spustila: „To už se ti nelíbím, že se ode mě odvracíš?“
„To ne, tak to není. Vždyť víš, že se mi moc líbíš,“ vyhrkl jsem.
„Tak proč se na mě díváš, jen když si myslíš, že tě nevidím? Ani pusu jsi mi dneska ještě nedal, natož, aby sis sáhl. Jsem snad dneska nějaká prašivá? Kdyby sis mě u toho alespoň fotil, tak nic neřeknu, ale takhle? Jsi snad nemocný?“
„Nejsem. No vidíš, to mě nenapadlo.“
„Tak co je s tebou?“ vyptávala se pořád a přisedla si ke mně na postel.
„Když… já… promiň…,“ koktal jsem.
„Hmm, to toho zase vím.“
„Já… já…“
„Tak co je s tebou? Jindy by ses na mě dávno vrhnul a teď nic?“

Starost o mě z ní přímo sršela a já nevěděl, jak jí to říct. Hrozně jsem se styděl za ten včerejší večer.
„Promiň,“ špitl jsem.
„Za co se omlouváš?“
„Já…,“ sklopil jsem hlavu, „za ten včerejšek.“
„Za co?“
„No za to… vždyť víš…“
„To teda nevím.“
„Vždyť já tě včera cestou z diskotéky vlastně znásilnil.“

Uchopila mou hlavu do dlaní, otočila si ji k sobě a podívala se mi do očí.
„A že o tom nic nevím.“
„Ne? To je divný. Vždyť jsem tě vytáhl ven, tam tě opřel o zídku, donutil tě na mě vyšpulit zadek a pak jsem tě tam bez okolků ošukal.“
Do očí se mi hrnuly slzy.
„A copak jsem se bránila? Nebo snad nějak odporovala?“
Zakroutil jsem hlavou.
„Tak vidíš. Jaké pak znásilnění. Nebo se ti to snad nelíbilo?“
„Právě že líbilo.“
„No tak vidíš. A já si snad na něco stěžovala?“
„Nevím o tom.“
„Tak to neřeš. Náhodou mě se to taky líbilo. Nebylo špatné vyměnit naše obvyklé milostné hrátky za trochu ráznější praktiky. Třeba můžeme něco podobného někdy zopakovat.“
Usmál jsem se.
„Tak je to lepší. A abys neměl výčitky svědomí, tak tentokrát znásilním já tebe.“

Než jsem se nadál, už jsem ležel na posteli a tvrdý ocas mi trčel z trenýrek.
Kristýnka se nezdržovala s žádnou předehrou, jen si prsty projela štěrbinku a už si směřovala utěšitele do těch správných míst.
Krátké letní šatičky, které jako jediný kousek oděvu měla na sobě, brzy letěly na zem.
Chtěl jsem přidat k dílu alespoň své ruce. Ale jakmile jsem se pokusil dotknout pohupujících se ňader, okamžitě mě zpacifikovala. Pásek od županu, ani nevím, kde se tam vzal, jsem měl v mžiku omotaný kolem zápěstí. Abych neměl moc šancí, tak ho i provlékla čelem postele.

Když se nemusela starat o mé ruce, narovnala se a předváděla mi hrátky s poprsím. Mnula si je a mačkala, tahala se za bradavky a k tomu všemu odváděla perfektní práci boky.
Měl jsem co dělat, abych se neudělal hned v úvodu.

Týnka se předklonila a já ucítil její ztuhlé bradavky, dotýkající se mého hrudníku. Bylo to něco neskutečně dráždivého. Vzrušovala tak i sebe, což se projevovalo hlasitějším sténáním.
„Chceš to vidět i zezadu?“ položila naprosto zbytečnou otázku, na kterou stejně ani nečekala odpověď.

Otočila se zády ke mně, aniž by se spojení mezi námi přerušilo. Předklonila se a nabídla mi pohled na výstavní pozadí. Ucítil jsem hebkou ručku, jak prohání nadité koule.
V momentě, kdy si začala pohrávat s hráškem, jsem se rychle blížil k bodu, odkud není návratu. Vnímal jsem každý pohyb jejích prstů. Jakmile si přivodila trochu rozkoše, škeblička se jí stahovala a masírovala můj úd, když sjela trochu níž, ucítil jsem její prsty na svém kopí. I ten letmý kontakt mě neskutečně nabudil.
„Aaahhh,“ vyhekl jsem.
Kristýna zvýšila své úsilí. Klacek nalitý k prasknutí ještě víc zmohutněl. Poslední dosednutí a už to ze mě tryskalo.
Mocné proudy zkrápěly její kundičku a děloha, stahující se v orgasmu, do sebe vše hladově nasávala.
Třásl jsem se, jak ratlík, když se Týnka ze setrvačnosti ještě několikrát nadzdvihla. Pak se na mě položila a ochablík opustil místo činu. Očekával jsem záplavu našich tekutin, ale nic se nedělo, všechno skončilo hluboko uvnitř lůna.

„Tak jak sis užil znásilnění,“ zašvitořila Kristýna, když se vzpamatovala a zvedla se ze mě.
Neměl jsem sílu ani odpovědět.
„Mlčení je taky odpověď,“ řekla, hodila na sebe šaty a dala se znovu do balení jako by se nic nestalo.

Já stále ležel přivázaný na posteli a jediné, na co jsem se zmohl, bylo pozorovat ji při práci. Občas na mě vystrčila lasturku lesknoucí se vzrušením a červenou od předchozí námahy.
„Nechtěla bys mě pustit?“ zeptal jsem se.
„Zatím ne, co když dostanu ještě chuť…“
„Já ti milerád vyhovím, když budu mít sílu.“
„No právě. Takhle se tě ptát nemusím a posloužím si sama.“
Aby dodala váhu svým slovům, sklonila se nade mnou a lehce ústy povzbudila vysíleného bojovníka.

Po chvilce zase jako by nic na mě vystrčila zadek a pokračovala v balení.
„Tak, já mám hotovo a můžu jít.“
„A co já? To mě tu necháš takhle napospas uklízečkám?“
„To asi ne, to by nebylo úplně nejlepší. Třeba by za tebou přišla ta barmanka a to by se mi moc nelíbilo…“
Vysvobodila mě ze zajetí, společnými silami jsme dobalili mé věci, já na sebe hodil nějaký kousek oblečení a pokoj jsme opustili těsně před desátou.
Kufry jsme odložili na recepci a sami se rozvalili na posledních dvou lehátkách u bazénu. Na snídani už bylo pozdě, na oběd brzy, tak jsem se zkusil dojít zeptat na nějakou malou svačinku. Ty hrátky nás přeci jen oba trochu vysílily.
„Chtělo by to ještě něco k pití,“ ozvala se Kristýna.
„Fajn, skočím na bar. Nějaké zvláštní přání?“
„Hmm, ještě bych si klidně dala sex na pláži.“
„Dobrá.“
Otočil jsem se a došel k baru.

Mohlo by vás zajímat  Host

„Co to bude?“ zeptala se barmanka.
„Sex na pláži a nějakou vaší specialitu,“ vyhrkl jsem Týnčinu i svou objednávku, aniž bych si uvědomil, jak to může vyznít.
Barmanka se ke mně naklonila a pošeptala mi: „Opravdu? Končím tady v deset, tak se můžeme sejít…“
„Ale… já…,“ snažil jsem se odpovědět.
„Copak?“ evidentně se bavila mými rozpaky.
„Já už budu tou dobou nejspíš sedět v letadle.“
„Aha, takže poslední den?“
„Kdyby aspoň celý den, za pár hodin odjezd.“
“A jak jste si užili poslední večer? Vypadáte oba nějak unaveně.“

Povyprávěl jsem jí, kde jsme včera skončili, samozřejmě jsem vynechal detaily o tom, co jsme prováděli.
Na oplátku jsem se dozvěděl, že je to vyhlášený klub a místo velkých orgií. Prý se povídá, že tam občas v dýmu poletují jakási povzbuzovadla.
Rozloučil jsem se, popadl dvě skleničky a vrátil se ke Kristýnce.

„No jo, vždyť jsem to říkala, já chtěla sex a ty mi přineseš chlast,“ posteskla si, když jsem jí podával sklenici s koktejlem.
„Za to já si mohl večer užít.“
„Jak to?“
„No kdybychom neletěli pryč, mohl jsem mít rande s barmankou. Stačilo si objednat Sex na pláži a bylo to.“
„Ach jo, když to chci já, tak nic, sotva si to objednáš ty, tak to jde… ještě, že letíme domů, nakonec bych musela ještě žárlit.“

Čas do odjezdu utíkal jako splašený, chvíle slunění na lehátkách se střídaly s koupáním v bazénu a občerstvením na baru.
Než jsme se nadáli, uviděli jsme přijíždět autobus, který přivezl další klienty a nás měl odvézt na letiště. Sbalili jsme si ručníky a převlékli se z mokrých plavek. Rozloučení na baru zabralo pár minut, pak jen popadnout kufry a nastoupit do autobusu.

Jelikož jsme při příjezdu vystupovali téměř jako poslední, nastupovali jsme mezi prvními.
Teď nás čekala téměř dvouhodinová cesta autobusem na letiště. Usadili jsme se v zadní části autobusu a měli tak nějakou nerušenou chvilku pro sebe. Pohledem z okna jsme se kochali místní krajinou a rukama se věnovali sobě.
Stačilo, abych rukou zajel pod lem šatů, a bylo jasné, že Kristýnka byla bez kalhotek. Nenápadně jsem si s ní pohrával. V odpovědi na mé dráždění se její ruka dosud spočívající na mém stehně přesunula o kousek výš. S přibývajícími zastávkami se autobus začínal pomalu plnit a my tak byli nuceni zanechat našich hrátky.
Týnka si položila hlavu a mé rameno a zaposlouchala se do vyprávění delegáta, který využil cesty k poslednímu povídání o místních krásách. Zničehonic se najednou začala vrtět a kroutit.
„Co je? Děje se něco?“ zeptal jsem se.
„Já…, já nevím…,“ řekla trochu roztřeseným hlasem.
„Je ti špatně? Mám jim dojít říct, aby na chvíli zastavili?“
„Ne, to ne…“
„A co pro tebe můžu udělat?“
„Nemáš papírové kapesníky?“
„Mám,“ řekl jsem a z kapsy vylovil celý balíček.
Okamžitě ho otevřela a s rychlostí blesku si složený kapesníček strčila pod šaty. Nic jsem neřekl a jen ji s pochopením objal.

Na letišti jsem se držel těsně za Týnkou, dokud nedošla k toaletám.
Ještě než tam zmizela, tiše špitla: „Mohl bys prosím skočit do drogérie?“
„Samozřejmě, za chvíli jsem zpátky. Ještě něco?“
„Asi budu potřebovat vyndat tričko a sukni z kufru.“
„Fajn. Tady máš kufr a já jdu nakupovat. Až budu zpět, tak tě prozvoním.“

Najít drogérii a patřičné potřeby mi chvíli trvalo. Cestou zpět jsem se zastavil ještě v jednom obchodu s prádlem.
Všechno jsem předal a Kristýna po pár minutách vyšla ven.
Políbila mě a zašeptala: „Moc děkuju. A promiň.“
„Proč se omlouváš?“
„Protože jsem ti chtěla splnit přání a takhle z toho nic nebude.“
„Vždyť to nevadí. Snad to nebude náš poslední společný let.“
„Určitě ne.“

Společně jsme ještě prošli obchody, nakoupili pár suvenýrů a usadili se v odletové hale.
Přestože náš odlet byl naplánovaný na osmou večer, na tabuli se čas postupně prodlužoval, až se zastavil na třetí hodině ranní.
Všichni byli naštvaní a pospávali, kde se jen dalo. Konečně nás pustili do letadla.

Krátce po startu letušky rychle roznesly občerstvení jako omluvu za zpoždění a většina pasažérů hned usnula.
Sice jsem byl unavený, ale spát se mi moc nechtělo. Z batohu jsem vyndal tablet a začal si číst. Kristýnka se ke mně přitulila.
„A neměl bys v batohu také něco pro mě?“ zeptala se po chvíli.
„Nevím, koukneme se.“
Sáhl jsem pod sedadlo, vylovil batoh, dal si ho na klín a začal ho prohledávat. Týnka se nenápadně rozhlédla.
„Tak to vypadá, že něco pro mě je teď pod tím batohem.“

Než jsem se nadál, ručkou zajela pod batoh a lovila v mých kalhotách. Během několika okamžiků už honila tvrdé péro.
Dalo mi zabrat, abych se ovládal. Ta situace byla nesmírně vzrušující, ta možnost přistižení tomu dávala nový rozměr.
Další rozhlédnutí, tentokráte už důkladnější. Netušil jsem, co by mohla dělat víc. Odsunula batoh z mého klína, aby měla víc prostoru, a sklonila hlavu. Stačil okamžik a už si můj stožár zasouvala téměř až do krku. Hebké horké rty a hbitý jazýček mě dováděly k šílenství. Pevně jsem svíral rty a prsty drtil opěrku. Nedostatek místa pro manévrování vynahrazovala svou šikovností.
Netrvalo dlouho a plnil jsem její pusinku. S úsměvem se narovnala, olízla rty a dala mi pusu na tvář.
„Tak co? Spokojený?“ tiše mi pošeptala.
„Děkuju,“ odpověděl jsem.

Sotva jsem schoval své nádobíčko a uklidil batoh, byla u nás letuška.
„Nechcete něco na spláchnutí?“ zeptala se.
Zdvořile jsme odmítli.
„Tak to bylo jen tak, tak,“ pronesla Kristýna.
„No nevím, všimla sis, jak se červenala? Myslím, že o tom moc dobře věděla.“

Zbytek letu jsme spokojeně prospali.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2625
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
2
Navigace v seriálu<< Kristýnka 46 – Místní radovánky podruhéKristýnka 48 – 100 dní >>

8
Komentujte

avatar
3 Comment threads
5 Thread replies
5 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
5 Comment authors
TryskyTomaseiHonzaBob RomilMartin Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Martin
Člen
Martin

Moc krásné a vzrušující zakončení dovolené . Oba si celou dovolenou krásně užili . Sex v letadle je už jen taková třešnička na dortu i s tolerantní letuškou .

Bob Romil
Člen

Hezky ho nechala vykysat uvázaného na posteli 🙂 Je škoda, že to zrovna dostala, protože jsme si mohli užít parádní scénku, ale i rychlý kouř je fajn.

Tomasei
Host
Tomasei

Perfektní zakončení společně dovolené! Barmanka a její vtipné a lákavé popichování příběh skvěle doplňuje. Jejímu svádění by možná časem podlehli. Zakončení dovolené v letadle je skvěle napsané. Už se těším na příběhy po jejich návratu. Díky za super čtení, jen tak dál