Toto je 37 díl z 39 v seriálu Kristýnka

Odpočinek byl fajn, jen to probuzení bylo horší. Málem se nám totiž povedlo zaspat večeři. Rychle jsme se zkulturnili, oblékli a vyrazili se najíst. Měli jsme to jen tak tak, na jídlo nám zbývala sotva půl hodina. Zas nás to tolik trápilo díky all inclusive, co jsme měli.

Kristýnka už šla na večeři nachystaná tak, abychom mohli rovnou na procházku. Když jsem ji uviděl, rázem se mi všechno vykouřilo z hlavy. Šel jsem za ní jako poslušný pejsek. A podobně jsem i při pohledu na její vrtící se zadeček slintal. Myšlení se mi vrátilo k normálu až u jídla.

Než jsme vyrazili na procházku po promenádě, musel jsem ještě zpátky na pokoj. S tím, jak na mě zapůsobilo její oblečení, jsem nechal na pokoji všechno. Peněženku i telefon. V rychlosti jsem popadl batůžek, aniž bych kontroloval co tam je, přihodil tam peníze a telefon a už jsem pádil zpátky.


Na promenádě jsme zapluli do proudu lidí a vydali se obdivovat místní turistická lákadla.
Ne, že by se toho od minule tolik změnilo, nabídka byla stále stejná, jen pár pouličních umělců se přesunulo, či se vystřídalo, ale my se stejně většinou věnovali pozornost jeden druhému.
Stánků i lidí kolem ubývalo a my se ocitli na konci promenády.

Stočil jsem pohled směrem k moři.
„Na co myslíš?“ zeptala Týnka.
„To ty vlny, co se tak třpytí ve svitu měsíce.“
„Co je s nimi?“
„Vypadají lákavě.“
„Lákavě?“
„No ke koupání…“
„Aha. A co plavky?“
„Nejsou. A vadí to?“
„Nevím. Ale ručník chybí?“
„Hmm, to by mohl být problém.“
„A nemáš ho v batohu?“

Sundal jsem batůžek ze zad a začal se jím prohrabovat. Vítězoslavně jsem vytáhl ručník a zvedl hlavu.
Kristýnka už pádila směrem k moři. Vyběhl jsem za ní.
Stála kousek od vody a odhazovala své svršky na zem, stejně toho na sobě moc neměla. Zastavil jsem se a pozoroval tu nádheru. Božské dívčí tělo se předklánělo a zase narovnávalo v měsíční záři. Překrásná silueta, dlouhé štíhlé nožky, luxusní vysportovaný zadeček, ňadra, která si i v předklonu zachovávala svůj tvar, a lehce vyklenuté bříško. Žádná vychrtlina, ale normální dobře rostlá holka.

Nedalo mi to a místo, abych šel za ní, jsem jen stál a zíral. Nemohl jsem od té scenérie odtrhnout oči.
Ve vzduchu se zaleskly kapky vody jako drahokamy, jak vběhla do vln. Otočila se a mávala na mě. Boj mého vědomí a podvědomí byl u konce. Převládly instinkty a chtíč. Nohy se samovolně daly do pohybu. Skoro, jako bych to ani nebyl já, jako bych byl jen divák ve vlastním těle. Podvědomí mě dovedlo na stejné místo, kde předtím stála Kristýnka, i moje oblečení skončilo v písku.

O chvíli později se i kolem mých nohou rozstřikovala voda a o pár sekund později jsem svíral svou přítelkyni, milenku, spřízněnou duši v náručí. Rty se k sobě tiskly, na hrudi jsem cítil její tvrdé bradavky, ji na oplátku tlačil můj vztyčený průzkumník do podbřišku. Stačilo by málo, aby pronikl do jeskyňky, která pro něj byla stvořená.
Vrátilo se mi uvažování, určitě k tomu přispělo živočišné teplo sálající z jejího těla v kontrastu s chladnou vodou. Ještě před okamžikem jsem toužil po jediném, zmocnit se jí, ukojit svůj chtíč. Teď mi k uspokojení stačil jen kontakt s ní, dotek našich nahých těl. Touha splynout s ní nebyla hnána chtíčem, byla to touha zůstat s ní navždy, být s ní jedno tělo, jedna duše.
To všechno se mi honilo hlavou i srdcem.

Přestali jsme se líbat a objímat. Týnka mi položila ruku na hrudník. Kovový kroužek, který od včera nesundala z prstu, se zatřpytil a mnou projela pýcha a hrdost na to, že už bude jen má. Zároveň s tím mě však zachvátily pochybnosti. Proč právě já? Jsem pro ni dost dobrý? Udělám ji šťastnou? Zvládnu ji nikdy nezklamat? Stačil však pohled do jejích očí a všechny starosti byly pryč, zůstal jen pocit neskutečného štěstí.

Zachvění, které proběhlo Kristýniným tělem, mě vrátilo do reality.
„Nepůjdeme?“ zeptal jsem se.
„Ano, prosím.“
„Je trochu chladno, viď.“
„To je. Ale stejně to stálo za to.“
„Mě to stojí pořád,“ podotkl jsem.
„To cítím. A uděláme s tím něco?“
Zavrtěl jsem hlavou.
„Ty mě nechceš?“
„To ne, ale nechci, abys nastydla, to za to nestojí.“


Dala mi pusu a společně jsme vyrazili zpět na pláž. Galantně jsem jí pomohl se utřít i nasoukat se do oblečení, až teprve potom přišla řada na mě.

Vrátili jsme se zpět na promenádu a došli až ke stánku se zmrzlinou.
Lízali jsme tu studenou pochoutku a koukali do výloh a do stánku kolem.
„Mám nápad na suvenýry pro tvé sestřičky.“
„Opravdu? A co tě napadlo?“
„No, když si Lenka stěžovala, že ji umělák nevystříká, tak co jí koupit nějakej stříkací? A umělé sperma k tomu?“
„Myslíš, že něco takového je?“
„Určitě.“
„A co Jana?“
„Co třeba nějaký sexy kostýmek?“
„Hmm, to by asi šlo, ale…“
„Ale není to pro její uspokojení, co?“
„Přesně.“
„Fajn, a co takhle něco do kalhotek? Nějakého vibračního motýlka, nebo něco takového?“
„Jo, tak to je lepší.“
„Tak jdeme se kouknout dovnitř?“ navrhl jsem, když už nebylo co lízat.

Tentokráte jsme se nerozhlíželi tolik zvědavě. Nandali jsme do košíku suvenýry pro sestřičky, trochu se ještě pokochali nabízeným zbožím. Všiml jsem si, že Kristýnka dávala dobrý pozor, u čeho jsem se na chvíli zastavil, co jsem vzal do ruky a zálibně si prohlížel. Pak už stačilo jen vytáhnout peníze a zaplatit.

Vyšli jsme ven a chvilku přemýšleli, kam dál vyrazit.
Na Týnce bylo vidět, že by se ráda nějak nenápadně vrátila dovnitř. Pohled jí neustále těkal ke vchodu do obchodu a jiskřičky v očích se nedaly přehlédnout.
Pití zkonzumované u večeře mě začalo tížit.
„Potřeboval bych si odskočit,“ řekl jsem a nabídl jí možnost, jak uskutečnit její plán.
„Já počkám tady, maximálně se podívám po stáncích okolo.“

Vrátil jsem se po pár minutách a Kristýnka nikde. Postával jsem a nervózně se rozhlížel. Popošel jsem k obchodu s prádlem, abych se zabavil a alespoň trochu pokochal. S pohledem upřeným do výlohy jsem ani moc nevnímal okolí.
„Tady seš, to jsem si mohla myslet, že tě najdu tady,“ ozvala se Týnka za mnou po dalších několika minutách.
„Počkej, neházej to na mě, já se vrátil a ty nikde.“
„No jo, ale teď už jsem tady.“
„To je fajn. A co teď? A kde si vlastně byla?“
„Jen jsem se tam byla ještě na něco zeptat,“ ukázala za sebe na sexshop.
„Jo tak zeptat? No dobře. A co teď budeme dělat?“
„Nevím, co chceš?“
Jen jsem se na ni podíval.
„Že se ptám. Stačí se na tebe podívat a je mi hned jasný, na co myslíš.“

Mohlo by vás zajímat  Dovolená 02 - Den první

Po tváři se mi rozlil úsměv: „To víš, na tohle myslím neustále od doby, co tě znám.“
„Tsss. Ještě řekni, že jsem tě zkazila.“
„Samozřejmě, kdo jinej by to tak mohl být?“
„No jasně, já tě přeci tenkrát úplně znásilnila.“
„Tak vidíš, ještě že to aspoň přiznáš.“

To už jsme se oba smáli a ruku v ruce vyrazili k hotelu.
„Co takhle ještě nějaký koktejl,“ navrhl jsem, když jsme míjeli bar.
„To by asi šlo,“ souhlasila.

Usadili jsme se na baru a objednali si. Měl jsem nějakou žízeň, tak zatímco Kristýnka byla se svým sotva za polovinou, já už měl prázdnou skleničku. Objednal jsem si další. Ještě jsem nestačil ani ochutnat, když v tom se ozval Kristýnin telefon. Sáhla do kabelky, aby se podívala, kdo to je.
„Ségra volá,“ oznámila mi a chystala se odmítnout hovor.
„Tak jdi na pokoj a můžete si zvesela pokecat, já to dopiju a přijdu za tebou.“
„Fajn, to by šlo.“

Posbírala tašky se suvenýry, přijala hovor a vyrazila na pokoj. Dopil jsem její koktejl, i ten svůj a po čtvrt hodině se vydal na pokoj.
I přes zavřené dveře jsem slyšel, že spolu stále ještě telefonují. Opatrně jsem vstoupil, abych náhodou nerušil. Kristýna ležela na posteli s telefonem u ucha. Zaregistrovala mě.
„Tohle bude ještě chvíli trvat…“ zašeptala.
„Fajn, tak já si skočím do sprchy,“ odpověděl jsem stejně tiše a políbil ji aspoň na tvář.

Užíval jsem si každou kapku, která na mě dopadla a odplavila tak únavu, pot i prach. Nevím, jak dlouho mi to trvalo, ale ven jsem vyšel jako znovu zrozený.


„To je dost,“ řekla s předstíraným naštváním, „už jsem myslela, že se nedočkám.“
Přitočil jsem se k ní, pokusil se ji sevřít v náručí a políbit ji.
„No no no, ne tak rychle. Já čekala na sprchu a ne na tebe.“
„Aha, tak nic.“

Týnka zmizela v koupelně a já sebou plácl nahý na postel. Vzal jsem si do ruky tablet, otevřel si knížku oblíbeného autora. Začetl jsem se do jedné obzvlášť pikantní erotické pasáže.

„To jsem si mohla myslet, sotva odejdu, už koukáš na porno,“ ozvalo se od koupelnových dveří.
„Jaké porno?“ bránil jsem se, „Jen si čtu, dívej.“
Otočil jsem tablet k ní a zvedl oči.

„Panebože,“ uniklo mi z úst, ač jsem zatvrzelý ateista.
To, co jsem viděl, mi vyrazilo dech. Trčící stožár se ještě víc zvětšil a zachvěl se. Ruce se mi třásly tak, až mi tablet vypadl z ruky na zem. Ani jsem se na něj nepodíval, i když jindy bych nadával jako špaček a okamžitě kontroloval každý škrábanec. Téměř jsem zapomněl i dýchat, jen oči přejížděly po Kristýnčině těle nahoru a dolů a zase zpět.

Dole to začínalo botičkami na vyšším podpatku, což jí nádherně prodlužovalo nohy v černých síťovaných punčochách, černé krajkové podvazky a místo kalhotek jen pár černých proužků krajky. Nahoře k tomu měla opravdu PODprsenku. Zakrývalo to zhruba třetinu prsou a končilo to kousek pod dokonalými lehce vystouplými dvorci.
„Copak? Někde mi něco nesedí? Nebo jsem se někde zapomněla umýt?“ vyptávala se a různě se u toho nastavovala a nakrucovala.

Mohl jsem na ni oči nechat.
Přišla ke mně blíž.
„Neupadlo ti něco?“ zeptala se sladce.
Na odpověď jsem se nezmohl. Otočila se ke mně zády a předklonila se, aby zvedla tablet. Ve vyšpuleném zadečku se něco zatřpytilo a zalesklo. Z kundičky viselo cosi jako gumička. Po chvíli mi došlo, že to bude provázek od kuliček a v zadečku, že má ten kovový šperk s barevným sklíčkem. To poznání ve mně vyvolalo další zachvění.
Na špičce ztopořence se objevila kapička touhy.

Kristýna odložila tablet na noční stolek a naklonila se nade mne. Jednu nožku měla na zemi, druhou klečela mezi mýma nohama.
Ňadra téměř celá venku, stojící bradavky pár centimetrů před obličejem. Dlaní se mi opírala o hrudník, teplo z ní přímo sálalo.
„Snad se nechvěješ zimou?“
Zavrtěl jsem hlavou.
„To je dobře.“

Sklonila se ještě níž. Dýchala mi na ucho, tuhé bradavky mě tlačily a trčícího ocasu se dotýkala horká slintající mušlička. Prosil jsem všechna božstva, na která jsem si vzpomněl, aby se smilovaly, abych ještě chvíli vydržel a hned se neudělal. Musel jsem něco udělat, jinak bych hned stříkal. Potřeboval jsem chvilku oddechu, tak jsem se pokusil ji převrátit pod sebe. Sotva jsem zabral, schválně se ke mně ještě víc přitiskla.
„Ne, ne…, takhle ne.“
„Ale já se chtěl jen pokochat.“
„Aha, tak pokochat? Tak se hezky dívej.“

Opatrně se postavila na posteli a rozkročila se. Viděl jsem úplně všechno. Rukama se začala hladit po celém těle. Zvedl jsem ruce a chtěl se dotknout alespoň jejích nohou. Sotva se to stalo, hned mě plácla přes ruku, dál pak pokračovala jako by se nic nestalo.
Sáhla si mezi nožky, nahmátla provázek od kuliček a pomaloučku je začala vytahovat. Upřeně jsem sledoval, jak se rozevírají její lapličky. Jedna vyklouzla ven a kolem vytekl pramínek šťáviček. Druhou kuličku vytáhla podstatně rychleji. Bylo to, jako by vytáhla špunt. V ten moment mi na břicho vyšplíchlo množství tekutiny a kundička zůstala nádherně rozevřená.
Kristýnka poklesla v kolenou a nabodla se mé trčící kopí. Byl jsem tak nadržený, že sotva dosedla a lehce se zavrtěla, udělal jsem se.
„Promiňte má paní,“ omlouval jsem se, když jsem se z toho vzpamatoval.
„Koukám, že to mělo ten správný účinek,“ konstatovala, „jen já si moc neužila.“

Moje vzrušení překvapivě neopadlo úplně. I když s tím, jak jsem byl dnes celý den nadržený, se to dalo čekat. Sice došlo k jistému ochabnutí, ale stále jsem byl schopen pokračovat. Kristýnka to zaznamenala a schválně vrtěla boky, aby mě povzbudila k dalšímu výkonu.


Stáhl jsem ji na sebe a přetočil se s ní. Narovnal jsem se a doširoka jí roztáhl nohy. Kolem ucpávky se ven drala bílá hustá smetana.
Začal jsem s pomalými pohyby a dával si velký pozor, abych neopustil hnízdečko.
Abychom si to víc užili, dal jsem si obě její nožky na jedno rameno a přitiskl je k sobě. Kundička se tak trochu zúžila a oba jsme měli možnost vychutnat si těsnější kontakt našich pohlaví. S velkým potěšením jsem ji pomalu protahoval a užíval si druhého kola.
Kristýnka začala opět tiše vzdychat. Sama si chytla nohy pod koleny a přitáhla si je k tělu. Mohl jsem se takhle snadno dostat až na samé dno. Dlouhými tahy jsem plenil vykropenou svatyňku. Pohled, jak s každým hlubším průnikem vyšplíchne ven směsice našich šťáv, měl pro mě povzbuzující účinek. Navíc k tomu to čvachtání. Kristýnino vzdychání a hekání nabíralo na intenzitě. Bylo na ní vidět, jak se jejím tělem ženou další a další vlny extáze.

Nechal jsem ji chvíli vydechnout. Přetočil jsem ji na břicho, za boky ji přizvedl a vnikl do ní zezadu. Sama se vzepřela na rukách a kolenou a já ji nemusel přidržovat. Druhou dírku měla celou upatlanou od toho, co na ni v předchozích minutách vyteklo. Zakroužil jsem prstem po svěrači a bez námahy se dostal dovnitř. Dráždění obou dírek přinášelo rozkoš nejen jí, ale i mně.
Zvuky milostného zápolení se nesly nejen místností, ale pravděpodobně i celým patrem. Ani jeden z nás se nekontroloval, oba jsme si naplno užívali milování, jako by mělo být naše poslední.

„Ahhh… už zase budu…,“ křičel jsem.
„Ještě… jen do mě… přidej…,“ odpovídala mi Kristýna.
Když přidat, tak přidat, řekl jsem si v duchu a ještě víc zrychlil tempo.
„Uuuhhh… to je ono…“
Snažil jsem se odvést myšlenky jinam, abych ještě vydržel, ne kvůli sobě, ale kvůli ní. Chtěl jsem jí toho dopřát co nejvíc. S pohledem upřeným na její vystrčený zadeček mi to moc nešlo. Cítil jsem, jak mě kundička svírá. Už to nešlo oddalovat, ocas zaražený hluboko v jejím těle ještě zmohutněl a zbytněl. Kristýna se na něj sama narazila, co nejvíc to šlo. Zacukalo mi v něm a ven se hrnuly poslední zbytky semene. Ve třech nebo čtyřech výstřicích jsem ze sebe vydal všechno a vyčerpaný odpadl na postel.
Zaznamenal jsem jenom, jak Týnka naposledy vyhekla a celá šťastná a uspokojená padla vedle mě.

Nevím proč, ale hlavou mi těsně před usnutím proběhla poslední myšlenka, někde jsem četl, že sperma z druhého kola bývá nejkvalitnější a nejvhodnější pro oplodnění.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2761
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
1
Navigace v seriálu<< Kristýnka 42 – TrestKristýnka 44 – Výlet za kulturou >>
Trysky
Trysky@seznam.cz

11
Komentujte

Please Login to comment
avatar
4 Comment threads
7 Thread replies
6 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
6 Comment authors
Iris954TryskyJardaBob RomilTomáš Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Martin
Člen
Martin

Jedním slovem nádhera . Krásně napsaný příběh . Tady je z každé věty poznat jak se ti dva mají rádi . Opravdu velmi hezký a vzrušující díl . A podle poslední věty bych to viděl na oplodnění Kristýnky a na svatbu po návratu . I když věřím , že si ještě velmi užijeme předání suvenýrů sestřičkam . Už nyní se těším na další vzrušující pokračování . Díky moc 😀

Tomáš
Admin

Pokud zase někdo hledá předešlé díly, tak jak je čas, postupně je sem ručně přidávám ze starého systému. Bohužel toho času nikdo nemá dost a ti co se nabídli, tak dostali přístup a už se neozvali a nepřevedli nic. Takže proto tu nejsou některé díly.

Bob Romil
Člen

Začátek na mě trošku zdlouhavější, ale potom … to byla ďábelsky vzrušující smršť.

Obdivuju tvoje rozplánování, že dopředu počítáš s dalšími 11 díly. U mých příběhů nejsem schopný odhadnou dva kusy dopředu 🙂

Iris954
Člen

Nelze jinak nežli nazvat i toto moc pěkné a super pokračování ! !
Opět moc povedený