Toto je 26 díl z 26 v seriálu Kristýnka

„Dobré ráno, jak se cítí má nastávající žena?“ zeptal jsem se hned po probuzení.
„Dobré ráno můj budoucí manžílku. Docela dobře, i když by to mohlo být lepší.“
„A jak vám tedy má budoucí paní mám to ráno vylepšit?“
„Ráda bych si užila, ale taky potřebuji umýt, jsem od včera nějaká ulepená.“
„A co takhle kdybych vám pomohl do sprchy a tam vás pěkně umyl, má paní?“
„To by asi šlo. Pomoz mi tedy vstát.“

Ochotně jsem ji vzal do náruče a odnesl opatrně do koupelny. Postavil ji do sprchy, nastavil správnou teplotu vody a začal s očistou. Něžně jsem jí roztíral sprchový gel po celém těle. Samozřejmě jsem se pozastavil na těch správných místech, abych jí dopřál i trochu vzrušení. Ač nic nebylo, už jen z toho, jak jsem o ni pečoval, mi stál jako stožár. Bezpochyby si toho nemohla nevšimnout, ale nijak to nekomentovala ani ho nevzala do ručky, aby ho pohonila, zkrátka dělala jako by se to vůbec nedělo.

Pravděpodobně součást slibovaného trestu, pomyslel jsem si.


Zatímco se Týnka balila do ručníku, já se v rychlosti také umyl. Vyšel jsem za ní a začal se také sušit.
Ve chvíli, kdy jsem si omotával ručník kolem pasu, mě Kristýnka zastavila:
„Ty ne, ty půjdeš takhle.“

Když to bude jen do pokoje, tak je mi to jedno, proběhlo mi hlavou a začal jsem přemýšlet, co má asi za lubem.

V pokoji si lehla na postel, rozbalila ručník a než jsem se stihl čímkoli pokochat, přetočila se na břicho.
„Tak teď bych chtěla namazat.“
Okamžitě jsem se k ní vrhnul a cpal se rukou mezi nožky.
„Vždyť mažete dost dobře,“ poznamenal jsem.
„Tam jo, ale já chci namazat krémem.“
„Rozkaz,“ řekl jsem a natáhl se pro požadovanou lahvičku.
„Aaaa…“ vypískla, když jí první studené kapky krému dopadly na záda.

Roztíral jsem krém po zádech a přitom jí poskytoval něco jako masáž. Spokojeně u toho vrněla. Nevynechal jsem ani ruce, ani nohy, nejvíce jsem se však vyřádil na zadečku.
„Tak a teď ještě zepředu,“ znovu zavelela a otočila se.
„Rozkaz,“ poslušně jsem odpověděl a tentokráte už si krém pro jistotu dal do dlaní.

Začal jsem s rukama, pak pokračoval bříškem, a jakmile jsem se dostal k ňadrům, vzdychala vzrušením. I já měl co dělat, abych nějak vydržel. Nevím, co mě na tom vzrušovalo, jestli to, jak jsem se jí dotýkal a ona si mě nevšímala, nebo to, jak se nezvykle chovala, možná od obojího trochu.
S masáží jsem se přesunul na stehna. Jak dala nohy od sebe, neviděl jsem nic jiného než tu vzrušením rozevřenou a orosenou mušličku. Bylo to jako droga, čím víc jsem se snažil odolávat tomu vábení, tím silnější to bylo. Skláněl jsem hlavu a alespoň nasával tu vůni. Kristýnka tiše vzdychala. Zvedl jsem hlavu a uviděl, jak si rukama dráždí prsa, hnětla je a hladila, lehké doteky na bradavkách střídala s taháním.

Ten pohled stačil, aby překonal mé sebeovládání. Hladově jsem se vrhnul k té studánce a pil jsem vše, co vypouštěla. Jazykem jsem šmejdil všude i dovnitř jsem pronikl. Bylo nemožné vysát ten pramen do sucha, čím víc jsem se snažil, tím více toho teklo.
Pokojem se neslo Týnčino spokojené povzbuzování.
„Ano… ještě… aahhh…“

S hlavou zabořenou mezi jejími stehny jsem ani nevnímal, kolikátý vrchol právě prožívala. Bylo mi to jedno, mým cílem bylo splnit její přání, jak nejlépe dovedu.


Pramínek stékal už i na zadeček. Kakaová dírka se krásně leskla. Neodolal jsem a přesunul se o kousek níž. Jen jsem zlehka špičkou jazyka přejel po svěrači a Kristýnka se celá zachvěla dalším přívalem rozkoše. To mě povzbudilo a já se vrhl na ono místo s novou vášní a silou. Dorážel jsem jazýčkem na zadní branku ve snaze alespoň kousek proniknout dovnitř.
Ostatně ani prsty nezahálely, prodíraly se mezi lapličkami, pronikaly štěrbinkou do hlubin a dorážely i na klitoris vykukující ze svého úkrytu. Ve chvílích, kdy jsem jí dělal obzvlášť dobře, jsem vnímal její ruce na své hlavě i to, jak se klínem tiskla proti mým prstům a obličeji.

Napětí jejího těla bylo v kontrastu se sevřením jejího svěrače. Čím víc se blížila k orgasmu, tím víc se třásla a tělo se dostávalo téměř do křeče, tím byl její zadeček uvolněnější.

Ještě chvíli musím vydržet, prohnalo se hlavou. Jazyk už mě začínal bolet a kyslíku se mi také nedostávalo, ale teď jsem rozhodně nemohl skončit.

Konečně jsem pronikl dovnitř. Tělem jí projížděla jedna slastná vlna za druhou a postupně se slévaly. A Kristýnka v tu chvíli vybuchla. Žádné vyvrcholení ale ORGASMUS.  Z mého pohledu naprosto fantastický. Kundička se pravidelně svírala a pokaždé ze sebe vypudila spoustu milostné šťávy, zadeček, do kterého jsem tak pracně pronikl, se stahoval podobně jako mušlička a pudil mě ven. Nohy se jí třásly, klouby na prstech měla úplně bílé, jak zatínala prsty do prostěradla. Hlavu téměř zvrácenou a z otevřených úst se linul milostný křik. Hrudník se rychle zdvíhal, jak se plíce snažily dostat do sebe alespoň část kyslíku spotřebovaného při té nádherné námaze.

Ležela na posteli a postupně se uklidňovala. Křeč pomalu odeznívala. Tělo se jí lesklo potem a na tváři se usadil uspokojený úsměv.

Péro jsem měl nalité až k prasknutí. Držel jsem ho v dlani a už se chystal zasunout. Špičkou penisu jsem se dotýkal rozdrážděné mušličky, žalud se už pomalu nořil mezi lapličky.

Už jsem cítil to mokro a horko roztouženého otvůrku.
V tom se ozvala Kristýna: „Tak to teda ne. Ty máš smůlu.“
„Ale, má paní, já…“ koktal jsem ze sebe ve snaze rychle něco vymyslet a nevypadnout z role.
„Podívejte se, jak po vás toužím, má paní,“ řekl jsem a lehkými pohyby si ho honil, aby viděla naběhlou rudou hlavu mého bojovníka. Na vrcholku už se leskla i kapička touhy.

Mohlo by vás zajímat  Hajný v lese zaspal...

Na Týnce bylo vidět, že bojuje s touhou mít ho v sobě a se svou rolí.
„To vidím. A já, abych se pak šla opět vysprchovat.“
Podívala se na mě. Měl jsem smutně sklopenou hlavu.
„Dobře…“ řekla.

Jak tohle vypustila z úst, už jsem v ní byl celý.
„Tak moment. Tohle ne,“ prohlásila rezolutně a odtáhla se ode mě, „takhle jsem to nemyslela. Nenechal si mě to doříct.“
„Omlouvám se vám, když já po vás moc moc toužím.“
„To já vím. Proto jsem se rozhodla, že ti ho alespoň vyhoním.“
„Ale…“
„Jestli nechceš, tak nebude ani to. A ani ty si nesmíš ulevit. Za ten včerejšek, to budu mít pod kontrolou já. Takže co?“

Jen jsem horlivě přikyvoval, aby si to náhodou nerozmyslela.
Začala se dotýkat mého penisu. Zlehka a pomalu po něm přejížděla jen nehty a konečky prstů. Trčel jí přímo před obličejem a já cítil její dech. Tajně jsem doufal, že změní své rozhodnutí a že mi ho třeba i vykouří, nebo si to alespoň nechá nastříkat na sebe.
V představách jsem viděl, jak jí po obličeji a po ňadrech stéká bílé husté sperma… V klacku mi vzrušením zacukalo. Kristýnka ho jednou rukou pevně sevřela u kořene a druhou zatahala za šourek, abych to na ni nevypustil.
Otevřela ústa a najednou celý ocas zmizel. Cítil jsem jen něžný kroužek rtů téměř u kořene. Než jsem se nadál, ten kroužek se pohyboval. Už byl u citlivé hlavičky, kde se na okamžik zastavil. A najednou byl venku. Celou dobu jsem vzrušením ani nedýchal.
Pak už to šlo ráz na ráz. Jedna ruka se pohybovala po mém ocasu ve stále zrychlujícím se tempu, druhá proháněla koule v pytlíku. Třásl jsem se a hekal na celý pokoj. Vidina brzké úlevy mě uklidňovala. Snažil jsem se potlačit projevy toho, že se blíží mé finále, abych mohl stříkat podle svým představ. Po celou dobu jsem se snažil, aby má natlakovaná stříkačka směřovala na její obličej, nebo alespoň ňadra.


Už to bude, hnalo se mi hlavou společně s představou zacákané Kristýnky.

Neměl jsem však šanci, na to už mě znala moc dobře. Těsně před výstřikem začala lovit jednou rukou pod polštářem. Netušil jsem, co hledala, ale takhle jsem měl větší šanci to na ni neplánovaně vypustit. Kristýnka si byla dobře vědoma toho, že každou chvílí musím vystříknout.
„Ahhh, uuužžž,“ zavzdychal jsem a můj plán tak vzal za své.

Týnka okamžitě vytáhla ruku zpod polštáře a okamžitě mi ji přitiskla k cukající hadici. Jakmile jsem dole ucítil dotek hebké látky, už jsem to nevydržel a nastřádaná dávka ze mne vylétla. Podíval jsem se, do čeho to vůbec stříkám.
Kristýnka něco držela v pootevřené dlani. Nepoznával jsem to.
„Tak a teď už mám jen jedny kalhotky, protože tohle tady asi nevyperu,“ povzdechla si.

Jen jsem se usmál, tohle jsem nečekal. Podle toho, jak se tvářila Kristýna, tak ani ona ne, pravděpodobně hledala pod polštářem něco jiného. Ostatně ta titěrná tanga opravdu nemohla pojmout celou mou dávku.

„Šup, šup, jdi se upravit, ať můžeme na snídani,“ popoháněla mě, sotva jsem se z předchozího zážitku trochu vzpamatoval, „já se půjdu také umýt a zkusím s tímhle alespoň něco udělat.“

Na snídani naše hra pokračovala. Kristýnka si sedla ke stolu a poroučela si, co jí mám donést. Protestovat mě ani nenapadlo, za to, že jsem jí stříkal do kalhotek, si to zasloužila.
„Co budeme dělat dneska, má paní?“ zeptal jsem se, když jsme konečně seděli oba u stolu.
„Možností je dost. Buď se můžeme jít zase válet k moři, nebo si dáme nějaký výlet. Co vím, tak je tady možnost navštívit nějaký aquapark a ráda bych se podívala do hlavního města ostrova.“
„S vámi je všechno lákavé, má paní.“
„Fajn,“ řekla a podívala se kolik je hodin, „moře nám nikam neuteče, výlet za kulturou a historií by měl být zítra nebo pozítří, takže nám zbývá ten aquapark, tam jede autobus každou hodinu.“

Na to se nedalo nic namítat. Dojedli jsme snídani a šli se rychle sbalit na pokoj. Času až tolik nebylo, sice autobus jel za půl hodiny, ale z pokoje to bylo skoro deset minut na zastávku.
„Tady budeš stát, než to sbalím,“ zavelela Kristýna, „jo a svlékni se, v tomhle nepojedeš.“

Tušil jsem zase nějakou kulišárnu, tak jsem ochotně poslechl. Týnka zatím ze sebe shodila, co měla na snídani a začala pobíhat po pokoji.
Jen jsem stál a koukal na ni, jak se předklání, šátrá v kufrech a chystá hromádky věcí, abychom na nic nezapomněli. Občas se na mě podívala.

„Řekla jsem snad, že tady budeš stát, nebo ne?“
„Ano má paní, ale já tady přece…“ odporoval jsem, ale pak mi došlo, co tím myslí.
Uchopil jsem polotuhý penis do ruky a začal si ho při pohledu na ni honit.
„A né abys vystříknul,“ varovala mě.

Stejně jsem po té předsnídaňové epizodě na to neměl pomyšlení. Ale vzpomínka na postříkané kalhotky mi pomáhala dostat se do požadovaného stavu.
Navíc Kristýnka se jako by omylem občas dotkla stojícího klacku, ať už to bylo bokem, nebo zadečkem, případně rukou. Jednou nebo dvakrát se přede mnou tak předkláněla, že se na ten stojící úd málem napíchla kundičkou.
Úplně jsem cítil horkost jejího klína. Aby toho nebylo málo, při předklánění si rukou rozevírala mušličku a projížděla si ji prsty. Pokojem se opět šířila její omamná vyrušující vůně a já měl co dělat, abych vydržel.


„Co jsem říkala o tom stříkání?“ ozvala se, když viděla tempo mého honění a zaznamenala kapku na špičce dobyvatele.
Vzpamatoval jsem se a na chvíli přestal.

Jestli to bude takhle celý den, tak nevím, jak to vydržím, pomyslel jsem si.

Na jednu stranu jsem se toho trochu děsil, na druhou se hrozně těšil. Bylo to vzrušující, evidentně nejen pro mě.
Než jsem se nadál už stála přede mnou oblečená a nachystaná.
„Ty si vezmeš tady tohle,“ ukázala na nachystanou hromádku, kde byly jen šortky a košile.
„Když já můžu být na ostro, co bys nemohl ty,“ předešla mým námitkám.

Oblékl jsem se, vzal připravenou tašku a už se chystal vyrazit, když Kristýnka prohlásila:
„Moment, ještě něco jsem chtěla.“
Zalovila v kufru a něco odtud vyndala. Vykasala si šaty a jednu nožku opřela o postel. Trošku si pohrála s kundičkou a zavedla si do sebe kuličky. Když jsem si představil, co to s ní bude dělat, až bude autobus poskakovat po cestě, případně až budeme jezdit na tobogánech, okamžitě se mi postavil.
„Vidím, že to má správné účinky nejen na mě,“ komentovala Kristýnka můj stav, kdy trčící péro nesvíralo žádné spodní prádlo.

K autobusu jsme dorazili na poslední chvíli. Honem jsme nastoupili a než jsme se stihli posadit, už s námi řidič vyrazil jak o závod. Zapadli jsme na nejbližší volné sedačky, Kristýnka k oknu, já do uličky.
Cestou mě Týnka držela za ruku a pokaždé, když autobus poskočil na nějaké nerovnosti, zesílila sevření úměrně tomu, jak potlačovala své vzrušení.
„Konečně,“ vydechla s úlevou Kristýna, jakmile autobus zastavil u aquaparku.

S úsměvem jsem se na ni podíval. Bylo mi jasné, že všechno tohle dělá hlavně proto, aby mě potěšila, věděla, jak to na mě působí. To, že to přinášelo potěšení i jí, byl jen vedlejší efekt. Vystoupili jsme jako poslední, musel jsem Týnku podpírat, aby náhodou na vratkých nožkách neupadla. U pokladny jsem zaplatil vstupné, dostali jsme čip na ruku a mohli jsme se vrhnout do víru vodních radovánek.

Hned za vchodem jsme našli převlékací kabinky a skříňky uzamykatelné čipem. Bez zaváhání jsme se převlékli, odložili nepotřebné věci a už jsme si prohlíželi mapu atrakcí a vybírali, kam půjdeme. Výhodou bylo, že celým parkem, kolem všech atrakcí, se stejně jako chodníčky vinula jakási umělá líná řeka. Bylo rozhodnuto, stejně jsme si chtěli všechno prohlédnout a až poté si nějaké atrakce vybrat. Naskočili jsme do proudu a nechali se unášet na vyhlídkovou cestu.

Mezi tou směsicí dětského jásotu a výskotu, pokřikováním puberťáků a rozhovory dospělých jsme ani jednou nezaslechli češtinu.
Kristýna ke mně připlavala a chytla se mě kolem krku. Její ručky šmátralky okamžitě putovaly dolů a pohrávaly si s mými bradavkami. Nezůstal jsem pozadu. Rukou jsem neomylně zamířil za sebe. Bez zaváhání jsem jí vsunul ruku mezi nožky a prstíky se začaly dobývat pod spodní díl plavek.

„Co to děláš?“
„Nic, má paní. Jen zkoumám, jestli stále máte kuličky,“ odpověděl jsem.
„Copak jsem ti něco takového dovolila?“
„Ne, má paní, ale ani jste mi to nezakázala.“

Místo další odpovědi jsem se dočkal jen zavzdychání, protože jsem nahmátl šňůrku od kuliček. Střídavě jsem za ni tahal a pak zase zatlačoval kuličky zpět. Byla natolik vzrušená, že se zakusovala do mého ramene, aby nesténala příliš hlasitě. Držela se mě jako klíště a tiskla se proti mé ruce. Z kundičky se jí řinula šťávička takovým tempem, že to ani proud nestíhal odplavit. S narůstajícím vzrušením se přestávala ovládat a občas jí nějaké hlasové projevy slasti unikly. Ostatní návštěvníci se po nás divně dívali. Myslím, že to bylo závistí. Navíc jsme s velkou pravděpodobností nebyli jediní, stačilo se pozorně rozhlédnout kolem.


„Vystupovat,“ zavelel jsem, když se blížily vyhlédnuté skluzavky.
Přicházeli jsme k vysoké konstrukci a Týnka postupně zpomalovala.
„Děje se něco, má paní?“
„Nezlob se, ale já tam nejdu.“
„A proč? Bojíte se?“
„Trochu. Ale ty klidně jdi. Já si pak dám tu menší.“

Vystoupal jsem tedy po schodech zhruba patnáct metrů a čekal, až přijdu na řadu. Když jsem stál nahoře a díval se, kudy pojedu dolů, trochu mě odvaha opustila. Stačilo mi ale zahlédnout dole mávající Kristýnku. Neváhal jsem a naskočil na skluzavku. Byla to úžasná jízda.

„A co takhle zkusit támhle ten tobogán?“ zeptal jsem se, když jsem stál na suché zemi.
„Myslíš ten s těmi nafukovacími kruhy?“
„Jo,“ přikývl jsem.
„Tak jdeme.“

Vzala mě za ruku a už mě táhla naznačeným směrem. Popadl jsem dvojkruh a už jsme vybíhali po schodišti.
Kristýnka si sedla dopředu, já za ní a už jsme svištěli dolů. V zatáčkách to s námi pěkně házelo. Já si užíval trochu adrenalinové jízdy i přítomnosti Kristýnky. Ta sebou v každé zatáčce cukla a trochu vypískla. Myslel jsem, že se se trošku bojí, aby nevypadla, tak jsem se chytl kruhu jen jednou rukou a druhou jsem objal Týnku. Pod mým dotekem se zachvěla. Už mi bylo jasné, co se děje. Byla vzrušená a kuličky během jízdy vykonávaly svou práci. Blížil se konec tobogánu. Poslední zatáčka a žbluňk. Voda kolem nás se rozstříkla a unášela nás k okraji bazénu.

Vylezli jsme ven, abychom vrátili kruh. Kristýnku jsem musel na schůdkách přidržovat a i na břehu potřebovala pomoc. Každý její krok byl rozechvělý a nejistý. Usadili jsme se na nejbližší lavičku. Týnka seděla s hlavou skloněnou a nohama roztaženýma.

„Všechno v pořádku?“ ptal jsem se.
„Ale jo. To bude dobrý.“
„Opravdu?“
„Jo, jen si budu muset odskočit.“
„Je vám špatně?“
„Ne, jen to musí ven.“
„A co?“
„Co asi,“ odsekla, „kuličky.“
„Aha,“ řekl jsem s úsměvem.
„Ještě se mi směj.“
„Omlouvám se. Vydržte má paní, ještě kousek tou řekou, pak budeme zase zpátky na začátku a tam byly převlékací kabinky i záchody.“
„Snad to zvládnu.“

Naskočili jsme do proudící vody a nechali se jí unášet. Držel jsem Kristýnku v náručí a jen občas korigoval náš směr.
Snažila se moc nehýbat, aby kuličky uvnitř zůstaly co nejvíce v klidu. Cestou to s námi trochu házelo. Při jednom takovém poskočení moje nenechavé ruce skončily poblíž Týnčina klína. Opatrně jsem nahmátl provázek a lehce za něj zatahal. Kristýna jen vydechla a vyvalila oči.

„Mohu vám je vyndat, jestli si to přejete?“ zeptal jsem se a znovu za ně zatahal.
„Nech toho,“ okřikla mě, přirazila nohy k sobě a strčila si tam ruku. „Ty nevíš, jaký to je.“
„To nevím. A ani to nepoznám.“

Konečně jsme se dostali na patřičné místo.
Pomohl jsem jí po schodech ven a podpíral jí i cestou k toaletám. Najednou jí podjela noha a málem se svalila na zem. Měl jsem co dělat, abych ji udržel, nakonec se mi to podařilo, ale stejně si sedla na zem. Pravděpodobně se při tom prudkém pohybu kuličky znovu rozjely. Opatrně se postavila na nohy, rozhlédla se kolem sebe, chytla mě za ruku a zatáhla mě do převlékací kabinky.
Přidřepla si, odsunula plavky stranou a jedním rychlým pohybem vytáhla kuličky ven. Na zem za kuličkami vycákla sprška tekutin. Jak jsem ji pozoroval, zase mi stál. Týnka si stoupla, opřela se rukama o stěnu kabinku a vyšpulila na mě zadeček.
„No tak, dělej…“ vyzvala mě.
„Ano má paní,“ řekl jsem, protože taková výzva se neodmítá.

Osvobodil jsem tvrdolína, trochu ho pohonil, aby získal tu správnou tvrdost a jedním pohybem vklouzl do nažhavené kundičky.
„Aahhh…“ vyhekla.
Ruce vklouzly pod horní díl plavek a pevně stiskly ňadra.
Už jen to stačilo ke Kristýnčině orgasmu. Bylo nad slunce jasné, že tohle bylo málo, byla neskutečně vzrušená a potřebovala uspokojit.
Pro mě bylo potěšením být jejím nástrojem slasti a snažil jsem se odvést tu nejlepší práci. Ruce jsem přesunul na její boky a dal se do díla. Střídal jsem rytmus i hloubku a kabinkou se neslo pleskání těla o tělo. Hekání a vzdechy tlumila hřbetem ruky. Objal jsem ji kolem pasu a prsty vsunul do plavek. Naučeným pohybem jsem našel malý tvrdý hrášek. Druhou rukou jsem stiskl naběhlou bradavku.
Kristýna zaklonila hlavu a vykřikla rozkoší a ještě víc se ke mně přitiskla zadečkem. Pro mě to byla příslovečná poslední kapka a pro Kristýnku vlastně první a rozhodně ne poslední.
Stříkal jsem do ní v dlouhých dávkách. Třetí, čtvrtý, pátý, … sedmý výstřik… už to ustalo.
Vyčerpaný jsem se opřel o její záda a snažil se popadnout dech a čekal, že z ní brzy vyklouznu. K mému i Kristýninu překvapení nezměkl. Narovnal jsem se a pustil se znovu do díla.
„Už dost, prosím…“ žadonila.
„Omlouvám se má paní,“ řekl jsem pokorně a vytáhl z ní nástroj slasti.

Urovnala si plavky. Podíval jsem se na ni a pozůstatky našeho řádění nešlo přehlédnout, bílá hustá tekutina se jí drala zpod plavek a stékala po stehnech.
„Takhle nikam nemůžu,“ prohlásila.
„To asi ne, malý moment, skočím pro ručník, ať se to aspoň trošku zamaskuje.“

Urovnal jsem si plavky a vyrazil ven. Za nedlouho jsem klepal na kabinku. Týnka vystrčila ruku ven a vzala si osušku. Vyběhla ven a zamířila rovnou na toaletu.
Čekal jsem na ni venku. Otevřenými dveřmi jsem zahlédl, jak stojí u umyvadla a snaží se alespoň trochu přeprat plavky.

Po několika dlouhých minutách vyšla ven a podala mi ručník.
„Tak to jsem zvědavá, do čeho se teď budu utírat.“
Podíval jsem se na osušku, byla celá ulepená a opatlaná.
„Hmm, tak si vezmete mou.“
„To beru, ale teď by se hodilo nějaké občerstvení.“
„Tak jdeme.“

Po jídle jsme si ještě užívali atrakcí, které aquapark nabízel. Zvládli jsme vyzkoušet většinu skluzavek a tobogánů. Řádili jsme tam jako malé děti. Po návratu na hotel jsme vyčerpaní padli na postel a téměř okamžitě usnuli.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
2582
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
7
Navigace v seriálu<< Kristýnka 41 – Večerní procházka
Trysky
Trysky@seznam.cz

18
Komentujte

Please Login to comment
avatar
4 Comment threads
14 Thread replies
6 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
6 Comment authors
TryskyIris954SmajdaMartinBob Romil Recent comment authors
WordPress spam blocked by CleanTalk.
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Quido
Host
Quido

Tož dobré je toto. Velmi dobré. Jen tak dál. Konečně došlo na pořádné plnění. Těším se na další dil.

Martin
Člen
Martin

Neskutečně realistický a vzrušující díl . Od začátku jsem je měl před sebou . Opravdu co díl to perla . Krásně napsané . Tak tomuhle se říká perfektně prožitá dovolená . Těším se na další pokračování .

Bob Romil
Člen

Tak tuhle jízdu si neužili jen hlavní postavy, ale i já čtenář a předpokládám, že i autor. Supr vzrušující čtení.

Iris954
Člen

Opět další nádhera kterou nedokážu popsat ! !
Snad jen děkuji ! ! Nádhera !

jen se zeptám jak je to s Deštovou vílou ?