Kristýnka 40 – Lenošení

Po snídani se nám nikam nechtělo. Tedy, ne že by se nám nechtělo, ale nějak jsme neměli na nic sílu. Zvládli jsme akorát tak dojít na pokoj, převléknout se do plavek, vzít ručníky a usadit se na lehátkách u bazénu.
U Kristýnky to tentokráte jistily dvojdílné plavky, které toho opravdu moc nezakrývaly. Dvě lehátka jsme srazili těsně k sobě, za hlavu si dali slunečník a užívali si tu pohodu.

Bar už byl otevřený, tak se stačilo jen zvednout a dojít si objednat. Prozatím u nás vítězila lenost, než žízeň nebo touha pít.
Leželi jsme jen tak vedle sebe a drželi se za ruce, zkrátka dva mladí a zamilovaní.
„Asi se budu muset zvednout,“ řekl jsem tiše.
„A chceš s tím pomoct?“
„Myslíš se zvedáním nebo se zvedáním?“
„To je na tobě,“ odpověděla Kristýnka a přejela mi rukou po plavkách. „Jak tak zjišťuju, tak už stojíš.“
„Teď už určitě,“ potvrdil jsem, protože i jen ten letmý dotek mi způsobil erekci.

Posadil jsem se a snažil se to nějak rozdýchat. Kristýnka si také sedla.
„Copak je?“ ptala se naprosto nevinným hláskem.
„Ale nic, jen jsem chtěl dojít pro něco k pití.“
„Aha, a proč nejdeš?“
„Copak takhle můžu?“
„A proč ne? Stejně tě tu nikdo nezná.“
„Zatím ne, ale jestli nevadí tobě, že mě tu budou takhle očumovat, tak mně taky ne.“

Stoupl jsem si a Týnka tak měla přímo před obličejem naběhlý ocas. Na okamžik jsem se zasnil a představil si, jaké by to asi bylo, kdyby ho vzala do pusy. Už jen při té představě sebou zacukal a ještě víc se zvětšil.
„Copak?“ podivila se Kristýnka.
„Ale nic,“ řekl jsem, když mě vyrušila z představ.
„Nic? Tomu nevěřím,“ ztišila hlas a hned pokračovala. „Beztak myslíš na to, jaký by asi bylo, kdybych ho osvobodila z plavek a vzala ho mezi rty. Jazýčkem bych ho obkroužila, rukou lehce pohonila a pak ho celého pojmula do pusinky.“
Na to se nedalo nic říct, jen mi vzrušením nějak vyschlo v puse.
„A nakonec bych si to nechala nastříkat na obličej a na prsa.“
Aby zdůraznila to, co říká, tak si rukama přejela po tvářích, prst vsála mezi rty a pak si pohladila ňadra. Vzrušením vztyčené bradavky se nedaly přehlédnout. A když lehce roztáhla nožky, zahlédl jsem vlhkou skvrnu dole.

Takhle jsem nikam jít nemohl. Raději jsem se zpátky posadil na lehátko. Položil jsem Týnce ruku na stehno, až jsem se skoro dotýkal mušličky.
Naklonil jsem se k ní a do ouška jí zašeptal: „Ty seš ale potvůrka. A chtěla bys vědět, co bych s tebou dělal já?“
Cítil jsem, jak se chvěje vzrušením.
„Žádná něžná předehra by se teď nekonala, stejně už si dostatečně vzrušená. V tuhle chvíli by to bylo jen tě zatáhnout někam za roh, třeba tady kousek, co jsou ty keříky. Tam bych tě opřel o zeď…“
Slyšitelně zavzdychala.
„Zvedl ti ruce nad hlavu a přidržel ti je tam. Druhou rukou bych tě hladil, po tváři, po rukách, po krku… Lehounce bych kroužil kolem tvých prsou… pak na bříško až bych prsty zajel k rozkroku. Odhrnul bych plavky a vrazil do tebe rovnou dva prsty. U toho bych tě líbal, nebo ožužlával tvé ouško.“

A to jsem schválně také udělal. Věděl jsem, co a jak má ráda, tak jsem toho využil. Přisál jsem se k ušnímu lalůčku a pohrával si s ním zoubky i jazykem. Ruku na noze jsem posunul tak, abych se alespoň jedním prstem dostal pod okraj plavek a mohl se pokusit zaútočit na promáčenou štěrbinku.
„Aaahhh… dooost… ooohh…, přestaň… prosím…“ žadonila.
Jen její slova a chování si protiřečilo. Říkala ne, ale sama mě objímala a cpala si mou ruku do klína.
Všeho jsem nechal a zeptal se: „Opravdu mám přestat?“
Maličko se ode mě vzdálila. Bylo na ní vidět, jak bojuje se svou touhou.
„Ano, tady to nejde.“
Než jsem stihl cokoli říct, zvedla se a táhla mě za ten zmiňovaný roh.
„Tady? Vždyť je sem vidět…“
Rychle se rozhlédla, jako by mi nevěřila, nebo spíš hledala jiné příhodné místečko. Bohužel, nikde nic nebylo.

Vzal jsem ji za ruku a odtáhl do hotelu a rovnou k výtahu. Měli jsme štěstí, zrovna byl dole, jako by na nás čekal. Zatáhl jsem ji dovnitř, zmáčkl šestku a rovnou ji přitiskl ke stěně výtahu. Sama se ochotně rozkročila a mé prsty měly volné pole působnosti. Zajel jsem pod plavky a rozehrál svou hru.
Jak jsme se dostali z výtahu do pokoje, si moc nepamatuji, v hlavě jsem měl jedinou věc a to touhu zasunout.
Sotva za námi zaklaply dveře od pokoje, nahá Kristýnka už na mě na posteli vystrkoval zadeček a kundičku. Strhl jsem ze sebe plavky, přistoupil k posteli a jedním pohybem našel ten lákavý otvůrek.
„Aahh…“ zavzdychali jsme oba najednou.
Držel jsem Týnku za boky a pravidelnými pohyby ji protahoval. Místností se neslo milostné sténání.

Od vedle se anglicky ozval jakýsi hlas: „To toho nemáte dost?“

Pohled na ocas mizející v nenasytné kundičce mě přiváděl k šílenství. Cítil jsem, jak to na mě jde. Ze všech sil jsem se snažil se ovládnout a ještě chvíli vydržet.
V tom Kristýnku zachvátilo vyvrcholení. Prudce jsem do ní vnikl. Její sténání mě přivedlo také k vrcholu. Po včerejší noci toho ve mně moc nezbylo. Unavení jsme se zhroutili na postel a snažili se popadnout dech.
„Asi bychom měli jít dolů,“ navrhl jsem po pár minutách, „mám nějakou žízeň.“
„Taky bych si něco dala,“ souhlasila Kristýna.
Zvedli jsme se, hodili na sebe plavky a zamířili do baru.

Žádní hosté tam nebyli, tak jsme se usadili u baru, objednali si džus a nějaký koktejl. Barmanka vše ochotně donesla. Jen tak jsme mlčky popíjeli a vzpamatovávali se z předchozího zážitku. Doufal jsem, že to na nás není moc znát. Rozcuchané vlasy se daly přičíst větříku a pot sluníčku.

„Ještě něco?“ přerušila ticho barmanka, když nám brala prázdné skleničky.
„Ještě jednou džus.“
„Moc vám to spolu sluší. To jste tady na svatební cestě? Vypadáte jako novomanželé,“ zeptala se, ale vzápětí se zarazila. „Promiňte, neměla jsem se ptát.“
„Děkujeme. V pořádku nám to nevadí,“ odpověděl jsem. „Novomanželé nejsme, protože nebyla svatba. A když nebyla svatba, není ani svatební cesta, ani prstýnky.“
„Aha.“

V tom přišli další hosté a barmanka se musela věnovat také jim.

„To by mě sestřičky nejspíš zabily, kdybych se vdávala bez nich,“ řekla Kristýnka.
„Což sestřičky, ale rodiče. Jen nevím, kdo by byl první na řadě, jestli já, nebo ty.“
„Tak to netuším, ale kdybys to byl ty, tak já bych byla vdova, dědila bych po tobě… a nakonec by ani rodiče neměli mít důvod odpravit mě,“ zapřemýšlela nahlas.
„Hmmm, tak to ti pěkně děkuju, to mě čeká hezká budoucnost. Tak v tom případě raději žádná svatba, žádné děti.“
„No jak myslíš. V tom případě žádný sex.“
„Paráda. Aspoň si odpočinu a sousedi se vyspí. A vydržíme to?“
„Nevím, to asi ne.“
Sotva to dořekla, hlasitě jsme se rozesmáli. Když se po nás ostatní hosté divně koukali, tak jsme popadli skleničky a vrátili se zpátky k bazénu.
Týnka na lehátko a já, jelikož mi bylo docela horko, skočil rovnou do bazénu.

Chladnější voda mě docela osvěžila a odehnala i únavu. Zrovna jsem plaval směrem k ní, když se otočila na břicho a zpod ručníku vytáhla nějakou knížku. Nechtěl jsem ji rušit sotva našla stránku, kde skončila. Rozhodl jsem se ještě pro pár bazénů. Když jsem plaval podruhé směrem k ní, všiml jsem si lehce roztažených nohou. Musela to být asi zajímavá četba, protože když jsem plaval třetí bazén, zahlédl jsem i vlhkou skvrnu na plavkách. Další bazén a další pokrok, tentokráte jsem tam zaznamenal i nenechavé prstíky. To už na mě začínalo být moc. Zase jsem myslel na sex. Přidal jsem na tempu, abych zahnal erekci. Díky tomu, že jsem zrychlil, se mi podařilo nachytat Kristýnku. Vracel jsem se dřív než v předchozích případech, tak jsem zpozoroval, jak si dala kousek plavek stranou a lehce pootevřela mušličku. A ještě přitom otočila hlavu, aby zjistila, co to se mnou dělá.
Zajel jsem pod hladinu a dělal, jako bych si toho vůbec nevšiml. Zajímalo mě, kam až je ochotná zajít.
Ale už moc možností nebylo, spíš téměř žádné, pokud nechtěla dělat veřejný striptýz. Však už toho také nechala.
Dal jsem si ještě dva bazény a pak tiše vylezl na druhé straně. V baru jsem vzal dva koktejly a vrátil se za Týnkou. Vypadalo to, že byla začtená a moc nevnímala okolí. Odložil jsem obě skleničky, a když stále nereagovala, stoupl jsem si za ni a opatrně na ni nalehl. Jak ji zastudily mé mokré plavky, leknutím vypískla.
„Co blbneš?“
„A kdo tady má vydržet ty tvoje erotické provokace?“
„Jaké provokace? O ničem nevím?“
„Aha, tak to se mi asi něco zdálo. Měl jsem za to, že jsem viděl, jak mi tady ukazuješ svou nenasytnou dírku.“
„Já? Nic takového jsem nedělala, já si tady čtu,“ řekla s naprosto kamennou tváří.
„To je divný.“
„To teda, bůhví, na koho si koukal. Anebo máš halucinace z toho horka.“
„Já mám oči jen pro tebe.“
„To známe. A kdo mi doma neustále očumoval sestřičky?“
„Tak to nejspíš byly ty halucinace,“ uzavřel jsem naši debatu.

Když jsem se zvedal, podíval jsem jí mezi nožky.
Plavky měla shrnuté, tak jsem je urovnal a prsty přejel po vzrušené štěrbince se slovy: „To jsem netušil, že moje halucinace mají vliv i na tvé plavky a tvé tělo. Měla si je téměř celé shrnuté ke straně a buchtičku máš celou zmáčenou.“
„To se muselo samo… asi jak jsem se otáčela, abych si mohla číst. A nebude zmáčená, ale zpocená.“
„Asi…“ zakončil jsem to, olíznul si prsty a potichu pro sebe dodal, „tohle rozhodně není pot. Jestli to bude takhle pokračovat, tak to bude ale zajímavá dovolená…“
„A tys o tom pochyboval?“ odpověděla Kristýna, aniž by zvedla hlavu od knížky.
Takhle jsme prolenošili celé dopoledne až do oběda, střídavě na baru, na lehátkách a v bazénu.

Po krátké siestě po obědě jsem nekompromisně zavelel k odchodu na pláž. Samozřejmě, že mazání krémem na opalování se nám téměř zvrhlo v další sexuální dovádění.
Nacpali jsme věci do tašky, já si ji hodil přes rameno a už jsme byli na cestě. Než jsme tam došli, zvědavě jsem se rozhlížel po obchodech a stáncích, zajímalo mě, co kde mají.
„Po čem pořád koukáš? Hledáš něco?“ ptala se Kristýnka.
„Ale jen tak koukám, co tu kde mají.“
„Určitě? Vypadá to, že hledáš něco konkrétního.“
„To ne, jen jsem zvědavý. Hele, támhle mají zmrzku, chceš?“ změnil jsem téma.
„Chci.“
„Fajn, tak si pojď vybrat.“

Tentokráte už nám to vybírání netrvalo tak dlouho.
„Hele, támhle je sexshop,“ poznamenal jsem.
„Copak? Chceš se tam zajít podívat?“
„Jasně, proč ne? Jen tam teď mají zavřeno.“
„Tak to necháme na večer.“
„Nějak tečeš,“ upozornil jsem Kristýnu dvojsmyslně, protože nějak zapomněla lízat.
„A kde?“
„Po kornoutu.“
„Kdyby jen po kornoutu,“ řekla sotva slyšitelně, nahlas dodala, „aha. Jak tak koukám, taky si dáváš s tím lízáním záležet.“
„To je snad jasný, ne. Trénuju na večer.“
„Na večer? A co budeš večer lízat?“
„To záleží…“
„Na čem?“
„No jestli budu mít dost natrénováno…“
„Myslím, že v tomhle trénink nepotřebuješ, tohle ti jde dobře…“
To už jsme nevydrželi a oba se rozesmáli tak, až nám málem upadla zmrzlina.

Pomalu přicházeli na pláž. Vyhlédli jsme si volné místečko a rozložili osušky.
Týnka si přetáhla šaty přes hlavu a už běžela rovnou do vln. Snažil jsem se ji co nejrychleji následovat. S košilí jsem se nezdržoval, tu jsem přetáhl přes hlavu, ale chvíli mi trvalo sundat kraťasy. Obzvlášť když jsem viděl, jak se proplétá mezi cizími ručníky, chvíli na mě vystrkovala zadeček, chvíli prsa poskakující v plavkách. Cítil jsem, jak se mi krev hrne do míst, kde to bývá vidět. Aby toho nebylo málo, téměř polovina místního ženského osazenstva neměla na sobě horní díl plavek.
Kdo to má vydržet? povzdechl jsem si v duchu a pro jistotu se kolem sebe už moc nerozhlížel.

Přidal jsem do kroku a pospíchal za Kristýnkou. Ta už na mě z vody mávala a jak jsem se blížil, tak i cákala. Zajel jsem pod vodu. Vynořil jsem se těsně před ní a sevřel ji v náručí.
„Já měl za to, že přes stříkání jsem tady já.“
„No jestli máš čím…“
Chytil jsem ji za zadek a přitiskl její klín proti svému polotuhému ocasu a poponesl jsem ji dál od lidí.
„Hmmm, takhle to na to moc nevypadá, ale pomůžeme tomu.“

Nic jsem neříkal a jen čekal, co z toho bude. S nohama omotanýma kolem pasu se mě držela jako klíště.
„A co bys řekl tomuhle?“ sotva to dořekla, už si stahovala horní díl plavek a před obličej mi strkala prsa.
„To není špatné,“ pochválil jsem výhled a přejel po těch kopečkách rukama.
Jen se usmála a pokračovala v představení. Spustila nohy na dno a rozhlédla se kolem sebe. Otočila se ke mně zády, zalovila pod vodou a za chviličku vedle ní plaval spodní díl plavek.
„Uppss,“ komentovala to jako naprostou náhodou.
Další vlna poodnesla plavky kousek dál a ty se začaly potápět. Sama se po nich vrhla a nad vodou se mihl její zadeček. Samozřejmě nezapomněla roztáhnout nožky, abych měl pěkný výhled.

Během chvilky byla zpět a plavky měla na sobě.
„Koukám, že už je to lepší,“ konstatovala při pohledu na stan, který se tyčil v mých plavkách.
„Ooochh…“ zavzdychal jsem, jakmile sevřela tvrdolína ve své dlani.
„Copak, copak?“ podivovala se, ale nepřestávala mě zpracovávat.
„Ale nic,“ odpověděl jsem a potlačil další zasténání.

Pod vodou jsem odsunul její plavky a zarazil dva prstíky do její mušličky bez sebemenších problémů.
„UUuuhhh…“ zasténala.
„Copak, copak?“ vrátil jsem jí stejnou repliku.
„Ale nic.“
„Když nic, tak nic,“ řekl jsem a opustil její hnízdečko.

Jak držela můj ocas v dlani, nasměrovala ho do sebe. Zpočátku jí to moc nešlo, sice voda nadnáší, ale vlny to trochu ztěžovaly. Přidržel jsem ji a společnými silami jsme se spojili.
„Neříkal si něco o stříkání?“ pošeptala mi do ouška, zatímco se ke mně tiskla.
„Říkal…“
Chytil jsem ji pořádně za zadeček a narazil ji na sebe. Aby si náhodou nestěžovala, umlčel jsem její ústa polibkem. Chvíli jsem nechal vlny pracovat za nás. Vzrušovalo mě, že jsme to dělali naprosto veřejně, musela to cítit.
„No teda…“ zamručela pochvalně.
„Tebe nevzrušuje, že to děláme takhle veřejně?“

Jen pár metrů od nás proplaval mladý klučina s potápěčskými brýlemi, mohlo mu být sotva patnáct, všiml jsem si ho, už když se mi Kristýnka začala předvádět.
„Ten kluk napravo od nás,“ pokračoval jsem.
„Kde?“
„Támhle,“ pokývnul jsem hlavou, „zrovna se potopil.“
„Co je s ním?“
„Určitě nás šmíruje. Proplaval kolem nás už minimálně po čtvrté,“ konstatoval jsem a nepřestával plenit její kundičku.
„Hmm. A nechceš toho nechat?“
„Teď?“ řekl jsem zklamaně.
„Raději jo.“

Oddálila se ode mě, já z ní vyklouzl. Týnka urovnala plavky mně, já jí. Nezapomněl jsem tomu klučinovi nabídnout pohled na její odhalenou a rozevřenou mušličku.
„Snad mě mu tady nebudeš ještě předvádět,“ řekla trochu naštvaně Kristýna.
„Stejně už viděl všechno. Hele radši ho sleduj.“

Kluk, jak zjistil, že už nic neuvidí, změnil směr. Uplaval další dva metry a zastavil se. Opatrně se rozhlédl, my dělali jako že nic a dívali se jinam.
Ruka mu sjela do plavek a bylo hned jasné, co tam dělá. I když se to snažil zamaskovat, rytmický pohyb ruky a s tím spojené šplouchání se moc přehlédnout nedalo.

„No podívej se, co děláš, chudák malej,“ podotkla Týnka.
„Copak za to můžu?“
„A kdo jinej?“
„Mohl bych za to, kdyby byl teplej, jinak si ho musela vzrušit ty. Nebo pohled na nás.“
„No jo.“
„Ale nějak na to stříkání nedošlo.“
„U tebe ne, ale u něj to asi brzo bude.“
„Tak poplav, ať má trochu soukromí,“ vybídl jsem Kristýnku, navíc představa kolem plujícího spermatu nebyla zrovna z těch nejlákavějších.

Zamířili jsme na břeh. Než jsme se usadili na dece, skočili jsme pod sprchu smýt ze sebe tu slanou vodu. Sprcha byla pěkně studená, mě tak alespoň na okamžik přešly nemravné myšlenky. Ale jen do té doby, než jsem se podíval na Kristýnu. Pod chladnou vodou se jí neskutečně vztyčily bradavky a tenká napjatá látka plavek vše jen zdůraznila.
„Hmm, tak teď abych si dal tu studenou sprchu ještě jednou.“
„A proč?“
„No při pohledu na tebe jsem zase vzrušený.“
„Děkuju.“
Byl jsem rád, že to vzala jako pochvalu.

Ulehli jsme na deku, vyhřívali se na sluníčku a sledovali moře. Za chvíli se objevil i ten mladý šmírák, stydlivě si držel brýle před plavkami a snažil se zakrýt svou neutuchající erekci. S rodiči a sestrou měli deku zhruba deset metrů od nás. Jakmile nás uviděl, hned sklopil hlavu a díval se raději jinam.
„Tos mě nemohl upozornit, že kolem nás někdo plave?“ špitla Kristýnka.
„Jo, upozornit tě, tak jsem přišel o to báječné představení,“ obhajoval jsem se.
„No jo, ale jak teď vypadám?“
„Nádherně.“
„Ale takhle jsem to nemyslela.“
„Já vím, ale to ti to tolik vadí? Vždyť tě tu nikdo nezná, nebo snad jo?“
„Myslím, že ne.“
„No tak vidíš. Navíc, koukni se na něj, jak se červená…“
„To teda.“
„Ten bude mít divokou noc.“
„Jak to myslíš?“
„Jednoduše. Já tohle vidět v jeho věku, tak se mi o tom bude zdát pěkně dlouho.“
„Aha. No nevím, my holky to máme asi trochu jinak. Ne, že bych po tomhle na sex nemyslela…“

Na chvíli se zamyslela.
„Ale vlastně ne, záleželo by na náladě, ale taky bych toho měla plnou hlavu.“
„A zažít tohle tvá mladší sestřička, tak by se chtěla hned přidat.“
„To máš pravdu, ona by se přidala i ta starší,“ řekla s úsměvem a zahleděla se na moře. „Jen já bych do toho určitě nešla,“ povzdechla si.
„A já jsem za to rád.“

Dál jsme sledovali dění na pláži i v dálce plující lodě.
„Nechceš rozepnout plavky?“ přerušil jsem naše mlčení.
„Proč?“
„Abys neměla bílé proužky na zádech.“
„Hmmm, to je fakt,“ souhlasila, sáhla dozadu a za okamžik už ležel horní díl plavek vedle ní.
„Tak nic.“
„Co je?“
„Ale nic, myslel jsem, že ti pomůžu, a že si alespoň sáhnu…“
„Jéje…, tak mi můžeš namazat záda.“
„Rád,“ nadšeně jsem souhlasil.

Sáhl jsem do tašky, nakapal krém na její záda a začal ho roztírat. Dával jsem si záležet a snažil se dotýkat se jí tak, aby ji to vzrušovalo.
Když jsem mazal krém po nohách a zadečku, sama je dala od sebe, abych měl lepší přístup. Neodolal jsem a prsty zabloudil i mezi lapličky. Zvedl jsem na okamžik hlavu a podíval se směrem k „našemu“ šmírákovi. Pozoroval nás s otevřenou pusou a neklidně se u toho vrtěl. Nejspíš ho něco tlačilo.

„Koukni na něj, jak sebou šije a je rudý až za ušima,“ vybídl jsem Kristýnu.
„Tak už toho nech a pojď si ke mně lehnout. Nebo snad chceš taky namazat?“
„Klidně, když už se tak nabízíš.“
Tušil jsem za tím zase nějakou erotiku.

Než jsem se nadál, už na mě seděla a roztírala mi krém po zádech. A vždycky když se předklonila, ucítil jsem, jak do hry zapojila i ňadra. Po očku jsem sledoval, co to dělá s tím mladíčkem.
„Mohl by ses otočit?“ vyzvala mě Týnka a trochu se nadzvedla.
Přetočil jsem se na záda a nechal dál hýčkat. Tentokrát seděla na mé bouli a lehce se pohupovala.
„Tak teď to vypadá, jako bych tě postříkal,“ podotkl jsem.
„Jak to myslíš?“
„Kdo má poznat, jestli je to sperma nebo krém, co máš na prsou.“
„Ty… to je krém.“
„Já vím, ale vypadá to podobně.“
„Chceš to rozetřít, nebo to uděláš sama?“
„Já sama, už takhle to vypadá podezřele, koukni kolem sebe, jak na nás koukají. Asi budeme muset raději zmizet.“

Týnka udělala šmírákovi poslední představení. Naházeli jsme rychle věci do tašky a raději změnili působiště.