Toto je 20 díl z 50 v seriálu Kristýnka

Začátkem týdnem jsem měl spoustu práce, našel jsem si čas akorát tak psát si s Kristýnkou. Na Lenku bych si ani nevzpomněl, kdyby se sama v průběhu týdne neozval:
„Ahoj. Jak se máš? Mrzí mě, že ses mi neozval. Poslala jsem ti takové pěkné fotky a ty se ani neobtěžuješ odepsat.“ 
„Ahoj. Promiň, měl jsem spoustu práce. Na brigádě je to teď děsná honička. Už mám počítačů dost v práci, tak když přijdu domů, tak ho ani nezapínám. Ale slibuju, že na fotečky se podívám co nejdříve a pak se určitě ozvu.“ 
„Tak to jsem teda zvědavá. Ale budu ti věřit.“ 
Tahle konverzace proběhla dopoledne, kdy jsem byl v práci. Zbytek dne jsem přemýšlel, co mi asi poslala za fotky. Podle těch, co jsem měl od ní v telefonu, jsem sázel na pěknou dávku nemravností, proto jsem to v práci raději neotvíral.

Když jsem dorazil domů, vyměnil jsem si pár zpráv s Kristýnkou, sedl si k počítači a otevřel email. V příloze byla místo slibovaných fotek prezentace. Sice jsem se tomu trochu podivoval, ale proč ne. Stáhl jsem ji a spustil.

Na úvodním snímku byla Lenka oblečená a stála čelem ke mně. Měla na sobě nějakou napůl rozepnutou bundičku, sukni, punčochy a boty na podpatku. Chvíli jsem si jí prohlížel a než jsem se dostal k tomu, abych přepnul na další snímek, samo to přeskočilo. Tam už stála bokem s hlavou pootočenou a milým úsměvem. Bundu měla z ramene natočeného k objektivu sundanou. Čekal jsem, co bude dál. Další snímek. Stála tam zády s bundou napůl svlečenou. Další snímek. Znovu otočka o devadesát stupňů. Bunu měla svlečenou úplně a prstem si ji přidržovala hozenou přes rameno. Znovu otočka a už stála čelem. Bundu hozená na zemi vedle ní. Měla to fakt pěkně udělané, vypadalo to, jako by v rukou držela ceduli s nápisem, i když tam byla evidentně dodaná až při vytváření prezentace.
„Mám pokračovat?“ stálo na ceduli a pod ní byly dvě tlačítka.
Ani jsem se nemusel moc rozmýšlet před tím, než jsem stiskl „Ano“.
Vypadalo to, že bude pokračovat v otáčení. S každou otočkou si vyhrnula tričko o kousek výš, aby ho nakonec svlékla úplně. Jen jsem si ten pohled na ní moc nevychutnal, protože na fotce, kdy byla otočená čelem ke mně, znovu měla před sebou ceduli se stejnou otázkou. A ta šikovně zakrývala odhalené bříško i podprsenku.
Rozhodně věděla, jak mě navnadit. Hlavou mi proběhlo, jestli tuhle prezentaci poslala jen mě, nebo i tomu svému. Bez dalších odkladů jsem zmáčkl „Ano“ a pokračoval v prohlížení.
Tentokráte byla na řadě sukýnka. Pomalu se sunula dolů, ale skončilo to jako obvykle. Jen s malou obměnou. Nabídka už nepřipouštěla jinou odpověď než „Ano“. Další na řadě byly punčochy, pak podprsenka a nakonec kalhotky. Na posledním snímku prezentace stála Lenka nahá s hromádkami oblečení u nohou. Rukama si zakrývala klín i ňadra, a aby náhodou nebylo něco vidět, tak měla cedulku pověšenou na krku a ta zakrývala všechny zajímavé partie. Vzkaz na ceduli byl jiný. Stálo tam:
„Jestli chceš pokračování, tak se ozvi a já třeba zase něco pošlu.“

Chvíli jsem se rozmýšlel, co dál. Zatím jsem v tom byl celkem nevinně a nic špatného jsem neudělal. Jako první jsem se rozhodl, že se zkusím podívat, jestli by náhodou ty cedulky nešly odstranit. Nevím, jestli s tím počítala nebo ne, ale ta bílá místa byla rovnou ve vložených fotkách, takže jsem měl smůlu. Když to nešlo takhle, další možností bylo napsat jí email. Než jsem se pustil do psaní, přemýšlel, jestli je to od Lenky jen nějaký trik, nebo jestli to myslí vážně. Mohl to být klidně i jakýsi test věrnosti. Musel jsem postupovat zatraceně opatrně, dát si pozor, aby se to náhodou neobrátilo proti mně, kdyby se to provalilo. Na druhou stranu vždyť to bylo stejné jako koukat na porno.
„Ahoj. Moc pěkná prezentace, jen ty cedulky trošku rušily celkový dojem. Neměla bys to náhodou bez nich? Měj se krásně a už se těším na další email.“ 
Měl jsem doma ještě nějakou práci, tak jsem se do ní dal. Nemělo cenu čekat, až se Lenka ozve.

Práci jsem dokončil, letmo zkontroloval email, zatím žádná odpověď, tak jsem pro ukrácení chvíle vzal do ruky telefon a napsal jsem Kristýnce:
„Ahoj zlato. Jak bylo dneska v práci? U mě to bylo docela náročné, poslední dobou mám dost práce. Neuvěříš, kdo mi dneska psal.“ 
Během několika minut mi od ní přišla odpověď.
„Ahoj miláčku. V práci to byla hrůza, spousta lidí, výluky a k tomu to děsný horko. A co ti to tedy přišlo? Nenapínej mě.“ 
„Tak to ti vůbec nezávidím. Ještě, že v práci máme klimatizaci. Představ si, že mi psala Lenka. Ani nevím, kde vzala moje číslo.“ 
Byl jsem rozhodnutý všechno to Kristýnce vyklopit, nechtěl jsem před ní nic tajit.
„Tu klimatizaci ti docela závidím, taky bych jí brala. Lenka? A co chtěla? Určitě tě sváděla alespoň přes sms. Dej si na ní pozor, je hrozná. Věděls, že svedla i Davida?“ 
Po tom, co mi napsala, jsem se rozhodl být opatrnější.
„Jen se ptala jak se mám. Všechno ti povyprávím a ukážu, až budeme spolu. Díky za varování, budu si dávat pozor. Vážně spala s Davidem? Já myslel, že David je přítel Jany.“ 
„Nevím, jestli s ním spala, ale sex spolu měli. A myslím, že ne jen jednou. Všude to rozhlašuje, divím se, že se to Janě ještě nedoneslo.“ 
„No to jsou mi tedy věci. To bych nečekal. Co ty víš, třeba o tom Jana ví. Možná provedly takovou malou výměnu a Jana si to zkusila s Petrem.“ 
„O tom nic nevím, možné to je, ale moc tomu nevěřím. Jen si na ní dej prosím pozor. Ona je schopná všeho.“ 
„Dobře, slibuju, že si dám pozor.“ 
„Děkuju. A co máš v plánu na víkend? Dnes i zítra sloužím bohužel celý den, ale na pátek jsem si zařídila ranní, tak bych měla mít odpoledne volno. Co takhle celý víkend nevylézt z postýlky?“ 
„To zní slibně. Na tohle si určitě čas najdu.“ 
„To jsem ráda. Už se na tebe moc těším. Promiň, ale musím do sprchy. A pak půjdu do postýlky, dnes bohužel sama.“ 
„Tak si to užij a hlavně se mi neutop.“ 

Když jsem se rozloučil s Kristýnkou, vrátil jsem se k počítači a zkontroloval email. Už přišla odpověď od Lenky. Otevřel jsem email, stáhl další prezentaci a spustil ji. Byla to ta samá série fotek, jen ta bílá místa chyběla. Tak jsem měl příležitost si ty fotky pořádně prohlédnout. S tím, jak prezentace postupovala, stoupalo i mé vzrušení. Nemohl jsem se dočkat, až se dostanu nakonec, kde měla stát nahá. Už se to blížilo, už jen pár snímků. Mezi nohama jsem měl pěkný stožár. Pak to konečně přišlo. Poslední snímky. Ještě tři, dva, jeden a je to tady. Ta potvora!!! Stála tam nahá, ale zase měla před sebou cedulku, na které stálo:
„Tak co? Už to bylo lepší? Jestli chceš ještě nějaké pokračování, tak se zase ozvi.“
Chvíli jsem v duchu nadával, jaká je to potvora, jak si se mnou hraje. Otevřel jsem email a začal psát odpověď.
„Ty seš teda pěkná potvora. To je snad jasné, že chci pokračování. Kdo by nechtěl. Kdybys tak věděla, co to se mnou udělalo.“ 
V tu chvíli mě něco napadlo. Došel ke skříni, vyndal čistě bílé spodky a oblékl si je. Rozhodl jsem se udělat jednu fotečku. Usadil jsem se na posteli a dával si pozor, aby nikde na fotce nebylo poznat, že jsem to já. Tvrdý ocas neměl ve spodkách tolik místa, ale i tak na fotce vynikla jeho tuhost a velikost. Dokonce i malý vlhký flíček v místech, kde se do látky vpíjela kapička touhy, byl na obrázku patrný. Nahrál jsem fotku a pokračoval v psaní odpovědi.
„Tady máš něco jako ilustrační obrázek. Doufám, že se ozveš brzy,“  dopsal jsem a odeslal to.

Došel jsem si dát něco k večeři a začal se chystat do postele. Než jsem si lehnul, ještě jsem zkontroloval email, jestli náhodou Lenka něco neposlala, přeci to byla už hodina. Tentokráte už to nebyly fotečky ani prezentace, ale rovnou video.
„Tady máš inspiraci ke snům, doufám, že se ti bude líbit. Přeju dobrou noc a vlhké sny.“ 

Ztlumil jsem zvuk a spustil video. Oblečená Lenka stála před kamerou a v pozadí hrála hudba. Začala se vlnit do rytmu a pomalu odhazovala jeden kousek oblečení za druhým, až tam stála úplně nahá. Přesunula se k posteli a lehla si na ni. Střih. Kamera se přesunula blíž a celé její zorné pole vyplnila Lenka ležící na posteli. Ruce jí bloudily po těle. Osahávala se a vzrušovala. Ruce směřovaly do klína. Hladila se po stehnech, po bříšku a v tříslech. Brzy se dotýkala i zvlhlé kundičky. Rozevírala si ji a kroužila po okraji dírky i kolem poštěváčku.
I mě ovládlo vzrušení a můj ocas z té podívané ztvrdnul.
Hudbu přehlušilo její sténání. Nadzvedla se na posteli, natáhla se po kameře a nasměrovala si jí do klína. Zvednuté roztažené nohy, vyšpulená prcina i prdelka lákaly k zásunu. Nejprve dovnitř zajížděl jeden prst, poté dva a nakonec tři. Divoce se prstila a hlasitě u toho hekala. Ozvalo se vrčení a brzy se v záběru objevil vibrátor. Prsty si roztáhla lapličky a poskytla mi pohled do hlubin svého těla. Zacpala si nenasytku vibrátorem zapnutým na plný výkon. Zrychlovala své pohyby s tím, jak byla víc a víc vzrušená.

Ani jsem si to neuvědomil a v ruce jsem svíral svůj ocas. Jak Lenka zrychlovala své pohyby i má ruka byla rychlejší. Její vzdychání sílilo, prohýbala se v zádech a i klínem vyrážela vstříc vibrátoru. Blížil jsem se k výstřiku. Najednou zarazila vibrátor hluboko do svého těla. Její pohyby ustaly i vzdychání zmizelo. Její tělo se jen chvělo vzrušením a kundička se jí stahovala kolem šidítka. V tu chvíli vyrazil z jejích úst dlouhý táhlý výkřik plný uspokojení. Ve stejný moment opustil spermie mé koule a vyrazily se provětrat. Už jsem jen vyčerpaný a uspokojený padl na postel a usnul.

Sny jsem měl divoké a vzrušující. Prolínalo se tam milování s Kristýnkou i s Lenkou, střídavě i s oběma najednou. Jednu chvíli tam dokonce s námi byla i Jana. Rozjížděl se tam pěkný grupáč. Šukal jsem Lenku, zatímco si to Kristýnka s Janou rozdávaly spolu. Všechny tři pak přede mnou klečely a nastavovaly své pusinky, aby mohly ochutnat mé semeno. Honil jsem si ho nad jejich tvářemi, dokud jsem nevystříkl. Snažil jsem se je spravedlivě podělit, ale moc se mi to nedařilo. Vzájemně si vyměňovaly polibky a s nimi i mé sperma.

Ráno jsem se probudil vzrušený a nadržený a ne zrovna dvakrát odpočinutý. Ještě před odchodem do práce jsem rychle napsal odpověď Lence.
„Dobré ráno. Video se mi moc líbilo. A i sny po něm jsem měl zajímavé. Kdybys tak viděla, jak mě to vzrušilo a kolik toho ze mě vystříklo při pohledu na tebe.“ 

V práci to byla hrůza, nic se mi nedařilo, na nic jsem se nemohl pořádně soustředit, v hlavě se mi stále dokola promítalo Lenčino video. Nutně jsem potřeboval nějaké odreagování a jako na potvoru Kristýnka dnes neměla čas. Už jsem ze zoufalství pomalu začínal uvažovat, že zavolám bejvalce, ta by určitě mou společností nepohrdla a ráda by mi pomohla s úlevou. Už jsem držel v ruce telefon s otevřenou zprávou. Naštěstí jsem sebral poslední zbytky zdravého rozumu a odolal jsem. Téměř násilím jsem se přinutil odložit telefon a soustředit se na práci.

Konečně přišla alespoň pauza na oběd a já mohl nechat své myšlenky volně toulat. Moc volné to tedy nebylo, spíš hodně těsné, v kalhotách rozhodně. Nelenil jsem, znovu vzal do ruky telefon a připojil se na podnikovou wi-fi. Přihlásil jsem se do emailu s úmyslem si stáhnout alespoň to Lenčino video. V průběhu stahování mi od ní přišel nový email.
„Ahoj. To jsem moc ráda, že se ti to video líbilo. Ráda bych viděla, co to s tebou udělalo. A opravdu toho bylo tolik? A copak se ti zdálo? Nebo ne, raději mi pověz, co bys se mnou dělal, kdybych místo videa přišla osobně. Ráda bych věděla, jak by sis takový večer se mnou představoval. Měj se krásně a moc se těším na tvou odpověď.“ 
Zůstal jsem sedět jako opařený a jen jsem tupě zíral na displej telefonu. Nějak jsem najednou nevěděl, co dělat. Vždyť ona mě naprosto otevřeně sváděla. Stačily by dvě slova a vyspala by se mnou. Tohle už nebyla jen taková nevinná hra. O nevěru sice nešlo, přeci jen psát si s někým a spát s někým je velký rozdíl. PSÁT a SPÁT, vždyť je to jen přesmyčka, prohodí se dvě písmenka a význam je úplně jiný. V tom se začali vracet kolegové.
„Co je? Stalo se něco?“ vyptávali se.
„Ne, nestalo se nic,“ bezmyšlenkovitě jsem odpovídal.
„Tak co tady jen tak zíráš do telefonu? Měl bys začít pracovat.“
„Co? Cože? To už skončila pauza na oběd?“
„Jo skončila. Prosím tě, jak dlouho už tu takhle sedíš?“
„Já vlastně ani nevím,“ řekl jsem, zatřásl hlavou, abych se zbavil myšlenek na Lenku a konečně se znovu pustil do práce.
Tak nějak automaticky jsem plnil úkoly a v hlavě mi běžely sexuální fantazie. Chvíli s Kristýnkou, chvíli s Lenkou. Aniž bych si toho všiml, kancelář se téměř celá vyprázdnila.
„Ty dneska nejdeš domů?“ zeptal se mě kolega mezi dveřmi.
„To už je tolik?“ podivoval jsem se.
„No jo, už je čas jít domů.“
„Já tu ještě chvíli zůstanu, potřebuju něco dodělat. Nějak jsem se na to dneska nemohl soustředit, tak to musím po sobě všechno ještě jednou překontrolovat, pro jistotu.“
„Tak to jo. To znám, občas se mi to stává taky. Tak si to tady užij a hlavně nezapomeň zamknout.“
„Jasně, tak zítra.“
„Ok. Zítra.“
Rozloučili jsme se a já si úlevně vydechl, když za sebou zabouchl dveře. Konečně sám. Na počítači jsem pustil nějaké písničky, abych přehlušil Lenčino video, které jsem si hodlal pustit si na telefonu.

Pohodlně jsem se rozvalil v kancelářském křesle a uvolnil se. Opuštěnou kanceláří se nesla hudba i Lenčino sténání. Při pohledu na Lenku, protahující si svou nenasytku umělákem, se mi v hlavě rodil nápad, co jí odepíši.

Video skončilo, ztlumil jsem hudbu a rychle dokončil rozdělanou práci. Vypnul jsem počítač, pobral si své věci, zamkl, pobral si své věci, zamkl kancelář a vyrazil na nádraží. Ve vlaku jsem si našel první volné kupé a zhroutil se na sedadlo. Vlak se rozjel a já začal na telefonu sepisovat odpověď na Lenčin email.

Ahojky.
Tak tebe by zajímalo, jak by ten večer probíhal? No a co třeba takhle:
Já ležím na posteli a ty vstoupíš do pokoje. Já jsem nahý a ty téměř také. Vidím jen černé punčochy, protože zbytek tvého nádherného těla zakrývá župan. Přistoupíš o několik kroků blíž a shodíš ho ze sebe. Zjišťuji, že černé punčochy doplňuje temně rudá souprava spodního prádla. Otočíš se kolem dokola a zeptáš se: Tak co, jak se ti líbím? 
Na ústní odpověď se nezmůžu, ale to nevadí. Dostane se ti totiž odpovědi mnohem názornější. Můj ocas se vztyčí a odpoví tak místo mne. S uspokojením se usměješ. Dva, tři rychlé kroky a stojíš u postele. Na nic nečekáš a sedáš mi na břicho. Cítím, jak tvá rosnatka roní potůčky šťáv, jež jemná, téměř průhledná, látka kalhotek nemá šanci zastavit. Jak se na mě posouváš, zůstává za tebou lesklá stopa. Zvedám ruce, abych se pomazlil s poklady, které prozatím ukrývá podprsenka. Okamžitě mě uchopíš za zápěstí a ruce mi uvězníš nad hlavou. Jen chvíli se zdráhám, co udělat. Už vím, že to máš ráda trochu tvrději. Vzepřu se a najednou ležíš pode mnou. Ani nevíš, jak se to tak rychle mohlo stát. Než se naděješ, máš ruce spoutané nad hlavou a přivázané k čelu postele. Trochu vyděšeně se na mě podíváš.
Uklidňuji tě slovy:
Neboj, bude se ti to líbit. A kdyby ne, stačí trochu víc zabrat a osvobodíš se. 
Vyděšený pohled vystřídají jiskřičky chtíče v tvých očích. Z vyprávění od Kristýnky tušíš, že to bude stát za to. Nelením, roztahuji tvé nohy a klekám si mezi ně. Skláním hlavu k tvému rozkroku a zhluboka nasávám vůni tvého vzrušeného pohlaví.
Rozhodl jsem se ji trochu podráždit a odeslat ten email.
Jen jsem ještě na konec připsal: PS: Tak co tomu říkáš? Mám to dokončit? Jen škoda, že nemohu vidět tvou zmáčenou kundičku.

Sotva jsem odeslal email, otevřely se dveře od kupé.
„Dobrý den, kontrola jízdenek,“ ozvalo se.
Automaticky jsem odpověděl a podal jsem jí lístek. JÍ??? Moment, jak je to možné, vždyť to přeci, byla…Kristýnka. Než jsem se vzpamatoval, už mi seděla na klíně a laškovně mi hubovala:
„Já ti dám dobrý den . A to mi ani nedáš pusu?“
Ani jsem neodpověděl a už mě líbala. Ochotně jsem jí to oplácel. Rukou jsem chtivě zajížděl pod její uniformu. Když její jazyk opustil má ústa, měl jsem čas se nadechnout a trochu se vzpamatovat. Rozhlédl jsem se po kupé a konečně si všiml, že za sebou zavřela a zatáhla závěsy.
„Neboj, je i zamčeno,“ řekla, jakmile zaregistrovala směr mého pohledu.
To už mi nám nic nebránilo v pokračování. Okamžitě jsem se pustil do rozepínání knoflíčků její blůzky. Ona mi na oplátku prozkoumávala rukou rozkrok.
Koukám, že od dob našeho seznámení se nic nezměnilo, stále jezdíš s tvrdým pérem. Copak tě tak vzrušilo?
„No přece ty. Jen jsem vzpomínal, co jsme spolu ve vlaku zažili, a už to bylo.“
„Jo tak…V tom případě ještě trochu rozšíříme sbírku našich zážitku,“ prohlásila a osvobodila můj napjatý úd z jeho vězení.
Já už v ruce držel její překrásné kozičky a ona obtáčela své nožky kolem mého pasu. Bez kalhotek a s vyhrnutou sukní se na mě vášnivě nabodávala. Lehce jsem ji zaklonil, abych se mohl úst věnovat těm dvěma přenádherným polokoulím na její hrudi. Ochutnával jsem, ožužlával a okusoval nabídnuté bradavky. Kristýnce z pevně sevřených rtů občas unikl nějaký sten. Opustil jsem její ňadra, pevně ji uchopil za boky a pomáhal jí přirážet. V tom mi zazvonil telefon. Přerušila pohyby a zvědavě se na mě podívala. Nedal jsem jí šanci, aby se na cokoli zeptala. Přestože seděla na mě, snažil jsem se vycházet jí klínem vstříc. Nadzvedával jsem ji za boky. Znovu ji ovládl chtíč a poddala se mému dráždění. Oba jsme se blížili k vrcholu. Její vzdychání bylo hlasitější a já pociťoval vzrůstající tlak ve slabinách. Naposledy jsem ji na sebe narazil. Pronikl jsem do ní, co nejhlouběji to šlo. Sama se ke mně přitiskla a já cítil na hrudi její tvrdé bradavky. Byl to poslední impuls. Pumpoval jsem do ní celou nastřádanou dávku. Ona, zmítaná svým vlastním orgasmem, se mi chvěla v náručí. Vlak začal zničehonic brzdit a my málem spadli ze sedadla. Kristýnka se rychle vzpamatovala, vstala, urovnala si sukni a zapnula blůzku. Mě to trvalo o chvíli déle. Za to jsem měl možnost vychutnat si pohled na to, jak z ní stékají a odkapávají naše smíšené tekutiny. Galantně jsem sáhla do kapsy pro kapesníček a otřel jí stehna i právě zneužitou prcinu. Když jsem si urovnával oblečení já, Týnka už byla na odchodu. Mezi dveřmi jen tak prohodila:
„Ty nebudeš vystupovat?“
„Cože? Tu už jsem doma?“
„Domů ti ještě kousek chybí, ale tam už vláček nejede. Dál budeš muset jít po svých,“ odpověděla mi se smíchem.
Rychle jsem posbíral všechny svoje věci, naposledy se rozhlédl po kupé a už jsem vystupoval. Na schodech jsem ještě dostal pusu a sotva jsem vyskočil na perón, Kristýnka zapískala a vlak se rozjel. Ještě jsem jí zamával na rozloučenou a uspokojen vykročil k domovu.

Mohlo by vás zajímat  K. D. P. - Vercajk

Doma jsem se natáhl na postel, vychutnával si pocit uspokojení a přehrával si scény z vlaku. V tom se připomněl telefon. Vzal jsem si počítač na klín a podíval se na odesílatele emailu. Jak jsem předpokládal, byla to Lenka. Měl jsem docela štěstí, že Kristýna na ten telefon ve vlaku nepodívala. Průšvih mohl být na světě. Začetl jsem se do emailu.
Ahojky.
Ta tvoje představa začíná rozhodně zajímavě, docela si se trefil do mých tužeb a choutek. Doufám, že bude pokračovat v podobném duchu. Vždyť se podívej, co jsi se mnou udělal. Už se moc těším na pokračování.
Otevřel jsem přiloženou fotku. Nádherný detail Lenčiny zmáčené štěrbinky, rozevírající se vzrušením, ve mne znovu vyvolal touhu. Fantazie se rozběhla na plné obrátky a já pustil do sepisování odpovědi.
Jsem rád, že se ti to líbí, tak budeme pokračovat. Fotečka, cos mi poslala, je moc pěkná, dodala mi zase inspiraci.
Odsunu tvé kalhotky stranou a přisaju se k pramínku, který prýští z tvého těla. Vychutnávám si každou kapičku. Jazýčkem projíždím štěrbinku mezi závojíčky a brnkám na strážce tvé slasti. S každým dotekem se zachvěješ a tvou lasturku opustí další a další kapky rosy. Stékají ti mezi půlkami až na postel. Když už jsi těsně před vrcholem, zvednu se. Chytím tě za nohy, roztáhnu ti je a každou zvlášť přivážu k posteli. Zvednu se z postele, jen mě sleduješ trochu vražedným pohledem. Nadržená a opuštěná. Všimneš si mého potutelného úsměvu a naoko sebou začneš házet. Sáhnu pod postel a něco vylovím. Zvedáš hlavu, aby ses podívala, co držím v ruce. Pečlivě to schovávám za zády. Znovu zaklekávám mezi tvé nožky a pusou se pouštím do zpracovávání tvé kundičky. Hekáš a vzdycháš. Nečekaně ti vrážím do mušličky pořádný vibrátor a rovnou ho pouštím na plné obrátky. Ani se nenaděješ a do zadečku se ti cpe druhý, naštěstí o trochu menší. I ten zapínám naplno. Urovnám ti kalhotky, aby z tebe ani jeden umělák nevypadl. Házíš sebou, tentokráte už rozkoší. Klekám si nad tebe, abych ti trochu zamezil v pohybu, aby ses náhodou neosvobodila. Beru tvrdé péro do ruky a začínám si ho nad tebou honit. Fascinovaně pozoruješ nalitý obnažený žalud střídavě mizející v mé dlani. Mezi vzdechy hladově otevíráš ústa. V tom zakláníš hlavu a tvé tělo zachvátí první z řady vyvrcholení. Obvyklé uvolnění nepřichází. Náhražky nepolevují ve své činnosti a dál vrní v rozdrážděných dírkách. Znovu a znovu tě ženou k vrcholu. Druhý, třetí,…, pátý…Už nemáš ani sílu sebou házet. I vzdychání polevuje. Začínáš prosit, abych ty hračky zastavil a nechal tě odpočinout. Když vidím, jak jsi odrovnaná, smiluji se nad tebou. Přesídlím mezi tvá roztažená stehna, sáhnu ti do klína a osvobodím tvé dírky od dalšího přívalu vzrušení. Pozoruji, oba rozevřené, neochotně se stahující, otvůrky. Uvolním tvé nohy a s tvrdým ocasem v ruce zamířím do kundičky. Zajedu tam jak po másle. Téměř útrpně vzdychneš, ale brzy přeci jen ráda podléháš mému dorážení. Nevím, jestli je to tím, že máš v sobě konečně kus pořádného živého masa, nebo tím, že doufáš, že to bude poslední vyvrcholení, ale s nadšením přijímáš můj klacek a vzrušením vzdycháš. Dokonce se mi snažíš vycházet i vstříc a povzbuzuješ mě.
„Ještě, ještě…nepřestávej,“ voláš.
Rád tvé přání plním, jen to má malý háček.
„Už budu…,“ upozorňuji tě.
Zatváříš se zděšeně a mně je jasné, že bych to neměl pustit do tebe. Pomalu opouštím tvé lůno.
„Ne…aaahhh…ještě ne…, ohhh…, ještě vydrž prosím…,“ žadoníš a snažíš se mi nohama zabránit v tom, abych vyklouzl z jeskyňky.
„Jsi si jistá?“ ujišťuji se.
Jen přikyvuješ. Sbírám poslední zbytky svých sil a sebeovládání. Odvádím myšlenky jinam, abych oddálil své vyvrcholení. Hlasitě vzdycháš a hekáš. Chvěješ v nastupujícím orgasmu. Poševní svaly masírují mého utěšitele. Už se to nedá vydržet, už to chce ven. Poslední zásun a výstřik je nevyhnutelný. Semeno stoupá vzhůru a tlačí se ven. Ze všech sil se to snažím ovládnout, ale marně. Na dno tvé kundičky dopadají cákance husté smetany. Každý špric je pro tebe jako šlehnutí bičem. Způsobuje ti další a další blaho a hasí touhu po uspokojení. Prohýbáš se jako luk a s úst ti uniká dlouhý táhly sten. Mám co dělat, abych neopustil to místečko uspokojení a rozkoše. Zadýchaná a úplně odrovnaná ležíš na posteli a můj měkkýš opouští vypleněné hnízdečko.

Raději jsem to po sobě přečetl celé, i s tou již odeslanou částí. Nebudu zapírat, vzrušilo mě to a tak jsem doufal, že podobný účinek to bude mít i na Lenku. S pocitem dobře odvedené práce jsem jí to poslal. Byl jsem zvědavý, kdy mi zase odpoví. Při její rychlosti jsem počítal zhruba s půl hodinou.

Nechtělo se mi nic dělat, tak jsem jen odložil počítač zpátky na stůl, vzal si do jedné ruky knížku a do druhé telefon. Ještě než jsem se začetl do knihy, rozhodl jsem se odepsat Kristýnce.
„Ahojky miláčku. Moc se mi líbila dnešní kontrola jízdenek. Takovou bych se nechal líbit častěji. Děkuju.“ 
Poté, co jsem odeslal zprávu, začal jsem listovat knížkou, abych našel stránku, kde jsem skončil. Sotva jsem přečetl několik řádku, už mi drnčel telefon.
„Ahojky lásko. Jsem moc ráda, že se ti to líbilo. Já si to také užila, ještě teď to ze mě vytéká. Častěji to asi nepůjde, na téhle trati moc nejezdím, většinou jen jako záskok. Ale třeba se nám zase poštěstí.“ 
Docela mě to potěšilo, že si to také užila. A také mi trochu stouplo sebevědomí, že jsem jí toho tolik dopřál. Nejen sebevědomí, při představě, jak chodí ve vlaku a po stehnech jí tečou čůrky milostných šťáv, se probral k životu i můj ocas.
„Tak ono to z tebe stále vytéká? To jsou mi věci. Jen si to představí a hned mi stojí. Jen doufám, že takovou kontrolu jízdenek poskytuješ jenom mně. A jaký je vůbec plán na víkend?“ 
Nevěděl jsem, jak je na tom s prací, tak jsem ani okamžitou odpověď neočekával. S lehkým pocitem vzrušení jsem se ponořil do knížky. Hltal jsem jednu stránku za druhou a zapomněl na svět kolem, dokud se nedostavil pocit žízně.

Skočil jsem si do kuchyně pro něco k pití a vrátil se zpět ke čtení. Jen tak ze zvyku jsem zkontroloval telefon. Vůbec jsem nezaregistroval, že mi něco přišlo. Byla tam zpráva od Kristýnky i email od Lenky. Vyvstala otázka, co vyřídit dřív, samozřejmě Kristýnka měla přednost.
„To je pěkné, ty stojíš a já teču. 🙂 To bychom to měli dát dohromady. Co si to o mě myslíš, to je snad jasné, že tohle jsou ryze soukromé kontroly určené jen pro tebe. Na víkend? Nech se překvapit. Nemusíš vědět všechno. Zítra ti napíšu, co všechno budeš potřebovat a zbytek bude překvapení.“ 
Rychle jsem jí odpověděl.
„Já myslel, že už jsme to dohromady dali a tohle že je právě ten výsledek. O tobě si přece myslím jen to nejlepší. Nikdy jsem o tobě nepochyboval. Tak fajn, už se na to moc těším.“ 
Tak a teď byla na řadě Lenka. Jen mi tak blesklo hlavou, jak to dělají bigamisté. Jak to asi všechno stíhají.

Sedl jsem si k počítači a dal se do čtení emailu.
Pokračování ani trochu nezklamalo. Abych pravdu řekla, to, jak si mě dokázal udělat ty jen přes email, to Petr nedokázal ani v reálu. Při čtení jsem tekla, jak řeka.
S každým dalším slovem se dmula má pýcha.
Bylo to úžasné. Vždycky jsem si přála zažít takovéhle zneuctění, kdy mě někdo úplně odrovná a zneužije. Většinou jsem ta náruživá já a obvykle odrovnám kluky dřív, než oni mě. Jak jsi vůbec věděl, že mám nějakou červenou soupravu spodního prádla? Já ji ještě neukázala ani Petrovi. I ty hračky jsi trefil, s těmi si to taky často dělám, jen s oběma najednou jsem to ještě nezkoušela. Tys mě tak navnadil, že jsem nelenila, všechno si připravila a tvůj email si vzala jako návod. Jen to mělo malý háček. Neměl mě kdo přivázat a ten konec také nebyl ono. Ostatně to bylo asi jediné, co se mi moc nelíbilo. Ne, že bych nesnila o vykropení kapličky, ale nestojím o to být těhotná. Kdybys chtěl stříkat, tak bys musel buď na mě, nebo do zadečku. Tam to mám také ráda, i když to není ono.
Abys z toho také něco měl, tak jsem si vzala na pomoc kameru a všechno se snažila pečlivě zdokumentovat. Video máš v příloze, tak se podívej.
PS: Škoda, že sis narazil mou sestřičku, mohli jsme si báječně užívat spolu.
PPS: Ještě by mě zajímalo, proč vy chlapy máte úchylku na punčochy a podobné věci.

Pustil jsem si její video. Kráčela ke kameře oděná jen v županu a punčochách. Shodila župan a objevilo se červené spodní prádlo. Přišla ještě blíž, vzala kameru do ruky a lehla si s ní na postel. Nastavila ji tak, aby zabírala detail jejího klína. Odhrnula kalhotky stranou, několikrát si prsty protáhla žlábek mezi pysky a bez váhání zasunula zatím vypnutého robertka do nadrženky. Natáhla se pro druhou hračku a opatrně ji zasunula do zadečku. Na anální hrátky byla zvyklá, ale vyplnění obou dírek byla novinka. Opatrně je oba zapnula. Netrvalo dlouho a už se zmítala v návalech vyvrcholení. Téměř nepřetržitě sebou házela a hlasitě vzdychala. Pod zadečkem se na posteli tvořila malá vlhká skvrna.
Vypadala to, že se snaží dodržet můj popis co možná nejvěrněji. Klacek mi z toho, co se odehrávalo na obrazovce, stál jako kámen a já si ho nevědomky honil.
Takhle si na videu užívala možná deset minut. Nakonec roztřesenou rukou vytáhla obě hračky a odložila je vedle sebe. Ještě mi na závěr dopřála detailní pohled na oba rozevřené a chvějící se otvory.
Škoda, že se do ní nemůžu udělat, blesklo mi hlavou. Vzápětí jsem se zastyděl, že takhle smýšlím o sestře své přítelkyně.

Raději jsem zalezl do postele a snažil se usnout. Hlavou se mi honilo všechno možné. Chvílemi jsem byl nadržený, že bych obtáhl kteroukoli, chvílemi jsem se styděl. Myslel jsem i na to, jak by mi asi bylo, kdyby si Kristýnka psala s někým jiným podobné věci. Nevěra by to nebyla, ale stejně by to bolelo. Za žádnou cenu se o tom nesmí dozvědět. Jediné, co by mě mohlo ještě zachránit, bylo to, že jsem na fotkách nebyl k poznání a nikde nepadlo moje jméno. I kdyby tedy Lenka všechny emaily ukázala Kristýnce, mohl jsem zapírat, že jsem to nepsal já.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
1145
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
2
Navigace v seriálu<< Kristýnka 19 – SnyKristýnka 21 – Hrátky v koupelně >>

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na