Toto je 18 díl z 50 v seriálu Kristýnka

Po zážitcích z předchozího večera, noci, se nám moc vstávat nechtělo. Z postele jsme vylezli kolem půl desáté. Rychle jsme se dali do pořádku, aby na nás nebyly pozůstatky včerejší noci, oblékli se a šli dolů na snídani. Hanka když nás slyšela, začala chystat na stůl snídani.
„Dobré ráno, jak jste se vyspali?“ vítala nás dole u stolu.
„Nic moc, noc byla krátká,“ odpověděl jsem popravdě.
Po zážitcích z předchozího večera, noci, se nám moc vstávat nechtělo. Z postele jsme vylezli kolem půl desáté. Rychle jsme se dali do pořádku, aby na nás nebyly pozůstatky včerejší noci, oblékli se a šli dolů na snídani. Hanka když nás slyšela, začala chystat na stůl snídani. Otočila se na Kristýnu a s pochopením řekla:
„Holky zase řádily, viď.“
Ta místo odpovědi jen přikývla a já, abych se nemusel smát, jsem se raději věnoval snídani. Měl jsem docela hlad, tak ve mně snídaně za chvíli zmizela. Zrovna jsme se zvedali od stolu, když holky seběhly dolů, ovšem bez kluků. No seběhly, spíš ze široka šly. A navíc jen v nočních košilích. Jana měla alespoň kalhotky, kdežto Lenka jen krátkou košilku. Jen jsem se tázavým pohledem podíval na Týnku.
Ta jen pokročila rameny, naklonila se ke mně a pošeptala mi:
„Ach jo, ani obléct se nemohly. Tak z toho aspoň něco taky budeš mít.“

Hanka jen zakroutila hlavou, nachystala jim snídani a zamířila ven. Jelikož i my byli po snídani, vytáhla mě Kristýna k bazénu, abych jí neokukoval sestřičky. Škoda, bylo by na co koukat.
„Nechceš se jít projít do lesa? Třeba najdeme i nějaké houby,“ navrhla mi.
„Klidně, bazén si můžeme nechat na odpoledne, ten nikam neuteče.“
„Tak tu počkej, já skočím dovnitř pro košík, nože a repelent.“
„Že ty nechceš, abych ti očumoval sestřičky, když toho na sobě moc nemají…“
„Komu by se to taky líbilo,“ řekla trochu naštvaně.
„A na mě se koukat mohly. A navíc to co se dělo včera v bazénu…“
„No jo. Víš, jak mě to mrzí, že se takhle chovaly? Když se napijou, tak ztrácí zábrany a jsou přítulnější.“
„Aha. A můžu se dojít alespoň přezout? Nerad bych šel do lesa v pantoflích.“
„Klidně, jen když už se na ně budeš dívat, tak prosím alespoň trochu nenápadně,“ odpověděla mi smutným smířeným hlasem.

Vešli jsme společně dovnitř, Kristýnka zamířila do kuchyně pro nože a já nahoru do pokoje pro boty. Zatímco já scházel s botami dolů po schodech, čekala už nachystaná venku. Jen jsem zběžně přelétl pohledem kuchyň. Jana už dojedla a zvedala se od stolu, Lenka se stále věnovala svému talíři. V tom si Lenka všimla, že se na ní dívám a opřela nohou o sedátko své židle. Noční košile se jí svezla po stehně a odhalil celou její nohu, nebýt toho, že seděla bokem, zahlédl bych i její klín. Takhle mi odhalila jen část zadečku. Raději jsem zrychlil krok. Když jsem za sebou zavíral dveře, zaslechl jsem lehké smích. Nastříkali jsme repelentem a vyrazili.

„Ty máš teda divoké sestřičky,“ prohodil jsem cestou k lesu.
„No jo no, co nadělám.“
„Asi nic, jen mě to překvapilo. Jsem rád, že ty taková nejsi.“
„To chápu. Nic jsem ti neřekla, abych tě náhodou neodradila. Ale v tom bazénu si nevypadal, že by ti to tolik vadilo.“
„Promiň, bral jsem to jako obyčejné blbnutí a dovádění, netušil jsem kam, až to zajde.“
„To chápu.“
Dál už jsme jen mlčeli, dokud jsme došli do lesa. Rozhlíželi jsme se, ale houby nikde. Jakoby se před námi schovávaly. Chodili jsme hodinu po lese a v košíku jsme měli jen dva malé hříbky. Nějak mě to přestalo bavit, tak jsem si sedl na padlý strom. Kristýnka si sedla vedle a vypadalo to, že o něčem přemýšlí.

„Víš,“ najednou spustila, „Jana je celkem normální, to Lenka je taková divoká a vždycky ji s sebou strhne. To ale poznáš časem sám. Lence, jako nejmladší, vždycky všechno hladce prošlo.“
„Tak to jo.“
„Jana byla vždy ta ochranitelská a starající se, jako nejstarší z nás, se očekávalo, že na nás bude dávat pozor. A to jí zůstalo.“
Seděl jsem a tiše poslouchal její zpověď.
„Vlastně to byla Lenka, která si jako první našla kluka.“
Trochu nevěřícně jsem se na ni podíval.
„Jana se věnovala víc škole než klukům a ani kluci se o ni moc nezajímali. Za to Lenka byla vždycky středem pozornosti, a když přišla do puberty a začala jí růst prsa, bylo hotovo. Začali se kolem ní točit kluci a ona si to užívala.“
„A co ty?“
„Co by? Já záviděla oběma, Lence tu její otevřenost a pozornost kluků, Janě její cílevědomost a to, že ji kluci nezajímali i to, že ji to vůbec nevadilo. Jana se věnovala Lence, aby nespadla do nějakého průšvihu a mě si nikdo moc nevšímal.“
„Hmm, to je mi líto, muselas to mít těžké.“
„A tak vlastně začalo to, jak Lenka vždycky Janu do něčeho zatáhla. Od té doby se z nich stala nerozlučná dvojka. Mě si vždycky dobíraly, že nemám kluka a tak. A když se Lenka prvně vyspala s klukem, Jana to musela udělat taky, aby ji dohnala.“
To už jsem ji objal, vyndal z kapsy kapesníček a otřel jí tvář, protože jí z očí začaly kanout slzy.
„A mě už si potom jen dobíraly, že budu panna až do smrti. Zatímco ony se bavily o sexu a sexem, já se užírala samotou. A ty jejich poznámky mi taky moc nepomáhaly. Lenka neměla nikdy nouzi o kluky a Jana se vezla s ní. Mě nikdy žádného nepřihrály, ale já o to vlastně ani nestála. Ale i tak mě to mrzelo.“
„To se ti nedivím.“
„A tak to šlo dál a dál. Pak už se ani nestyděly se přede mnou s klukama předvádět. To, co předváděli s tebou včera v bazénu, byl ještě slabý odvar.“
„Tak to je pěkné. To je mi moc líto.“
„Teď už je to dobré, teď mám tebe. A navíc už se to i poslední dobou zlepšilo, tedy až na ten včerejšek.“
Utřela si slzy a vstala.
„Tak pojď, půjdeme zpátky.“

Poslechl jsem, vstal a následoval. Ušli jsme pár metrů a já zahlédl nějaké houby. Zaklekli jsme a začali sbírat. Než jsme došli na kraj lesa, měli jsme skoro plný košík. Co se nám nepovedlo nasbírat za hodinu, jsme cestou zpátky nasbírali během patnácti minut. Hned se nám šlo veseleji, i z Kristýnky spala po té zpovědi tíha a vesele si poskakovala.
„Kde jste, už jsme si myslela, že jste zabloudili. Oběd už bude pomalu hotový a vy nikde,“ uvítala nás Hanka.
„Sbírali jsme houby,“ řekl jsem a ukázal jí plný košík.
„Pěkný úlovek, tak se jděte umýt a honem ke stolu, už jdu nandávat jídlo.“

Odložili jsme košík v kuchyni a vyrazili do koupelny. Zvesela jsme kráčeli do schodů, když jsme nahoře potkali holky.
„Ty jdou nějak vesele,“ řekla Jana.
„To si asi v lese pěkně užívali, proto jim to trvalo taky tak dlouho,“ kontrovala Lenka.
„To bych musela být jako vy,“ odpověděla jim naštvaně.
Nechtěl jsem ji v tom nechat, tak jsem dodal:
„Závidíte, co.“
Obě se rozesmály a šly dolů.

Když za námi zaklaply dveře od koupelny, otočil jsem se ke Kristýnce a zeptal se:
„Nebude ti vadit, když jim ty poznámky budu vracet a budu si je také dobírat?“
„Když se ti je povede usadit, tak ti splním každé přání.“
„Každé?“ chtěl jsem se ujistit.
Jen přikývla.
„Fajn, tak začneme. Nebudeme teď vůbec pospíchat a chvíli se tu zdržíme.“
„A proč?“
„Uvidíš. Mohla by ses trochu rozcuchat?“
„Aha, řekla,“ když jí to došlo.
„A co tohle?“ řekla a obrátila si tričko naruby.
„Super,“ pochválil jsem její nápad, „necháme je závidět a uvidíme, kam to dotáhnou.“
„To beru,“ odsouhlasila plán a hned mi dala pusu.
Nelenil jsem a rovnou zamířil rukou do jejího klína, kde jsem hladit její nenasytku, dokud nezačala ronit slzy touhy. Ani ona nezahálela a sama se činila mezi mýma nohama.
„Oběd,“ ozvalo se zdola.

Zanechali jsme vzrušování a rychle ze sebe opláchli repelent. Kristýnka už mířila ke dveřím z koupelny, když jsem ji zastavil.
„Počkej, ještě to vylepšíme,“ řekl jsem a mokrou rukou jí sáhl mezi nožky.
Na kraťáskách jsem vytvořil takovou pěknou vlhkou skvrnu a doufal jsem, že si toho její sestřičky všimnou.
„Měl bych ještě jeden nápad, jen nevím, jestli už to nebude moc,“ pokračoval jsem.
„Jaký?“
„Dej mi tvoje kalhotky. Dám je do kapsy a nechám kousek koukat.“
Jen na chvilku se zamyslela, pak se rychle svlékla a podala mi je.
Natáhla šortky zpátky a vyrazili jsme z koupelny dolů.

Ivan seděl u stolu zády ke schodům, Hanka byla otočená k lince a jen holky na nás koukaly, když jsme scházeli dolů.
„Co jste tam tak dlouho dělali?“ vyzvídala Jana.
„Co asi…,“ odpověděl jsem jí, pokrčil mnoho značně rameny a pohladil Kristýnku po zadečku.
To už zbystřila i Lenka a taky si přisadila:
„Nějak se červenáš a jsi rozcuchaná…“
Rodiče byli na špičkování holek asi zvyklí, protože se ani neotočili, ani to nijak nekomentovali. To nám hrálo do karet.
Kristýnka se vzpamatovala a začala hrát se mnou.
Rukama si urovnala vlasy a trochu udýchaným hlasem řekla:
„Fakt, ani jsem si nevšimla.“
Udělala krok ze schodů tak šikovně, že si nešlo nevšimnout té vlhké skvrny. Na Lence bylo vidět, že si toho všimla. V tu chvíli jsem nechal z kapsy vypadnout kalhotky na schody.
Lenka honem šťouchala do Jany a kývala hlavou k nám. To už se otočili i kluci. Jen tak ledabyle jsem zvedl kalhotky, rozbalil je, aby je všichni viděli, labužnicky k nim přičichl. Myslel jsem, že všem vypadnou oči z důlků, jak na nás zírali.
„To tam dělají striptýz, že na ně tak vejráte?“ ozval se Ivan.
V ten moment jsem kalhotky bleskově schoval do kapsy. To už se na nás otáčela i Hanka.
„Tak honem ke stolu,“ popoháněla nás.

Poslední tři schody jsme seběhli a usadili se na židlích. Já mezi kluky, Týnka naproti mně, mezi sestřičky. Ty nelenily a hned se k ní naklonily a chtěly začít vyzvídat.
V tom jim ale zabránila Hanka se slovy:
„No tak, to povíte potom u nádobí,“ a začala nandávat jídlo na talíře.
Popřáli jsme si hromadně dobrou chuť a v klidu se pustili do jídla. Po jídle jsem vzal košík s houbami, noviny a nůž a šel je očistit ven. Ivan se usadil venku na lehátku a Hanka se k němu připojila hned poté, co zahnala holky na nádobí. Aby u toho náhodou nestrádaly, tak Jana odněkud vylovila láhev vína a všem třem nalila. Kluci odpočívali v bazénu. Občas jsem z kuchyně mezi cinkáním nádobí zaslechl nějaké útržky hovoru, vypadalo to, že sestřičky docela slušně zpovídají Kristýnu. Jen jsem tiše doufal, že mě nepotopí a bude se držet našeho plánu.

Nebyl jsem ještě ani v půlce košíku, když holky skončily s mytím nádobí. Jana s Lenkou se vrhly za kluky do bazénu a Kristýnka si přisedla ke mně, s tím, že mi pomůže čistit houby, když už jsme je společnými silami nasbírali. Jelikož nikdo nebyl v doslechu, snažil jsem se zjistit, co všechno probíraly u nádobí. Ani jsem se nemusel moc vyptávat, Kristýnka se totiž ochotně pustila do vyprávění.

„To víš,“ pustila se do vyprávění, „hned se začaly vyptávat, jaké to bylo v lese a jestli nepíchalo jen jehličí.“
„Doufám, žes jim to barvitě vylíčila,“ ujišťoval jsem se.
„Samozřejmě, za koho mě máš. Vždyť jsme se přece domluvili. Pečlivě jsem jim líčila, že košík na houby byl jen zastírací manévr, abychom si mohli nerušeně užít. Jak jsme našli příhodný strom a ty, jako správný gentleman, sis na něj sedl a já se posadila na tebe. Vyprávěla jsem, jaké jsi zvíře, jak ses na mě okamžitě vrhnul. Jak si mi vyhrnul tričko a přisál ses mi na bradavky, jak si laskal moje kozičky, dokud jsem nešílela rozkoší. Jak mě tlačil tvůj tvrdý klacek, dokud jsem se nezvedla, nestáhla si oblečení a nepustila ho do sebe.“
„No tedy, to jsou ale věci.“
„To víš, hned byly zvědavé, jestli to děláme naostro, nebo s ochranou a tak. Tohle jsem jim zamlčela, jen jsem se chlubila, jaké je to krásné, když do mě stříkáš. Ty dvě hned vyvalily oči, protože používají kondomy a tohle neznají. Samozřejmě přišla řeč i na koupelnu a na to, co se dělo tam. Ani tam jsem nezaváhala a hned se pustila do detailního popisu. Jakmile jsem řekla, že i tam to bylo, okamžitě jsem na nich poznala, že by to chtěly taky, asi se máš na co těšit.“
„No pěkný, tak to vypadá, že alespoň část plánu se daří.“
„To teda. Doufám, že puknou závistí.“
„A cos jim řekla o té koupelně, abychom mluvili stejně, kdyby se náhodou vyptávaly i mě.“
„V koupelně to byla jen taková rychlovka. Vmžiku jsi ze mne stáhl oblečení, já se opřela o umyvadlo a tys ho do mě bez okolků zezadu vrazil. Žádné něžné milování, jen rychlý téměř zvířecí sex. Když nás v nejlepším vyrušilo volání k obědu. Rychle jsme to dokončili a oblékli se. Ve spěchu jsem neviděla kalhotky, které si někam v záchvatu chtíče někam zahodil. Tak jsem si natáhla kraťásky naostro a šla jsem dolů. Ani jsem si nevšimla, že mám tričko naruby. Ty, když si našel moje kalhotky, tak sis je jen rychle šoupnul do kapsy a cestou po schodech ti vypadly.“
„Pěkné, moc pěkné,“ pochválil jsem jí a dal jí pořádného francouzáka.
„Měls je vidět, byly z toho pěkně nadržené a začínaly závidět, jakého jsem si našla milence.“
„Tak je to super, doufám, že ještě večer bude nějaká příležitost je popíchnout. Třeba už si tě konečně přestanou dobírat.“
„Uvidíme, ale bylo by to fajn. A neboj, slíbená odměna bude, jen si musíš vymyslet, co by to mělo být.“
„Tak já budu přemýšlet.“

Přitom vyprávění jsme dokončili očistu hub, pár jsme jich nachystali na grilování a zbytek nakrájeli na sušení. Uklidili jsme po sobě nepořádek a šli se také smočit do bazénu. Ti, co tam už byli, dováděli jako puberťáci. Cákali po sobě, potápěli se a pořádali bitky, kdy holky seděly klukům na ramenou a snažily se jedna druhou shodit. Když jsme je uviděli, chytili jsme se s Kristýnkou za ruce, rozběhli se a skočili do bazénu. Vlna spláchla Lenku i Petra dolů. Jakmile se vynořily, hned se na nás všichni vrhli a snažili se nám to vrátit. Kluky nenapadlo nic lepší než se vrhnout na holky ve snaze svléknout jim alespoň horní díl plavek.
Snažil jsem se bránit Kristýnku, tak se Petr vrhnul na Janu a David na Lenku, která se ani moc nebránila, nejspíš se ráda předváděla. Jakmile kluci dokončili souboj s holkami a vítězně zamávali plavkami nad hlavou, vrhli se všichni společně i na Kristýnku. Neměl jsem šanci ji ubránit. Navíc holky nelenily a snažily se stáhnout plavky i ze mě. Nehodlal jsem se nechat svléknout, rozhodně ne bez boje a bez toho, abych z toho také něco měl. Jednou rukou jsem držel své plavky a druhou se bránil útokům holek. Využil jsem příhodného střihu Lenčiných plavek. Měla ty, které byly i na boku na zavazování. Neváhal jsem a rozvázal jednu stranu, když Lenka zjistila, o co se snažím, natočila se druhým bokem a umožnila mi rozvázání i druhé tkaničky.
Po chvíli už na hladině plavaly oba díly Lenčiných plavek. To, že při tom všem postrkování a potápění holky brzy skončily s obnaženými ňadry, evidentně to nikomu z přítomných nevadilo. Tak dovádění a laškování pokračovalo, jen to dostalo trochu erotický náboj. Holky se před námi svorně předváděly, i Kristýnka se přidala. Poskakovaly ve vodě a hrdě vystavovaly svá ňadra našim lačným pohledům. Lenka byla nejodvážnější, využívala toho, že je mimo dohled rodičů. Předváděla nám až téměř sexuální představení, vlnila se ve vodě, osahávala se a celé to zakončila efektní stojkou v bazénu. Každý tak mohl vidět její pečlivě udržovaný kožíšek. Petr, znechucený jejím předváděním, se sebral a vylezl z bazénu. David si Lenku prohlížel, ale Jana se rozhodla, že to tak nenechá, vzala ho za ruku a také ho odtáhla pryč.

V bazénu jsme zůstali sami. Raději jsem si všímal víc Kristýnky, Lenku jsem pozoroval nenápadně, jen koutkem oka. Dostal jsem nápad. Přiblížil jsem se ke Kristýnce a pošeptal jí do ucha:
„Co jí takhle předvést malé představení?“
„Myslíš?“
„Jestli nechceš, tak nemusíme. Jen mě to tak napadlo, když na nás nikdo kromě ní nekouká.“
„Tak jo.“
Jakmile jsem dostal souhlas, zahájil jsem svůj plán. Přisál jsem se na její ouško a začal ho líbat, jednou rukou jsem ji hladil po prsou, druhou po zadečku. Ochotně se mnou spolupracovala, zvedla nožku, abych ji mohl dráždit mušličku, a bez zábran vzdychala. Věděl jsem, že přehrává, ale i tak to na mne působilo. Opustil jsem rty její ouško a krček a podíval se na Lenku. Z toho, jak nás pozorovala, byla také vzrušená. Všiml jsem si, že jí bradavky pěkně stojí. Zpočátku si nenápadně s nimi pohrávala, ale, jak jsme stupňovali naše divadlo, i ona ztrácela zábrany.
„Vidíš ji?“ zeptal jsem se Kristýnky.
„Vidím,“ tiše odpověděla.
„Budeme pokračovat?“
„Že váháš.“

Přisál jsem se na Kristýnčiny rty a ruku jí zasunul pod plavky tak, aby Lenku nepochybovala, co se tam právě odehrává. To už Lenka nevydržela, vrazila si ruku do klína a hlasitě vzdychala. Přestávala vnímat okolí a soustředila se jen na svůj prožitek. Zanechali jsme naší činnosti a pozorovali ji. Ta se pomalu, ale jistě blížila k vrcholu. Ten jsme jí ovšem s Kristýnou nechtěli dopřát. Opatrně jsme se k ní přiblížili, každý z jedné strany. Lenka si nás vůbec nevšímala a dál si jednou rejdila rukou mezi nohama a druhou si mačkala ztuhlé bradavky. Mílovými kroky se blížila k vyvrcholení. V tu chvíli mi Kristýnka dala znamení. Oba jsme v jeden moment chytili každý jednu Lenčinu ruku a znemožnili jí tím pokračovat.

Mohlo by vás zajímat  Moničiny příběhy 07 - Nedělní odpoledne I

„Nééé…,“ vykřikla Lenka, když nemohla dokončit své dílo.
Kristýnka hned spustila:
„Ale, ale? Copak to se dělá? Dělat si dobře při pohledu na svou sestřičku? Že se nestydíš…“
„Ale já…,“ snažila se Lenka něco říct.
„Jaký ale. Nejdřív se nám tady nestydatě předvádíš a pak si tady před námi drandíš frndu,“ přidal jsem se.
Lenka jen tiše stála a oddychovala. Zmítala se mezi touhou, studem a naštváním. Jestli na nás nebo na sebe, to se nedalo poznat.
Pro jistotu jsem si ještě přisadil:
„Copak bude příště? To nám uděláš striptýz nebo si to s Petrem rozdáte přímo před náma?“

Lenka už se vzpamatovala a byla schopná nějak zareagovat:
„S Petrem těžko, ten není takový exhibicionista. Ale sama si to před tebou klidně udělám. A už mě pusťte.“
Uvolnili jsme jí ruce, Lenka jen pochytala své plavky, rychle je na sebe natáhla a zmizela z bazénu někam dovnitř. Cestou se na nás ještě otočila a naštvaně na nás vyplázla jazyk. To už jsme nevydrželi a vybuchli smíchy.
„To se nám povedlo,“ zhodnotila náš výkon Kristýnka, „odměna tě nemine.“
„Jsem rád, že jsi tak báječně spolupracovala.“

Zbytek odpoledne ubíhal v poklidném tempu. Všichni odpočívali a relaxovali, užívali si nádherného dne, jen Lenka se před námi moc neukazovala, nejspíš plánovala nějakou odvetu.
Odpoledne se přehouplo v podvečer a zahradou se začala linout vůně kouře a grilovaného masa. Všichni jsme se sešli u stolu, někteří v plavkách, jiní v županu. Bylo docela teplo a nikdo se nechtěl převlékat. Dokonce i Lenka přišla, také v županu, a už nevypadala ani tak naštvaně. Ivan postával u grilu a pilně obracel maso i houby, Hanka s Janou nosily na stůl talíře, zeleninu a pití. Zanedlouho jsme si všichni svorně pochutnávali na večeři. Ani na ostatních nebylo znát, že by se odpoledne stalo něco v bazénu. Lenka se s námi normálně bavila. Popíjeli jsme pivo, vínko, občas i něco ostřejšího. Prokládali jsme to jídlem, aby nám nebylo špatně.
„Co se takhle jít ještě vykoupat,“ navrhl jsem Kristýnce.
„Klidně můžeme,“ souhlasila.
„Můžeme se s Davidem přidat?“ zeptala se Jana.
„Proč ne?“ odpověděla jí Kristýna.
„A co vy dva? Jdete s námi?“ ptala se Jana Lenky.
Ta se jen podívala na Petra a pokrčila rameny, ten jen kývl a také se zvedl. Brzy jsme společně skončili v bazénu a pokračovali v družném hovoru. Asi po deseti minutách se ukázala Hanka.
„My jdeme spát. Dobrou noc,“ popřála nám.
„Ale nám se ještě spát nechce,“ ozvala se svorně děvčata.
„Tak tu klidně buďte, jen nezapomeňte potom všechno uklidit.“
„Dobře, dohlédnu na to,“ ozvala se Jana.
„Díky a bavte se,“  řekla s úsměvem Hanka a odešla.

Ještě deset minut jsme blbli v bazénu, když nám začala být zima. Znovu jsme se usadili u stolu a dál vesele popíjeli. Všichni už jsme byli pěkně v náladě a v hovoru nebyla nouze o dvojsmysly a různé narážky. Na přetřes přišlo i Lenčino dovádění v bazénu. Ta se jen usmívala.
„No co, vždyť to dělá každý,“ rozhodla se nakonec ke komentáři, „a navíc, to, co mi tam ti dva předváděli, bylo pěkně rajcovní.“
„Počkat, počkat. O co jde?“ hned vyzvídala Jana.
„No jo, tys u toho vlastně nebyla,“ spustila Lenka, „po tom, co jste všichni odešli, si to tam ti dva skoro rozdávali. Měla si slyšet, jak Kristýna hekala.“
„A ty ses neudržela a začala sis to tam pěkně dělat,“ vložila se do toho Kristýna, „šmírovala si nás a u toho si prstila tu svou nenasytku.“
Jana s Davidem a Petrem na nás jen zírali s otevřenými ústy.
„To je teda něco,“ zhodnotila to Jana, když se vzpamatovala.
Lenka vstala a prohlásila:
„Je mi nějaká zima.“

Sotva to dořekla, sundala župan a začala si svlékat plavky. Mokré plavky zahodila na zem a vzala si na sebe zpátky župan. Sedla si na židli a složila jednu nohu pod sebe. Župan se jí rozevřel a odhalil úplně vše. Jen jsem jí rychle přelétl pohledem a dál se věnoval své skleničce na stole.
„Copak? Nelíbím se ti?“ ozvala se dotčeně Lenka.
„To ne, jsi moc hezká,“ odpověděl jsem jí a stiskl pod stolem ruku Kristýnce.
„Tak proč děláš takovou komedii?“
„Jen mi nepřijde fér tě tu okukovat.“
„Jo tak, to je pak něco jiného. Ale svlékat mě v bazénu ti nevadilo.“
Všiml jsem si, jak si Kristýnka tiše povzdechla a zakroutila očima.
„Tak to abych tě nepohoršovala, to já se teda upravím,“ řekla, dala nohu dolů a přitáhla si župan.
„Ale mě si nepohoršovala, já nejsem žádnej puritán.“
„To jsme v noci slyšely, jak si nám prznil sestřičku.“
Takovou otevřenost jsem nečekal, ale po tom, co bylo odpoledne, jsem se ničemu nedivil.

„A co mám říkat já. Vy jste si začaly a my nemohli kvůli vám spát, tak jsme se nějak zabavit museli,“ kontroval jsem.
Kristýnka jen koukala, že jsem se nenechal zaskočit.
„Ale umíš jí to udělat pořádně,“ stupňovala hovor Jana, „když si to dělávala sama, tak byla potichu jako myška, jen občas jí to trochu uklouzlo.“
„Hele ségra, nechceš nám ho půjčit,?“ ptala se Lenka taky bych si to chtěla užít jako ty včera.
„Ani náhodou,“ odpověděla naštvaně Týnka, „ten je můj a nikomu ho nedám, ani nepůjčím. Navíc to podle vaší ranní chůze nevypadalo, že byste včera nějak strádaly.“
To už kluci nevydrželi a ozvali se. David jen nevěřícně kroutil hlavou.
„Tsss, tak já ti nestačím,“ ozval se naštvaně Petr, „tohle snad nemyslíš vážně. Nejdřív se tady veřejně předvádíš, to mimochodem nebylo poprvé, a pak se tady sestry ptáš, jestli ti náhodou nepůjčí svého přítele? Ty fakt nejsi normální.“
„Promiň,“ omlouvala se Lenka a měla snahu se k Petrovi víc družit.
„No nic, já si skočím do sprchy a půjdu si lehnout,“ prohlásil jsem a začal skládat nějaké věci ze stolu na tác, abych je odnesl dovnitř.
„Tak fajn, já půjdu hned po tobě,“ ozvala se Kristýnka a vzala si druhý tác.
„My jdeme po vás,“ zamlouvali si koupelnu Jana s Davidem.
„Takže my budeme jako poslední,“ řekla zklamaně Lenka.
Nanosili jsme všechny věci dovnitř, srovnali židle i stůl a přikryli vychladlý gril.

Odebral jsem se nahoru do koupelny. Pod proudem vody se uklidňovaly i mé myšlenky. Srovnával jsem v hlavě zážitky z dnešního dne a při vzpomínce na Lenku, masturbující vedle nás v bazénu, se mi ztopořil ocas.
„Však ona ti Kristýnka pomůže,“  pomyslel jsem si a několikrát si ho pohonil.
Dokončil jsem sprchu, osušil se a se stále trčícím pérem jsem zapadl rychle do pokoje. Jen jsme se s Kristýnkou minuli ve dveřím. Ona pohlédla na stan pod ručníkem a rychlostí blesku zmizela v koupelně. Zatímco ona se sprchovala, já se udržoval ve stavu pohotovosti, jak myšlenkami, tak rukou. Sprcha utichla. Otevřela dveře od pokoje a strčila dovnitř hlavu.
„Neboj, už se dočkáš, jen skočím ještě dolů pro něco k pití.“
„Už se těším,“ odpověděl jsem jí.
Mezitím byla zase z koupelny slyšet sprcha. A než Kristýnka seběhla po schodech dolů, linuly se ze sprchy i zvuky milostného aktu. Ještě jsem zaslechl cinkání nádobí zezdola a za chvíli se ozvalo zaklepání na dveře. Vstal jsem z postele, ani jsem si na sebe nic nebral, protože jsem předpokládal, že to bude Kristýnka s plnýma rukama. Otevřel jsem dveře a tam stála Lenka jen v rozevřeném županu. Prohlédla si mě odshora dolů a pohledem se zastavila v mém klíně. Ten pohled jsem jí vrátil. Trčící bradavky i kapky milostné rosy na kožíšku ve mne vyvolaly další vlnu vzrušení. Tvrdý úd se zachvěl a ještě víc se nalil.
„Koukám, že se ti líbím,“ pronesla sebevědomě Lenka.
„Přeješ si něco, nebo si se přišla jen předvádět?“ zeptal jsem se.
„Já bych toho chtěla,“ řekla zasněně.
„A co by to mělo být?“ optal jsem se.
„Třeba tohle tady,“ odpověděla Lenka, vzala do ruky můj nástroj a druhou rukou si zamířila mezi nohy.

Zcela otevřeně mě sváděla a nabízela se mi. Když jsem se neměl k odpovědi, pomalu pohybovala rukou na mém kopí a druhou si projížděla štěrbinku. Na nic jsem se nezmohl, tak svou hru stupňovala. Zmáčené prsty si labužnicky olízla a zeptala se:
„Chceš taky?“
To už jsem se vzpamatoval a byl schopný odpovědět:
„Ne, Kristýna se za chvíli vrátí, šla jen pro něco k pití. Tak co doopravdy chceš?“
„No víš, přišla jsem se zeptat, jestli náhodou nemáte šprcky navíc.“
„To nevím, tak počkej, podívám se,“ odpověděl jsem a s úlevou jsem zavřel dveře.

Natáhl jsem na sebe kalhoty od pyžama a pustil se do hledání kondomů. Nakonec jsem u sebe v báglu objevil jednu zapomenutou krabičku a vrátil se s ní ke dveřím.
„Tady máš,“ řekl jsem a podal krabičku Lence.
„Jen jeden?“ prohlásila, když ji otevřela, „a ještě ke všemu prošlej…“
„Ber, nebo nech bejt. Nic jinýho nemám, my je Kristýnou nepoužíváme,“ odvětil jsem s nadhledem.
„To jako…?“  ptala se udiveně.
„No jasně. Bez toho je to mnohem lepší.“
„Fakt? A co možnost, že bys jí mohl zbouchnout?“
„Co by? Tak bude zbouchnutá. Stačí jenom dobře počítat a nic nehrozí. A navíc, já si umím dávat pozor.“
Jen tam stála a hltala každé mé slovo. Musel jsem kout železo, dokud bylo žhavé.
„Pokud vím, tak Kristýna měla nejlepší orgasmus, když jsem jí jednou omylem vykropil. Však se jí zeptej, tamhle už jde.“
Lenka jen otočila hlavu a rychle si přitáhla župan.
„Co tady vy dva řešíte?“ ptala se Kristýnka, když přišla k nám.
„Nic, Lenka jen chtěla kondomy, tak jsem jí dal jeden zapomenutý, co jsem našel.“
„Aha.“
„Také jsem jí říkal, že je nepoužíváme a nejspíš jsem se zmínil i tom, jaké to bylo, když mi to ujelo a já to pustil do tebe.“
„Opravdu to byl nejlepší orgasmus?“ zajímala se Lenka.
Kristýna po mě hodila jen tázavý pohled a já naznačil přikývnutí.
„Byl. Je to úžasný pocit, když cítíš každý výstřik. Jak se to uvnitř tebe rozlévá a naprosto tě to vyplní.“

Lenka si jen vzrušením kousala rty a křížila nohy. Jak přešlápla z nohy na nohu, rozevřel se jí župan a já uviděl její zmáčený kožíšek, i tu lesklou stužku táhnoucí se od štěrbinky po vnitřní straně stehna. S Kristýnkou jsme vešli do pokoje a zanechali Lenku samotnou přede dveřmi.
„Ty jí dáváš,“ konstatovala Týnka.
„Vždyť si to za to provokování zaslouží.“
„To máš pravdu. Koukám, že i tebe to vzrušilo,“ řekla s pohledem na vztyčený stožár.
„Aby ne, ještě když se tady Lenka přede mnou producírovala téměř nahá.“
„To jsem si mohla myslet. Sotva se od tebe vzdálím, hned kolem tebe krouží jako sup.“
„Neboj, vždyť mám tebe.“
„To mě těší.“

V tom jsme zaslechli útržky hovoru od vedle, od Lenky.
„Jak…dopadla?“ 
Jen jsme se na sebe s Kristýnkou podívali, přilepili jsme uši ke zdi a tiše poslouchali.
„Jeden mám. Víc mi jich nedali,“  řekla Lenka.
„Jen jeden? A co Jana s Davidem?“ zkoušel to Petr.
„Ti jsou ještě v koupelně, tak to zkusím potom.“ 
„Dobře.“ 
„Tak už to nezdržuj a pojď, podívej, jak jsem nadržená.“ 
Hovor utichl a nic nebylo slyšet.
„Škoda, že není vidět skrz zeď,“ žertoval jsem.
„Jak to myslíš?“ odpověděla mi Týnka.
„Třeba bychom se něco přiučili,“ rozesmál jsem se.
„To možná jo, Lenka je dost divoká, alespoň podle toho, co vyprávěla.“
„A co…,“ ani jsem nedokončil větu, když se odvedle ozvaly nějaké zvuky a vzdechy. Okamžitě jsme se znovu přitiskli ke zdi.

Od vedle bylo slyšet Petrovo vzdychání a k tomu nějaké mlaskání. Tázavě jsem se podíval na Kristýnu. V odpovědi naznačila kuřbu. Jen jsem chápavě pokýval hlavou. Dál jsme v tichosti poslouchali.
„Tak už si lehni a roztáhni nohy,“  rozkazoval vedle Petr.
Postel zavrzala.
„Cos to přinesla? Vždyť se to nedá použít.“ 
„Co jsem dostala, to máme.“ 
„Fajn, ale použít se to nedá,“  rozčiloval se Petr.
„Tak co budeme dělat? Já to fakt potřebuju.“ 
„Tak se otoč a dostaneš to alespoň do zadečku.“ 
„Když to není ono,“  stěžovala si Lenka.
„Tak co tedy?“ 
„A co takhle to dát jednou bez ochrany?“ 
„Seš si jistá?“
„Jsem. Určitě ho zvládneš vyndat včas.“ 
„Budu se snažit. A teď už nastav pořádně.“ 
Dál už se ozývalo jen vzdychání a hekání, prokládané pochvalami a povzbuzování. I my jsme se přesunuli k posteli s podobným záměrem. Než jsem se nadál, strčila do mě a já padl na postel. Bez velkého rozmýšlení si mě osedlala. Přijímal jsem rozkoš, kterou mi poskytovala. Vzdychání z vedlejšího pokoje se mísilo s naším vlastním. Kristýnka přestala se svou jízdou a stále nabodnutá se ke mně otočila zády.
Pohled na její pozadí ve mně probudil novou vlnu chtíče. Sledovala jsem její pozadí, jak na mě dosedá, viděl jsem úd mizet v jejím těle, aby se po chvilce znovu objevil. Pasivní přijímání rozkoše bylo sice příjemné, ale chtěl jsem to vzít do vlastních rukou. Přiměl jsem ji, aby se předklonila a vystrčila na mě své pozadí. Pevně jsem uchopil její boky a rozjel vlastní divokou jízdu. Házela hlavou a vrtěla boky. Oba jsme se blížili k vrcholu.
„Už budu…,“ upozornil jsem ji.
„Ještě…aaahhh…vydrž…, oooohhh…prosím…,“ žadonila mezi vzdechy Kristýnka.

Snažil jsem se ovládnout a zabránit spermiím vyrazit do útoku. Snažil jsem se odvést své myšlenky k méně vzrušujícímu tématu, ale milostné vzdychání od vedle mi v tom bránilo. V tom Kristýnce povolily ruce a zhroutila se na postel v milostné křeči. Kdybych ji nedržel za boky, vyklouzl bych z ní. Změna úhlu a pohled na vystrčený zadek mě přivedly na vrchol. Naposledy jsem přirazil a napumpoval do ní celou svou dávku. Uvolnil jsem sevření rukou a oba jsme padli na postel. Stále jsem byl zasunutý v její kundičce. Penis uvadal a byl vytlačován množstvím našich tekutin. Jen jsme oddychovali a relaxovali po předchozím prožitku. Ani z vedlejšího pokoje už nebylo nic slyšet. Ukolébáni příjemnou činností jsme se pomalu ale jistě propadali do říše snů.

Ráno mě probudily zvuky milostných hrátek dokonce z obou vedlejších pokojů. Kristýnka vedle mě stále ještě spala. Opatrně jsem z ní stáhl deku a lehce ji pohladil po zadečku. Ani se nepohnula. Dodal jsem si odvahy. Přesunul jsem ruku ze zadečku na odhalené ňadro a zlehka ho stiskl. Obkroužil jsem prsty bradavku a odměnou mi bylo tiché zasténání. Můj bojovník zvedl hlavu. Přitiskl jsem se k ní. Ucítila mého dobyvatele na zadečku a zavrtěla jím. Dostalo se mi potřebného povzbuzení.
Probuzený nájezdník se propracoval mezi její půlky. Maličko jsem se posunul a začal pronikat do její štěrbinky. S rukou na jejích prsou, penisem v její mušličce jsem se k ní těsně přivinul a líbal jí na krku a ramenou. Tiše mi vrněla v náručí. Stále silněji se mi tlačila zadečkem do klína. Pomaličku jsem začal pohybovat pánví a plenit tak její lůno. Pomalé zásuny byly plné něhy a lásky. Otočila hlavu a nastavila ústa mým polibkům. Přestal jsem svírat její ňadro a přesunul ruku dolů na strážce její svatyně. Prsty jsem ho osvobodil z jeho úkrytu a jemně ho pohladil. Kristýnka se snažila sténat, ale s plnými ústy jí to moc nešlo. Naše těsné spojení poskytovalo množství rozkoše a uspokojení nám oběma.
Cítil jsem stahy těsné prcinky. Bylo to, jako by mě ždímala a přežvykovala. Zkušeně mě vedla k vrcholu a sebe samozřejmě také. Ještě jsem několikrát polaskal její knoflíček a spustil tím vlnu, jež zachvátila celé její tělo. Zmocnil se jí orgasmus. Natlačila se na mě ještě víc. Zasunutý hluboko v její mušličce jsem, ve snaze uhasit její touhu, vypustil do jejích útrob proud bílé smetany. Místo zklidnění u ní propuklo další vyvrcholení. Ruku jsem měl stále zasunutou mezi jejími stehny a na prstech jsem cítil, jak lepivá směsice šťáv vytéká z její svatyně.

„Takové probuzení bych si nechala líbit každý den,“ pronesla zasněně Kristýnka.
„Já bych nebyl proti, rád bych ti tohle přání splnil…“ odvětil jsem.
„Uvidíme, co se s tím dá dělat,“ řekla tajemně.
„To má být nabídka?“ snažil jsem se vyzvědět.
Jen se usmála a pokrčila rameny. Ještě hodnou chvíli jsme jen tak leželi na posteli.
Zvedli jsme se z postele, skočili společně do koupelny, abychom se dali do pořádku, oblékli se a vyrazili dolů na snídani. Po ní jsme se usadili venku a užívali si dopolední sluníčko. Zanedlouho se k nám přidala i Lenka.
„Tak co?“ začal jsem na ní vyzvídat.
„Ten kondom, cos mi včera dal, byl k ničemu,“ odpověděla mi.
„Já za to nemůžu. Jiný jsem neměl. Ale stejně jste si užívali, nebo ne?“
„Jak to víš?“
„Nešlo vás přeslechnout, ostatně jako vždy,“ vložila se do toho Kristýna.
„Měli jste pravdu, bez gumy je to opravdu lepší. Oba jsme si to užili mnohem víc,“ dala nám zapravdu Lenka.
„Takže od příště žádná guma?“ ptal jsem se.
„Už ne,“ ozval se nám za zády Petr.
Všichni jsme se lekli a trhli sebou. On se jen zasmál, přitáhl si židli a přisedl si k nám. O několik minut později se k nám přidala i Jana s Davidem. Až do oběda jsme jen seděli a zdrbli všechno, co se dalo. Po obědě jsme se s Kristýnkou sbalili a odjeli k domovu.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
865
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
3
Navigace v seriálu<< Kristýnka 17 – Grilování I.Kristýnka 19 – Sny >>

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na