Toto je 17 díl z 50 v seriálu Kristýnka

Celých čtrnáct dnů jsem byl nervózní z toho seznámení s rodinou. Přemýšlel jsem, co komu koupit, přeci jen se nehodí, abych přijel na žranici s prázdnou. Nic originálního mě nenapadlo, tak to jistila kytka a čokoláda pro mamku a nějaká lahvinka pro tátu. Nakonec jsem po poradě s Kristýnkou vybral láhev pálenky, jen škoda, že jsem nesehnal domácí, ta by byla určitě lepší.

Nadešel čas odjezdu. Ráno jsem jel do práce už s batohem. Pracovní doba utekla celkem rychle. Ještě před tím, než jsem se měl sejít s Kristýnkou, jsem skočil do květinářství pro kytku. Rychlé přivítání a už jsme nasedali do auta a mířili na chatu. V hlavě se mi vyrojila spousta vzpomínek na první návštěvu. I Týnka si toho všimla. Ono si nešlo nevšimnout, když jsem z toho byl pořádně vzrušený. Než jsme dorazili místo vzrušení polevilo, jen hříšné myšlenky zůstaly.

Vypadalo to, že jsme přijeli poslední. Sotva jsme vystoupili z auta, hnaly se k nám Kristýniny sestřičky. Nevěděl jsem kam s očima. Vypadalo to, že zrovna vylezly z bazénu. Obě mokré od vody a v plavkách, co toho moc nezakrývaly. Ta starší byla vyšší, s menšími prsy, hnědé vlasy nakrátko střižené, dlouhé nohy a nádherný zadeček, ta mladší byla menší, ale co ztrácela na výšce, doháněla na svých přednostech. Ač nejmladší, měla z nich největší poprsí, takové plné trojky. Celkově byla plnějších tvarů, trošku větší zadeček, ale stále pěkně pevný, i silnější stehna. Taková holka krev a mlíko, prostě radost pohledět. Obě se vrhly na Kristýnku a objímaly ji. Jen jsem polkl a snažil se myslet na něco jiného než na sex. Ještě chvíli na ně koukat, tak mám pěkně tvrdý problém. Raději jsem se věnoval našim zavazadlům.
„Tak holky, snad je taky pustíte k nám,“ ozvalo se zpoza rohu.
„No jo, vždyť už jdeme,“ houkla jedna sestřička.
Vzal jsem naše věci a následoval tři překrásná děvčata.

U bazénu se Kristýnka přivítala s rodiči i s kluky svých sester. Já tam jen stál a čekal, když nás její mamka zahnala nahoru odložit věci a převléknout se do plavek. Zamířil jsem se zavazadly dovnitř a automaticky jsem zamířil do Týnčina pokoje. Kristýnka mě následovala, ale ještě dole v obýváku ji zastavily sestřičky.
Týnka se na mě podívala a řekla: „Jdi napřed, za chvíli za tebou dorazím.“
„Dobře,“ odpověděl jsem a dál stoupal po schodech vzhůru.
V pokoji jsem odložil naše věci na zem. Dal jsem se do přehrabování svého batohu, abych našel plavky a ručník. Chvíli to trvalo, ale nakonec jsem byl úspěšný. Čekal jsem než Týnka dorazí, ale když stále nešla, začal jsem se převlékat. Zrovna jsem se chystal si natáhnout plavky, když jsem zaslechl na chodbě kroky. Nijak jsem s oblékáním nepospíchal, protože jsem předpokládal, že je to Kristýna. Ve chvíli, kdy jsem stál v pokoji nahý s plavkami u kolen, se otevřely dveře. Ve dveřích stály všechny tři holky společně. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, co se děje. Holky jen stály a prohlížely si mě. Konečně jsem se vzpamatoval a dokončil oblékání. Kristýnka vešla a zavřela dveře.
„To jsem se uvedl, viď?“ konstatoval jsem.
„To nic, aspoň tě viděly a nemusím jim všechno popisovat,“ odpověděla.
„Co?“ vyhrknul jsem nechápavě.
„Na co myslíš, že se dole vyptávaly?“ řekla a začala se převlékat.
„To jako fakt? No jo, ženský, to mě mohlo napadnout.“
„Ty se snad s klukama o tomhle nebavíš?“
„To jo, ale že bych tě chtěl někomu ukazovat…“
„Vždyť to jsou moje sestry.“
„No právě.“
„Ty toho naděláš…no tak tě viděly, vždyť ty se na mě taky koukáš,“ řekla, když stála nahá přede mnou.
„To je přece něco jiného, my spolu chodíme. O to nejde, že mě viděly, tak ať se klidně podívají, mě to nevadí. Já jen, že jsme se ještě neseznámili a už mě takhle viděly.“
„No jo, tak třeba ti taky něco ukážou. Navíc nemysli si, že jsme si nevšimly, jak sis je prohlížel.“
„To byl reflex. A tobě by to nevadilo?“
„Radši toho necháme a jdeme dolů, ať se seznámíš.“
Stále mi vrtalo hlavou, jak to myslela, že mi něco její sestřičky ukáží. Ještě jsem pobral nakoupené dary a vyrazili jsme dolů za ostatními na oficiální seznámení.

Dole u bazénu už na nás všichni čekali.
„Tak ať už to máme za sebou,“ řekla Týnka tiše, abych ji slyšel jen já.
Přikývl jsem na znamení souhlasu a ona hned pokračovala: „Tak vážení, tohle je můj přítel Tomáš.“
Aby zachovala určitou společenskou posloupnost, začala u rodičů.
„Tohle je moje mamka Hanka a táta Ivan,“ pokračovala v představování.
„Těší mě,“ řekl jsem a každému z nich stiskl ruku, tady jsem něco přivezl, abych nepřijel s prázdnou, pokračoval jsem a předával jsem dary.
„Tohle jsou moje sestřičky, starší Jana a mladší Lenka.“
„Ahoj,“ pozdravil jsem je.
„Ahoj. A pusa nebude?“ zeptala se hned Lenka.
„Jestli to mám dovolené,“ řekl jsem a podíval se Kristýnu, která jen přikývla.
„Jééé, ten je roztomilej,“ špitaly si hned obě holky a hned nastavovaly tváře k polibku.
„A tohle jsou jejich kluci, David a Pavel,“ řekla a kluci se jako na povel postavili ke svým holkám, David k Janě a Pavel k Lence.

„Tak se na to seznámení napijeme,“ zavelel Ivan.
Odněkud vykouzlil tácek se skleničkami a hned do nich začal nalévat to, co jsem přivezl. Všichni jsme si přiťukli a napili se.
„Hm, není to špatné, dobrá volba,“ pochválil můj výběr a prohlížel si láhev.
„A teď do bazénu,“ zavelela Lenka a rozběhla se, aby skočila do vody.
Kristýna s Janou a klukama se rozběhli za ní.
Chtěl jsem se za nimi vydat, když mě zastavil Ivan: „Moment.“
Otočil jsem se a šel k zpátky k rodičům.
„Ano?“ zeptal jsem se.
„Doslechli jsme se, jak ses zachoval ke Kristýně,“ začala Hanka.
„A sakra, průser,“  hned mi hlavou šrotovalo, co má na mysli. Okamžitě mi naskočil ten rozchod.
„Myslíme to, jak ses o ni postaral, když jí nebylo dobře,“ vložil se do toho Ivan.
„Aha,“ ulevilo se mi, „to přeci byla samozřejmost.“
„Jestli to pro tebe byla samozřejmost, tak tě rádi vítáme do rodiny. Ne každý by se takhle gentlemansky postaral. Každý by spíš koukal, jak ji zneužít.“
Docela jsem se divil, že to její táta řekl takhle naplno. Sice měl pravdu, ale to na tom tvrdém vyjádření nic neměnilo.
„To máte pravdu,“ přisvědčil jsem, „ale tohle bych nikdy neudělal.“
„To jsme rádi,“ řekla Hanka.
Ivan se mezitím otočil ke stolu a já zaslechl cinkání skleniček.
„Takže vítej do rodiny a budeme si tykat. Já jsem Ivan,“ řekl, podal mi skleničku a napřáhl ke mně ruku.
Tohle se neodmítá.
Vzal jsem si skleničku, podal mu ruku a totéž zopakoval u Hanky.
„Tak běž za nimi, ať nečekají,“ řekla Hanka.

Kluci si v bazénu pinkali míčem a holky si u okraje tiše povídaly. Vůbec nikdo si mě nevšímal.
Došel jsme až těsně k holkám, když se ozvalo: „Teď,“ a všechny tři začaly na povel cákat.
V tom okamžiku jsem byl celý mokrý.
„No počkejte,“ zavolal jsem na ně a skočil do vody kousek od nich.
Přes jejich hlavy se přelila vlna.
„Tos nás chtěl utopit?“ ptala se Lenka.
„Ne, ale to máte za to cákání.“
„Tohle nemáme zapotřebí, ozvalo se z druhé strany bazénu, jdeme se napít.“
„Tak teď utopíme my tebe a nikdo ti nepomůže, když jsou kluci pryč,“ prohlásila Jana a všechny tři se na mne vrhly.

Naštěstí jsem dosáhl na dno, takže okamžité utopení nehrozilo. Kristýnka se mi vzpírala ve snaze mě potopit. Jana s Lenkou do mě všelijak strkaly a šťouchaly ve snaze mě převrátit. Zpočátku jsem se snažil držet si je od těla, ale obě dvě byly mrštné a voda mi to ještě víc znesnadňovala. Místo, abych je odstrčil, pokaždé mi sklouzla ruka na nějaké zajímavé místo. Nejprve boky a zadeček, později i stehna a ňadra. Připadalo mi, že to dělají schválně. Navíc ani ony nelenily a náhodně mě osahávaly. Být v péči třech krásných holek mě pěkně vzrušilo. Vzhledem k tomu, jak u toho cákaly, jsem musel změnit taktiku, aby mě opravdu neutopily. Místo, abych je odstrkoval, přitáhl jsem je k sobě. Nelenily a pořádně se ke mně přitiskly. Lenka se o mě otírala rozkrokem i ňadry a Jana se ji snažila napodobit, přestože jí k tomu chyběla ta správná výbava. V ten moment jsem ucítil doteky na svých plavkách. Tentokráte Jana s Lenkou zkoumaly mou výbavu.
To už se Kristýnce moc nelíbilo a okřikla je: „Holky nechte toho, ten je můj.“
„No co, když si nám nechtěla nic říct, tak jsme si to musely zjistit samy,“ ozvala se drze Jana.
Kristýnka trochu povolila ruce, sklonila se k mému uchu a pošeptala mi: „Zbav se jich, potop se!“

Aby to nevypadalo tak nápadně, tak mi alespoň dala pusu na tvář. Nadechl jsem se a potopil se. Janu s Lenkou jsem pevně držel, Kristýnka v klidu odplavala, protože to čekala. Holky se mi pod rukama zmítaly a snažily se uplavat. Ještě chvilku jsem je držel, než jsem jim dovolil odplavat. Rychle se vynořily. Kašlaly a snažily se popadnout dech.
„Si blbej, vždyť si nás málem utopil,“ rozčilovala se Lenka.
„A co? Vždyť jste se celou dobu snažily utopit mě.“
„Tsss,“ ozvalo se dvojhlasně.
Obě uraženě otočily hlavu a na protest vylezly z bazénu.
„Ty máš ale divoké sestřičky,“ otočil jsem se k Týnce.
„No jo, promiň. Asi jsem tě měla upozornit, viď,“ smutně se omlouvala.
„To nevadí. Alespoň jsem zažil jaké to je, když se na mě lepí tři krásné holky.“
„Ty…,“ nadechovala se k odpovědi na mou poznámku.

Mohlo by vás zajímat  Šikula 01

Nedal jsem jí šanci. Přitáhl jsem ji těsně k sobě a přisál se na její ústa. Uklidnila se a poddala se mým polibkům.
„Ale ty jsi z nich stejně nejhezčí,“ prohlásil jsem, když se odtrhla od mých úst.
„I když nemám tak velká prsa jako Lenka?“ ptala se a přejížděla si dlaněmi po košíčkách horního dílu plavek.
Teď jsem to nemohl a nesměl zkazit: „Právě proto, ty tvoje jsou akorát a líbíš se mi taková, jaká jsi. Nic bych neměnil.“
Jen jsem doufal, že si to přebere tak, jak jsem to myslel.
„To jsem ráda, moc mě to těší. Půjdem z vody?“
„Jen jdi, já jaksi nemůžu.“
Dobře, tak si zaplav a pak přijď.

Kristýnka vylezla z vody a já se dal do rozplavávání mého vzrušení. Po uplavání dvou bazénů jsem zaslechl útržek hovoru mezi Janou a Lenkou.
„…prý si chtěl zaplavat, to určitě…“
„Spíš musel…“
Na to se začaly obě smát.
„Čekají mě asi perné chvilky,“  pomyslel jsem.
Vzrušení polevilo a já zaslechl cinkání nádobí. Vylezl jsem z bazénu a hned jsem nabízel pomoc. S díky a s tím, abych jim nepokapal podlahu uvnitř, jsem byl odmítnut. Usadil jsem se vedle kluků do křesla a snažil se něco vyzvědět.
„Taky vás holky takhle přivítaly?“
„Jo, jo. Taky,“ odpověděl Petr.
„Jen Kristýna se držela zpátky,“ přidal se David, „a jaká vůbec je?“
„Jaká? Naprosto fantastická, chvíli něžná a nevinná, chvíli pořádná dračice. A co ty dvě?“
„Jana je taková tichá a klidná, to jen když jsou s Lenkou, tak se odváže,“ přispěl svou troškou David.
„Za to Lenka je pořádně akční, taková dračice, někdy jí vůbec nestíhám,“ připustil Petr.
„Jo, tak to jsem poznal,“ konstatoval jsem.
Dál jsme popíjeli a klábosili, dokud nás nezavolali ke stolu, že se začíná grilovat.

Sesedli jsme se všichni u stolu a já, jako nově příchozí, jsem byl samozřejmě středem pozornosti a terčem otázek. Trpělivě jsem odpovídal a snažil se také něco vyzvědět. Už po první položené otázce se holky i kluci na sebe nechápavě podívali, když jsem Hance a Ivanovi v odpovědi tykal.
Po dvaceti minutách už Kristýnka nevydržela můj trpitelský pohled a ozvala se: „Nechce už toho nechat, vždyť si tu musí připadat jak u výslechu.“
Hanka si to asi uvědomila, jaké to musí být.
Nadechnutá k další výslechové otázce se zarazila a pak položila otázku mnohem příjemnější: „Tak co si kdo dáte k jídlu a k pití?“
Každý okamžitě sunul skleničku i talíř se svým požadavkem blíž.
„Tomáš první!“ zavelel Ivan od grilu a už mi sunul maso na talíř.
Kluci se jen podivovali té protekci, pravděpodobně byli zvyklí, že dostávají jako první oni.

V družném hovoru jsme setrvali u jídla, dokud se nezačalo stmívat. Holka se zvedly, odnesly část špinavého nádobí a vrátily se zpět s loučemi a pár lahvemi vína. Ono to pití v osmi lidech docela rychle mizelo.

„Tak my už vás nebudeme rušit,“ zvedla se Hanka k odchodu.
Posbírala na podnos nějaké nádobí a odešli s Ivanem dovnitř.
Když za nimi zaklapli dveře, začal Petr hned vyzvídat: „Jak to, že si tykáte? Nám se to za dva roky ještě nepovedlo. Ty si přijdeš poprvé a hned si tykáte.“
„No to víš, kouzlo osobnosti,“ řekl jsem s úsměvem.
Co jim budu vykládat, jak jsem se k tomu propracoval, ještě by mi řekli, že jsem blbej, že jsem nevyužil situace, když jsem měl před sebou nahou holku.
„Nepůjdem také spát? Jsem nějaký utahaný,“ obrátil jsem se na Kristýnku, abych zabránil dalšímu přílivu otázek.
„Půjdeme, také toho mám dost.“
„No počkejte, přeci nás tu takhle nenecháte, co s tím bordelem tady?“ ozvala se Jana.
Otočili jsme se a pobrali ještě pár věcí dovnitř. I ostatní se zvedli a začali uklízet. Aby neřekli, pomohli jsme jim to všechno uklidit. Skočili jsme nahoru do pokoje, popadli župany a společně zapluli do sprchy.

Hovoru, linoucímu se zezdola, nebylo přes šumění vody rozumět. Stejně nám oběma bylo jasné, že nás drbou. Vzájemně jsme se umyli, osušili a zapadli do pokoje. Župany skončily na zemi a mi nazí v posteli pod jednou dekou. Tiše jsme si povídali. Oba jsme byli rádi, že první setkání s rodiči dopadlo takhle dobře. V průběhu našeho povídání se ozvala a také utichla sprcha a ozvalo se klapnutí dveří od obou zbývajících pokojů. Z obou pokojů byl slyšet tichý hovor. V Kristýnčině objetí jsem začal pomalu usínat, ani ona k tomu neměla daleko. V tom hovor z jedné strany utichl a nahradilo ho vzrušené sténání a hekání.
„Klidně spi, to zas Lenka s Petrem řádí.“
Zvuky milostného konání sílily a má fantazie začínala pracovat, představoval jsem si ji, jak sedí na Petrovi a při divoké jízdě jí poskakují ňadra, případně jak klečí a nastavuje kundičku divokým nájezdům zezadu.
„Za chvíli to začne i z druhé strany,“ prohlásila v polospánku Kristýnka.
Sotva to dořekla, ozval se tichý táhlý sten i z druhého pokoje. Tiché sténání s delšími pauzami ticha evokovalo v mé fantazii pomalé a něžné protahování štěrbinky. V představách mi vytanula Jana ležící na zádech s nohama široce roztaženýma.
„To je hrozný, všichni si tu užívají a já nic. Podívej se, jak teču,“ postěžovala si.
„Tak ukaž,“ řekl jsem a stáhl z ní deku.
Než se nadála, už měla roztažené nožky a já měl zabořenou hlavu do jejího klína. Ani nestačila promluvit a už vzdychala pod náporem mého jazyka. Snažil jsem se vypít ten pramen, který opouštěl její studánku, jazýčkem jsem ji slízával kapičky milostné rosy. Jen vzdychala a sténala stále hlasitěji. Abych ucpal tu dírku, zasunul jsem do ní dva prsty. Okamžitě mi je těsně sevřela. Potřeboval jsem se nutně nadechnout, tak jsem oddálil hlavu od centra rozkoše. V tu chvíli jsem si uvědomil, že jediné zvuky pocházejí od Kristýnky, ve vedlejších pokojích už asi skončili.
Když jsem byl opět schopný pokračovat, přisál jsem se ke kouzelnému knoflíčku. Ani prsty nezahálely a mrskaly sebou v těsné jeskyňce. Přerývaný dech stále častěji přerušovaný hlasitými vzdechy byl jasným důkazem správnosti mého počínání. Naposledy jsem vsál strážce rozkoše a lehce ho stiskl mezi zuby. To byla poslední kapka, rukama si přitiskla mou hlavu do klína a nohama ji pevně sevřela. Z úst jí unikl poslední hlasitý vzdech a pak následovalo jen uvolnění a snaha popadnout dech. I svaly na nohou se uvolnily a má hlava byla opět volná. Využil jsem toho k opětovnému dráždění.

„Aahhh…nech už…ahhh…toho a…oohhhh…vraž ho…ooohhh …mě…,“ vyzývala mě mezi vzdechy.
Zvedl jsem se, abych uposlechl její výzvu, a těsně před zasunutím jsem si vzpomněl na ochranu.
„Ale já nemám kondom,“ řekl jsem smutně.
„Ty hlupáčku, vždyť jsem ti přece psala, že je nebudeme potřebovat,“ odpověděla a sama se nabodla na mé kopí.
Dokončil jsem zásun a vychutnával si tu dlouho nepoznanou rozkoš těsného objetí, při kterém neruší žádná guma, to vlhko a teplo roztoužené chlácholinky. Ležela na zádech a já jí protahoval rozevřenou kundičku. Sténala touhou a roztahovala si nohy, abych do ní mohl co nejhlouběji. Palcem jsem dráždil klitoris a znovu a znovu pronikal až na dno její svatyňky.
Byla tak rozdováděná a roztoužená, že téměř křičela prožívanou rozkoší. Chytil jsem ji za nohy a přitiskl si je k hrudi. Stále jsem pronikal až dno, ale teď mě vnímala každým milimetrem, jak se její prcinka stala těsnější. Cítil jsem stahy její pochvičky v rytmu přicházejícího orgasmu. Stačil ještě dva dlouhé prudké průniky a jejího vědomí propadlo do hlubin prožívaného orgasmu.

Uvolnil jsem jí nožky a stále ještě tvrdý klacek opustil štěrbinku, aniž by do ní vypustil zásobu bílé tekutiny. Týnka byla stále ještě taková vláčná, tak jsem jí přiměl na mě vyšpulit zadeček.
„Ale do zadečku ještě ne, prosím,“ žadonila, když si uvědomila v jaké je pozici a že prstem kroužím kolem kakaové dírky.
„Neboj,“ uklidňoval jsem ji a připravoval se na zásun.
Nasměroval jsem dobyvatele a zaútočil. Držel jsem ji za boky a tvrdě plenil nastavené lůno. Snažila se vycházet vstříc, ale brzy přestala stačit mému tempu a tak raději jen vzdychala do polštáře. Ovládl mě chtíč a já se hnal jen za svým uspokojením. Mlaskání zmáčené kundičky a pleskání koulí o holou kůži spolu s tlumenými vzdechy mi k tomu vytvářelo dokonalou kulisu. Zaregistroval jsem, že se Kristýnčiny vzdechy změnily. To protáhla ruku pod svým tělem a prsty si proháněla poštěváček.
To mě vybudilo ještě k většímu výkonu. Těsné sevření mušličky a pohled na příjemně okrouhlý zadeček mě přiváděly k vrcholu. Už jsem cítil, že dlouho nevydržím. Vnímal jsem, jak sperma stoupá vzhůru a dosáhl jsem bodu, odkud není návratu. Naposledy jsem přirazil.
„Aaahhh,“ uniklo mi z úst s prvním výstřikem. Cítil jsem, jak ona sebou při každé dávce spermatu škubla. I ona prožívala další vyvrcholení. Kundička mě ždímala a nasávala každou kapku, přesto jsem cítil, jak se z ní tlačí sperma ven. Ochabující úd opustil své dočasné útočiště a za ním se vyvalil potůček šťáv, který jí stékal po stehnech a kapal na postel. Už jsme neměli žádnou sílu a jen jsme vyčerpáním padli na postel. Jako kulisu k usínání jsme měli znovu milostné vzdechy z obou pokojů, tentokráte ještě hlasitější, vypadalo to, že i Jana se tentokráte víc odvázala. Nebo přivázala, proběhla mi hlavou poslední myšlenka před usnutím.

Zobrazit za celou dobu
Zobrazit za celou dobu
899
Zobrazit dnešní
Zobrazit dnešní
3
Navigace v seriálu<< Kristýnka 16 – Písemný styk II.Kristýnka 18 – Grilování II. >>

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na